|
|
Železniční brownfields - potenciál města. Případová studie nádraží Bubny
Kluchová, Adéla ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Železnice, jež v 19. století přivedla průmyslový rozmach až ke středověkým hradbám Prahy, tam o sto let později zanechala obrovské celistvé lukrativní plochy, které jsou na současné nároky železniční dopravy vysoce naddimenzované. Železniční brownfieldy nyní nabízí svůj potenciál začlenit se do organismu města, propojit již existující zástavbu a vytvořit nové polyfunkční městské čtvrti. Tato bakalářská práce přibližuje problematiku transformace železničních brownfieldů jak v historickém kontextu, tak i kontextu současných přístupů územního plánování. Případová studie představuje brownfield nádraží Praha-Bubny a aktéry, kteří společně vytvářejí podobu budoucí transformace, stejně tak jako jejich dílčí cíle a představy o nově tvořeném prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA: železniční brownfieldy, transformace, nádraží Bubny, urbanismus, územní plánování
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Železniční brownfields - potenciál města. Případová studie nádraží Bubny
Kluchová, Adéla ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Železnice, jež v 19. století přivedla průmyslový rozmach až ke středověkým hradbám Prahy, tam o sto let později zanechala obrovské celistvé lukrativní plochy, které jsou na současné nároky železniční dopravy vysoce naddimenzované. Železniční brownfieldy nyní nabízí svůj potenciál začlenit se do organismu města, propojit již existující zástavbu a vytvořit nové polyfunkční městské čtvrti. Tato bakalářská práce přibližuje problematiku transformace železničních brownfieldů jak v historickém kontextu, tak i kontextu současných přístupů územního plánování. Případová studie představuje brownfield nádraží Praha-Bubny a aktéry, kteří společně vytvářejí podobu budoucí transformace, stejně tak jako jejich dílčí cíle a představy o nově tvořeném prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA: železniční brownfieldy, transformace, nádraží Bubny, urbanismus, územní plánování
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris
SLÁMOVÁ, Eliška
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris Cílem práce bylo prozkoumat, v čem spočívají zvláštnosti ošetřovatelské péče, která je poskytována pacientům psoriatikům a jak současná ošetřovatelská péče ovlivňuje celkový psychický stav pacientů a jejich rodin. Součástí výzkumného úkolu bylo zjištění, jaká je role sestry v péči o psoriatiky a jak může sestra ovlivnit psychické problémy pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris. Kvalitativní formou šetření byl prozkoumán ošetřovatelský terén odrážející každodenní problematiku pacientů se zvolenou diagnózou. Základní metodou pro získávání dat byl zvolen nestandardizovaný volný rozhovor s rámcově připravenými otázkami v následné kombinaci s případovou metodou {--} kasuistikou. Sledovaný soubor byl vybrán s přihlédnutím ke kritériu záměrného i náhodného výběru; záměrnost je určena zvolenou diagnózou a konkrétním pracovištěm, kde sestry poskytují ošetřovatelskou péči psoriatikům. Náhodnost výběru je podmíněna souhlasem konkrétních pacientů a sester s dobrovolnou účastí ve výzkumném projektu. V průběhu šetření bylo prokázáno, že existuje zvláštní oblast v ošetřovatelském procesu prováděném u psoriatiků; tímto specifikem je systematická a dlouhodobá péče o celkový psychický stav těchto pacientů. Psychické rozpoložení psoriatiků se zprostředkovaně přenáší také na blízké rodinné příslušníky. Z výsledků šetření vyplynulo, že současná ošetřovatelská péče do značné míry opomíjí právě péči o psychiku psoriatiků, a to ve všech fázích jejich onemocnění. Rozhodující role v péči o psychickou pohodu psoriatiků spočívá jednoznačně na osobnosti sestry. Edukační krok zahrnující prevenci a řešení psychických traumat psoriatiků by se však měl stát pravidelnou a nedílnou součástí ošetřovatelské péče o tyto pacienty. Získané výsledky si díky své aktuálností a naléhavostí žádají, aby byly následně zveřejněny v odborných zdravotnických časopisech a okamžitě zařazeny do praxe, tj. do systému dalšího vzdělávání všeobecných sester. Současně by stávající stav nedostatečné péče o psychiku psoriatiků měl být dán na vědomí vedení zdravotnických zařízení, která zajišťují ambulantní léčbu i hospitalizaci pacientů, aby mohla být reorganizována stávající ošetřovatelská péče s cílem - kvalitnější ošetřovatelskou péčí zlepšit kvalitu života psoriatiků.
|
host ::
RSS.