|
| |
|
|
Modifikace myších nádorových linií systémem CRISPR/Cas9 a charakterizace jejich vlastností
Lhotáková, Karolína ; Poláková, Ingrid (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Molekuly MHCI jsou konstitutivně exprimované na všech jaderných buňkách organismu a hrají klíčovou roli v prezentaci antigenů CD8+ T lymfocytům. Nádorové buňky využívají jako jeden z nejčastějších mechanismů vyhnutí se imunitní odpovědi právě snížení exprese MHCI. To má za následek znemožnění cytotoxickým CD8+ T lymfocytům rozeznat nádorové buňky a vést proti nim imunitní odpověď. Jelikož ke snížení exprese MHCI dochází až u 90 % některých typů nádorů, je třeba mít k dispozici klinicky relevantní model nádorů s ireverzibilně sníženou expresí MHCI, na kterém by bylo možno testovat různé imunoterapeutické přístupy. Tato práce popisuje přípravu nové modelové linie nádorových buněk TC-1 s ireverzibilně sníženou expresí MHCI. Toho bylo dosaženo inaktivací B2m, jež je součástí MHCI molekuly, pomocí systému CRISPR/Cas9. Inaktivace B2m u modifikovaných buněčných linií byla ověřena průtokovou cytometrií, western blotem a sekvenací jednotlivých alel. Po této inaktivaci došlo ke zpomalení růstu nádorových buněk jak in vitro, tak in vivo. Metastatická aktivita buněk nebyla ovlivněna. Nádory vytvořené buňkami s inaktivovaným B2m nejsou citlivé k DNA imunizaci cílené proti onkoproteinu E7 z HPV16 provedené vakcínou pBSC/PADRE.E7GGG. Hlavními efektorovými buňkami v imunitě proti těmto nádorům jsou NK1.1+ buňky....
|
|
|
Helminti jako původci nádorových onemocnění obratlovců
Schreiber, Manfred ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
Opisthorchis viverrini, Clonorchis sinensis a Schistosoma haematobium byli Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikováni jako karcinogeny 1. skupiny. Infekce opisthorchidními motolicemi může vést ke vzniku cholangiokarcinomu jater a v případě schistosom může vznikat spinocelulární karcinom močového měchýře. Spojitost mezi infekcí helminty a vznikem karcinomů je potvrzena, avšak přesné mechanismy jejich indukce jsou teprve nyní intenzivně studovány. Existují i další druhy helmintů, u nichž se uvažuje o asociaci s nádorovými onemocněními, avšak přímá stimulace karcinogeneze zatím nebyla prokázána. Ke vzniku nádorů může dojít také maligní transformací totipotentních buněk parazitů, které pak metastázují do různých částí těla hostitele. Některé druhy helmintů však mohou mít i opačný efekt a vykazují proti nádorovou aktivitu. Tato práce se věnuje především helmintům asociovaným se vznikem nádorových onemocnění a dosud popsaným mechanismům karcinogeneze způsobené takovými infekcemi.
|
|
|
Correlation of Immunohistochemistry and Molecular Biologic Methods in The Diagnosis of Tumors
Michal, Michael ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Rychlý, Boris (oponent) ; Zambo, Iva (oponent)
Předkládaná dizertační práce je kolekcí komentářů k celkem 13 prvoautorským a 20 spoluautorským pracím, ve kterých bylo použito metod histomorfologického hodnocení, imunohistochemie (IHC) a molekulární genetiky. Tyto metody byly použity za účelem nalezení nových znaků, které by umožnily zpřesnění diagnostiky a také zdokonalily současnou klasifikaci nádorů. Prezentovaná práce je výsledkem postgraduálního studia MUDr. Michaela Michala, které proběhlo na Karlově Univerzitě, konkrétně pak na Lékařské fakultě v Plzni v období mezi roky 2015-2018. Autor se během svého výzkumu, zvláště pak ve svých prvoautorských pracích, zaměřil především na problematiku nádorů měkkých tkání, rovněž se však podílel na výzkumných činnostech zaměřujících se na jiné orgánové systémy. V průběhu studia pak v rámci široké kapitoly nádorů měkkých tkání vykrystalizovala čtyři hlavní témata zájmu. První téma je tvořeno měkkotkáňovými nádory s (předpokládanou) fibroblastickou diferenciací. Úvodní 2 publikace se týkaly 2 vzájemně příbuzných low-grade sarkomů nazývaných Myxoinflammatorní fibroblastikcý sarkom (MIFS) a Pleomorfní hyalinizující angiektatický tumor (PHAT). V první práci byla poprvé publikována high-grade varianta MIFS. Druhá práce se zaměřovala na morfologické a IHC porovnání obou nádorů. Nedávno vypracovaná třetí...
|
|
|
Role biotransformačních enzymů v rezistenci nádorových buněk vůči standardním cytostatikům
Giannitsi, Anna ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Čečková, Martina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Anna Giannitsi Školitel: RNDr. Jakub Hofman, Ph.D Název diplomové práce: Role biotransformačních enzymů v rezistenci nádorových buněk vůči standardním cytostatikům Léková rezistence patří v současnosti k jednomu z hlavních problémů chemoterapie. Nádorové buňky jsou schopny pomocí různých mechanismů odolávat účinkům cytostatik, což vede k selhání protinádorové terapie. Snaha popsat nové mechanismy rezistence a vyvinout nové terapeutické postupy omezující tuto terapeutickou překážku je logicky předmětem mnoha studií. Aktivita biotransformačních enzymů a následné snížení intracelulární koncentrace cytostatika patří mezi jeden z možných mechanismů farmakokinetické rezistence. Na ochraně nádorových buněk se podílí jak enzymy I., tak II. fáze biotransformace. Cytochromy P450 jako hlavní enzymy I. fáze hrají roli v metabolismu řady cytostatik a výsledkem jejich aktivity je vznik cytotoxicky aktivních či neaktivních metabolitů. Zvýšená exprese v nádorech a zapojení jednotlivých isoforem do celkového metabolismu cytostatika, jež je danou formou deaktivováno, se zdá být jedním z důvodů přispívajících k selhávání standardní protinádorové léčby. Zhodnocení reálného dosahu tohoto jevu je bohužel velmi nesnadné kvůli...
|
|
|
Anti-tumor activity of mesenchymal stem cells
Džuganová, Barbora ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Mezenchymálne kmeňové bunky (mesenchymal stem cells, MSCs) sú multipotentné a majú schopnosť migrácie do miesta zápalu aj do nádorových miest. Dokážu regenerovať poškodené tkanivá, sú ľahko izolovateľné a kultivovateľné. Ďalej môžu inhibovať nádorové bunky a modulovať imunitnú odpoveď. V organizme pôsobia netoxicky a genetická modifikácia dokáže zosilniť ich protinádorový účinok. MSCs môžu slúžiť aj ako vektor pre doručenie terapeutickej látky k nádoru. Práve tieto vlastnosti z nich robia sľubný prostriedok pre protinádorovú terapiu. Za niektorých podmienok môžu však rast nádoru aj podporovať. Táto práca sa preto zaoberá podmienkami, pri ktorých MSCs inhibujú rast rakovinových buniek, pretože doteraz nie je úplne jasné na akých presných mechanizmoch je táto inhibícia založená.
|
|
|
Studium nádorové imunoterapie založené na instalaci ligandů fagocytárních receptorů na nádorové buňky a objasnění probíhajících procesorů
CAISOVÁ, Veronika
Imunoterapie se zda jako velmi efektivni lecba nadorovych onemocneni. Pri tomto typu terapie jsou nadorove bunky eliminovany telu vlastnimi imunitnimi bunkami s minimalnim negativnim efektem na zdravou tkan. Tato prace je zamerena na imunoterapii zalozenou na aktivaci vrozene imunity, konkretne na intratumoralni aplikaci fagocytozu stimulujicich ligandu a ligandu Toll-like receptoru. Tento terapeuticky pristup byl testovan u nekolika druhu nadorovych mysich modelu - melanom B16-F10, pankreaticky adenokarcinom a pheochromocytom. Slozeni terapeuticke smesi a davkovani terapeuticke smesi bylo optimalizovano v ramci teto prace. Zaroven byly zkoumany mechanismy zapojene v eliminaci nadoru v prubehu teto terapi.
|
|
|
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.