|
|
Vladimír Dvořák a Hlavní redakce zábavních pořadů Československé televize v letech 1968 - 1976
Hroncová, Alexandra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
(česky) Vladimír Dvořák (14. května 1925 - 28. prosince 1999) je veřejnosti znám spíše jen jako televizní konferenciér zábavného pořadu Televarieté, starší generace si ho jistě pamatuje jako průvodce hudebními pořady nebo jako autora textů populárních písní ze šedesátých let. Toto mnohdy omezené vnímání Dvořákovy osobnosti si zaslouží poopravit - talent Vladimíra Dvořáka můžeme označit za prakticky všestranný. Jak se tato práce snaží ukázat, Dvořák měl nejenom výrazné výtvarné a literární nadání, komponoval libreta, ale byl zároveň schopen svá představení dramaturgicky uchopit, odmoderovat si je či v nich dokonce účinkovat. Všechny tyto vlastnosti umělecké zastřešovala a dost možná i převyšovala veřejnosti zcela skrytá schopnost organizační, kombinovaná s Dvořákovou činorodostí a ctižádostí. Během svého působení v ČST vytvořil Vladimír Dvořák koncepci a strategii pro rozvoj televizní zábavy, které se věnoval až do konce svého života. Byl člověkem diplomatickým a tvůrčím zároveň, uvedl na televizní obrazovky řadu velmi úspěšných formátů s mnoha významnými osobnostmi, které byly nomenklaturou tolerovány. Vladimír Dvořák uměl takzvaně "chodit" v omezeném a ostře vymezeném televizním prostoru vytyčeném normalizací bez toho, aby se zaprodal představitelům totalitní moci. Navíc byl schopen ještě svým...
|
|
|
Vývoj Rudého práva v období 1972-1991
Petrů, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Vývoj Rudého práva v období 1972 - 1991 pojednává o činnosti redakce a vývoji tohoto periodika v době, kdy v Československu započala doba normalizace, docházelo k utužování poměrů a zejména čistkám mezi novináři. Jednotlivé tituly musely na tuto situaci reagovat, a to včetně samotného Rudého práva, které bylo ovšem ve výjimečné situaci, jelikož podléhalo přímo direktivám ÚV KSČ. Na stránkách tohoto listu se tak objevovaly jen oficiální informace (politické, společenské, kulturní i sportovní), které odpovídaly ideologii KSČ. Je proto zajímavé sledovat toto periodikum v kontextu dobových událostí a analyzovat jeho činnost v souvislosti s fakty, která nyní máme. Fungování samotné redakce pak vycházelo z jednání a návrhů přijatých na zasedání ÚV KSČ a jeho sekretariátu, jehož členem byl i šéfredaktor Rudého práva. Deník měl automaticky zajištěny nejvyšší příděly novinového papíru, a to i v době na konci 80. let, kdy byla o tuto surovinu skutečná nouze. Po roce 1990, kdy začalo docházet ke konsolidaci tištěných periodik, se Rudé právo přeměnilo v akciovou společnost, jejímž majoritním akcionářem se stal nový šéfredaktor a dosavadní člen redakce Zdeněk Porybný. V nadcházejících letech pak z názvu listu vymizelo slovo "rudé".
|
|
|
Každodennost žen-matek za normalizace z hlediska výchovy dětí a péče o rodinu
Kotasová, Eva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediálním obrazem každodenností žen v období socialismu. Zaměřuje se na časový úsek let 1970 - 1975, tedy na tzv. ranou normalizaci v ČSSR. Cílem práce je zjistit, jak tuto každodennost v uvedeném období interpretoval dobový časopis Vlasta. Tato analýza je přínosná především proto, že vypovídá o do jisté míry idealistické prezentaci životního způsobu socialistických žen, o jejich každodenních starostech a problémech. V rámci analýzy budou zkoumány články, které pojednávají o péči o rodinu a domácnost, o výchově dětí v rodině a institucionálních zařízeních, o roli muže v rodině, psychickém a fyzickém zdraví, kosmetice, módě atd., tzn. o veškerých aspektech, které ke každodennosti patří a které ji formují. Prostřednictvím těchto témat, která ženy zajímají, časopis současně nenápadně formoval ideál socialistické ženy. Ve sděleních, která se týkají každodenního života, předával ženám hodnoty, stereotypy a dokonce ideologické principy tehdejší socialistické společnosti. Hlavním cílem analýzy je vytvořit komplexní obraz této každodenní praxe v časopise Vlasta. Klíčová slova Každodennost, žena, socialismus, normalizace, časopis Vlasta, péče o rodinu, domácnost, děti
|
|
|
Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína
Stehlíková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína" se týká privatizovaného podniku v městě Kolíně. Vypracovaná práce zkoumá názory a každodenní život zaměstnanců tohoto podniku a obyvatel Kolína. Podává přehled o historii a vývoji podniku Tatra. Představuje okres Kolín a zaměřuje se především na popis v období tzv. normalizace, které se dotklo města, podniku, obyvatel, ale i celého Československa. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky. Propojuje pracovní prostředí, osobní životy, volnočasové aktivity, sociální kulturu města a obyvatel, kteří byli součástí velkého podniku a historie města Kolína. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory doby tzv. normalizace a také současný vztah lidí k místu, kde prožili větší či menší část svého života.
|
|
| |
|
|
Brněnští trampové v období tzv. normalizace
Polouček, Oto ; Altman, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tramping jako specifický způsob trávení volného času v přírodě a současně neformálního sdružování představuje svébytný fenomén. Od svého vzniku na počátku meziválečného Československa se u nás rozvíjel i v následujících obdobích, včetně tzv. normalizace (1969 - 1989), a existuje dodnes. Cílem práce je na základě analýzy životních příběhů trampů odhalit základní podmínky rozvoje tohoto fenoménu ve zkoumaném období. Zvláště bude brán zřetel na formy motivace k trampování, hodnoty spojované trampy s jejich zálibou a roli kolektivu při provozování trampingu. Období tzv. normalizace se také jeví mimořádně zajímavé z hlediska bádání o vztahu trampingu a moci v rámci autoritářského politického systému našich nedávných dějin. K realizaci diplomové práce založené prioritně - nikoli však výlučně - na narativních pramenech bylo vytipováno prostředí mimořádně aktivního brněnského trampingu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kritická reflexe současné české tvorby s nostalgickým návratem k dobám normalizace
Szajter, Radomír ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kritická reflexe současné české tvorby s nostalgickým návratem k dobám normalizace si klade za cíl formulovat společný kurs v současné české literatuře s jeho nostalgickým ohlížením se za dobou před rokem 1989 u tří autorů: Petra Šabacha, Michala Viewegha a Jaroslava Rudiše jako zástupců určité generace autorů. Samotnému rozboru kritického ohlasu na díla zmíněných autorů předchází kapitola snažící se formulovat fenomén takzvaného nostalgického návratu v české literatuře - a kultuře obecně - po Sametové revoluci. Výsledku práce bylo dosaženo komparativní analýzou jak autorských textů zmíněných spisovatelů, tak dobových kritik na tato díla. Hlavním cílem byla snaha najít společné znaky, které zapadají do tématu nostalgického návratu a pokusit se na těchto příbuzných prvcích vysvětlit, proč je právě tento nostalgický návrat u příjemců tak úspěšný. Bakalářská práce se opírá především o komparaci ohlasu dobové kritiky a děl samotných, včetně usazení v sociálně-kulturním kontextu doby.
|
|
|
Melodie z podzemí. Hudební underground na severu Čech v období normalizace
Příhodová, Zuzana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá hudebním undergroundem v oblasti severních Čech v období tzv. normalizace. Klade si za cíl stručně shrnout charakteristické rysy undergroundového hnutí a podmínky pro hudební tvorbu v neoficiální kultuře, přičemž pojednává zejména o rockové undergroundové scéně. Teoretická část práce se soustředí na porozumění podzemnímu hnutí z dnešní perspektivy a staví se kriticky k vytvořenému fenoménu undergroundu na základě studia písemných pramenů a analýzy rozhovorů s pamětníky. Autentické výpovědi získané metodou orální historie přináší do tématu osobní pohled a přesvědčení vybraných představitelů, kteří si bez ohledu na okolnosti dokázali zachovat vnitřní svobodu. Ukázky textů skladeb mají za cíl spolu s interpretací postojů jednotlivých narátorů pomoci nalézt čtenáři jiný, než pouze mytizovaný pohled na underground v československých dějinách.
|
|
|
Československo v letech 1968-1977 a jeho zobrazení v seriálu Vyprávěj
Menšíková, Iva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální konstrukce historické reality na případu českého seriálu Vyprávěj. Sleduje, do jaké míry se seriálové zobrazení historických událostí a života v období mezi lety 1968 a 1977 přibližuje skutečnosti, jak je popsaná v odborné literatuře. Srovnává konkrétní historické události a klíčové aktivity tehdejší společnosti s jejich ztvárněním v seriálu. Zaměřuje se přitom na tři základní kategorie - zásadní historické události, běžný život obyvatel a život disidentů. Cílem práce je zjistit, zda skutečnost předkládaná v seriálu odpovídá realitě období normalizace. Na základě odborné literatury vymezím problematiku televizních seriálů obecně, zabývám se v této souvislosti mimo jiné také pojmem serialita. Poté už se věnuji mediální konstrukci reality a zobrazování historie v kultuře, zejména tedy v televizních seriálech. Vzhledem k tomu, že se historie zobrazovaná v seriálu Vyprávěj týká nedávné minulosti, zahrnuji do práce i zmínku o kolektivní paměti. Následně se soustředím na samotný seriál Vyprávěj a vymezení období normalizace, v níž se děj odehrává. V druhé polovině práce se věnuji jednotlivým událostem vymezeného období - jejich tehdejší reálné podobě, jaká je popsaná v odborné literatuře a ve vyprávění pamětníků, a jejich zobrazení v seriálu.
|
|
|
Obraz české společnosti v normalizačních komediích Petra Schulhoffa
Šrajer, Martin ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Diplomová práce Obraz české společnosti v normalizačních komediích Petra Schulhoffa zkoumá československou filmovou produkci 70. a 80. let z hlediska prezentovaných společenských hodnot. Cílem analýzy společných znaků vybraného vzorku filmů je zodpovězení otázky, jaký obraz československé reality normalizační popkultura zprostředkovává, a za užití jakých opakujících se mechanismů. Práce vychází z hypotézy, že také eskapistická zábava v období totality vykreslovala dobu, prostředí, postavy a požadavky na ně kladené v souladu s vládnoucí ideologií, a sloužila tudíž k legitimizaci daného řádu a deklarovaných norem.
|
host ::
RSS.