|
Komunikace v krizových situacích s médii a veřejností
Brzobohatý, Jan ; Kopecký,, Zdeněk (oponent) ; Rosická, Zdena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o komunikaci při krizových situacích s médii a veřejností. Základními tématy jsou mimořádné události, jejich definice, klasifikace a poukázání na to, že jsou stále četnější a těší se stále většímu zájmu médií a veřejnosti. Dalším hlavním bodem práce je komunikace. Definice komunikace, její rozdělení, funkce a možné překážky zabraňující efektivní komunikaci. Dále v práci následuje obecný popis médií, jejich funkce v moderní společnosti a vlivu médií na společnost. Část práce je věnována také etice chování médií. Následuje část práce, ve které jsou popsány způsoby varování obyvatelstva při mimořádných událostech v působnosti státu a způsoby informování médií o mimořádných událostech. S tím souvisí potřeba institucí mít vyškolené pracovníky, kteří budou znalí problematiky mimořádných událostí, komunikace obecně a komunikace s médii, mediálního prostředí a kteří budou problematiku před médii a veřejností prezentovat.
|
|
Mediální analýza pokrytí události českými a slovenskými hlavními zpravodajskými televizními relacemi: Střelecký útok v Bratislavě ze dne 12.10.2022
Hruška, Ondřej ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální analýza pokrytí události českými a slovenskými hlavními zpravodajskými televizními relacemi: Střelecký útok v Bratislavě ze dne 12. 10. 2022 zkoumá mediální pokrytí teroristického útoku, který se odehrál v říjnu roku 2022 na Slovensku. Teoretická část vymezuje pojmy jako je realita, objektivita a agenda setting. Velkou část tvoří pojednání o specificích televizního zpravodajství, které je předmětem naší práce. Informování médii o události, kterou tato práce zkoumá, v sobě nese řadu etických otázek, proto se v teoretické části zabýváme v neposlední řadě také novinářskou etikou. Praktická část zprvu detailněji představuje střelecký útok v Bratislavě a cíle této mediální analýzy. Dále se zaměřuje na metodiku jednotlivých výzkumů, představuje zkoumaná média a následně uvádí výsledky na každou z výzkumných otázek. Hlavním cílem práce je zjistit, jak rozdílné bylo informování médií o této události, a to jak na jednotlivých televizních stanicích, tak mezi státy navzájem. Přičemž se kladl důraz na zmapování vývoje mediálního diskurzu tohoto tématu, na analýzu nabízených rámců události nebo postavení tématu vzhledem k ostatním příspěvkům v hlavních zpravodajských relacích. Zvláštní pozornost jsme věnovali umělému přidávání prvků emocionality, respektování soukromí aktérů...
|
|
Etické principy českých novinářů při referování o teroristických činech
Navrátilová, Barbora ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Mimořádná událost, jakou je terorismus, přináší do mediální etiky mnoho dilemat. Diplomová práce se zaměřuje na otázku, jak vybraní čeští novináři eticky pokrývají téma terorismu, a to i přesto, že se v Česku neodehrál tak zásadní teroristický útok, jaký můžeme spatřovat v západní Evropě po roce 2015. Zprvu je popsán koncept terorismu a jeho podoby a trendy, následně je představen vztah terorismu a médií. Pro ilustraci, jak etické kodexy myslí na takové události, jsou komparovány tři české kodexy audiovizuálních médií a tři zahraniční, které jsou dostupné v angličtině. V empirické části se práce věnuje datům z kvalitativního zkoumání a řídí se principy zakotvené teorie. Rozhovory s osmi novináři přináší vhled, jak o etice při referování o terorismu smýšlí, jaká pravidla si vytvořili a z jakých jiných etických oblastí pravidla čerpají. Mezi principy, které jmenují, patří ověřování informací, nezveřejňování explicitních záběrů samoúčelně, nebo snaha potlačit informace o teroristovi. Dalším ze zjištění je, že vybraní novináři vnímají, že se teroristé chtějí skrze média zviditelnit a referováním o činech jim novináři pomáhají. Výsledkem diplomové práce není ucelená teorie, nýbrž vhled do etických principů v konkrétních situacích, kterými se respondenti řídí.
|
|
Preferovaná rodová zájmena z pohledu novinářské etiky na příkladu českých zpravodajských serverů
Netíková, Magdaléna ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje, jak české zpravodajské servery informují o lidech preferujících jiné zájmeno než on nebo ona. Jejím cílem je zkoumat, jaké jsou v češtině možnosti genderově neutrálního jazyka a jakými způsoby je lze aplikovat v novinářské praxi. Prostřednictvím kvalitativních rozhovorů s editory českých zpravodajských serverů jsem zjišťovala, jaké jsou jejich případné zkušenosti s editováním textů, které mluví například o transgender nebo nebinární osobě. Zajímala jsem se mimo jiné o to, zda by bylo respektováno přání respondenta psát o něm pomocí preferovaného zájmena, zda ohledně vhodných jazykových prostředků probíhá mezi autorem a editorem diskuse a kdo má v redakci v tomto ohledu poslední slovo. Na základě rozhovorů byly představeny faktory ovlivňující přístup novinářů k referování o transgender a nebinárních lidech a bylo konstatováno, že téma různých genderových identit lze v současné podobě považovat za problém etický, stejně jako problém jazykový.
|
|
Etické aspekty občanského fotožurnalismu se zaměřením na fotografické a audiovizuální záznamy od konce dvacátého století po současnost
Hrdličková, Lucie ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Bakalářská práce Etické aspekty občanského fotožurnalismu se zaměřením na fotografické a audiovizuální záznamy od konce dvacátého století po současnost se zabývá fenoménem občanského žurnalismu, který zejména v posledním desetiletí zaznamenal díky rozvoji informačních a komunikačních technologií strmý nárůst a nahlíží na něj z etického hlediska. Práce je rozdělena do tří částí. První část řeší teoretické vymezení pojmů etika a občanský žurnalismus, včetně etických principů v žurnalistice a etických kodexů. Zabývá se také argumenty pro a proti občanskému žurnalismu a jeho další formou, participativní žurnalistikou. Druhá část se věnuje novým médiím, od jejich historie až po současnost a sociálním sítím (Facebook, Twitter a další), které s rozvojem občanského žurnalismu souvisí. Poslední část má podobu praktických příkladů se zaměřením na fotografické a audiovizuální záznamy. Je rozdělena na události stěžejní, které vedly k ukotvení pojmu občanský žurnalismus v novinářském slovníku a k proměně mediálního světa (Rodney King, Tsunami apod.) a události eticky sporné, které mimo jiné poukázaly právě na problém pokrývání událostí amatéry bez znalosti etických kodexů a dalších novinářských postupů (smrt Nedy Agha Solatn, smrt Muammara Kaddáfího apod.). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Etika socialistického novináře v Československu po roce 1970
Ambrozek, Jakub ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Základním hodnotovým východiskem současného studia novinářské etiky je prostředí liberálně- demokratického státu a demokratické společnosti. Média a novináři ale fungovali i v nedemokratickém Československu před sametovou revolucí. Tato práce zkoumá, jakým způsobem se pojem novinářská etika objevoval v letech 1967-1977 v novinářských kruzích. Takovým ústředním kruhem byl Československý svaz novinářů, dobrovolná společenská organizace, která sdružovala tisíce redaktorů periodického tisku, televize, rozhlasu i agenturního zpravodajství. Tato práce na základě heuristického bádání v archivních materiálech popisuje především dvě oddělené etapy práce na formulování zásad novinářské etiky, které se odehrály v rámci orgánů tohoto sdružení. Způsob přemýšlení o novinářské etice je zasazen do kontextu marxisticko-leninské ideologie se zvláštním důrazem na československou interpretaci marxisticko- leninských teorií týkající se médií. Tématem, které s novinářskou etikou a skutečnou či zdánlivou samoregulací souvisí, je kontrola médií. Na příkladu procesu vzniku zásad etiky práce rozkrývá některé mechanismy kontroly novinářů a míru této kontroly. Kromě toho částečně odhaluje, jakým způsobem byla žurnalistika v Československu profesionalizovaná.
|
| |
|
Fotografie jako součást komplexního komunikátu ve zpravodajství českých deníků
Jarošincová, Jitka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tématem práce je dodržování novinářské etiky ze strany dvou seriózních českých deníků - Mladé fronty DNES a Hospodářských novin, v případě informování veřejnosti prostřednictvím komplexních komunikátů, jejichž součástí je novinářská fotografie. Vzorek výzkumu je omezen na domácí a zahraniční zpravodajství vydávané celostátně. Zkoumaným obdobím je březen 2014. Hodnocenou proměnnou je vztah mezi významy jednotlivých složek daných komunikátů (titulku, popisku, snímku a souvisejícího článku), které by - protože se všechny podílí na výstavbě společného smyslu sdělení, jež má být věrným obrazem skutečnosti - měly vůči sobě vykazovat princip harmonie a substituce. Výzkumné jednotky jsou analyzovány pomocí sémiotické analýzy na úrovni denotace a konotace. K výkladu jednotlivých znaků jsou použity znalosti sociální a vizuální sémiotiky, sémantiky a pragmatiky. V závěru je výzkum porovnán se zjištěními bakalářské práce Magdy Polmanové, která se zabývala téměř stejným tématem na stejném materiálu, avšak z roku 2011. Výsledkem mého výzkumu jsou zjištění, kolikrát došlo v daném období k uveřejnění nekoherentních komplexních komunikátů, jak se jejich počty lišily mezi danými periodiky, jak se jejich množství změnilo od roku 2011, jaké vzorce vztahů mezi sebou jednotlivé složky vykazovaly, jaké principy...
|
|
Etické aspekty občanského fotožurnalismu se zaměřením na fotografické a audiovizuální záznamy od konce dvacátého století po současnost
Hrdličková, Lucie ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Bakalářská práce Etické aspekty občanského fotožurnalismu se zaměřením na fotografické a audiovizuální záznamy od konce dvacátého století po současnost se zabývá fenoménem občanského žurnalismu, který zejména v posledním desetiletí zaznamenal díky rozvoji informačních a komunikačních technologií strmý nárůst a nahlíží na něj z etického hlediska. Práce je rozdělena do tří částí. První část řeší teoretické vymezení pojmů etika a občanský žurnalismus, včetně etických principů v žurnalistice a etických kodexů. Zabývá se také argumenty pro a proti občanskému žurnalismu a jeho další formou, participativní žurnalistikou. Druhá část se věnuje novým médiím, od jejich historie až po současnost a sociálním sítím (Facebook, Twitter a další), které s rozvojem občanského žurnalismu souvisí. Poslední část má podobu praktických příkladů se zaměřením na fotografické a audiovizuální záznamy. Je rozdělena na události stěžejní, které vedly k ukotvení pojmu občanský žurnalismus v novinářském slovníku a k proměně mediálního světa (Rodney King, Tsunami apod.) a události eticky sporné, které mimo jiné poukázaly právě na problém pokrývání událostí amatéry bez znalosti etických kodexů a dalších novinářských postupů (smrt Nedy Agha Solatn, smrt Muammara Kaddáfího apod.). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Prolínání politické a mediální moci na případu Radka Johna a pořadu Bez cenzury
Štrup, David ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje roli Radka Johna v investigativním pořadu Bez cenzury TV Barrandov. John se jako aktivně působící politik a předseda strany Věci veřejné rozhodl vrátit k novinářské činnosti, přičemž nerezignoval na svou poslaneckou funkci, což můžeme považovat za specifický projev politického paralelismu. Práce popisuje případy, v nichž mohlo být působení Radka Johna v rozporu s normativními novinářskými hodnotami a žurnalistickou etikou. Zvláště se pak soustředí na to, zda se nějaké potenciální politické či mocenské zájmy a názory Radka Johna projevovaly v samotném pořadu. Metodologicky je výzkum veden jako případová studie, která kombinuje kvalitativní obsahovou analýzu, hloubkové rozhovory a další výzkumné postupy. Výzkum pořadu identifikoval v úvodních ohláškách i v některých reportážích bias reflektující antipatii Radka Johna k zavedeným politickým stranám a jejich představitelům, nicméně neodhalil přímou podporu Věcí veřejných nebo jejich politických představitelů. Diplomová práce reflektuje i mediální, odbornou a politickou odezvu na činnost Johna, respektive na jeho návrat k žurnalistice bez složení aktivních politických funkcí a možný střet zájmů.
|