|
|
Dietní zvyklosti pacientů s onemocněním horních cest dýchacích
PANUŠOVÁ, Michaela
Problematika onemocnění dýchacích cest je velmi obsáhlá, a proto jsem se ve výzkumu zaměřila na onemocnění obstrukční spánkové apnoe. V teoretické části se budeme věnovat anatomii, fyziologii, patofyziologii a patologii dýchací soustavy. Dále bude definována spánkové apnoe její druhy a důraz bude kladen na popis obstrukční spánková apnoe. Největším rizikovým faktorem pro vznik OSA je obezita. Vzhledem k celosvětovému navyšování počtu obézních osob se zároveň zvyšuje i množství lidí s tímto onemocněním. Středomořská dieta je považována za zdravý životní styl a snižuje rizika vzniku kardiovaskulárních onemocněních a nádorů. Zároveň může mít vliv i na léčbu OSA. Praktická část se zaměřuje na kvalitativní výzkum, který si klade za cíl zmapovat dietní zvyklosti pacientů s obstrukční spánkovou apnoí, zjistit jejich informovanost o dietách souvisejících s tímto onemocněním a zmapovat pacienty s OSA z hlediska tělesné hmotnosti. Z výzkumu vyplynulo, že dietní zvyklosti pacientů nejsou ideální. Pacienti mají problém s vysokým příjmem tuků a nedostatkem zeleniny a ovoce. Pacienti nebyli o dietách dostatečně informováni. Posledním zjištěním bylo, že čím více pacienti přibývají na hmotnosti, tím se zhoršují jejich dýchací obtíže. To má vliv na jejich spánek a zároveň se častěji v noci probouzejí. Výsledky této práce mohou pomoci lékařům i pacientům při léčbě onemocnění obstrukční spánkové apnoe a podpořit zdravý životní styl a zároveň by mohla připomenout, že pro léčbu tohoto onemocnění je potřeba multidisciplinární tým odborníků, stejně jako je to u například diabetu mellitu
|
|
|
Obezita a syndrom spánkové apnoe
Havrdová, Kateřina ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent)
Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je charakterizována opakovanými úplnými či částečnými obstrukcemi horních cest dýchacích ve spánku se vznikem apnoických pauz. Přerušení ventilace a následné probouzecí reakce mají za následek fragmentovaný a dlouhodobě nekvalitní spánek a současný pokles saturace hemoglobinu kyslíkem zapříčiňuje rozvoj intermitentní hypoxie, která vede u pacientů se spánkovou apnoí k závažným komplikacím. Jedním z nejdůležitějších etiopatogenetických faktorů pro rozvoj obstrukční spánkové apnoe je obezita, a to zejména obezita centrální, androidní. Odhaduje se, že obézní pacienti s BMI ≥ 40 kg/m2 trpí OSA ve více než 40-60 % případů a pacienti s OSA jsou v 70 % obézní. Podle současných poznatků se obě onemocnění navzájem ovlivňují a tvoří pozitivní zpětnovazebnou smyčku, která celou situaci dále komplikuje. Cíl: Cílem práce je popsat vztah obezity a obstrukční spánkové apnoe na souboru pacientů, kteří byli hospitalizování na oddělení D3 III. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (dále III. IK VFN v Praze) pro suspektní diagnózu OSA. Hlavními úkoly praktické části této práce bylo pokusit se nalézt korelaci mezi stupněm obezity a tíží obstrukční spánkové apnoe, srovnat vývoj hmotnosti u pacientů, kteří pravidelně užívají CPAP a pacientů bez této terapie, a...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Fyzioterapie jako prostředek zvýšení adherence k terapii CPAP u pacientů se syndromem obstrukční spánkové apnoe
Dvořáček, Martin ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Jméno a příjmení autora: Bc. Martin Dvořáček Název diplomové práce: Fyzioterapie jako prostředek zvýšení adherence k terapii CPAP u pacientů se syndromem obstrukční spánkové apnoe Pracoviště: Klinika rehabilitace Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr Bitnar Rok obhajoby diplomové práce: 2018 Abstrakt: Obstrukční spánková apnoe je nejčastějším spánkovým onemocněním. Je charakterizována nadměrnou denní spavostí, zhoršenou kvalitou života, deficitem kognitivních funkcí a vážnými kardiovaskulárními komplikacemi. Zlatým standardem léčby je terapie CPAP. Dlouhodobým problémem je adherence pacienta. Minimální hodnoty užívání přístroje splňuje asi 50 % pacientů. Naše práce je rozdělena do tří částí. V první ověřujeme snížení nadměrné denní spavosti (dotazník ESS), zlepšení kognitivních funkcí (test WCST) a zvýšení kvality života (dotazník SAQLI) po terapii CPAP. V druhé části hledáme vazbu mezi zmíněnými faktory a adherencí pacientů k CPAP. Ve třetí části testujeme zvýšení adherence k terapii CPAP. Pro toto testování byli pacienti rozděleni do 3 skupin s následujícím terapeutickým programem: 1) edukace a fyzioterapie, 2) pouze edukace, 3) kontrolní skupina. Výsledky ukazují zlepšení ve všech testech po terapii CPAP. Naopak se nepodařilo nalézt pozitivní vztah mezi adherencí a výsledky testů. V doplňkovém testování byl...
|
|
|
Endocrine and Metabolic Aspects of Various Sleep Disorders
Vimmerová-Lattová, Zuzana ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Praško, Ján (oponent) ; Šonka, Karel (oponent)
Endokrinní a metabolické aspekty vybraných spánkových poruch MUDr. Zuzana Vimmerová Lattová Abstrakt: Výsledky epidemiologických a experimentálních studií naznačují negativní vliv krátké doby trvání spánku nebo přerušovaného spánku na glukózovou toleranci. Doposud však nebyly provedeny žádné srovnávací studie glukózového metabolismu u klinických spánkových poruch. Dysfunkce HPA osy může hrát stěžejní roli v patofysiologii některých spánkových poruch, u jiných poruch spánku může být sekundární k narušenému spánku. Dysfunkce HPA osy je také považována za možnou příčinu poruch glukózové tolerance spojených s poruchami spánku. Nicméně údaje o funkci HPA osy u spánkových poruch jsou skrovné a konfliktní. Vyšetřili jsme celkem 25 pacientů s obstrukční spánkovou apnoe (OSA), 18 pacientů se syndromem neklidných nohou (RLS), 21 pacientů s primární insomnií a porovnali je s 33 zdravými kontrolami. Provedli jsme orální glukózový toleranční test (OGTT) a hodnotili další parametry metabolismu sacharidů. Dynamická odezva HPA systému byla hodnocena DEX- CRH-testem, který spojuje supresi (dexametazon) a stimulaci (CRH) HPA osy. Zaznamenali jsme vyšší výskyt poruch glukózové tolerance u pacientů s OSA (OR: 4.9) a RLS (OR: 4.7) ve srovnání s kontrolní skupinou, nikoli však u primárních insomniaků. Kromě toho byly u těchto...
|
host ::
RSS.