|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Intergovernmentální spolupráce při řešení krize eurozóny
Nevola, Jan ; Havelka, Vít (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice eurokrize s cílem zjistit, jakými prostředky byla řešena. Zaměřuje se na období mezi lety 2010 až 2012, kdy byla přijímána řada zásadních opatření a zároveň vznikaly nové organizace, které zajišťovaly finanční asistenci členským státům eurozóny. Práce analyzuje tyto nové instituce a také povahu těchto rozhodnutí. Záměrem je zjistit, zda kroky vedoucí k záchraně eurozóny měly převážně intergovernmentální povahu nebo zda hlavním hybatelem procesů byly supranacionální instituce. V úvodních kapitolách jsou vysvětleny příčiny krize, její institucionální rámec a představeny některé názory na způsob řešení krize na základě prací dalších autorů. Dále je popsán teoreticko-analytický rámec, který vychází z teorií intergovernmentalismu, resp. liberálního intergovernmentalismu a neofunkcionalismu. Analytická část práce nejprve popisuje zvolenou metodologii výzkumu, výsledky jsou poté prezentovány v diskuzi. V ní jsou zjištěné poznatky konfrontovány s výzkumy jiných autorů, kteří analyzovali tuto problematiku. Závěr shrnuje práci jako celek a na základě výsledků analýzy zodpovídá výzkumnou otázku stanovenou v úvodu práce.
|
|
|
Vztah Soudního dvora EU a členských států: případ občanství EU a zdravotní péče
Hrabal, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tématem této magisterské práce je vztah mezi Soudním dvorem Evropské unie a členskými roveň práce vychází i ze zkoumání tzv. soudního aktivismu, konkrétně ve vztahu k Cílem práce je ověřit hypotézu, že hlavním aktérem, který ovlivňuje podobu unijního práva, je Soudní dvůr, a ne členské státy. K tomu práce uplatňuje dvě podhypotézy, a sice že: 1. Soudní dvůr při svém rozhodování v oblasti vnitřního trhu prosazuje prointegrační agendu, a to i navzdory preferencím členských států; 2. členské státy nejsou schopny právní stav z pro ně nežádoucí judikatury zvrátit ve svůj prospěch prostřednictvím přijetí nové je ověřena na příkladu judikatury Soudního dvora v občanů EU a poskytování přeshraniční zdravotní péče a v návaznosti na ni přijatých směrnic 2004/38/ES a 2011/24/EU. První podhypotéza je konkrétně ověřena analýzou stanovisek členských států v řízeních před Soudním dvorem a analýzou samotných rozsudků, a to ve čtyřech řízeních zabývajících se právy ekonomicky neaktivních osob a v šesti věnovaných poskytování přeshraniční zdravotní péče. Druhá podhypotéza je ověřena zkoumáním ustanovení dotčených směrnic, která navazovala na judikaturu Soudního dvora. Závěrem práce je, že první podhypotézu lze považovat s výhradou za vyvrácenou. Celkově je tedy hypotéza tvrzena hlavní role členských států.
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Východoafrické společenství a teorie regionální integrace
Krajník, Jan ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je případovou studií Východoafrického společenství (EAC), které sdružuje Keňu, Tanzanii, Ugandu, Rwandu a Burundi. Hlavní výzkumnou otázkou je jaké jsou příčiny vzniku EAC. Použitou metodou je metoda shody doplněná o bližší výzkum, který by potvrdil existenci kauzálního vztahu. Tato práce používá tři teoretické koncepty a z nich odvozené hypotézy ohledně vzniku EAC. Konkrétně se jedná o neofunkcionalismus, realismus a liberální teorii mezinárodních vztahů v interpretaci Andrew Moravcsika. Neofunkcionalismus nepodává dobře vysvětlení EAC, protože zde není přítomný silný nadnárodní aktér, jedna z klíčových podmínek neofunkcionalismu, ani se neodehrává proces přelévání. Podobně i realismus neobjasňuje vhodně vznik EAC, přestože jeho vznik předcházely mocenské změny na globální i kontinentální úrovni, pro zúčastněné státy byly v té době mnohem podstatnější bezpečnostní hrozby a politická nestability uvnitř regionu i samotných států. Na tyto aspekty však EAC nenabízelo odpověď, navíc jeho dynamický vývoj neodpovídá požadavku na integraci pouze v oblasti nízké politiky. Nejpřijatelnější vysvětlení tak nabízí liberalismus, který vidí příčiny integrace v korespondujících ekonomických zájmech na rozvoji a boji s chudobou, podpořených společnou historickou zkušeností a sbližujícími kulturními...
|
|
|
Teoretická reflexe integrace Islandu do EU: neofunkcionalismus a liberální intergovernmentalismus
Nežiková, Terézia ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce Teoretická reflexe integrace Islandu do Evropské unie: neofunkcionalismus a liberální intergovernmentalismus pojednává o integraci Islandu do Evropské unie a snaží se tento případ analyzovat v kontextu dvou teoretických přístupů, neofunkcionalismu a liberálního intergovernmentalismu. Island od vzniku samostatného státu v roce 1944 zastával tradičně izolacionistický a euroskeptický postoj. Až v roce 1970 se stal členem Evropského sdružení volného obchodu. Postupně došlo k zintenzivnění vzájemných vztahů a prohlubování integrace účastí v Evropském hospodářském prostoru a Schengenské úmluvě. Po ekonomické krizi, která v roce 2008 na Islandu udeřila s neobvyklou silou díky riskantním krokům tamních bank, se nově zvolená vláda rozhodla učinit historický krok a požádat o členství v Evropské unii. V první části práce je proveden rozbor zahraniční politiky a postavení Islandu v mezinárodních vztazích. Následně diplomová práce zkoumá integraci Islandu z pohledu tří různých aktérů, Islandu, členských států Evropské unie a Evropské unie samotné, nejdříve z teoretického hlediska a následně v empirické rovině. Na základě zjištěných poznatků by mělo dojít k potvrzení teoretických východisek jednoho ze dvou vybraných směrů.
|
|
|
Czech-German Economic Ties: The Relevance of the Neofunctionalist Approach in the Contemporary Socio-Economic Context
Janíčko, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Zemplinerová, Alena (oponent)
Práce se zabývala zejména intenzitou ekonomických vazeb mezi Česko republikou a Německem po rozšíření Evropské unie v roce 2004. Její první část postihla základní charakter těchto vazeb od vzniku samostatného Československa v roce 1918 až do vzniku samostatného českého státu v roce 1993. Druhá část práce se obšírněji věnovala zhodnocení relevance neofunckionalismu, který představoval pro formulace hypotéz určitý teoretický podklad. Z hlediska fungování integračního procesu tak, jak jej neofunkcionalismus přímo i nepřímo předpokládá, byly definovány dvě základní hypotézy. Tyto hypotézy prošly v následující kapitole testováním jednoduchou statistickou analýzou (komparativní metoda) a jednoduchou regresní a korelační analýzou (metoda zkoumání závislostí). Do analýzy byl zejména včleněn prvek finanční a hospodářské krize. Na základě vyhodnocených a pozorovaných dat lze tvrdit, že se hypotézy potvrdily, tedy že intenzita ekonomických vazeb se mezi těmito dvěma zeměmi počínaje rokem 2004 zvýšila (ačkoli poněkud nelineárně) a zároveň se podstatně zvýšila také sladěnost hospodářského vývoje obou zemí. Toto jen ukazuje na přesvědčení, že evropská integrace vede k vyšší sladěnosti členských zemí vlivem vzájemné integrace vyššího množství aspektů ovlivňujících jejich vývoj. Tento proces se zdá být příčinou...
|
|
|
Velká Británie a společná bezpečnostní a obranná politika EU: Neofunkcionalistický a liberálně mezivládní přístup
Pfeifer, Tomáš ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Grünvaldová, Tereza (oponent)
Velká Británie a společná bezpečnostní a obranná politika EU: Neofunkcionalistický a liberálně mezivládní přístup Abstrakt Tomáš Pfeifer V prosinci 1998 došlo k poměrně známémů setkání francouzských a britských představitelů v městečku St. Malo. Výsledkem byla deklarace, jež je považována za počátek nejnovějšího období evropské integrace v oblasti bezpečnostní a obranné politiky. Během několika měsíců byla vytvořena architektura oficiální evropské a bezpečnostní politiky, do jejíhož čela byl postaven Javier Solana. Tento vývoj navázal na desítky let stagnující evropské spolupráce v rámci Západeovropské unie i jiných více či méně formálních programů. Tato práce nahlíží na problém evropské bezpečnostní spolupráce z pozice Spojeného království, jež je nejen jedním z iniciátorů tohoto procesu, ale i (spolu s Francií) dominantním evropským vojenským hráčem a státem s bohatou historií a odpovídající komplexní zahraniční politikou. Britové byli po dlouhou dobu vnímáni spíše jako jakási brzda evropské integrace a jako nekonstruktivní člen EU; co tedy přimělo novou labouristickou vládu Tonyho Blaira změnit přinejmenším zdánlivě anglický přístup ke kooperaci, a to i v oblasti tak choulostivé, jakou je vysoká politika? Z celé řady teorií, jimiž by bylo možno tento problém analyzovat, byly vybrány dvě, pro něž je...
|
host ::
RSS.