|
|
Dědictví filosofického behaviorismu: pojem mysli bez myslí
Soutor, Milan ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Práce se v nuje epistemologickému problému jednoty na pozadí vývoje filosofie Bertranda Russella. Nejprve se zabývám naivním realismem, který Russell p ijal od G. E. Moora, kde krom argument proti idealismu p edstavuji p edevším doktrínu objektivní jednoty propozice. V druhé kapitole rozebírám d vody, které Russella dovedly k opušt ní naivn realistického východiska a vypracování mnohorela ní teorie soudu. Tuto teorii Wittgenstein ale ukázal jako neschopnou vy ešit problém syntetické jednoty soudu. Podle interpretace, kterou hájím, tato okolnost p im la Russella k radikálnímu odvratu od tradi ního epistemologického paradigmatu, podle kterého je esenciálním rysem mentálního fenoménu ítomnost v domí jako entity. Russellovým obratem k naturalismu se zabývám v poslední kapitole. Zvláštní pozornost v nuji regresivnímu argumentu, který p edložili v r zných verzích Moore, L. Wittgenstein a G. Ryle. Klí ová slova realismus, neutrální monismus, behaviorismus, jednota soudu, v domí
|
|
|
Jazyk a styl českých překladů románů Émila Zoly
Houbová, Pavlína ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Cílem této práce je srovnávací analýza českých překladů vybraných románů Émila Zoly. První kapitola pojednává o naturalismu a hlavních francouzských osobnostech, které jsou s naturalismem spojovány. Druhá kapitola podává shrnutí teoretických poznatků o překladu, přičemž čerpá primárně z teorií českých a slovenských. Třetí kapitola poskytuje analýzu českých překladů a pokouší se podat kritický pohled na užitá překladatelská řešení. V závěru následuje shrnutí poznatků získaných při analýze a jejich kritické zhodnocení.
|
|
|
Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století)
Jeřábková, Zlatina ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
1 Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století) resumé Klíčová slova: bulharská literatura, expresionismus, avantgarda, diabolismus , fantastika hrůzy, zázračno, podivuhodno, karnevalový menippský diskurs, romantismus, naturalismus, individualismus Svetoslav Minkov (1902-1966), Vladimir Poljanov (1899-1988), Georgi Rajčev (1882 - 1947), Čavdar Mutafov (1889-1954) Přes svůj novátorský potenciál pro bulharskou literaturu zůstal jev, označovaný jako bulharský diabolismus, na dlouhá desetiletí na okraji literárního diskursu. Novodobý zájem postmodernistických spisovatelů i kritiky vede k vyzdvižení některých dílčích aspektů tvorby Svetoslava Minkova, Vladimira Poljanova, Georgiho Rajčeva a Čavdara Mutafova. S výjimkou monografie Thomase Martina Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934, která vyšla v roce 1993, však chybí práce, které by ozřejmovaly podstatu tohoto jevu v bulharské literatuře. Synkretická díla bulharských diabolistů, v rámci jejichž zpravidla expresionistického základu se prolínají doznívající individualistické modernistické tendence s prvky romantické fantastiky hrůzy, byla ve své novosti a nečistotě pro své současníky nesnadno zařaditelným jevem. Nedostatek studií, které by se tématu...
|
|
| |
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
|
|
Otázka původu hodnoty v naturalistické filozofii Irvinga Singera
Hlávka, Jan ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Hodnotová teorie filozofa Irvinga Singera se otevřeně hlásí k tradici amerického naturalismu a pragmatismu. Deklarativně odmítá metafyzickou spekulaci ve prospěch empirismu, zdůrazňuje procesuální charakter zkušenosti a zkoumá její imaginativně-afektivní složku jako doposud upozaďovaný protipól složky racionální. Na základě svých poznatků mluví Singer o dvojím typu hodnocení: ocenění předmětu jako nástroje vzhledem k dané funkci; a spontánním obdaření předmětu hodnotou na základě jeho kvalit - za vzniku personální afektivní vazby. Ve zdravém organismu musejí být oba mody hodnocení v součinnosti - jen tak lze dosáhnout opravdu plného života ve světě. Jejich harmonizace je dle Singera zásadně estetickým problémem, jehož modelovými případy jsou harmonizace v lásce a v uměleckém díle. Předkládaná práce přináší kritiku Singerovy teorie také z pozic amerického naturalismu. V první kapitole se snaží o bližší charakteristiku Singerova východiska a jeho vřazení do historické tradice. Načrtává také podstatu sporu o intrinzní hodnotu, v jehož rámci Singerův projekt chápe. Následující dvě kapitoly jsou věnovány kritice základních konceptů Singerova systému: ocenění a obdaření, imaginace a idealizace. Komparací s učením Johna Deweyho, George Santayany i křesťanské situační etiky je odhalován eklektický...
|
|
|
Kronika jako literární žánr
Pašková, Jitka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování vývoje žánru románové kroniky, který vznikl koncem 19. století na průsečíku staré podoby kroniky a románu. Východiskem k charakteristice žánru a k zmapování jeho vývoje se staly "nová kronika" Aloise Jiráska U nás, "kronika moravské dědiny" bratří Mrštíků Rok na vsi a generační kronika Rozkvět, jejímž autorem je František Xaver Svoboda. Tyto tři románové kroniky jsou si blízké dobou vzniku a mají několik společných rysů, jež jsou spjaty zejména s jejich žánrovým určením (dominace času a prostoru nad postavami a dějem, zpomalování dynamiky času, uzavřenost prostoru, důraz na poetiku konkrétního). Jejich autoři však materiálově čerpali z různých regionů (severovýchodní Čechy, střední Čechy, pomezí Slovácka a Hané) a zobrazili rozdílná sociální prostředí. Kroniky se zároveň liší i časem, kdy se odehrávají, a způsobem zpracování výchozí látky. Všechny patří k dílům realistickým, každá však z hlediska tematického i z hlediska místa děje reprezentuje jiný typ realismu (historický, městský, venkovský). Jako základní a výchozí metody byly zvoleny analýza textů a jejich následná interpretace, jádro práce pak tvoří komparace děl.
|
|
|
Vyprávění v obrazech
Husák, Jiří ; Dvořák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Práce pojednává o historii, metodách a postupech narace ve výtvarném umění od počátků dějin k dnešku. Problematiku příběhu v obraze dělí do dvou kategorií, roviny vnitřního a roviny vnějšího příběhu. Každá z těchto narativních rovin pracuje s jinými postupy, mezi něž patří kompozice, dynamika, rytmus, užití symbolů, indexů a ikonů, ale také míra stylizace a naturalismu. Vedle historických metod sekvenčního obrazového vyprávění se předmětem analýzy stává soudobá progresivní výtvarná forma, komiks. Práce si všímá způsobu komponování, práce s časem a využití tzv. škarpy, nedílné součásti juxtaponované sekvence. Poznatky z analýzy shrnuje vlastní autorská tvorba a didaktické zhodnocení některých narativních principů.
|
|
|
Český literární naturalismus
USTOHALOVÁ, Soňa
Tato práce sleduje teoretickou a kritickou rozpravu, související s etablováním českého literárního naturalismu. Zdroje představují jak knižně editované prameny (eseje ze svazků Lehký harcovník, resp. O národní literaturu, zpřístupněné nakladatelstvím Melantrich), tak i produkci časopiseckou. Z osobností se budu zajímat o F. Schulze a V. Mrštíka, případně o další autory podle výsledků prvotní heuristiky. Představu o rámcové extenzi naturalismu mi poskytnou příslušné syntézy či dílčí monografie (ADČL III; Haman: Trvání v proměně; Janáčková: Česká literatura na přelomu století; Český román na sklonku 19. století).
|
|
|
Josef Velenovský a František Mareš ? dvě osobnosti českého vědeckého života (jejich přírodovědecká a filosofická činnost)
PODSKALSKÁ, Marie
Diplomová práce, nazvaná Josef Velenovský a František Mareš ? dvě osobnosti českého vědeckého života (jejich přírodovědecká a filosofická činnost), se zabývá popisem filosofických tezí dvou významných českých přírodovědců ? filosofů v jejich přírodovědeckém bádání. První část práce představuje přírodovědeckou a filosofickou činnost obou osobností. Podrobněji zachycuje Marešovy názory na fyziologii a Velenovského pojetí přírodní filosofie. Dále obsahuje jejich kritická stanoviska k dobovým trendům v přírodní vědě a filosofii, zejména pozitivismu a naturalismu. Druhá část je zaměřena na komparativní analýzu stěžejních myšlenek F. Mareše a J. Velenovského, které jsou obsaženy v jejich dílech Přírodní filosofie (Díl I., Přírodnický) a Fysiologie. Cílem práce je pokus o kritickou analýzu jejich tezí (pozitivismus, naturalismus, vitalismus, fyziologie, přírodní věda), nalezení společných a rozdílných stanovisek.
|
host ::
RSS.