|
|
Integrace dětí z institucionální péče do samostatného života
KREJČOVÁ, Kateřina
Opuštění ústavní výchovy je pro mladé dospělé významným milníkem. Po opuštění ústavu se mohou ocitnout úplně sami na okraji společnosti. Proto se tato práce zabývám právě životem mladých dospělých po skončení ústavní výchovy. Mapuje jejich kroky po několika letech samostatného života. Práce se zabývá problematikou ukončení ústavní výchovy a následným samostatným životem mladých dospělých. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak jsou mladí dospělí připravováni na přechod do samostatného života. Práce dále zjišťuje, jak se proces integrace daří a jaké nástroje jsou používány pro jeho usnadnění. Rozdělena je práce na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy. Prvním pojmem je sociální pracovník. Ten je zde uváděn ve všech podobách, se kterými se mladý dospělý může setkat při opouštění ústavní péče. Dále je zde definována ústavní výchova. Její jednotlivé typy a rozdělení. Práce definuje cílovou skupinu, tedy mladé dospělé. V samostatné kapitole se práce věnuje dětskému domovu a fázi odchodu ze zařízení s ohledem na cíl práce. Jsou zde zmapovány některé projekty zaměřené na podporu integrace dětí z institucionální péče do samostatného života. V rámci výzkumu byla zvolena kvalitativní metoda sekundární analýzy dokumentů mladých dospělých, kteří zařízení ústavní výchovy opustili. Tato analýza má ukázat úspěšnost mladých dospělých v samostatném životě. V práci je uvedena současná podoba jejich života. Výzkumné výsledky ukazují zapojení do projektu. Součástí je i vyhodnocení znalostí po absolvování projektu, který má se samostatným životem pomoci. Z výzkumu vyplývá, že i přes rovnost šancí, kterou se dětský domov snažil dětem během let strávených v ústavní péči připravit, se samostatného života každý chopil jinak. Je zde patrné, že záleží nejen na možnostech a šancích, ale také na osobním postoji každého mladého dospělého, jeho návycích a zázemí, ze kterého do ústavní výchovy přichází. Přes individuální přístup a respektování potřeb jednotlivých mladých dospělých zařízením i pracovníky speciálních programů, se ne každému mladému dospělému podaří po opuštění dětského domova začít žít úspěšný a spokojený život.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v důsledku úmrtí blízké osoby. Zaměřuje se na mladé dospělé, kterým zemřel blízký příbuzný (rodič, prarodič), v rámci dospívání a dospělosti. Cílem práce je zjistit výskyt posttraumatického rozvoje u devíti mladých dospělých a zmapovat v jakých oblastech a jak se posttraumatický rozvoj projevuje. Dále porovnat výsledky s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové a s modelem bitvy použitým v dizertační práci Hany Valentové. Teoretická část práce je věnována představení tématu úmrtí blízké osoby a popisu posttraumatického rozvoje, jeho definici, modelům a faktorům, které ho ovlivňují. V rámci empirické části práce je využito kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti respondenty a následné obsahové analýzy s využitím otevřeného kódování. Analýzou bylo zjištěno sedm hlavních oblastí posttraumatického rozvoje, jedná se o oblast vztahů, důvěry v překonání krizových situací, duchovního posunu, profesního směřování, změny vztahu k sobě, hodnoty života a nových možností. V rámci výzkumu se objevilo i několik důležitých proměnných, mezi které patří například sociální podpora, hledisko vlastní víry a téma uvědomění si vlastní konečnosti života/smrtelnosti. Klíčová slova posttraumatický rozvoj, trauma, smrt, mladý...
|
|
|
Age-related variables in ELT training
Koutská, Iva ; Dvořák, Bohuslav (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra anglického jazyka a literatury RIGORÓZNÍ PRÁCE ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Age-related variables in ELT training Příprava učitelů anglického jazyka pro různé věkové skupiny Mgr. Iva Koutská, Ph.D. Studijní program: Učitelství pro střední školy Studijní obor: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy - anglický jazyk 2020 Abstrakt Příprava (budoucích) učitelů anglického jazyka má v České republice dlouhou tradici, nicméně existuje zde jedna oblast, která je v přípravě budoucích učitelů anglického jazyka i v další přípravě/v dalším rozvoji stávajících učitelů anglického jazyka stále podceňovaná, a to je příprava (budoucích) učitelů anglického jazyka pro různé věkové skupiny, respektive pro všechny věkové kategorie. Programy přípravy učitelů anglického jazyka jsou orientované na základní školy (tj. 1. stupeň a 2. stupeň) a na střední školy. Typický český absolvent je tedy připraven a vzdělán k výuce anglického jazyka pro věkovou skupinu 6-19 let. Nicméně počet učitelů anglického jazyka v pre-primárním vzdělávání, či v kurzech pro dospělé a seniory stoupá každým dnem a vzdělávání v andragogice ani učitelství pro mateřské školy s přípravou (budoucích) učitelů anglického jazyka není nijak propojeno. Což v důsledku znamená, že učitel...
|
|
|
Crohnova choroba u dospívajících a mladých dospělých
STEHLÍKOVÁ, Michaela
Crohnova choroba u dospívajících a mladých dospělých Crohnova choroba je onemocnění napadající trávicí systém. Lidé s tímto onemocnění trpí převážně zažívacími obtížemi, které se poté mohou odrážet na psychickém stavu a v sociálním prostředí jedince. V této době onemocnění není vyléčitelné. Léčba může pouze tišit projevy nemoci, proto vnímání a vyrovnání se s tímto chronickým onemocněním může být pro nemocného obtížné. Cíle práce V bakalářské práci jsme se zabývali Crohnovou chorobou u dospívajících a mladých dospělých. Konkrétně jsme si zvolili následující tři cíle. Pokusili jsme se zjistit, jakým způsobem je ovlivněna kvalita života dospívajícího a mladého dospělého v souvislosti s Crohnovou chorobou, jak jsou narušeny jeho potřeby a jakou úlohu sehrává sestra při uspokojování jeho potřeb. Ke zjištění těchto cílů jsme položili tyto výzkumné otázky: Jakým způsobem ovlivňuje Crohnova choroba kvalitu života dospívajících a mladých dospělých trpících Crohnovou chorobou? Jak jsou Crohnovou chorobou změněny potřeby dospívajících a mladých dospělých? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb u dospívajících a mladých dospělých trpících Crohnovou chorobou? Použité metody Výzkumné šetření proběhlo kvalitativně, metodou dotazování, technikou hloubkového rozhovoru s jedenácti respondenty. Výzkumný soubor představovali dospívající a mladí dospělí trpící Crohnovou chorobou. Rozhovory s respondenty byly uskutečněny osobně i rozhovorem umožněným prostřednictvím sociální sítě. Odpovědi byly okamžitě zapisovány. Výsledky Rozhovory byly analyzovány otevřeným kódováním, metodou papír a tužka. Z analýzy dat nám pak vyplynuly tři kategorie: Kvalita života dospívajícího a mladého dospělého v souvislosti s Crohnovou chorobou, Potřeby nemocného s Crohnovou chorobou a Úloha sestry u pacienta s Crohnovou chorobou. Tyto kategorie se pak rozdělily do podkategorií konkretizující danou problematiku kategorie. Závěr Z analyzovaných rozhovorů vyplynulo, že Crohnova choroba z velké části negativně, ale v některých případech i pozitivně, zasahuje kvalitu života dospívajících a mladých dospělých. Choroba se dotkla somatické, psychické i sociální stránky člověka, ačkoli také vyplynulo, že záleží velmi na jedinci, jaký přístup k nemoci zvolí a jak se s nemocí vyrovná. Vznikly nám prakticky dva protipóly vnímání nemoci. Několik respondentů s onemocněním žije plnohodnotný život a někteří se s nemocí stále nemohou vyrovnat. Samozřejmě také velmi záviselo na komplikacích, které s onemocněním souvisely a ne u každého se projevily. Z nejvíce narušených potřeb respondenti zaznamenaly především potřebu vyprazdňování a potřebu výživy, které byly pro všechny respondenty společné. Nicméně přibližně polovina respondentů také poukázala na narušení psychických a sociálních potřeb, které byly v souvislosti s Crohnovou chorobou, zvláště v některých případech, kritické. Z pohledu pacienta na ošetřující sestru vyplynuly některé standardní ošetřovatelské výkony, ale především důraz na individuální přístup k pacientovi, který vyvyšoval nad veškerou ostatní ošetřovatelskou péčí.
|
|
|
Příušnice u adolescentů a mladých dospělých
BÖHMOVÁ, Monika
Cíle práce Cílem práce bylo zjistit průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých a zmapovat specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaký byl průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru s pacienty, kteří prodělali onemocnění příušnicemi a se sestrami pracujícími u praktických lékařů pro dospělé nebo děti a dorost. Rozhovory byly zachyceny záznamem na diktafon, nahráváním v telefonu nebo písemnou formou a zpracovány formou přímého přepisu. Výsledky Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze otevřeným kódováním, za pomoci metody papír a tužka. Z analýzy dat vzniklo celkem šest kategorií, které se dělí do dvou skupin: Rozhovory se sestrami a Rozhovory s pacienty s příušnicemi. Kategorie z rozhovorů se sestrami jsou: Očkování, Opatření u příušnic, Průběh příušnic dle sester. Kategorie z rozhovorů s pacienty s příušnicemi jsou: Spolupráce se zdravotnickým personálem, Informace od pacientů a použitá očkovací látka a Průběh příušnic u pacientů s příušnicemi. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, do kterých jsou zakódovány důležité informace a to vše jsme zařadili a znázornili do jednotlivých schémat. Závěr Z rozhovorů s respondenty jsme zjistili, jaký měli průběh příušnic adolescenti a mladí dospělí. Bylo zjištěno, že polovina respondentů měla vážnější komplikace, ale bez trvalých následků, pouze v jednom případě zůstal zhoršený sluch, ostatní vážné komplikace po vyléčení vymizely. U sester z výsledku vyplynulo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. V hlavní problematice se všechny sestry orientovaly správně. Zjistili jsme, že sestry mají minimum vlastních zkušeností s tímto onemocněním, protože se s ním za svoji praxi setkávaly jen sporadicky a spíše ho znají jen teoreticky, i když v posledních letech se výskyt onemocnění příušnicemi zvyšuje a sestry by měly získat více zkušeností. Toto zjištění může mít za následek nedostatečnou informovanost o dodržování všech léčebných opatření. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že by bylo vhodné, aby lékaři a jejich sestry, kteří se s tímto onemocněním nesetkali, prošli edukačním seminářem, který by byl zaměřen na onemocnění příušnicemi, jejich příznaky, léčbu, možné komplikace a protiepidemická opatření, se kterými následně souvisí ošetřovatelská péče o nemocné s příušnicemi.
|
|
| |
|
|
Možnosti následné péče o mladé dospělé, kteří odcházejí z dětského domova
HEJDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti následné péče o mladé dospělé, kteří odcházejí z dětského domova. Práce představuje možnosti následné péče o mladé dospělé, kteří odcházejí z dětských domovů v České republice i v Anglii. V práci popisuji ústavní výchovu jak v ČR, tak v Anglii, jaké jsou důvody jejího nařízení, jak zaniká a jaká zařízení ji v obou zemích poskytují. Dále se zaměřuji na dětské domovy a to hlavně na přípravu dětí na odchod a vlastní odchod mladých dospělých. Cílem práce je představení možností následné péče, kdo ji zprostředkovává a popsání konkrétních zařízení, která se zabývají následnou péčí. Nakonec práce porovnává následnou péči v ČR a v Anglii. Práce je tedy zaměřena na vypracování následné péče ve dvou zemích a následné porovnání spojitostí a odlišností a zhodnocení zda by si tyto země mohly být v některých službách inspirací.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.