|
|
Zavádění supervize do zdravotnického zařízení z pohledu supervizantů. Případová studie.
Strnadová, Pavlína ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Supervize jako obor podporující kvalitu práce v oblasti pomáhajících profesí je v poslední době zaváděna i ve zdravotnických zařízeních. Její zavádění se v kontextu zdravotnictví setkává se specifickými překážkami jak na úrovni vedení organizací, tak mezi pracovníky pečujícími o klienty či pacienty. Tato práce se zaměřuje na pohled zdravotních sester v pobytovém zařízení pečujícím primárně o děti do tří let věku. Jedná se o případovou studii, která nejprve mapuje situaci před zahájením procesu supervize, především některé stránky organizační kultury a riziko syndromu vyhoření, které mohou ukázat jak na možné překážky, tak na příznivé okolnosti při zavádění supervize. Následuje popis průběhu supervizních setkání po dobu jednoho roku a práci uzavírá další dílčí výzkum situace v organizaci po tomto roce zaměřený především na změny a na vnímání supervize jejími účastníky. Přestože se potvrdily některé očekávané překážky, jako směnný provoz a hierarchický způsob řízení, ukázala supervize zdravotním sestrám svoji užitečnost. Přinesla jim možnost diskuze, reflexe práce, předávání informací a zlepšení komunikace jak mezi kolegyněmi, tak mezi zaměstnanci a vedením organizace.
|
|
|
The needs of vulnerable older people in home health care
Dostálová, Vladimíra ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Auer, Stefanie (oponent)
Předkládaná disertační práce, jejímž tématem jsou potřeby starších zranitelných lidí v domácí zdravotní péči, vznikla v rámci doktorského studia Dlouhověkosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a byla realizována jako součást projektu podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy "Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči" (GA UK č. 760219). Celkovým cílem projektu tří řešitelek, kde jsem byla koordinátorem výzkumného projektu, bylo objasnit, jaké jsou potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku jak v domácí zdravotní péči, tak i v péči nemocniční, včetně potřeb pacientů žijících s demencí. Cílem této disertační práce bylo zjistit, jaké jsou potřeby starších zranitelných pacientů v domácí zdravotní péči. Tato disertační práce se skládá ze čtyř odborných článků. V době psaní této práce byly publikovány v recenzovaných periodikách dva články a dva články byly v recenzním řízení. V úvodu a závěru je práce doplněna kapitolami, které zasazují odborné články do kontextu a vytváří tak komplexní pohled na potřeby zvláště zranitelných starších lidí v domácí zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že tři ze čtyř předložených odborných článků byly publikovány (1) nebo byly v recenzním řízení (2) v mezinárodních časopisech, je...
|
|
|
Spiritualita v ošetřovatelství
Rybová, Jarmila ; Bratová, Andrea (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Východiska: Kladný postoj k poskytování spirituálních potřeb vede ke kvalitnější péči a k vnitřní připravenosti sester naplnit spirituální potřeby pacientů. Samotné zajištění a akceptování spirituálních potřeb pacientům, jejich příbuzným a kolegům vede k větší kvalitě, spokojenosti, komplexnímu a holistickému poskytování ošetřovatelské péče. Cíle: Cílem vlastního setření bylo mapování spirituality v ošetřovatelství. Posouzení potřeby víry, přesvědčení a významu. Zjištění důležitosti spirituality / přesvědčení v procesu uzdravování. Ověření vlivu komunity, nebo společenství jako podpory pro sestry a významu poskytnutých informací o spiritualitě od nemocných při poskytování zdravotní péče. Soubor a metody: Vlastní šetření spirituality v ošetřovatelství prostřednictvím standardizovaného dotazníku FICA. Výběr respondentů byl záměrný. Vlastní šetření bylo realizované ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Celkem bylo rozdáno 150 papírových dotazníků. Správně vyplněných a akceptovatelných papírových dotazníku bylo 59, on- line formou bylo sesbíráno dotazníků 18. V souboru bylo 77 sester, z toho bylo 90,91 % žen (n = 70) a 9,01 % mužů (n = 7). Průměrný věk byl M = 41,54 let. Průměrný počet roků praxe byl M = 18,7 let. Aplikovaný dotazník FICA tvořilo 21 otázek k tomu byly připojeny 4 otázky zaměřené na...
|
|
| |
|
|
Stravovací zvyklosti zdravotníků
Bičianová, Michaela ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími zvyklostmi nutričních terapeutů a všeobecných sester. Dále se věnuje vlivu směnného provozu na stravování všeobecných sester a riziku poruch příjmu potravy u obou skupin. Skládá se ze dvou částí. V teoretické části jsou popsány zásady zdravého stravování, problematika práce na směnný provoz a charakteristika poruch příjmu potravy. Praktická část pomocí dotazníku zjišťuje, jaké jsou stravovací zvyklosti nutričních terapeutů a všeobecných sester a jak se mezi sebou liší. Cílem je zjistit, zda se nutriční terapeuti na základě svého vzdělání stravují lépe než všeobecné sestry a jaký vliv má na stravování u všeobecných sester směnný provoz. Výsledky jsou zpracovány do grafů a tabulek. Výsledky ukazují, že obecná výživová doporučení dodržují více nutriční terapeuti než všeobecné sestry. Dále z dotazníku vyplývá, že více než 50 % všeobecných sester se stravuje nepravidelně a že hlavní důvod pro vynechávání jídel během nočních služeb je nedostatek času. Také se zjistilo, že velké procento nutričních terapeutů šlo studovat svůj obor, aby získalo více informací o výživě. Potvrdilo se, že nutriční terapeuti i všeobecné sestry jsou rizikovou skupinou pro poruchy příjmu potravy. klíčová slova: stravovací zvyklosti, výživa, výživová doporučení, nutriční terapie,...
|
|
|
Výživové návyky u dětí v mladším školním věku, z pohledu sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
KUCHAŘOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky dětí v mladším školním věku z pohledu sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Stanovili jsme si tři základní cíle. První cíl zní: Zmapovat aktuální stav výživových návyků u dětí v mladším školním věku. Tento cíl se zaměřuje na dotazníky obsahující základní informace o jejich výživových návycích, pitném režimu a pohybu. Druhý cíl zní: Zmapovat aktuální stav výživových návyků u dětí v mladším školním věku z pohledu sestry u praktického lékaře pro děti a dorost. Tento cíl jsme prováděli se sestrami v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. A poslední cíl zní: Zmapovat úlohu sestry v edukaci dětí ve zdravé výživě. Teoretická část je zaměřena na základní živiny, do kterých řadíme: cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, stopové prvky, minerály a vodu. Najdeme zde i vybrané nemoci u dětí spojené s výživou, kde se zaobíráme problematikou nadváhy a obezity, poruchami přijmu potravy, potravinovými alergiemi, intolerancemi a nechutenstvím. Dále jsme se zaměřili na úlohu sestry u praktického lékaře pro děti a dorost, kde jsme se zaobírali podporou zdraví a zdravým stravováním dětí v mladším školním věku. Zajímali jsme se také o pitný režim a pohybovou aktivitu u těchto dětí. A v neposlední řadě i edukace sestry v oblasti výživy. Zde hodnotíme stav výživy u dítěte, percentilové grafy a zásady správné výživy. V praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvantitativního výzkumného šetření i kvalitativní výzkumné šetření. Kvantitativní výzkumné šetření bylo zaměřeno na děti v mladším školním věku. Dotazník byl vyplněn dětmi na základní škole. Výzkumný soubor tvořilo 158 respondentů. Tyto dotazníky nás přiblížily k tomu, jak děti dodržují výživové návyky a pravidelné stravování. Stravovací návyky u dětí jsou různorodé a do jisté míry je ovlivňují rodiče a jejich okolí. Z výsledků vyplynulo, že spíše dívky dodržují pravidelnou stravu. Také ale vyplynulo, že děti pijí více slazených a barevných limonád a dále mají rády rychlá občerstvení. Kvalitativní výzkumné šetření jsme zaměřili na osm sester v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost. Polostrukturovaný rozhovor tvořilo 19 otázek. Rozhovory se sestrami nás také přiblížily k tomu, zda děti dodržují nebo nedodržují zdravý způsob stravování a pohybovou aktivitu. Z výsledků vyplynulo, že spíše dívky chodí k lékaři s problémem nadváhy či obezity.
|
|
|
Syndrom vyhoření u vybraných pracovníků pomáhajících profesí z řad příslušníků ozbrojených složek, pracovníků ve zdravotnictví a školství
Dvořáková, Renata ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s tématem "Syndrom vyhoření u vybraných pracovníků pomáhajících profesí z řad příslušníků ozbrojených složek, pracovníků ve zdravotnictví a školství" je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá především charakteristikou pojmu syndrom vyhoření, příznaky, projevy, léčbou a rovněž možnostmi prevence vyhoření. Zároveň jsou zde nastíněny jednotlivé pomáhající profese, které jsou zařazeny do výzkumu. Praktická část je zaměřena na zkoumání syndromu vyhoření u vybraných pracovníků, a to vyhodnocováním dotazníkového šetření. Předmětem zkoumání byly vedle subjektivních pocitů pracovníků a jejich informovanosti v otázce syndromu vyhoření, také zkušenosti přímo se syndromem vyhoření a prevencí. Výsledky praktické části ukázaly, že subjektivně nejvíce spokojena v aktuálním zaměstnání je skupina pedagogů. Nejméně spokojenou skupinou jsou zdravotní sestry. Dále jsem zjistila, že 97 % respondentů není spokojeno jak s finančním, tak současně se společenským ohodnocením. Dle výsledků šetření vyplynulo, že 44 % dotazovaných je spokojeno s pracovním prostředím. V praktické části jsem se také zaměřila na výzkum nejčastějších a nejméně častých metod vyrovnávání se se stresem. Ukázalo se, že nejvíce dotazovaných se vyrovnává se stresem pomocí...
|
|
|
Kompetence sester při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče
HECZKOVÁ, Jana
Podávání léčivých přípravků je významnou a velmi komplexní součásti zdravotní péče, na jejímž zajištění se podílí mnozí zdravotničtí pracovníci. Určitým specifikem pracovišť intenzivní péče je nejen rozsáhlá farmakoterapie, ale také podání léčivých přípravků, které mohou přímo a velmi rychle ovlivnit životní funkce. Tato skutečnost pak klade velké nároky na zajištění bezpečné péče. Tradičně se předpokládá, že lékař léčivé přípravky indikuje a sestra na základě jeho podrobné písemné ordinace zajistí aplikaci těchto léčiv. Činnosti, které se k této oblasti zdravotní péče vztahují, je však v současné době mnohem více a jsou také mnohem komplexnější. U sester se předpokládá, že budou plně kompetentní plnit tyto činnosti i očekávanou roli v této oblasti ihned po dokončení kvalifikačního studia, a to i v prostředí specializovaných pracovišť. Navíc se zdá, že formální kompetence sester nejsou, navzdory mnohým normám zákonné i podzákonné povahy, v této oblasti zcela jasně ošetřeny. Ačkoli úzký vztah problematiky podávání léčivých přípravků a kvality poskytované péče je zřejmý, role sestry ani současnou praxi očekávané a požadované nároky na její kompetenci nebyly zatím podrobněji analyzovány. Cílem práce byla analýza kompetencí a role sestry při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče. Využity byly metody smíšeného výzkumu, přičemž kvantitativní techniky sběru a analýzy dat byla použity pro posouzení rozsahu vzdělávání a znalostí sester v této oblasti, a kvalitativní techniky pro analýzu současné praxe a nároků na kompetence sester v této oblasti. Formální kompetence sester při podávání léčivých přípravků se v České republice neliší v závislosti na dosaženém stupni vzdělání. Rozsah vzdělávání sester během kvalifikačního studia je u studijních programů na vyšších a vysokých školách stejný. Soudobá praxe při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče je však velmi rozmanitá. Její nároky v určitých ohledech významně přesahují očekávání, která mohou být odvozená od formálně nastavených odborných kompetenci sester při podávání léčivých přípravků. Ačkoli předchozí indikace lékařem, především u léčivých přípravků se systémovým účinkem, je vnímána jako nezbytnost, sestry uváděly zkušenost s jejich podáním za určitých okolností taktéž bez indikace lékaře. Hodnocení stavu pacienta nebo titrace dávky některých léčivých přípravků na základě jejich účinku či např. některých laboratorních hodnot pak bylo popisováno jako poměrně běžná součást komplexní ošetřovatelské péče na tomto typu pracovišť, stejně jako dodržení v některých případech specifických postupů během aplikace. Konkrétní praxe a postupy se na jednotlivých pracovištích lišily, důraz kladený na kvalitu péče v této oblasti byl však zřejmý. Aplikace léčivých přípravků s lokálním účinkem pak za určitých okolností, např. péče o oči, dutinu ústní nebo kůži u pacientů s porušeným vědomím, byla vnímáno spíše jako běžná ošetřovatelské péče, nikoli jako podání léčiva. Rozsah této praxe však bude ještě zapotřebí ověřit kvantitativním šetřením. Znalosti sester v oblasti podávání léčivých přípravků pak byly odlišné v závislosti na konkrétním tématu, ale také rozsahu vzdělání i klinické praxi, včetně předchozí zkušenosti z pracoviště intenzivní péče, přestože formální kompetence se v této oblasti neliší. Vzhledem ke komplexnosti a šíři problematiky podávání léčivých přípravků i neustále se zvyšujících nároků praxe na kompetenci všech zdravotnických pracovníků včetně sester je zapotřebí považovat zásadní revizi formálních kompetencí sester minimálně v této oblasti za nezbytnou. V návaznosti je pak možné řešit rozsah, formu i obsah vzdělávání tak, aby těmto požadavkům odpovídaly.
|
|
| |
|
|
Pečují sestry o své zdraví?
SMRŽOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývala tématem, jestli sestry pečují o své zdraví? Definici zdraví máme jasně danou. Světová zdravotnická organizace v roce 1948 definovala pojem zdraví jako stav úplné tělesné, duševní i sociální pohody, a nikoli pouze nepřítomnost vady nebo nemoci. Hamplová z roku 2015 nám ve své publikaci uvádí, že vnímat zdraví pouze jako nepřítomnost nemoci je příliš zjednodušené a nedopovídá to mnohotvárnosti tohoto pojmu. Vzhledem k mnoha složkám, které jsou zdravím ovlivněni, je velmi důležité, abychom se o své zdraví starali, a jeho péči nezanedbávali. Přičemž by péče o zdraví měla být doménou všech jedinců bez rozdílu a pro zdravotníky o to víc. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Do teoretické části jsme zahrnuli samotnou definici zdraví, jeho determinanty, životní styl. Dále pak jsme charakterizovali osobnost sestry a její náplň práce se specializací a bez specializace. A dalšími dvěma kapitolami byla péče o zdraví fyzické, kam spadala i manipulace s pacienty a preventivní prohlídky. A péče o zdraví psychické, kam jsme zahrnuli i syndrom vyhoření a jeho prevenci. Druhá část práce bylo výzkumné šetření. Zvolili jsme si výzkumný vzorek deseti sester, které pracují na jednosměnný a více směnný provoz a porovnávali jsme, jak se liší jejich péče o zdraví. Dle poskytnutých odpovědí jsme zjistili, že sestry nejčastěji pečují o zdraví tím, že se snaží dodržovat stravu a pohyb, zatímco oblast péče o psychiku lehce stagnuje. Velmi pozitivním výsledkem v naší práci bylo, že sestry až na malé výjimky dodržují ve velké škále prevence, dodržují hygienu v oblasti zaměstnání, do které řadíme dezinfekci, sterilizaci, a třídění odpadu. Metodiku jsme zvolili kvalitativní výzkum, který obsahoval řízené rozhovory s polostrukturovanými otázkami.
|
host ::
RSS.