|
|
Běh jako fenomén moderní společnosti v historicko-sociologické perspektivě
Gramskopf, Rostislav ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce z oblasti sociologie sportu mapuje základní socio-demografické znaky běžců v ČR s důrazem na běžce mezi 30. - 50. rokem, kteří tvoří většinu běžeckého segmentu. Kromě těchto znaků práce také mapuje běžecké návyky, preference, oblíbená místa, motivy a aspirace týkající se nejenom nových závodů, ale měnícího se běžeckého vybavení či vzestupu neformálních skupin. Nedílnou součástí je bližší pohled na historii sociologie sportu u nás i ve světě stejně jako na vybrané sociální teorie blízké sociologii sportu. V metodologické části práce je rozpracován pohled na vnímání volného času, nové turistické alternativy - cestování za během či vnímání nových forem skupin, tzv. light communities které tvoří druhou část druhé běžecké vlny. Práce nabízí také bližší pohled na spokojenost běžců ve srovnání se spokojeností ekonomicky aktivních obyvatel v ČR (listopad 2018, CVVM). V rámci kvantitativní metodologie jsou data získána prostřednictvím metody respondent driven sampling na různých místech včetně sociálních sítí, ale i oslovením běžců různé úrovně. Deskriptivní data jsou získána pomocí dotazníkového šetření distribuované pomocí Google formulářů. Následné deskriptivní a inferenční analýzy (ANOVA, t-test, EFA, aj) dat z dotazníkového šetření jsou zpracovávány ve statistickém programu SPSS v. 25....
|
|
|
Zrychlená společnost a hnutí Slow Movement
ŠITNEROVÁ, Simona
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na fenomén zrychlené společnosti a globální myšlenkové hnutí Slow Movement, coby reakci na tento společenský trend posledních staletí. Autorka nejprve popisuje historický vývoj společenského zrychlování a jeho dopady na lidstvo i životní prostředí, které, jak zjišťuje, jsou často výrazně negativní. Následně jsou ve studii popsány historické i kulturní rozdíly v lidském vnímání času a odlišnosti v tempu života vybraných států a národů světa. Dále je ve studii zaměřena pozornost na první tendence ke zpomalení, které se začaly ve společnosti objevovat již v době moderní, a ve větší míře se prosadily v době postmoderní. Hlavní část práce představuje globální hnutí Slow Movement, okolnosti jeho vzniku, vývoj v čase, a hlavní ideje celého sledovaného konceptu. Skrze detailnější deskripci jednotlivých tematických odnoží pomalého hnutí jsou dále prezentovány konkrétní způsoby a návody na realizaci života v souladu s pomalou filozofií. Závěrem jsou shrnuty hlavní zjištění a poznatky, kterých bylo ve studii dosaženo, vysloveny náměty pro budoucí výzkum, a uvedeno krátké zamyšlení ohledně perspektiv možného budoucího úspěchu a dalšího rozšíření myšlenek hnutí Slow Movement.
|
|
|
Liminalita v moderní společnosti: Erasmus jako přechodový rituál
Picková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou liminality v moderních přechodových rituálech, které zde představuje program Erasmus+, a jak jsou některé její aspekty odlišné od liminální fáze rituálu, jak ji popsal Victor Turner. Práce vznikla na základě výzkumu, který probíhal během pětiměsíčního studia na KTU (Kaunas University of Technology) v Litvě právě v rámci Erasmu. Data byla získána skrze zúčastněné pozorování a také pomocí devíti polostrukturovaných rozhovorů s dalšími účastníky programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že k modifikování charakteristiky liminality v moderních přechodových rituálech dochází skrze působení procesu globalizace. Práce se pak detailněji zabývá jednotlivými fenomény s procesem globalizace spojenými. Jedním z nich je například vývoj moderních technologií, který má za následek uvolnění izolace liminálních osob a také jim umožňuje zachování kontaktu s domovem a původní strukturou. Dalším bodem je zmenšení časoprostorových vzdáleností a usnadnění mobility, což kromě již zmíněného zachování kontaktu také umocňuje pocit vytržení ze struktury společnosti, ve které se liminální osoby nachází. Globalizace má také vliv na intenzitu communitas, jelikož skrze proces multikulturalizace dochází k vytváření segregovaných skupinek stejné národnosti uvnitř samotné communitas. Naopak navenek...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hledání ontologického bezpečí v médiích
Šušáková, Martina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Cílem práce je zanalyzovat schopnost médií, zejména nových médií, konstruovat uživatelům pocit ontologického bezpečí. Změny, které s sebou přináší nové uspořádání světa přechodem z tradiční společnosti k moderní, jsou podle Antonyho Giddense příčinou ztráty nebo oslabení pocitu ontologického bezpečí jedinců ve společnosti. Je tomu tak zejména důsledkem časového a prostorového rozpojení světa, které je dopadem globalizačních procesů a které způsobuje ústup komunikace tváří v tvář v relativně stabilním fyzickém prostoru a čase. Masová média slouží v moderní společnosti naopak jako jeden z hlavních prostředků sociální integrace a diferenciace. Problematikou ontologického bezpečí se zabývá v 80. letech také obor studia televize v kontextu každodennosti. Právě televizi, v její původní podobě, vnímá jako zdroj ontologického bezpečí. Televize, s nástupem digitalizace a s ní související nezávislostí lidí na vysílaných obsazích, zaznamenala významné změny z hlediska její schopnosti poskytování ontologického bezpečí. Zároveň přestala v domácnostech existovat v izolaci a stala se pouze jednou z mnoha informačních technologií, které ve společnosti a domovech jedinců figurují. V kvalitativním sociologickém výzkumu budu formou individuálních hloubkových rozhovorů zjišťovat, zda mají nová média potenciál...
|
|
|
Moderní dystopie a současná západní společnost
Macháček, Jiří ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavní náplní této diplomové práce je analyzovat, jak je současná západní společnost reflektována očima moderních dystopických děl. V úvodní části práce jsou specifikovány klíčové problémy a aspekty definující dnešní západní společnost jako například konzumerismus a role vědy a techniky. Další část práce je věnována dystopické tvorbě. Nejprve se zaměříme na charakteristiku dystopického žánru, jeho kořenům a typologii. Následně si blíže představíme trojici zástupců klasických dystopických děl: Konec civilizace Aldouse Huxleyho, 1984 George Orwella a 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho. U každého díla je nejprve stručně představen děj a poté vystihnuty klíčové rysy popsané vize společnosti. Práce se dále obšírněji věnuje vybraným zástupcům moderních dystopických děl, kterými jsou Matrix sourozenců Wachowských, Hunger Games Suzanne Collins a Divergence Veronicy Roth. Po shrnutí děje následuje analýza klíčových rysů, srovnání s klasickými dystopiemi a hledání paralel v současné západní společnosti. V závěru práce zodpovíme otázky, jak moderní dystopie odráží současnou západní společnost, jak korelují s klasickými dystopiemi a jaké sdílí rysy s odbornou literaturou v otázce charakteristiky společenských trendů.
|
host ::
RSS.