|
|
Ja som tu neni
Daneková, Petra ; Hosnedlová, Klára (oponent) ; Kohoutková, Karolína (vedoucí práce)
Koncept mimikry, kamufláže a zmiznutia som si vybrala z dôvodu, že ma zaujíma téma splynutia a neviditeľnosti. Stratiť sa v prírode alebo v meste pomocou tela a oblečenia. Vytvorila som odev, ktorý bude skúmať účinnosť kamufláže pre bežných ľudí každodenne sledovaných kamerami. Odevom chcem zistiť, či sú digitálne zariadenia dostatočne vyspelé na to, aby rozpoznali človeka aj v prípade keď bude mať končatiny navyše a zahalenú tvár s viditeľnými očami. V mojej práci využívam viaceré digitálne zariadenia, ktorými zisťujem účinnosť vytvoreného odevu. Pre porovnanie a lepšie zameranie človeka som ušila odevy dva. Jeden z nich je jednofarebný a druhý, ten dôležitejší, potlačený glitchom. Odevy testujem v interiéri aj v exteriéri. Výsledkom práce sú fotografie a videá človeka v oboch odevoch.
|
|
|
Ptačí podoby a podobnosti
Figura, Roman ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Daněk, Tomáš (oponent) ; Jaroš, Filip (oponent)
Předložená práce se zabývá nápadným, a přitom badateli obvykle opomíjeným fenoménem, podobnosti mezi formami různých (blízce nepříbuzných) ptačích taxonů. Jde zejména o vizuální znaky tělesného povrchu, práce se zabývá i dalšími znaky, včetně behaviorálních. V práci je doloženo, že se nejedná o několik kuriózních podobností, ale o skutečně robustní jev, který zřejmě nelze bezezbytku vysvětlit z nějakého jednotícího hlediska. Pouze některé znaky, jimiž se práce zabývá, napomáhají svým nositelům ke krypsi, aposematismu či mimézi. V mnoha jiných případech je jich funkce neznámá. Různé funkce v životě svých nositelů nést mohou, ale často není možné určit jednotnou příčinu jejich výskytu. Práce patří z hlediska obsažených informacím k největším autorovi známým dílům zabývajícím se tímto tématem.
|
|
|
Výstražná signalizace barevných forem slunéčka východního (\kur{Harmonia axyridis})
BOROVIČKA, Martin
Efektivita aposematických obran (zbarvení a chemická obrana) používaná třemi vzácnými formami slunéčka východního Harmonia axyridis byly testovány pomocí chycených volně žijících sýkor koňader (Parus major). Předpokládal jsem, že vizuálně se orientující predátor bude o tyto vzácné barevné formy projevovat větší zájem, protože je nezná a musí se naučit je generalizovat podle naučené averze k jiným slunéčkům.
|
|
|
Výskyt a funkce očních skvrn ve zbarvení obratlovců
Helebrant, Václav ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Oční skvrny jsou nápadným prvkem ve zbarvení mnoha živočichů. Jedná se o skvrny cirkulárního tvaru, které svým vnějším vzhledem subjektivně připomínají oči obratlovců. U bezobratlých živočichů se s nimi setkáme u hmyzu, korýšů a měkkýšů, přičemž nejrozšířenější jsou u motýlů. Z obratlovců jsou nejčastějšími nositeli očních skvrn ryby. V rámci obojživelníků se s nimi setkáme u žab, nicméně jejich výskyt nebyl dosud detailně zmapován. U plazů a ptáků se oční skvrny vyskytují spíše výjimečně a ve zbarvení savců nalezneme pouze vzdáleně podobné obrazce. Stávající výzkum funkce očních skvrn více či méně hodnověrně dokládá, že hrají důležitou roli v obraně před predátory či při komunikaci v rámci vnitrodruhových interakcí. Anti-predační funkci mohou oční skvrny plnit dvojím způsobem. Dle hypotézy zastrašování slouží oční skvrny k zabránění útoku predátora. Zatím však není zcela jasné, zda skvrny predátory děsí z důvodu podobnosti s očima pro útočníka nebezpečných živočichů, či zda se predátoři skvrnám vyhýbají z důvodu jejich nápadnosti a kontrastu s okolím. Dle hypotézy deflekce oční skvrny predátory naopak atrahují, avšak útok směřují mimo životně důležité části těla kořisti. Oční skvrny vedle toho mohou sloužit také v řadě vnitrodruhových interakcí, a to především v sexuální komunikaci a při...
|
|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
|
|
Does phylogenetic proximity positively correlates with the likelihood of an evolutionary origin of mimicry?
Kováčová, Katarína ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Raška, Jan (oponent)
Mimikry predstavujú rôznorodú skupinu podobností, ktorá patrí medzi zaujímavé fenomény evolučnej biológie. Hoci sú mimikry často interpretované ako presvedčivá ukážka prírodného výberu, je potrebné vziať do úvahy i morfologické a organizačné procesy, ktoré sú zodpovedné za vznik tiel organizmov. V našej práci sme ukázali, že medzi rodmi hmyzu, ktoré sú fylogeneticky bližšie, vznikajú mimikry častejšie ako u tých, ktoré sú fylogenet- icky vzdialenejšie. Na realizáciu práce sme využili 112 rodov z tried Insecta a Arach- nida. Hypotézu sme testovali globálne, kontinentálne a na úrovni rádov. Naša hypotéza nebola vyvrátená v Strednej a Južnej Amerike, Ázii a Austrálii. Na úrovni rádov nebola vyvrátená v ráde Lepidoptera. Predpokladáme, že vysvetlenie sa ukrýva v radikálnych fenotypových zmenách, ktoré by v konečnom dôsledku daný organizmus znevýhodnili. 1
|
|
|
Identity and Displacement in Contemporary Postcolonial Fiction
Olehlová, Markéta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Resumé Hlavním cílem této dizertační práce je zachytit dva klíčové aspekty postkoloniální teorie - identitu a pojetí místa a vykořeněnosti a jejich reflexi v dílech autorů zařazovaných běžně do kánonu postkoloniální literatury. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V úvodu nastiňuji motivaci práce a teoretická a literární východiska. Samotná dizertační práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část nazvaná "Identita v postkoloniálním diskurzu" se zaměřuje na zpracování tohoto pojmu v sekundární literatuře a pojmenování jednotlivých strategií, jež postkoloniální subjekty zaujaly jak v dobách kolonialismu, tak v důsledku imigrace. Teoretická část věnovaná identitě předchází interpretační části, která analyzuje dvě stěžejní díla postkoloniálního literárního kánonu: Satanské verše Salmana Rushdieho a Buddhu z předměstí Hanifa Kureishiho. Druhá teoretická část je nazvaná "Koncepty místa a vykořeněnost". Jak je již patrné z názvu, pojednává o jednom z nejdůležitějších témat celé postkoloniální literatury - zabývá se pojetím místa jako takového ve vztahu k postkoloniálním subjektům a dalšími fenomény, které s konceptem místa souvisejí: vykořeněností, definicí domova, tzv. bájnými domovy aj. Tato teoretická část předchází opět analýzám dvou děl, která jsou ve spojitosti s koncepty místa hodna pozornosti,...
|
|
|
Spiders as senders and receivers of antipredatory warning signals
Raška, Jan ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent) ; Krištín, Anton (oponent)
Úvodní část této práce shrnuje stav poznání aposematismu a mimese, vlivu mimetických a aposematických signálů na pavoučí predátory a případů, kdy pavouci naopak tyto signály vysílají. Součástí disertační práce jsou i čtyři původní vědecké práce. V první studii jsme skákavkám černým (Evarcha arcuata, Salticidae) předkládali larvy různě zbarvených forem (červenočerná, žlutočerná, bíločerná) ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus, Pyrrhocoridae). Cílem bylo srovnat reakce pavouků vůči různé intenzitě aposematické signalizace, přičemž předpokladem bylo, že červenočerné zbarvení bude mít nejvýraznější efekt. Averzivní učení probíhalo u všech barevných forem stejně rychle, ale generalizace naučené averze na další barevné formy byla účinnější při přechodu z méně (bíločerná, žlutočerná) na více (červenočerná) nápadně zbarvenou kořist. U bíločerné barevné formy byla averze do druhého dne do značné miry zapomenuta. Ve druhé studii jsme zkoumali málo zkoumanou citlivost pavouků na pachy nepoživatelné kořisti. Poté, co se skákavky černé naučily vyhýbat ruměnicím, vyhýbaly se jejich pachu, čímž byla prokázala jejich citlivost nejen na optickou, ale i na pachovou složku signalizace aposematické kořisti. Ve třetí studii jsme zkoumali pavouci nikoliv jako příjemce, ale jako zdroje varovné signalizace. U dvou...
|
|
|
Strašilky jako modelová skupina ve výuce přírodopisu
Libnarová, Helena ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Předložená diplomová práce navazuje na mou bakalářskou práci, která se zabývala mimetickými jevy v přírodě. V úvodní části práce jsou položeny hypotézy, zda jsou strašilky vhodnou didaktickou skupinou využitelnou ve výuce biologie a ekologie, zda existují snadno chovatelné druhy strašilek, které by bylo možné doporučit do školních insektárií a zda se školní učebnice pro základní a střední školy tématem mimetismu a chovem strašilek vůbec zabývají. Tyto hypotézy jsou vyvráceny či potvrzeny na konci práce. Další část práce vychází z podrobného studia mnoha druhů řádu strašilek, kde jsou jednotlivé druhy popsány a podrobně rozebrány. Další část práce se zabývá chovem několika málo druhů tohoto řádu, možností zřízení chovu ve školním prostředí s radami a zkušenostmi z praxe, jakým způsobem lze insektárium a samotný chov zařídit a zda mohou být obecně strašilky použity jako vhodná didaktická skupina ve výuce biologie a ekologie. Na tuto část navazují konkrétní náměty na pozorování a pokusy ve škole, je tedy brán ohled na didaktické využití především pro pedagogy základních a středních škol. Obě výše uvedené části práce jsou pro přehlednost doplněny vhodně zařazenými obrázky a fotografiemi, některými zdokumentovanými i z vlastního chovu. Závěrečná část práce je věnována analýze učebnic pro základní a...
|
|
|
Mimeze u pestřenkovitých
Daňková, Klára ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Jan (oponent)
Batesovská mimeze, tedy napodobování jedovatých či nebezpečných vzorů, umožňuje neškodným druhům snížit riziko predace, a v přírodě se s ní proto setkáváme u mnoha různých skupin živočichů. Nejrozmanitějších podob dosáhla u čeledi pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae). Jednotlivé linie z této kosmopolitně rozšířené čeledi jsou řadou barevných, morfologických i behaviorálních adaptací přizpůsobeny k napodobování nejrůznějších druhů ze skupiny žahadlových blanokřídlých (Hyme- noptera: Aculeata). Tato se práce se věnuje vzniku, vývoji a udržování Batesovské mimeze u pestřenkovitých. Klade si za cíl shrnout diverzitu jejich mimetických adaptací, pojmenovat hlavní selekční tlaky, které na ně působí, a zlehka načrtnout směry, kterými by se výzkum pestřenek mohl dále ubírat. Pestřenky jsou modelovým taxonem výzkumu mimeze již dvě stě let a po většinu času byly studovány optikou několika málo přístupů. Syntéza poznatků, která si všímá především širšího evolučního a ekolo- gického rámce tohoto fenoménu, se tak může stát odrazovým můstkem pro nové náhledy.
|
host ::
RSS.