|
|
Morfologická diferenciace a rozšíření taxonů z okruhu Galium palustre
Dohnalová, Pavla ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Práce zkoumá polyploidní okruh Galium palustre. Proces polyploidizace výrazně ovlivnil evoluci krytosemenných rostlin a ve studované skupině vedl ke vzniku 4 doposud známých cytotypů, z nichž se na území České republiky vyskytují dva: diploidní, který je rozlišován jako druh Galium palustre, a oktoploidní, rozlišován jako Galium elongatum. Oba taxony jsou nejčastěji hodnoceny na úrovni druhu a liší se v kvantitativních znacích, které ovšem vykazují značnou fenotypickou plasticitu. Přesný rozsah morfologické variability, detailní rozšíření ani ekologie proto nejsou dostatečně dobře známy. K rozlišení cytotypů byla použita metoda průtokové cytometrie, která zároveň ukázala variabilitu ve velikosti genomu a také odhalila nový dodekaploidní cytotyp na území ČR. Provedená morfometrická analýza následně určila znaky vhodné k rozlišení jednotlivých cytotypů. Jako nejspolehlivější byly identifikovány délka a šířka lodyhy, délka listu, délka nejdelší větve, počet listů v přeslenu, délka květenství a délka merikarpia. S využitím těchto výsledků byla provedena revize herbářových položek v několika institucionálních herbářích. Výsledky také ukázaly mírně odlišné ekologické preference cytotypů a jejich rozšíření na území České republiky.
|
|
|
Genetická podstata fenotypové variability u domestikovaných živočichů
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Jakým způsobem vzniká tak ohromující fenotypová variabilita u různých druhů živočichů je jistě jednou z důležitých otázek evoluční biologie. Vznik a změny fenotypové variability během evoluce je možné zkoumat u domestikovaných živočichů. Domestikované druhy živočichů představují vynikající model pro studium molekulárních mechanismů, odpovědných za vznik nových fenotypů, díky ohromné morfologické rozmanitosti mezi jednotlivými plemeny, snadnému chovu a křížení v zajetí a také díky časté znalosti genomové sekvence. Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o konkrétních mutacích, které jsou odpovědné za vznik nových morfologických znaků u domestikovaných živočichů. Tyto poznatky nám mohou pomoci objasnit, jak funguje evoluce na molekulární úrovni.
|
|
|
Nonmetric traits in relationship with physical stress with regard to social structure of great moravian population
Buláková, Lucia ; Brukner Havelková, Petra (vedoucí práce) ; Píšová, Hana (oponent)
V prípade fyzicky alebo časovo náročných aktivít môže dochádzať k modifikácií skeletu jedinca. Za takéto modifikácie sú zodpovedné najmä určité aktivity či pohyby, ktoré sú pravdepodobne dlhodobo vykonávane od mladého veku jedinca. Za jednu z takýchto modifikácií sú považované niektoré z tzv. nemetrických znakov na postkraniálnom skelete. Zvláštne miesto medzi nimi zaujímajú nadpočetné kĺbne plôšky alebo kostné zmeny v niektorých oblastiach svalových a väzivových úponov, u ktorých sa predpokladá súvislosť s nadmernou, resp. špecializovanou fyzickou záťažou v priebehu života jedinca (činnosť v podrepe). Na základe výskytu 30 postkraniálnych nemetrických znakov boli hodnotené kostrové pozostatky 293 jedincov veľkomoravskej populácie zo sídliskovej aglomerácie Mikulčice - Valy (9. - 10. stroročie). Primárnym cieľom tejto práce bolo determinovať frekvenciu nemetrických znakov a overiť ich závislosť na pohlaví - veku alebo potencionálnu stranovú odlišnosť týchto bilaterálnych znakov. Následne boli na základe variability nemetrických znakov porovnávané dve odlišné socioekonomické skupiny sídliskovej aglomerácie - hrad (pohrebisko u III. kostola) a zázemie (pohrebisko Prušánky a Josefov). Signifikantne vyšší výskyt znakov vykazovali muži zo zázemia a ženy z hradu. Prekvapivý je predovšetkým vysoký výskyt...
|
|
|
Endemický taxon Krkonoš Campanula bohemica: zhodnocení rizika hybridizace s C. rotundifolia
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikem hybridizace mezi dvěma druhy zvonků, silně ohroženým endemickým druhem Campanula bohemica a sympatricky se vyskytujícím druhem Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, na území Krkonoš. Do této práce byl zahrnut i poddruh C. rotundifolia subsp. sudetica, jehož areál také zasahuje do oblasti Krkonoš. Cílem této práce bylo zjistit, jak častá je mezidruhová hybridizace v populacích studovaných druhů a jaká je populační struktura jejich lokalit. Dalším témetickým okruhem byla morfologická variabilita uvedených druhů s cílem nalezení spolehlivých morfologických znaků pro jejich odlišení. Pro studium stanovených otázek byla použita průtoková cytometrie, morfometrické a molekulární analýzy. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že se v Krkonoších vyskytují tři ploidní úrovně náležející DNA diploidům, tetraploidům a pentaploidům. Zatímco diploidi odpovídali nominátnímu poddruhu C. rotundifolia, jedinci C. rotundifolia subsp. sudetica a C. bohemica byli tetraploidní. Do analýz bylo zahrnuto i několik populací z Hrubého Jeseníku, kde byly nalezeny diploidní a tetraploidní cytotypy. Většina populací v Krkonoších byla ploidně uniformní, smíšené populace byly zaznamenány jen ve 12 případech. Pentaploidní cytotyp náležející jedincům hybridního původu byl nalezen...
|
|
|
Diferenciace populací u ochrofytních řas
Mensová, Anna ; Jurdíková, Katarína (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Shrnutí Předkládaná bakalářská práce se zabývá diferenciací populací u ochrofytních řas (fotosyntetická Stramenopiles). Přírodní populace se mohou lišit v mnoha aspektech a jejich odlišení může zasahovat do několika rovin. Ekofyziologické a morfologické rozdíly jsou často způsobeny fenotypovou plasticitou, která je flexibilní odpovědí na podmínky prostředí. Při dlouhodobé izolaci populací může dojít k omezení genového toku mezi nimi a následné genetické diferenciaci. Vznik genetické diferenciace může být způsoben adaptací na lokální podmínky prostředí a náhodnými evolučními událostmi jako je efekt zakladatele a genetický drift. Studium populací vede k odhalení faktorů, které diferenciaci ovlivňují, a zároveň napomáhá pochopení mechanismů speciace. Práce shrnuje současné poznatky o jednotlivých typech variability pro třídy ochrofytních řas, u kterých byla diferenciace na různých úrovních studována.
|
|
| |
|
|
Pátrání po původu vysokohorských endemických zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. ve střední Evropě.
Folbrová, Magdaléna ; Šemberová, Kristýna (vedoucí práce) ; Trávníček, Pavel (oponent)
Komplex Campanula rotundifolia agg. je v horském prostředí zastoupen několika endemickými druhy. Díky extrémním klimatickým podmínkám v subalpínských habitatech může docházet k morfologické konvergenci rostlin izolovaných v různých pohořích. Vzhledem k malým morfologickým rozdílům je tak rekonstrukce evoluce zvonků C. scheuchzeri z Alp, C. bohemica z Krkonoš a C. tatrae ze Západních Karpat velmi obtížná. Morfologická podobnost a stejný ploidní stupeň naznačuje vikarianci areálu původního předka vysokohorských populací. Nicméně díky kontinuální morfologické variabilitě mohou být vysokohorské endemity i lokálně adaptované, původně nížinné, druhy. DNA-ploidie a velikost genomu byla zjištěna průtokovou cytometrií. Taxonomicky důležité znaky byly nalezeny pomocí mnohorozměrných morfometrických analýz. Fenotypová plasticita taxonu C. tatrae byla testována experimentální kultivací. Příbuzenské vztahy mezi skupinami byly odhaleny molekulární metodou - mikrosatelity (7 variabilních primerů). Studované taxony byly tetraploidní, ale některé z nich se odlišily velikostí genomu. K morfologickému odlišení přispěly zejména znaky délka a šířka kališních cípů, počet listů nebo jejich délka. Taxony komplexu C. rotundifolia agg. byly málo diferencované, podél výškového gradientu dochází k velkému genovému toku. Mezi...
|
|
|
Nonmetric traits in relationship with physical stress with regard to social structure of great moravian population
Buláková, Lucia ; Brukner Havelková, Petra (vedoucí práce) ; Píšová, Hana (oponent)
V prípade fyzicky alebo časovo náročných aktivít môže dochádzať k modifikácií skeletu jedinca. Za takéto modifikácie sú zodpovedné najmä určité aktivity či pohyby, ktoré sú pravdepodobne dlhodobo vykonávane od mladého veku jedinca. Za jednu z takýchto modifikácií sú považované niektoré z tzv. nemetrických znakov na postkraniálnom skelete. Zvláštne miesto medzi nimi zaujímajú nadpočetné kĺbne plôšky alebo kostné zmeny v niektorých oblastiach svalových a väzivových úponov, u ktorých sa predpokladá súvislosť s nadmernou, resp. špecializovanou fyzickou záťažou v priebehu života jedinca (činnosť v podrepe). Na základe výskytu 30 postkraniálnych nemetrických znakov boli hodnotené kostrové pozostatky 293 jedincov veľkomoravskej populácie zo sídliskovej aglomerácie Mikulčice - Valy (9. - 10. stroročie). Primárnym cieľom tejto práce bolo determinovať frekvenciu nemetrických znakov a overiť ich závislosť na pohlaví - veku alebo potencionálnu stranovú odlišnosť týchto bilaterálnych znakov. Následne boli na základe variability nemetrických znakov porovnávané dve odlišné socioekonomické skupiny sídliskovej aglomerácie - hrad (pohrebisko u III. kostola) a zázemie (pohrebisko Prušánky a Josefov). Signifikantne vyšší výskyt znakov vykazovali muži zo zázemia a ženy z hradu. Prekvapivý je predovšetkým vysoký výskyt...
|
|
|
Endemický taxon Krkonoš Campanula bohemica: zhodnocení rizika hybridizace s C. rotundifolia
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikem hybridizace mezi dvěma druhy zvonků, silně ohroženým endemickým druhem Campanula bohemica a sympatricky se vyskytujícím druhem Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, na území Krkonoš. Do této práce byl zahrnut i poddruh C. rotundifolia subsp. sudetica, jehož areál také zasahuje do oblasti Krkonoš. Cílem této práce bylo zjistit, jak častá je mezidruhová hybridizace v populacích studovaných druhů a jaká je populační struktura jejich lokalit. Dalším témetickým okruhem byla morfologická variabilita uvedených druhů s cílem nalezení spolehlivých morfologických znaků pro jejich odlišení. Pro studium stanovených otázek byla použita průtoková cytometrie, morfometrické a molekulární analýzy. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že se v Krkonoších vyskytují tři ploidní úrovně náležející DNA diploidům, tetraploidům a pentaploidům. Zatímco diploidi odpovídali nominátnímu poddruhu C. rotundifolia, jedinci C. rotundifolia subsp. sudetica a C. bohemica byli tetraploidní. Do analýz bylo zahrnuto i několik populací z Hrubého Jeseníku, kde byly nalezeny diploidní a tetraploidní cytotypy. Většina populací v Krkonoších byla ploidně uniformní, smíšené populace byly zaznamenány jen ve 12 případech. Pentaploidní cytotyp náležející jedincům hybridního původu byl nalezen...
|
|
| |
host ::
RSS.