|
|
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídní škole
HROMADOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídních školách. V teoretické části jsou nastíněny pojmy, které se s problematikou pojí, a to speciální vzdělávací potřeby, podpůrná opatření a jejich stupně, poradenský systém, charakteristika vybraných speciálních vzdělávacích potřeb a v závěru teoretické části je pozornost věnována malotřídním školám. Je zde uvedena základní charakteristika, historie malotřídních škol a jak je to s nimi v zahraničí a v neposlední řadě jsou zde představeny výhody a nevýhody malotřídních škol. Praktická část je věnována realizovanému kvalitativnímu výzkumu, jehož cílem bylo popsat, jaká jsou specifika přístupu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v malotřídních školách a jaké faktory hrají roli v podpoře těchto žáků. Pro výzkumné šetření byly vybrány dvě základní školy z Plzeňského kraje a jedna základní škola z Jihočeského kraje. Na těchto školách proběhlo pozorování výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Následně byl proveden polostrukturovaný rozhovor se třemi třídními učiteli. Sesbíraná data byla zanalyzována prostřednictvím tzv. otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že malotřídní školy představují vhodné prostředí pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
|
|
Stabilizace venkovských základních škol s malým počtem žáků (okresy Prachatice a Český Krumlov)
KOUTOVÁ, Kateřina
Venkovské základní školy, zvláště ty nacházející se v periferních územích, se často potýkají s malým počtem žáků a s hrozbou redukce počtu tříd a stupňů, či dokonce s hrozbou úplného zániku. Dalším problémem je, že tyto školy nejsou v očích některých rodičů považovány za dostatečně kvalitní, a proto své děti posílají do vzdálených městských škol. Bakalářská práce si klade za cíl vytvořit portfolio námětů na záchranu, stabilizaci a rozvoj venkovských základních škol s malým počtem žáků (včetně málotřídek), a to na základě analýzy literatury a dotazování představitelů těchto škol. Dotazování zjišťuje informace o žácích a učitelích základních škol, o vztahu základní školy a obce, ve které se základní škola nachází, stejně tak o vztahu základní školy a komunity obyvatel obce, a o mnoha dalších problémech. Klíčovým výstupem bakalářské práce je soubor námětů na záchranu, stabilizaci a rozvoj sledovaného typu základních škol.
|
|
|
Optimalizace územního uspořádání základních škol v okrese Kutná Hora
VOLF, Dominik
Hlavním cílem bakalářské práce bylo navrhnout optimalizaci územního uspořádání základních škol v okrese Kutná Hora. K tomuto cíli vedlo několik postupných kroků - zjištění územního rozmístění jednotlivých typů škol, zjištění počtu žáků připadajících na jednu třídu na prvním a druhém stupni škol, zmapování spádových území škol na obou stupních, zjištění počtu mladších a starších dětí ve školním věku v jednotlivých sídlech spádových území škol, porovnání počtu žáků škol a počtu dětí ve školním věku ve spádových územích škol, posouzení vybavenosti a stavu škol, posledním krokem byl návrh optimalizace. V okrese Kutná Hora existuje 18 úplných a 11 neúplných základních škol (bez speciálních). Venkovské úplné školy mnohdy zahrnují desítky spádových sídel s malým počtem dětí ve školním věku. Neúplných (až na výjimku málotřídních) škol je zde málo. Pouze jedné úplné škole hrozí redukce na školu neúplnou. Neúplné školy by měly fungovat dále. V bakalářské práci je navrženo několik úprav školských spádových území, několik úprav spojů veřejné dopravy ve snaze zajistit dopravu žáku do a ze škol a několik doplnění vybavenosti škol.
|
|
|
Úroveň právního vědomí řídících pracovníků škol a školských zařízení
Smutný, Lukáš ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Marková, Jana (oponent)
NÁZEV: Právní vědomí řídících pracovníků základních škol v Moravskoslezském kraji a jejich orientace v základních právních předpisech v oblasti školství AUTOR: Ing. Lukáš Smutný KATEDRA (ÚSTAV): Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRAKT: Bakalářská práce na téma Právní vědomí řídících pracovníků základních škol v Moravskoslezském kraji a jejich orientace v základních právních předpisech v oblasti školství zkoumá úroveň právního vědomí ředitelů základních škol, a to ověřením jejich orientace ve školském zákoně a zákoně o pedagogických pracovnících. Teoretická část shrnuje základní teoretické informace, ze kterých následně vychází praktická část práce, jejíž cíl vyúsťuje ve výzkumné problematice dvou hypotéz, zda je úroveň právního vědomí řídících pracovníků základních škol závislá na délce řídící praxe či kvantitě absolvovaných vzdělávacích seminářů-kurzů v oblasti legislativy a srovnání této úrovně s ohledem na úplnost řízené školy. Práce analyzuje systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, mapuje nejvýraznější instituce v této oblasti v Moravskoslezském kraji a navrhuje ekvivalentní model dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Těžištěm praktické části jsou výsledky dotazníkového šetření, průzkumu, anonymních testů v podobě uzavřených a otevřených otázek...
|
|
| |
|
|
Doporučení rozvoje MŠ a ZŠ Sobůlky
Bořecká, Lenka
Bořecká, L. Doporučení rozvoje MŠ a ZŠ Sobůlky. Bakalářská práce. Brno: Mende-lova univerzita v Brně, 2016. Hlavním cílem této bakalářské práce je navrhnout doporučení pro rozvoj MŠ a ZŠ Sobůlky. V úvodu práce je specifikována problematika a v kapitole cíle práce je uveden jak hlavní cíl tak i dílčí stanovené cíle. V teoretické části jsou blíže přiblíženy a definovány základní pojmy a informace o obci a mateřské a základní škole v obci. V kapitole metodika nalezneme použité metody výzkumu. V praktické části jsou uvedeny a komentovány zjištěné výsledky z výzkumů a poznatky z analýzy náležitých dokumentů týkající se MŠ a ZŠ. Na základě zjištěných informací je v závěru formulován návrh pro rozvoj MŠ a ZŠ Sobůlky.
|
|
|
Výuka spojených ročníků na malotřídní škole v kontextu inkluzivního vzdělávání
Šelová, Monika ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce popisuje edukační proces v málotřídní škole v kontextu inkluzivního vzdělávání. Zaměřuje se především na výuku spojených ročníků s edukací žáků se specifickými poruchami učení. Teoretická část obsahuje charakteristiku málotřídních škol, popisuje jejich historický vývoj a zásadní znaky výuky, v neposlední řadě se věnuje roli asistenta pedagoga. Dále se věnuje problematice specifických poruch učení. Popisuje příčiny vzniku a zásady pedagogické intervence u žáků se specifickými poruchami učení. Zaměřuje se na oblast inkluzivního vzdělávání. Cíli praktické části bylo zmapovat zkušenosti učitelů z vybraných málotřídních škol. Vybrat vhodné didaktické metody a způsoby organizace, při kterých lze zachovat diferenciaci i individualizaci směrem k žákům. Následně vytvořit metodickou podporu, ověřit ji v praxi a celkově ji zhodnotit. KLÍČOVÁ SLOVA Málotřídní školy, inkluzivní vzdělávání, specifické poruchy učení
|
|
|
Optimalizace spádových obvodů základních škol ve správních obvodech ORP Prachatice a ORP Vimperk
KRINEDLOVÁ, Dominika
Okres Prachatice, tvořený správními obvody ORP Prachatice a ORP Vimperk, lze označit v rámci České republiky jako území periferní s úbytkem obyvatelstva. Tyto úbytky jsou zvláště patrné v horské části tohoto okresu. Zmenšování počtu obyvatelstva a dětí školního věku vede k zanikání zdejších základních škol a ke snižování počtu žáků v těchto školách, a také k transformaci plně organizovaných základních škol na školy ne-plně organizované, většinou v podobě škol malotřídních. Diplomová práce sleduje rozmístění základních škol, územní uspořádání jejich školských spádových území, územní rozmístění dětí ve školním věku, dosažitelnost základních škol pomocí školních autobusů a vlaků, bilancuje naplněnost základních škol a jejich tříd, vše s cílem optimalizovat rozmístění těchto škol a jejich školských spádových území. Navíc je v diplomové práci analyzována vybavenost základních škol a jejich urbanistické a stavební charakteristiky. Zvláštní pozornost je věnována základním školám v šumavské části řešeného území, kde jsou hledány možnosti udržení těchto škol i při malém počtu žáků.
|
|
|
Příprava učitele na vyučování v malotřídní základní škole
Mikešová, Lenka ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Malotřídní škola je typ školy, ve kterém probíhá souběžná výuka dvou nebo více ročníků v jedné třídě. Tento způsob organizace klade na učitele vysoké nároky na přípravu i průběh celého vyučování. Vedle přímé pedagogické práce tvoří podstatnou část činnosti učitele malotřídní školy práce nepřímá. Sem patří například organizace různých pravidelných i nepravidelných mimoškolních aktivit, které přispívají k naplnění společensko-kulturní funkce školy. Na malotřídní školy lze nahlížet jako na školy alternativní, ve kterých se často uplatňují různé netradiční formy výuky. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké konkrétní formy výuky, didaktické pomůcky a prostředky bývají ve výuce nejčastěji používány. Práce si dále kladla za cíl zjistit rozsah nepřímé pedagogické práce a zmapovat spolupráci malotřídních škol se speciálními pedagogy.
|
|
| |
host ::
RSS.