|
|
Příprava a charakterizace terapeutické protilátky Farletuzumab - Thiomab E154C S378C
Mochánová, Michaela ; Brynda, Jiří (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
4 Abstrakt Lidský folátový receptor α (FRα) je receptor vázající kyselinu listovou, která je jakožto jeden z vitamínů nutná pro základní buněčné procesy, růst a diferenciaci buněk. Exprese FRα je ve zdravé tkáni přísně regulována, ale v některých nádorových typech je ve vysoké nadprodukci. Proti folátovému receptoru α byla vyvinuta humanizovaná monoklonální protilátka Farletuzumab. Vazba Farletuzumabu na FRα vede k aktivaci imunitního systému přes cytotoxicitu závislou na protilátkách a cytotoxicitu závislou na komplementu. Pro zvýšení protinádorového účinku byly vybrané aminokyseliny v molekuly protilátky Farletuzumab mutovány za cysteiny, které umožňují následnou aplikaci technologie THIOMAB. Tyto cysteiny jsou použity ke specifické konjugaci protilátky s uměle připravenou efektorovou molekulou, která spouští signální dráhu cGAS-STING (synthasa cyklického GMP-AMP - stimulátor interferonových genů, z angl. stimulator of interferon genes). Kombinace vlastního protinádorového účinku protilátky a spuštění imunitní reakce přes signální dráhu cGAS-STING maximalizuje imunitní odpověď vůči rakovinným buňkám. Cílem mé práce proto bylo protilátku exprimovat ve vhodném eukaryotickém buněčném systému a následně udělat základní charakteristiku proteinu. Protilátka Farletuzumab-Thiomab byla připravena heterologní...
|
|
|
In vitro kultivace zárodečných kmenových buněk jesetera
XIE, Xuan
Tato studie se zabývá výzkumem biologie zárodečných buněk jesetera, včetně jejich charakterizace, purifikace a in vitro kultivace. Výzkumné cíle jsou: popis vlastností spermatogoniálních kmenových buněk a regulace spermatogeneze; hodnocení stávajících metod purifikace a in vitro kultivace zárodečných kmenových buněk ryb; výzkum in vitro množení zárodečných buněk jesetera; vývoj metody purifikace zárodečných buněk jesetera; identifikace spermatogonií typu A (ASG) u jesetera. Novost a vědecká originalita. Tato práce jako první vyvinula množení zárodečných buněk jesetera in vitro a zkombinovala buněčnou kultivaci a transplantaci. Aplikace monoklonálních protilátek a rozpoznání ASG jesetera representuje nový a v současné době jediný nástroj pro identifikaci zárodečných buněk. Důležitost řešení vědeckého problému v daném výzkumném oboru. Při práci kultivace zárodečných buněk byl pozorován efekt somatických buněk a růstových faktorů na proliferaci jeseteřích zárodečných buněk pomocí hodnocení mitotické aktivity zárodečných buněk během kultivace, která přispěla ke studiu regulačních mechanizmů sebeobnovy zárodečných buněk a jejich diferenciace. V této dizertační práci byly vyvinuty metody purifikace ASG jesetera pomocí průtokové cytometrie. Byla nalezena monoklonální protilátka umožňující specifickou identifikaci ASG jesetera. Teoretický význam a aplikační hodnota výsledků. Dizertační práce sumarizuje nahromaděné znalosti o spermatogoniálních kmenových buňkách a regulaci jejich sebeobnovení vs. diferenciace u ryb, porovnává dostupné protokoly a pokroky v izolaci spermatogonií a zhodnocuje vývoj podmínek in vitro kultivace zárodečných buněk. Efektivní izolace spermatogonií typu A bylo dosaženo na základě jejich fyzikálně-chemických vlastností, které jsou aplikovatelné pro komerční i ohrožené druhy ryb bez použití buněčných barvících systémů jako transgenoze nebo protilátky povrchu buňky. Monoklonální protilátky vytvořené pro tuňáka mohou rozpoznat také antigen ASG jesetera malého, naznačující, že epitopy pro ASG jsou mezi druhy konzervované. Tyto vědecké výsledky představují charakterizaci ASG na proteomické úrovni. Implementace vědeckých výsledků. Byly vyvinuté sérum prosté kultivační podmínky zárodečných buněk jesetera. Zárodečné buňky si v těchto in vitro podmínkách udržely růst, přežití a schopnost transplantace více než 40 dní. Předpokládá se, že tato metoda poskytne dlouhodobé zásobování zárodečných buněk k transplantacím a reprodukcí pomocí náhradních rodičů. Navíc, purifikované populace ASG byly izolovány na základě analýzy vlastností rozptylu světla zárodečných buněk. Pro sortování nebylo použito žádné barvivo ani transgenoze, což je výhodné pro další charakterizaci buněk a následné aplikace. Aplikace monoklonálních protilátek na ASG jesetera můžeme docílit přesné identifikace ASG v in vitro kulturách.
|
|
|
In vitro saturation study of gallium-67 and zirconium-89 labelled monoclonal antibody ramucirumab on SKOV-3 cell line
Holodňáková, Nikola ; Bárta, Pavel (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra fyziky a fyzikálnej chémie Študentka: Nikola Holodňáková Školiteľ: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D. Názov diplomovej práce: In vitro saturačné štúdie gáliom-67 a zirkóniom-89 značenej monoklonálnej protilátky ramucirumab na SKOV-3 bunkovej línii Vývojom nových liečebných postupov v onkológii má čoraz väčšie postavenie cielená biologická liečba, ktorá stimuluje imunitný systém k boju s nádorovými bunkami. Významným pokrokom v cielení nádorov bolo zavedenie monoklonálnych protilátok, ktoré predstavujú jednu z novších možností využiteľných v diagnostike i terapii nádorov. Využíva sa schopnosť monoklonálnych protilátok rozpoznať a viazať sa špecificky na antigény nádorových buniek, akým je aj receptor pre VEGF typu 2 (VEGFR-2), na ktorý sa viaže monoklonálna protilátka ramucirumab. Blokáciou tohto receptoru sa inhibuje angiogenéza, a tým sa zabráni rastu nádorov. Spojením monoklonálnej protilátky s inou molekulou (rádionuklid, toxín, cytostatikum) za tvorby konjugátov je možné zvýšiť jej protinádorový účinok, čo pre diagnostické i terapeutické účely využíva i odbor nukleárna medicína. Cieľom predloženej práce bolo metódou nepriameho značenia pomocou chelátoru deferoxamínu (DFO) pripraviť rádioaktívnymi nuklidmi (67 Ga a 89 Zr) značený...
|
|
|
Studium vlastností genových produktů Polyomaviru karcinomu Merkelových buněk : Příprava protilátek a konstrukce expresních vektorů.
Sauerová, Pavla ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent)
Polyomavirus karcinomu Merkelových buněk (MCPyV) je relativně nedávno objevený lidský virus, jehož genom je často klonálně integrován v genomu karcinomových Merkelových buněk. Tento typ karcinomu se sice nevyskytuje zcela běžně, ale je velice agresivní a jeho incidence v posledních letech vzrůstá. Proto je tento virus středem vědeckého zájmu, ostatně tak jako většina patogenů či mechanismů, které působí na zdraví člověka. Virus byl objeven nedávno, proto je jeho výzkum na počátku. Tato diplomová práce se pokusila alespoň částečně přispět ke studiu tohoto patogenu z pohledu molekulární virologie. V této práci byla připravena neutralizační monoklonální protilátka typu IgG2a namířená proti hlavnímu kapsidovému proteinu VP1 MCPyV, která rozeznává konformační epitop VP1. Protilátka byla použita k pilotní studii pohybu VP1 VLPs MCPyV v savčích buňkách. Tato studie ukázala zřetelně, že virus využívá, alespoň částečně, ke svému pohybu buňkou váčků nesoucích caveolin-1 (byla pozorována kolokalizace VP1 VLPs s caveolinem-1). Sporadicky byla zaznamenána kolokalizace VP1 VLPs s markerem časného endozómu EEA1, markerem pozdního endozómu LamP2 a s markerem endoplazmatického retikula BiP. Tyto předběžné výsledky pozorování naznačují, že MCPyV virus by mohl využívat endocytickou dráhu vedoucí přes časný a pozdní...
|
|
|
In vitro saturation study of gallium-67 and zirconium-89 labelled monoclonal antibody ramucirumab on SKOV-3 cell line
Holodňáková, Nikola ; Bárta, Pavel (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra fyziky a fyzikálnej chémie Študentka: Nikola Holodňáková Školiteľ: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D. Názov diplomovej práce: In vitro saturačné štúdie gáliom-67 a zirkóniom-89 značenej monoklonálnej protilátky ramucirumab na SKOV-3 bunkovej línii Vývojom nových liečebných postupov v onkológii má čoraz väčšie postavenie cielená biologická liečba, ktorá stimuluje imunitný systém k boju s nádorovými bunkami. Významným pokrokom v cielení nádorov bolo zavedenie monoklonálnych protilátok, ktoré predstavujú jednu z novších možností využiteľných v diagnostike i terapii nádorov. Využíva sa schopnosť monoklonálnych protilátok rozpoznať a viazať sa špecificky na antigény nádorových buniek, akým je aj receptor pre VEGF typu 2 (VEGFR-2), na ktorý sa viaže monoklonálna protilátka ramucirumab. Blokáciou tohto receptoru sa inhibuje angiogenéza, a tým sa zabráni rastu nádorov. Spojením monoklonálnej protilátky s inou molekulou (rádionuklid, toxín, cytostatikum) za tvorby konjugátov je možné zvýšiť jej protinádorový účinok, čo pre diagnostické i terapeutické účely využíva i odbor nukleárna medicína. Cieľom predloženej práce bolo metódou nepriameho značenia pomocou chelátoru deferoxamínu (DFO) pripraviť rádioaktívnymi nuklidmi (67 Ga a 89 Zr) značený...
|
|
|
The preparation and the following in vitro saturation study of the radiopharmaceutical 99mTc-DTPA-ramucirumab on PC-3 cell line
Sabolová, Klaudia ; Bárta, Pavel (vedoucí práce) ; Janoušek, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Študent: Klaudia Sabolová Školiteľ: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D. Názov diplomovej práce: Príprava a nasledujúce in vitro saturačné štúdie rádiofarmaka 99m Tc-DTPA-ramucirumab na PC-3 bunkách V liečbe nádorových ochorení sa do popredia dostáva imunoterapia, ktorá má oproti chemoterapii a rádioterapii nižšie riziko vzniku nežiadúcich účinkov na zdravé tkanivá. Imunoterapia zahrňuje aplikáciu monoklonálnych protilátok cielených proti niektorým nádorovým antigénom. Využívajú sa buď nekonjugované monoklonálne protilátky alebo konjugované s vhodnou efektorovou zložkou, ako je napríklad rádionuklid. Významnú úlohu v patogenéze nádorového ochorenia má angiogenéza. Angiogenéza je regulovaná hlavne interakciami medzi vaskulárnymi rastovými faktormi (VEGFs) a VEGF receptormi (VEGFR). Hlavným regulátorom angiogenézy je VEGF-A.Blokádou interakcie VEGF-A na jeho receptory VEGFR-1 a VEGFR-2 sa inhibuje angiogenéza, a tým aj rast nádorov. Ramucirumab je monoklonálna protilátka, ktorá blokuje túto interakciu, tým že sa s vysokou afinitou viaže na extracelulárnu doménu VEGFR-2. Predkladaná diplomová práca bola zameraná na prípravu rádioaktívne značenej protilátky ramucirumab pomocou rádiodiagnostického nuklidu s...
|
|
|
In vitro saturation study of 99mTc-HYNIC-ramucirumab on SKOV3 cell line
Klimová, Juliána ; Bárta, Pavel (vedoucí práce) ; Maixnerová, Jana (oponent)
v slovenskom jazyku Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Katedra fyziky a fyzikálnej chémie
Študentka: Juliána Klimová Školitel: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D.
Názov diplomovej práce: In vitro saturačné štúdie 99m Tc-HYNIC-ramucirumab na SKOV3 bunkách. Pasívna imunoterapia spočíva v podávaní už hotových výkonných tzv. efektorových zložiek imunitného systému (monoklonálne protilátky), ktoré v organizme plnia svoju funkciu v rámci likvidácie nádorovej bunky. Aktívna imunoterapia sa snaží vhodnou formou imunizácie vyvolať u pacienta účinnú protinádorovú odpoveď. Po naviazaní monoklonálnej protilátky na nádorovú bunku sa takáto bunka stáva značeným terčom pre následnú likvidáciu. Zvýšiť protinádorový účinok monoklonálnych protilátok je možné tým, že sa na ne naviažu cytostatiká, toxíny alebo rádioaktívne nuklidy. Predkladaná diplomová práca sa zamerala na radioaktívne značenie monoklonálnej protilátky ramucirumab cielenej na receptor pre vaskulárny endoteliálny faktor typu 2 (VEGFR-2), ktorý je hojne prítomný na bunkách niektorých typov nádorových ochorení. V rámci experimentálnej práce sa vykonala najprv konjugácia chelatačného činidla succinimidyl- 6-hydrazino-nicotinamidu (HYNIC) na monoklonálnu protilátku, následne sa naviazal radionuklid 99m Tc na predom pripravený...
|
|
|
Příprava plazmidů pro expresi interleukin 2- fúzní monoklonální protilátky
Slavata, Lukáš ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
Náplní práce byla optimalizace produkce monoklonální protilátky proti interleukinu-2 (IL 2) s navázaným fúzním IL 2, a to přípravou nových expresních vektorů založených na plasmidu pTW5 a nahrazením nativní signální sekvence novou, původem ze sekretované alkalické fosfatasy. Tato fúzní protilátka vykazuje zajímavou biologickou aktivitu s poten-ciálem pro terapeutické využití - prodloužení cirkulace IL 2 v krevním oběhu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium vlastností genových produktů Polyomaviru karcinomu Merkelových buněk : Příprava protilátek a konstrukce expresních vektorů.
Sauerová, Pavla ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent)
Polyomavirus karcinomu Merkelových buněk (MCPyV) je relativně nedávno objevený lidský virus, jehož genom je často klonálně integrován v genomu karcinomových Merkelových buněk. Tento typ karcinomu se sice nevyskytuje zcela běžně, ale je velice agresivní a jeho incidence v posledních letech vzrůstá. Proto je tento virus středem vědeckého zájmu, ostatně tak jako většina patogenů či mechanismů, které působí na zdraví člověka. Virus byl objeven nedávno, proto je jeho výzkum na počátku. Tato diplomová práce se pokusila alespoň částečně přispět ke studiu tohoto patogenu z pohledu molekulární virologie. V této práci byla připravena neutralizační monoklonální protilátka typu IgG2a namířená proti hlavnímu kapsidovému proteinu VP1 MCPyV, která rozeznává konformační epitop VP1. Protilátka byla použita k pilotní studii pohybu VP1 VLPs MCPyV v savčích buňkách. Tato studie ukázala zřetelně, že virus využívá, alespoň částečně, ke svému pohybu buňkou váčků nesoucích caveolin-1 (byla pozorována kolokalizace VP1 VLPs s caveolinem-1). Sporadicky byla zaznamenána kolokalizace VP1 VLPs s markerem časného endozómu EEA1, markerem pozdního endozómu LamP2 a s markerem endoplazmatického retikula BiP. Tyto předběžné výsledky pozorování naznačují, že MCPyV virus by mohl využívat endocytickou dráhu vedoucí přes časný a pozdní...
|
host ::
RSS.