|
|
Filmové databáze
Hradil, Luděk ; Rychnovský, Lukáš (oponent) ; Lukáš, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací informačního systému pro správu a prezentaci filmů a s tím souvisejících dat jako jsou tvůrci, filmové ceny apod. Dále informační systém obsahuje funkce pro správu uživatelů, malý redakční systém pro vkládání článků a další součásti běžné pro webový informační portál. Důraz je kladen na návrh vhodného datového modelu, intuitivní ovládání, přehlednost informací. Účelem celé práce je sběr uživatelských dat a následné spojení těchto dat s faktickými daty. Motivací k této práci mi byla největší světová internetová filmová databáze - IMDb a největší česká filmová databáze - CSFD. Mým cílem bylo vytvořit konkurence schopný systém, k těmto databázím.
|
|
|
Současná animovaná tvorba ve výtvarné výchově
Burianová, Tereza ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Práce se zabývá současnou podobou animované tvorby, především tendencemi objevujícími se v posledních letech. Představuje možnosti různých přístupů animace, práci s ní a její využití v hodinách výtvarné výchovy či v zájmových kroužcích. Současné trendy jsou představovány pomocí konkrétních animovaných filmů a tvorby jejich autorů. Důraz je kladen na filmografii vzniklou v České republice určenou dětskému diváku. Pro komplexní pohled na daný obor práce mapuje základní animační techniky a představuje běžný postup při vzniku profesionálních animovaných filmů, dále pak práce přináší seznam organizací, institucí a programů věnujících se šíření animace, její edukaci jak pro žáky tak pedagogy se zájmem ji zapojit do svých hodin. Autorka se opírá o odbornou literaturu, dále pak o informace z internetových stránek či blogů věnujících se otázce animace, jejím úskalím ale i krásám. Autorka se sama již několik let animované tvorbě věnuje, čerpá proto i z vlastní tvorby a z poznatků s ní spojených. V praktické části práce autorka představuje dvě videa. Jedním z nich je návod na výrobu jednoduché animační loutky, opírající se o klasické postupy vzniku profesionálních loutek, zároveň přestavuje autorský přístup k její vizuální podobě a volbě materiálů. Druhé dílo přináší krátký animovaný film vytvořený čtveřicí...
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových/televizních zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Causa Sametoví vrazi.
Rysová, Aneta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem "Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových/televizních zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Causa Sametoví vrazi" pojednává o nechvalně proslulém případu tzv. orlických vražd z počátku 90. let 20. století, které byly vyšetřovány do roku 1997, kdy byl po čtyřletém pátrání vynesen rozsudek nad pěti pachateli, kteří zištně zavraždili celkem pět osob. Kauza byla pojmenována podle Orlické přehrady, v níž byly v roce 1995 nalezeny tři z obětí - dvě zatavené v sudu a jedna zabalená do pletiva. V roce 2005 měl v kinech premiéru český hraný film režiséra Jiřího Svobody Sametoví vrazi inspirovaný právě touto kauzou. Práce se zaměřuje jak na tento film, konkrétně jeho dvoudílnou rozšířenou televizní verzi, který je porovnán s realitou, tak na recenze zveřejněné v českém tisku i odborných periodikách po premiéře snímku. Důraz je dále kladen na zpracování tématu v dobových tištěných denících a v televizním zpravodajství. Určujícím faktorem je přesnost informací a zkoumané období je vymezeno roky 1995-1997. Cílem práce je uceleně prezentovat výsledky referování o této kriminální kauze, která je dosud považována za jednu z nejbrutálnějších v dějinách naší země.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Analýza reprezentace sebevražd a sebepoškozování v populární kultuře v letech 1999-2019
Nainová, Victoria ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na reprezentaci sebevražd a sebepoškozování ve filmových a seriálových snímcích americké produkce za období 1999-2019. Cílem práce je zjistit, jak jsou fenomény zobrazeny a s jakými aktéry populární kultura tyto fenomény spojuje. Teoretická část práce se zabývá sociální a mediální konstrukcí reality, stereotypizací, stigmatizací a pojmovým vymezením fenoménů. Jelikož jsou tyto fenomény součástí sociálně deviantního chování, je mu věnovaný krátký popis pro lepší porozumění. Analýza je provedena metodou kvalitativní obsahové analýzy, která je doplněna o kvantitativní analýzu pro porovnání sociodemografických údajů. Na základě vybraného vzorku, který se skládá ze 23 snímků, proběhlo kódování dat, a to prostřednictvím zakotvené teorie. Tento postup mi umožnil získat přehled o datech a vytvořit typologii, po které následuje interpretace zjištění. Tato zjištění ukazují, jak americká produkce fenomény reprezentuje, s jakými aktéry je spojuje a na základě porovnání s reálnými daty přináší přehled o přesnosti této reprezentace. V souvislosti s mediální konstrukcí reality jsou zjištění spojená s těmito fenomény důležitá, protože neodborná veřejnost může považovat zobrazení těchto fenoménů za relevantní a názory na ně přijímat za své vlastní.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Vztah mediálního zobrazení a historické pravdy na příkladu historického filmu a seriálu
Platoš, Filip ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Vztah mediálního zobrazení a historické pravdy na příkladu historického filmu a seriálu pojednává o vztahu oficiální historiografie a současného historického filmu či minisérie. Práce vychází z teoretického rámce, který postuluje Robert A. Rosenstone v několika publikacích, zejména pak v knize History on Film/Film on History. Americký historik a filmový teoretik patří mezi nejvýznamnější stoupence názoru, že historický film je potřeba seriózně vnímat nejen jako historický artefakt, ale také jako médium zprostředkovávající zobrazení minulosti. Kvalitativní analýze byly v práci podrobeny snímky Masaryk, Lidice a televizní série Hořící keř. V první části byly komparovány s institucionálně uznanou verzí výkladu minulosti - konkrétně se středoškolskými učebnicemi se schvalovací doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V následující části došlo na rozbor filmových invencí podle teorie Rosenstonea a nakonec byla díla zkoumána optikou fikčních světů dle pohledu lingvisty Lubomíra Doležela. Práce si klade za cíl odpověď na hypotézy, které stanovují, že tuzemský historický film se v klíčových historických událostech shoduje s poznatky historické vědy a zároveň užívá fabulativní prostředky, které doplňují vědecky potvrzenou historii.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Kauza Olgy Hepnarové v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze
Kotoučová, Ditta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Kauza Olgy Hepnarové v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze" pojednává o kriminálním případu Olgy Hepnarové, která v úterý 10. července 1973 úmyslně najela nákladním automobilem do skupinky lidí postávající na stanici tramvaje a osm jich usmrtila. Jejím motivem byla pomsta společnosti za údajná příkoří, kterých se na ní měla dopustit. Olga Hepnarová byla odsouzena k trestu smrti a popravena v březnu 1975 jako poslední žena v Československu. V roce 2016 měl v kinech premiéru celovečerní hraný film Já, Olga Hepnarová režisérů Petra Kazdy a Tomáše Weinreba, který byl natočen na motivy této kriminální kauzy. Práce se zaměřuje jak na tento film a jeho adaptaci skutečnosti, tak na recenze, které vyšly ve vybraných denících a odborných filmových magazínech po premiéře snímku. Práce dále představuje dobové zpracování tématu ve vybraných denících v týdnu následují po zločinu, tedy od 10. do 17. července 1973. Cílem práce je komplexně popsat informování o kriminálním příběhu Olgy Hepnarové, který se zapsal do historie Československa.
|
host ::
RSS.