|
|
Specifika vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích
Mičková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifiky vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích. Cílem bylo zjistit, jaké je postavení vlastníků pozemků ve zvláště chráněných územích. Práce je zaměřena především na podmínky, povinnosti a omezení, které dopadají na vlastníky pozemků ve zvláště chráněných územích, včetně kompenzací, které jim za taková omezení náleží. Práce také představuje některé další instituty, které mohou být při ochraně přírody a krajiny využity. Jsou analyzovány právní předpisy veřejného i soukromého práva, s důrazem na právo veřejné, jehož součástí jsou i právní předpisy upravující ochranu přírody a krajiny. Využita je i judikatura, která řeší oblast ochrany přírody a krajiny a vlastnického práva. Hlavní částí práce je analýza specifických práv a povinností pro vlastníky pozemků ve zvláště chráněných územích. Práce také rozebírá postavení vlastníků při samotném vyhlašování zvláště chráněných území. Zmíněny jsou i kompenzace, které vlastníkům v případě omezení jejich vlastnického práva z důvodu ochrany přírody a krajiny náleží. Záběr tématu je značně široký, proto byla zmíněna ta nejdůležitější specifika. V práci je rovněž nastíněno, jakým způsobem by se v některých případech mohla právní úprava vylepšit. Klíčová slova: vlastnictví, zvláště chráněná území, ochrana přírody a krajiny
|
|
|
Temporální vývoj záborů zemědělské půdy ve vybraném území a jeho dopady na krajinu
Marek, Libor
Tato diplomová práce se věnuje tématu záboru zemědělské půdy pro novostavbu obchvatové komunikace obce Čebín a výstavbu rodinných domů. V literárním přehledu jsou vymezeny základní pojmy a prameny právní úpravy záboru a ochrany půdy. Těžiště práce spočívá v rozboru záboru zemědělské půdy pro stavbu silničního obchvatu Čebína, včetně výstavby rodinných domů a jejich dopad na krajinu a biodiverzitu. V praktické části bude řešena problematika trasování silničního obchvatu Čebína. V rámci práce byla použita data poskytnutá Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje. Podle vypracovaných výsledků budou provedena porovnání vývoje využití zemědělské půdy v daném území i vyhodnocení bonity zemědělské půdy. Dále bude silniční obchvat zhodnocen zejména z hlediska temporálního vývoje záboru půdy a jeho dopadů na krajinu a životní prostředí. Práce vychází z územních plánů a záměrů dopravní infrastruktury. Závěr práce přináší návrhy de lege ferenda.
|
|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Právní úprava druhové ochrany přírody v ČR
Vítek, Tomáš ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právní úprava druhové ochrany přírody v ČR Abstrakt Diplomová práce se zabývá právními nástroji druhové ochrany rostlin a živočichů uplatňovanými v České republice. V úvodu vymezuje druhovou ochranu a její pozici v širším rámci ochrany přírody a biodiverzity a věnuje se problematice pojmu druh v kontextu biologickém a právním. Následuje historický přehled vývoje druhové ochrany na českém území od nejstarších právních předpisů přijatých v 19. století do roku 1992, kdy nastoupila účinnost současné právní úpravy. Obecná část práce končí přehledem aktuálních právních předpisů relevantních pro druhovou ochranu rostlin a živočichů, a to předpisů mezinárodních, evropských a českých. Klíčová část práce se věnuje popisu a analýze nástrojů obecné druhové ochrany a zvláštní druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Práce nejprve rozebírá nástroje obecné druhové ochrany, včetně problematiky invazních a nepůvodních druhů. Nedílnou součástí práce je stručný exkurz do jinak velmi obsáhlé problematiky dovozu, vývozu a obchodu s ohroženými druhy, která je upravena zejména nařízením Rady (ES) o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Následně je pozornost věnována zejména základním a bližším ochranným podmínkám zvláště chráněných rostlin a živočichů,...
|
|
|
Specifika vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích
Allohová, Natálie ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Specifika vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích Diplomová práce se zabývá specifiky spojenými s vlastnictvím pozemků ve zvláště chráněných územích. Cílem je popsat a analyzovat instituty, se kterými se vlastník pozemku ve zvláště chráněných územích nejčastěji setká. Diplomová práce též poukazuje na specifika spojená se státem jako vlastníkem pozemků ve zvláště chráněných územích. První kapitola je úvodem do problematiky. Zaměřuje se na vysvětlení východisek právní úpravy zvláště chráněných území, na které je pak v dalších kapitolách navázáno. Druhá kapitola prvně poskytuje základní vymezení, kdo může být subjektem vlastnického práva k pozemkům ve zvláště chráněných územích. S ohledem na význam státu jako vlastníka pozemků ve zvláště chráněných územích je zbytek kapitoly věnován této jeho roli. Jsou zde představeny klíčové instituty, které stát využívá k tomu, aby naplnil cíl státu vlastnit co největší podíl půdy v nejcennějších zvláště chráněných územích. Právní úprava zvláště chráněných území je významným omezením vlastnického práva. Proto je na úvod třetí kapitoly obecně pojednáno o problematice omezení vlastnického práva. Na to je dále navázáno výkladem o omezeních, které plynou z části šesté zákona o ochraně přírody a krajiny. Je zde poukázáno i na možnosti, jak se může vlastník,...
|
|
|
Nástroje ochrany životního prostředí v českém právu
Timková, Lucia ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o nástrojích ochrany životního prostředí, které se uplatňují v českém právu. Jde o prostředky, jejichž prostřednictvím se stát a jiné instituce snaží zabezpečit co nejefektivnější ochranu životního prostředí. Tyto nástroje dělíme do dvou základních skupin, a to na nástroje přímého a nepřímého působení. Do první kategorie patří nástroje koncepční, administrativně - právní, sankční a dobrovolné. Druhá pak obsahuje zejména nástroje ekonomické, které dál dělíme na nástroje pozitivní a negativní stimulace. Práce obsahuje také přiblížení jednotlivých základních principů, na kterých je ochrana životního prostředí založena, a také přehled institucí, které tuto ochranu zabezpečují. Každá kapitola obsahuje demonstraci praktického použití jednotlivých skupin nástrojů na konkrétních příkladech z oblasti ochrany přírody a krajiny.
|
|
|
Právní úprava ochrany přírody a krajiny ve vztahu k umisťování pozemních komunikací
Chaloupková, Alena ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Právní úprava ochrany přírody a krajiny ve vztahu k umisťování pozem- ních komunikací Abstrakt: Vztah mezi ochranou životního prostředí a výstavbou nových pozemních komunikací často vy- volává konflikty ve společnosti. Tato disertační práce přispívá do diskuse tím, že se zaměřuje na analýzu právní úpravy týkající se ochrany přírody a krajiny v procesech plánování a umis- ťování staveb pozemních komunikací v České republice. Jedná se o problematiku dosud uce- leně nezpracovanou. Týká se přitom i těchto významných otázek: Jakým způsobem dochází podle českého práva k vymezování trasy stavby pozemní komunikace v území? Jakým způso- bem jsou do souvisejících procesů začleňovány požadavky na ochranu přírody a krajiny? Jak je v těchto procesech řešena problematika fragmentace krajiny stavbami pozemních komunikací? Jaké dopady pro ochranu přírody a krajiny mohou mít současné trendy ve vývoji právní úpravy? Cílem práce je zejména vytvořit podklad pro formulaci doporučení směřujících ke zlepšení právního rámce ochrany přírody a krajiny při plánování a umisťování staveb pozemních komu- nikací tak, aby byla zajištěna co nejefektivnější ochrana tohoto významného veřejného zájmu i v případě, že je rozhodnuto o realizaci stavby. Disertační práce je rozdělena na osm kapitol: První kapitola obsahuje úvod do proble- matiky a...
|
|
|
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny
Víšková, Kateřina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny, která jsou upravena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Diplomová práce je členěná do dvou částí. První část je zaměřena na obecná východiska právní úpravy omezení vlastnického práva k nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny a obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola vymezuje podstatné právní instituty. Druhá kapitola obsahuje prameny právní úpravy na mezinárodní, evropské i vnitrostátní úrovni. Třetí kapitola pojednává obecně o střetu vlastnického práva s právem na příznivé životní prostředí. Čtvrtá kapitola se zabývá jednotlivými způsoby omezení vlastnického práva. Druhá část rozebírá konkrétní omezení vlastnického práva k nemovitosti a je rovněž rozdělena do čtyř kapitol. Jedná se o stěžejní část této diplomové práce. První kapitola této části se věnuje modifikaci předmětu vlastnického práva z důvodu ochrany přírody a krajiny. Druhá kapitola pojednává o modifikaci vlastnického práva z hlediska omezení dispozice. Třetí kapitola dělí jednotlivá omezení vlastnického práva podle druhu právního chování. Čtvrtá kapitola se zabývá náhradami za omezení vlastnického práva z důvodu ochrany přírody a...
|
|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Největší české horské středisko Špindlerův mlýn a jeho chystaná modernizace: propojení areálů Medvědín a Svatý Petr
Krempaský, Tomáš ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se v rámci případové studie zabývá aktuálním záměrem propojit lyžařské areály Svatý Petr a Medvědín ve Špindlerově Mlýně. Konečné schválení tohoto záměru nebude vůbec jednoduché, jelikož jeho realizace zahrnuje poměrně značné zásahy do Krkonošského národního parku. Cílem práce je zjistit, jak probíhá rozhodovací proces v případě tohoto záměru, jací aktéři se při vyjednávání o jeho realizaci objevují, jaký mají na propojení areálů názor představitelé vybraných aktérů rozhodovacího procesu, a zda se záměr rezidentům Špindlerova Mlýna zamlouvá či nezamlouvá. K zodpovězení výzkumných otázek, které z cíle práce vyplývají, je využito kvalitativní i kvantitativní metodologie, konkrétně polo-strukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření. Teoretická část uvádí čtenáře do obecnějšího kontextu problematiky realizace záměru, metodologická část popisuje a zdůvodňuje vybrané výzkumné metody a praktická část pojednává o výsledcích provedeného výzkumu. Závěr práce shrnuje hlavní dosažené poznatky. Významným odhalením této diplomové práce je pak skutečnost, že nebýt mnoha vedlejších pozitiv záměru, mimo hlavní motiv umožnit lyžařům lyžovat na obou svazích bez sundání lyží, pravděpodobně by se o jeho realizaci nedalo vůbec uvažovat. Klíčová slova: rozhodovací proces, EIA, stakeholder,...
|
host ::
RSS.