|
|
Evropská občanská iniciativa
Šíp, Matěj ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Účelem této rigorózní práce je popsat a z právního hlediska rozebrat institut evropské občanské iniciativy, jež je nově součástí právního řádu Evropské unie. Práce se ve své první části zabývá demokratickým deficitem Evropské unie a jeho souvislostí s občanskou iniciativou, na kterou navazuje vysvětlení přímé demokracie ve Švýcarské konfederaci a Slovenské republice. Následuje exkurz do minulosti dotýkající se nejdůležitějších událostí, jež předcházely přijetí nařízení o občanské iniciativě. Hlavním obsahem práce je poté rozebrání jednotlivých podmínek přípustnosti občanské iniciativy, její nezbytné náležitosti a procesní pravidla při aplikaci příslušného nařízení. Pozornost je také věnována roli Komise při registrování občanské iniciativy a potencionálním následkům jejího neregistrování. Současně se práce zaměřuje na závaznost podané občanské iniciativy, a to zejména ve vztahu ke Komisi.
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Vliv nových sociálních hnutí na rozvoj Západního Berlína na příkladu iniciativy SO 36 ve čtvrti Kreuzberg
Kneřová, Alžběta Klára ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu nových sociálních hnutí na rozvoj Západního Berlína s důrazem na čtvrť Kreuzberg a občanskou iniciativu SO 36, a sice v časovém období od roku 1979 do roku 1984. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázky, jakými způsoby nová sociální hnutí ovlivnila městskou a bytovou politiku Západního Berlína, a jaké kroky podnikali členové kreuzberských sociálních hnutí k její změně kromě fyzického obsazení domů. Práce se v širším kontextu zabývá novými sociálními hnutími v SRN, především pak squattingem v Západním Berlíně. Dále se práce věnuje i západoberlínské městské části Kreuzberg a jejímu vývoji po stavbě Berlínské zdi do počátku vlny squattingu na konci 70. let včetně popisu tehdejší urbánní politiky. Ústředním tématem práce je přitom občanská iniciativa SO 36, která prvními obsazeními prázdných domů za účelem jejich opravy přispěla ke vzniku vlny squattingu v Kreuzbergu a potažmo i jiných částech Západního Berlína. V práci jsou analyzovány různé způsoby, jakými se členové iniciativy snažili ovlivnit tehdejší městskou a bytovou politiku, jako např. vydávání vlastního měsíčníku či informačních letáků. Dále se práce zabývá i postojem významných západoberlínských politických stran ke squattingu včetně pokusů o jeho eliminaci prosazovaných jednotlivými vládami. Výsledkem interakce...
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Evropská občanská iniciativa
Šíp, Matěj ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Účelem této rigorózní práce je popsat a z právního hlediska rozebrat institut evropské občanské iniciativy, jež je nově součástí právního řádu Evropské unie. Práce se ve své první části zabývá demokratickým deficitem Evropské unie a jeho souvislostí s občanskou iniciativou, na kterou navazuje vysvětlení přímé demokracie ve Švýcarské konfederaci a Slovenské republice. Následuje exkurz do minulosti dotýkající se nejdůležitějších událostí, jež předcházely přijetí nařízení o občanské iniciativě. Hlavním obsahem práce je poté rozebrání jednotlivých podmínek přípustnosti občanské iniciativy, její nezbytné náležitosti a procesní pravidla při aplikaci příslušného nařízení. Pozornost je také věnována roli Komise při registrování občanské iniciativy a potencionálním následkům jejího neregistrování. Současně se práce zaměřuje na závaznost podané občanské iniciativy, a to zejména ve vztahu ke Komisi.
|
|
|
Metodika dobrovolnictví v obci - jak na to?
Tošner, Jiří
Metodika "Dobrovolnictví v obci - jak na to?" nabízí možnosti zapojení dobrovolníků do života společnosti, a to formou komunitního dobrovolnictví jako prostředku vytváření místních i regionálních sociálních sítí. Metodika představuje staletou historii i současný stav dobrovolné spolupráce občanů i organizací, uvádí konkrétní příklady dnešní spolupráce od menšího města - Soběslav, přes větší města - Prachatice, Vsetín, Opava, včetně krajského města Ústí nad Labem, až po oblast Vysočina a také zahraniční příklad z rakouského Deggendorfu. Metodika popisuje doporučené postupy vytváření komunit na základě koordinace dobrovolnické spolupráce, kterou nazýváme management dobrovolnictví. Také představuje konkrétní možnosti zapojení a spolupráci veřejné správy, dobrovolnických center s využitím podpůrných pracovních - obvykle dobrovolných - skupin občanů a zástupců veřejné správy i dalších organizací. Dobrovolné zapojení občanů do komunitních aktivit je přirozený a tvořivý prostředek, jehož cílem je podpora sociální integrace a zvýšení kvality života občanů díky dobře fungujícímu partnerství občanské, veřejné a komerční sféry na místní i regionální úrovni.
Plný text:  PDF
|
|
| |
host ::
RSS.