|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde byli tělesně postižení kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťany, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620 si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v Českém království v kontextu Svaté říše římské národa německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevují v nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření...
|
|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
|
Manýristické tapiserie v České republice
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce Manýristické tapiserie v České Republice mapuje výskyt těchto koberců v českých muzeích a zámcích. Doposud nebyla problematice v naší, ani světové literatuře věnována dostatečná pozornost a při zmínkách o těchto kobercích často dochází k směšování termínů "pozdní renesance", "raný barok" a "manýrismus". Je tedy nezbytnou součástí práce pokusit se definovat pojem "manýristická tapiserie" a to především průzkumem kulturněhistorickým, sociálním, aplikováním formální analýzy a datace komparací. Po teoretické části, která umožňuje zařazení, či naopak vyřazení koberců z manýristického okruhu, je pozornost zaměřena na hlavní část. Ta se zabývá katalogový zpracováním koberců po jednotlivých sbírkách, jejich nabytí a jejich zařazení do evropského kontextu. Klíčová slova manýrismus, tapiserie, nástěnné koberce, užité umění 16. století, umělecké sbírky
|
|
|
Jan Vermeyen - zlatník na dvoře Rudolfa II.
Šemrincová, Markéta ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce, "Jan Vermeyen - zlatník na dvoře Rudolfa II." se nejprve věnuje komplikované osobnosti, kterou Rudolf II. byl, jeho dvoru a sběratelské činnosti. Zároveň s tím spojuje události, které se v té době děly v Evropě. Dále se věnuje životopisu zlatníka, kterému byla na počátku století připsána Rudolfova koruna. Dvě kapitoly obsahují shrnutí jeho děl, které zpracoval samostatně či za pomoci jiných pražských nebo milánských dílen, ale která mu byla připsána až ve 20. století. Díky těmto novým poznatkům je určen jako hlavní autor samotné císařské koruny, která je zmiňována v závěrečné kapitole.
|
|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českém prostředí mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde tělesně postižení byli kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťani, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis. Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českých zemích v letech 1526-1620" si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v českých zemích v kontextu Svaté říše římské národu německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevuji na nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření vyobrazení "homo deformis" v 16....
|
|
|
Architektura Vlašské kaple v Karlově ulici v Praze - a její vliv na vývoj pražské sakrální architektur
Mafková, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Vlašskou kaplí Nanebevzetí Panny Marie v Karlově ulici na Starém Městě pražském. Především se zaměřuje na architekturu tohoto objektu. Za zbudováním kaple stojí rozrůstající se uskupení italských umělců-řemeslníků, kteří přicházeli do Prahy a kteří zde na sklonku 16. století vytvořili jedinečnou stavbu. Vlašská kaple je příkladem progresivní dynamické manýristické italské architektury, která ve zdejším prostředí nemá obdoby. Mimo jiné se dotýkám i problému identity architekta, která není do dnešních dnů prameny doložena, a otázkou vlivu na vývoj sakrální architektury nadcházejícího století.
|
|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
|
Vliv antického umění na renesanční sochařství v Itálii ve 2. pol. 15. stol. - 1. pol. 16. stol.
Nováková, Tatiana ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce nesoucí název Vliv antického umění na renesanční sochařství v Itálii ve 2. pol. 15. stol. - 1. pol. 16. stol. se zaměřuje na srovnání antických děl s renesančními díly v uvedeném období. Má za cíl porovnat možné náměty antických figur, které v té době sochaři mohli použít jako předlohu pro svou tvorbu. Ústřední pozornost bude věnována těmto sochařům: Donatello, Tullio Lombardo, Michelangelo Buonarroti, Pierino da Vinci a Benvenuto Cellini. V práci je rovněž nahlíženo na mytologické náměty z hlediska konfrontace se sochou. Dalším cílem je úvod historického a politického kontextu, který měl na vývoj umělecké scény nezanedbatelný vliv.
|
|
| |
|
|
Manýristické tapiserie v České republice
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce Manýristické tapiserie v České Republice mapuje výskyt těchto koberců v českých muzeích a zámcích. Doposud nebyla problematice v naší, ani světové literatuře věnována dostatečná pozornost a při zmínkách o těchto kobercích často dochází k směšování termínů "pozdní renesance", "raný barok" a "manýrismus". Je tedy nezbytnou součástí práce pokusit se definovat pojem "manýristická tapiserie" a to především průzkumem kulturněhistorickým, sociálním, aplikováním formální analýzy a datace komparací. Po teoretické části, která umožňuje zařazení, či naopak vyřazení koberců z manýristického okruhu, je pozornost zaměřena na hlavní část. Ta se zabývá katalogový zpracováním koberců po jednotlivých sbírkách, jejich nabytí a jejich zařazení do evropského kontextu. Klíčová slova manýrismus, tapiserie, nástěnné koberce, užité umění 16. století, umělecké sbírky
|
host ::
RSS.