|
| |
|
|
Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti
Sojka, Pavel ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent) ; Höflerová, Eva (oponent)
NÁZEV: Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti AUTOR: Pavel Sojka KATEDRA: Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty v Praze ŠKOLITEL: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. ABSTRAKT V této disertační práci představujeme výsledky dílčího výzkumu morfologické variantnosti v mluvených i psaných projevech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti. Podnětem je dlouhodobě zaznívající požadavek, aby lingvistický výzkum věnoval pozornost nejen jazyku dospělých, ale i jazyku školní mládeže. Z hlediska lingvistického ověřuje, do jaké míry se v mluvě dětí a mládeže projevují typické tvaroslovné tendence současného českého jazyka, z hlediska pedagogického ověřuje, do jaké míry se ve škole daří naplňovat jeden z důležitých cílů jazykové výchovy, tedy osvojení spisovné podoby národního jazyka. Zkoumaný materiál tvořily tři vzorky: přepisy vyučovacích hodin, nahrávky rozhlasového pořadu a internetové inzeráty. Zjistili jsme, že z hlediska využití spisovného tvarosloví existuje ostrá hranice mezi projevy mluvenými a písemnými, mezi oběma typy mluvených projevů je naopak rozdíl minimální (spisovné prvky jsou jevem občasným, často se navíc mísí s prvky nespisovnými). Zatímco v písemném projevu můžeme konstatovat vědomou snahu o...
|
|
|
Zpravodajství ČT a spisovná výslovnost
Augustinová, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu spisovné výslovnosti v mluveném projevu profesionálních mluvčích zpravodajského pořadu České televize Události. Toto veřejnoprávní médium bylo vybráno, protože ve svých kodexech garantuje vysokou jazykovou úroveň a jelikož je jejím profesionálním mluvčím připisována funkce řečových vzorů. Základním cílem práce je analyzovat postavení hovorové spisovné češtiny a spisovné češtiny v současném mediálním diskursu. Toto téma reflektuje diskuzi o postavení obecné češtiny. Práce pojednává o příčinách vzniku této diskuze a nastiňuje důsledky, které by vyvolalo postavení obecné češtiny jako prestižní národní variety. V teoretické části jsou obecně shrnuty základní pojmy a souvislosti, které se pojí k tématu. Praktická část obsahuje popis sledovaného materiálu a postup analýzy. Analýza odhaluje nedostatky profesionálních mluvčí na pozadí ortoepické normy a charakterizuje jejich možné příčiny a důsledky. Nejčastěji vyskytovanými nenormativním odchylkami byly nedostatky v kvalitě a kvantitě vokálů, nenormativní realizace spojení samohlásek jako asimilace způsobu a asimilace místa, nenormativní znělostní asimilace, chybná intonace koncových a nekoncových větných úseků a opomenutí slovního rázu a přízvuku.
|
|
|
Obecná čeština v překladu (srovnání originálu a překladu románu Noční práce Jáchyma Topola do polštiny)
Slačálková Harasimowicz, Marta Maria ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Pešička, Jiří (oponent)
SLAČÁLKOVÁ HARASIMOWICZ, MARTA MARIA. Obecná čeština v překladu (srovnání originálu a překladu románu Noční práce Jáchyma Topola do polštiny). Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, 2011. Práce se zabývá problematikou přeložitelnosti prvků obecné češtiny do polského jazyka na příkladu srovnání románu Noční práce Jáchyma Topola a jeho polského překladu. Teoretická část obsahuje shrnutí vývoje českého a polského jazyka z hlediska vzniku standardní jazykové variety a její normy, dále se zaměřuje na proměny rozvrstvení obou jazyků se zvláštním zřetelem k jejich současné stratifikaci. Součástí práce je také popis obecné češtiny a jejího současného postavení jako variety českého jazyka. Práce se dále věnuje otázkám ekvivalence, adekvátnosti a přeložitelnosti z hlediska teorie a praxe překladu. Následuje rozbor ukázek z originálu a překladu románu, který se zaměřuje na možnosti substituce českých nespisovných jazykových jevů v polském textu. Klíčová slova: český jazyk, polský jazyk, vývoj jazyka, sociolingvistika, obecná čeština, teorie překladu, česká literatura 21. století, Topol, Jáchym
|
|
|
Hovorová dánština v současné dánské literatuře a její české verze
Cmíralová, Markéta ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce zkoumá postupy překladatelů při překladu hovorového jazyka ze současné dánské krásné literatury do češtiny. V první kapitole je definována česká překladatelská tradice, z níž vychází český úzus a tendence. V druhé kapitole jsou nastíněny prostředky stylizované mluvy, které se objevují v české původní literatuře. Jsou to především prvky na rovině lexikální a morfologické a s tím spojené stylotvorné prostředky. Následující kapitoly jsou věnovány analýze jednotlivých složek stylizované mluvy a jejich překladu do češtiny. Pojednány jsou výpůjčky, deminutiva, expletiva, morfologická stránka jazyka, převod reálií a verbální zdvořilost. Překladová řešení jsou konfrontována s českou překladatelskou tradicí a územ v původní české literatuře.
|
|
|
Jazykové prostředky sociální diferenciace postav v literárním překladu. Alfred Döblin: Berlin Alexanderplatz
Patočková, Veronika ; Winter, Astrid (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje poměrně málo prozkoumané problematice převodu jazykových prostředků sociální diferenciace literárních postav. Jazykový materiál pro zkoumání této oblasti translatologie poskytuje Döblinův román Berlin Alexanderplatz (1928) a jeho dva české překlady (1935 a 1968). Byla provedena analýza promluv dvou postav. První zastupuje nižší společenskou třídu a zlodějské prostředí. V její promluvě analýza prokázala množství prvků berlínského urbanolektu, užitého k její sociální charakterizaci. Druhá postava reprezentuje židovskou etnickou skupinu. Její přímá řeč obsahuje prvky literárního jidiš, signalizujícího její židovský původ. Následná analýza promluvy první postavy v českých překladech románu ukázala vhodné užití obecné češtiny jako náhrady berlínského urbanolektu v obou překladech. Analýza byla zasazena do kontextu dobových konvencí užívání nespisovných prvků v původní české i překladové literatuře. Obě překladatelky se těchto konvencí úspěšně držely. Při převodu literárního jidiš v přímé řeči druhé postavy byly v překladech zjištěny velké rozdíly. V prvním překladu nebyly prvky jidiš nijak nahrazeny. V druhém překladu bylo naopak vhodně využito prvků typických pro české židovské literární postavy, negativně však bylo zhodnoceno založení mluvy této postavy na bázi obecné...
|
|
|
Jazyková výstavba próz Petra Šabacha
Biňovcová, Barbora ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Teoretická část této práce se soustřeďuje na popis prvků souboru češtiny jako národního jazyka, zvláště spisovného jazyka a jeho hovorové vrstvy, obecné češtiny, slangu a argotu; a na uplatňování těchto prvků v umělecké literatuře 20. století. Praktická část je věnována užívání prvků hovorové a nespisovné češtiny ve vybraných prózách Petra Šabacha se zřetelem na jejich funkci v textu. Klíčová slova: hovorová čeština, obecná čeština, promluvové pásmo vypravěče, promluvové pásmo postavy, přímá řeč, polopřímá řeč, charakterizační funkce, expresivita
|
|
|
Čeština slovenských mluvčích
Halušková, Dana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Čeština slovenských mluvčích analyzuje psané jazykové projevy v českém jazyce dvou mluvčích slovenského původu na základě poznatků o jazykovém transferu, semikomunikaci a typologii jazykových chyb. První část práce je věnována teoretickému vymezení problému, druhá část práce obsahuje stručné jazykové biografie obou mluvčích, zahrnující způsob osvojení češtiny a její užívání, a přináší výsledky chybové analýzy textů. Na základě prostudované literatury a získaných dat jsou vytvořeny kategorie chyb vyskytujících se v češtině slovenských mluvčích. Práce přináší přehled předpokládaných a jiných chyb v textech obou mluvčích, srovnání jejich výskytu a popis vybraných problematických jevů.
|
|
|
Spisovnost a nespisovnost v mediální komunikaci tištěných deníků a jejich vliv na diskuse o spisovném jazyce
Pospíšilová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu užívaných jazykových prostředků v tištěných médiích, konkrétně nejčtenějších celostátních deníků, z období druhého čtvrtletí roku 1993. V tomto roce totiž proběhla zásadní lingvistická konference na téma spisovná čeština a jazyková kultura. Analýza se zaměřuje především na takové prostředky, jež se neshodují se spisovnou varietou jazyka. Teoretická část práce pojednává o základních pojmech, jako jsou norma, kodifikace, národní jazyk a jeho variety, jejichž definice a pochopení rozdílných postojů k nim jsou důležité pro druhou, analytickou část práce. V té jsou pomocí kvantitativní obsahové analýzy rozebírány jazykové prostředky, které se vyskytují v textech tištěných médií, jsou nastíněny motivace jejich užití a jejich funkce. Získané poznatky jsou následně porovnány s příspěvky týkajícími se spisovné češtiny a kultury jazyka, které byly předneseny na olomoucké lingvistické konferenci v roce 1993. Práce poskytne jasnou představu o vlivu výskytu nespisovných jazykových prostředků ve veřejných sdělovacích prostředcích na téma akademických diskusí o spisovném jazyce.
|
|
|
Analýza běžné mluvy v okolí města Prachatice
CÍSAŘOVÁ, Nikola
Tématem bakalářské práce je analýza běžné mluvy na Prachaticku. Tato oblast patří do nářeční podskupiny jihozápadočeské. Autorka práce má k dispozici přepisy vyprávění osob staré generace. Zaměří se na hláskoslovný, tvaroslovný, lexikální a případně syntaktický rozbor, provede analýzu mluvenostních jevů. Cílem práce je posoudit přítomnost nářečních prvků v mluvě nejstarší generace a zároveň podat komplexní obraz běžné mluvy v této lokalitě.
|
host ::
RSS.