| |
|
Návrh zásobníku pro obilí
Pilař, Vlastimil ; Malach, František (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh zásobníku pro obilí. Je zde nastíněno možné skladování obilí v závislosti na kvalitě a stavu obilovin a také způsoby plnění a vyprazdňování zásobníku i s problémy, které s sebou tyto činnosti přináší. Práce se mimo jiné zabývá možností vzniků klenby a s ní spojenou změnou stavu napjatosti nebo tlakovými rázy v zásobníku. Je zde také proveden rozbor vhodného konstrukčního řešení, návrh hlavních rozměrů zásobníku a jeho kontrolní pevnostní výpočet.
|
|
Ohrožení potravinové bezpečnosti vybraných zemí Afriky a Blízkého východu vlivem válečného konfliktu na Ukrajině
Holzerová, Valentýna
Cílem diplomové práce bylo zjistit dopady válečného konfliktu na Ukrajině na vývoz pšenice a kukuřice z Ukrajiny do vybraných zemí Blízkého východu a severní Afriky. Pro zpracování vlivu uvedeného konfliktu byly vybrány Libanon a Libyi z důvodu silné závislosti na importu ukrajinské pšenice a kukuřice. Literární přehled je zaměřen na stabilitu přístupu k potravinám, konkrétně na ovlivnění potravinové bezpečnosti válečnými konflikty včetně historického kontextu. Výsledky práce zahrnují pozici Ukrajiny v rámci světových zemědělských trhů. Zjišťována byla celková zemědělská produkce a export pšenice a kukuřice z Ukrajiny do vybraných zemí za období 2010–2020. Sledován byl také vývoj exportu pšenice a kukuřice od začátku války na Ukrajině. U vybraných zemí bylo poté zjišťováno, z jakých důvodu není dostatečná jejich vlastní zemědělská produkce a proč jsou tak závislé na dovozu obilovin. Na základě nasbíraných dat a indikátorů potravinové bezpečnosti byly zjišťovány dopady válečného konfliktu na Ukrajině. U vybraných zemí byla zjišťována spotřeba pšenice a kukuřice jak pro lidskou spotřebu, tak pro krmivářské účely. Vzhledem k tomu, že od začátku války došlo k uzavření černomořských přístavů a výraznému omezení vyváženého obilí z Ukrajiny, Libanon i Libye se potýkaly s prudkým růstem cen a sníženým importem obilí a olejnin z Ukrajiny. Pro Libanon i Libyi je pšenice základní zemědělská plodina, která poskytuje pravidelný zdroj potravy. Kukuřice je také hojně dováženou komoditou, která je používána spíše jako krmivo pro hospodářská zvířata než k lidské spotřebě. Vůči sníženému importu pšenice je více náchylný Libanon, naopak Libye je zranitelná vůči sníženému importu kukuřice. Obě země jsou vysoce závislé na dovozu obilovin, navíc se země potýkají s řadou výzev, které již tak ohrožují jejich potravinovou bezpečnost. Diplomová práce také porovnává, na kterou z vybraných zemí má válečný konflikt dopad větší a proč.
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
| |
|
Potenciál krmných směsí a obilovin jako nástroj pro udržení dobré produkce tržního kapra ve vztahu ke kvalitě vody.
MELKA, Václav
Cílem této diplomové práce bylo otestovat produkční účinnost obilovin a krmných směsí a současně posoudit jejich vliv na kvalitu vody při aplikaci v polointenzivním chovu kapra. Krmný pokus probíhal 112 dní v 10 experimentálních sádkách. Testovaným krmivem bylo obilí (triticale), extrudovaná doplňková krmná směs od firmy Aller Aqua s 24 % obsahem proteinu, peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu (KP) a peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu a s nižším obsahem fosforu (KPmínus). Kontrolní obsádka o stejné hustotě byla bez příkrmování jen na přirozené potravě. Rybí obsádky byly přikrmovány 3x týdně, pokaždé v ranních hodinách a na stejné místo v nádrži. Pokus probíhal ve dvojím opakování. Měření parametrů vody (teplota, kyslík, pH) probíhalo ve dvoutýdenních intervalech, odběry vzorků vody pak v měsíčních intervalech. Na konci experimentu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele a stanovena bilance fosforu. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných obilovinami (FCR - koeficient konverze krmiva 2,41 - 0,46, SGR - specifická rychlost růstu 0,54 - 0,07 %.d-1) nejnižší produkční účinnost byla u krmné směsi KPmínus (FCR - 3,72 - 0,30, SGR - 0,39 - 0,02 %.d-1). Nejvyšší retence fosforu (88 %) v biomase ryb byla dosažena u obilovin. Nejnižší retenci fosforu (60 %) vykazovali kapři přikrmovaní krmnou směsí KP. Přikrmování kaprů testovanými krmivy nemělo významný vliv na kvalitu vody. Z ekonomického i environmentálního pohledu se jako nejvhodnější krmivo pro rybniční chov kapra jeví obiloviny.
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
Návrh zásobníku pro obilí
Pilař, Vlastimil ; Malach, František (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh zásobníku pro obilí. Je zde nastíněno možné skladování obilí v závislosti na kvalitě a stavu obilovin a také způsoby plnění a vyprazdňování zásobníku i s problémy, které s sebou tyto činnosti přináší. Práce se mimo jiné zabývá možností vzniků klenby a s ní spojenou změnou stavu napjatosti nebo tlakovými rázy v zásobníku. Je zde také proveden rozbor vhodného konstrukčního řešení, návrh hlavních rozměrů zásobníku a jeho kontrolní pevnostní výpočet.
|
| |
| |