|
|
Ernest Hemingway's Fiesta, Francis Scott Fitzgerald's The Great Gatsby and the Development of Femininity and Masculinity in the 1920s
KREJZLOVÁ, Anna
Cílem této diplomové práce je analýza postav z amerických románů The Great Gatsby (1925) Francise Scotta Fitzgeralda a Fiesta (1926) Ernesta Hemingwaye, s hlavním zaměřením na ženské postavy. Nejdříve se práce pokusí popsat historicky kontext obou děl, který je, mimo jiné, důležitý i pro porozumění analyzovaných postav. V rámci teorie se zmíní o událostech, které se staly v Americe roku 1920, poté se pokusí přiblížit problematiku takzvané Ztracené generace, probere změny v životě žen, které úzce souvisí s termínem "New Woman", a na konci této teoretické části popíše události a osobnosti, které se staly inspirací pro ženské postavy pro oba romány. Dále následuje samotná analýza ženských postav na základě několika témat: postavení ve společnosti, peníze, vzhled, morálka, vztahy a moc. Práce se také zaměří na problematiku maskulinity od 19. po začátek 20. století, která se stane výchozí pro analýzu mužských postav.
|
|
|
Maskulinita a její krize v díle E. Hemingwaye, K. Keseyho a Ch. Palahniuka
HOFFMANN, Daniel
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat a porovnat vyobrazení maskulinity a její krize v dílech I slunce vychází od Ernesta Hemingwaye, Vyhoďme ho z kola ven od Kena Keseyho a Klub rváčů od Chucka Palahniuka. Nejprve definuje maskulinitu jako gender a představuje základní teoretický rámec pro genderovou analýzu. Zaměřuje se na gender a jeho aspekty, vztah genderu a lidské fyziologie, teorie osvojování genderu a základní perspektivy pohledu na maskulinitu. Následně blíže popisuje koncepty hegemonní a toxické maskulinity doprovázené debatou o krizi maskulinity jako politické kategorie i individuální identity. Literární analýza v každém díle představuje život autora a jeho literární i historický kontext. Nejprve analyzuje jednotlivé mužské postavy, aby na základě těchto analýz popsala deset pozorovaných aspektů maskulinity a její krize v díle. Po analýze jednotlivých novel práce představuje jejich komparaci zasazenou do historického kontextu.
|
|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
|
Etické aspekty fotožurnalistiky se zaměřením na sport
Krátká, Eliška ; Géla, František (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Teoretická část bakalářské práce na základě odborné literatury a rozhovorů s fotografy definuje eticky sporné aspekty fotožurnalistiky, jako je narušování soukromí, pokrývání krizových situací, zobrazování násilí, smrti či nahoty nebo obrazová manipulace, ať před samotným pořízením fotografie, nebo následně v postprodukci. Práce klade důraz na sportovní fotožurnalistiku a s ní spojené eticky sporné situace. Dále popisuje limity fotografického zobrazení, které jsou vzhledem k tématu práce stěžejní, a trojici základních principů etického rozhodování (utilitární princip, absolutistický princip, zlaté pravidlo), kterými by se fotožurnalisté a obrazoví editoři měli při publikaci snímků na hranici etiky řídit. Praktická část bakalářské práce se věnuje družstvu mladších žáků FK Admira Praha v sezónách 2020/21 a 2021/22. Zachycuje tréninky, zápasy i zákulisí fotbalového světa a jeho světlé i stinné stránky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Genderové role v pohádkových příbězích
Lechnýřová, Lucie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Pohádky a pohádkové příběhy působí na děti výchovným a socializačním způsobem. V pohádkách děti nacházejí odpovědi na otázky, problémy a situace, které jim život přináší. V pohádkách se odráží život v surové podobě, lidé přicházejí na svět, marodí, umírají, chudnou, kradou, žárlí, milují a nenávidí až na smrt, pro pomoc druhému jsou ochotni položit vlastní život. Dítě cítí opravdovost příběhu, nachází něco, co zažilo na vlastní kůži. Děti se ztotožňují s pohádkovými hrdiny a jejich vlastnostmi, hrdinové příběhů jsou pro ně vzorem. Děti si tak nenásilně vytvářejí hierarchii hodnot, protože morální poselství pohádek bývá jednoznačné, a to je pro děti výhodou. Pohádkové příběhy zasahují do všech oblastí života a složek výchovy. Jednou z oblastí je i oblast genderová. Ve svém výzkumu jsem dětem předložila tradiční pohádku a pohádku méně tradiční. V méně tradiční pohádce jsou mužské a ženské role obráceny. Cílem výzkumu je zjistit, jak chlapci a děvčata vnímají rozdělení mužských a ženských rolí v pohádkách. S dětmi jsem vedla strukturované rozhovory a získaná data porovnávala s informacemi teoretickými, které jsem nasbírala.
|
|
|
Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení
Kašparová, Žofie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská práce Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení autor práce: Žofie Kašparová 2014 Abstrakt V této práci etnografickou metodou zkoumám pražskou gypsy jazzovou kapelu Sylvanio Orchestra (název je kvůli zachování anonymity změněn). Ve výzkumu vycházím převážně ze svých pozorování při performancích, z rozhovorů se členy kapely i ze své osobní zkušenosti hudebnice a často jediné ženy v mužském kolektivu. Práce je tedy do jisté míry autoetnografií. Svůj výzkum jsem soustředila na pražskou neromskou kapelu Sylvanio Orchestra, která hraje gypsy jazz. Popisuji, jak vypadají jejich performance, převážně jam sessiony (tedy participativní performance) a jaké mechanismy v nich fungují. Jednou ze základních charakteristik žánru je virtuozita a s ní úzce souvisí soutěživost. Skupina se zvenku jeví poněkud nepřístupnou, což je způsobeno převážně intelektuálními hudebními kódy, které jsou pro outsidera neprůhledné a které souvisí s virtuozitou pro gypsy jazz typickou. Domnívám se, že virtuozita, soutěživost a další znaky gypsy jazzové performance mohou být vnímány jako maskulinní projevy. V závěru práce se pokouším vysvětlit, proč je gypsy jazz dominantně mužskou záležitostí....
|
|
|
Gender a média v éře postmodernity: Odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu. V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie, řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmů z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této diplomové práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblasti sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
|
host ::
RSS.