|
|
Vývoj cereálních výrobků pro zvláštní výživu s přídavkem luštěnin, řas a kvasinek
Pavlištíková, Nela ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj cereálních výrobků pro zvláštní výživu s přídavkem luštěnin, řas a kvasinek. V teoretické části jsou vypracovány odborné poznatky o bezlepkových cereáliích, jejich chemickém složení, lepku a obohacování potravin. Poté byl zpracován přehled o luštěninách, řasách a kvasinkách, které byly v této práci testovány. V rámci literární rešerše byl kladen důraz na chemické složení analyzovaných produktů. V experimentální části byla provedena charakterizace vybraných bezlepkových cereálií a luštěnin. Testovanými cereáliemi byly pohanka, quinoa a bezlepkové ovesné vločky. Z řad luštěnin byly vybrány hrách, červená čočka a černá čočka Beluga. Dále byly připraveny různé druhy extraktů z řas a kvasinek, jež následně byly optimalizovány. Pro obohacení pseudocereálií byly vybrány řasy Dulse, Chlorella a Spirulina. Ze zástupců kvasinek bylo zvoleno sušené pekařské droždí a Saccharomyces cerevisiae. V bezlepkových cereáliích a luštěninách byly stanoveny polyfenoly, flavonoidy, antioxidační aktivita, sacharidy, bílkoviny, mastné kyseliny, lipidy a lipofilní pigmenty. U cereálií byl navíc ještě stanoven obsah -glukanů a lepek. V extraktech z řas a kvasinek bylo zjištěno množství fenolických látek, flavonoidů, antioxidantů, celkových mastných kyselin, lipofilních látek, pigmentů a -glukanů, Vybrané vzorky byly také podrobeny antimikrobiálním testům a testům cytotoxicity. Na závěr byly připraveny směsné cereální produkty z vybrané bezlepkové cereálie, luštěniny, zvolených extraktů z řas a kvasinek a z biomasy řas. Ze získaných výsledků byly vybrány extrakty, které byly podrobeny MTT testům cytotoxicity. Bylo zjištěno, že přidáním hrachu, extraktů z řas a kvasinek nebo samotné řasové biomasy došlo k navýšení obsahu proteinů v připravených směsích. Dále bylo prokázáno, že v extraktech z řas Chlorella a Spirulina či jejich biomasy připravených pomocí směsi rozpouštědel hexan:ethanol vzrostlo množství antioxidantů. Ze získaných výsledků vyplývá, že kombinace cereálií sluštěninami je vhodná pro navýšení obsahu proteinů vbezlepkových výrobcích. Dále bylo také zjištěno, že vybrané mikrořasy a kvasinka mají potenciál pro obohacení bezlepkových výrobků o bioaktivní látky, a to při použití biomasy či extraktů znich vyrobených.
|
|
|
Hodnocení kvality bezlepkových potravin se zaměřením na těstoviny
KRŮČKOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zabývá hodnocením bezlepkových těstovin s důrazem na bezlepkové těstoviny vyrobené z luštěnin. V posledních letech zájem o bezlepkovou stravu stále roste především z důvodu, že bezlepková dieta je zatím jediná možná léčba onemocnění celiakie. První část práce se zaměřuje na témata jako bezlepkové potraviny a strava, bezlepková dieta a onemocnění, při kterých je nastavena, tedy celiakie a alergie na lepek. Dále je práce zaměřena už konkrétněji na bezlepkové těstoviny vyrobené z luštěnin z důvodu jejich optimálního nutričního složení. Druhá část diplomové práce je zaměřena na testování těstovin ze subjektivního hlediska a následně z hlediska objektivního. První část se zabývá laboratorním testováním, ve kterém jsou zkoumány čtyři druhy bezlepkových luštěninových těstovin ve třech testech vařivosti. Druhá část je zaměřena na senzorickou analýzu, ve které jsou hodnoceny dva druhy bezlepkových luštěninových těstovin, kdy oba vzorky jsou vyrobeny z čočkové mouky. Respondenti tak hodnotí rozdíly mezi těmito vzorky. V závěrečné části této práce jsou prezentovány výsledky laboratorního testování a senzorického hodnocení. V důsledku laboratorního testování je zjištěno, že není stěžejní, z jakého druhu luštěnin je mouka na bezlepkové těstoviny vyrobená, ale zaleží na tom, jakou má výrobce techniku zpracování. Ze senzorického hodnocení je vyvozeno, že dva vzorky, i přesto, že mají stejný moučný zaklad, jsou respondenty hodnoceny odlišně. Záleží tedy opět na tom, jakou má výrobce technologii výroby. Statisticky rozdílné parametry jsou pro respondenty intenzita barvy, příjemnost barvy a tvrdost těstovin po uvaření.
|
|
|
Luštěniny a jejich význam ve výživě
Hledíková, Zuzana ; Dostálová, Jana (vedoucí práce) ; Chrpová, Diana (oponent)
Diplomová práce se věnuje charakteristice luštěnin, jejich spotřebě u nás i ve světě, různým způsobům jejich úpravy, a především jejich složení a vlivu na lidské zdraví. Luštěniny jsou významným zdrojem rostlinných bílkovin, komplexních sacharidů, vlákniny, vitaminů, minerálních a dalších látek. Ty však mohou být pokládány za méně žádoucí z důvodu možných interakcí s jinými živinami přijatými ze stravy a kvůli trávícím obtížím. Obsah některých těchto látek může být však snížen vhodnou úpravou a na druhou stranu také i tyto antinutriční látky mohou poskytovat jisté benefity. V neposlední řadě nabývají luštěniny na významu ve spojitosti s životním prostředím a s tím souvisejí i výživové směry jako vegetariánství a veganství, kde bývají luštěniny součástí jídelníčku jako zdroj bílkovin místo živočišných zdrojů. Praktická část se skládala z dotazníkového šetření, kde bylo cílem zjistit znalosti týkající se luštěnin, preference a frekvenci jejich konzumace a s tím spojené souvislosti u studentů lékařských fakult, jakožto vzorku populace, která se připravuje na práci spojenou s lidským zdravím. Druhou částí praktické části bylo senzorické hodnocení několika pokrmů z luštěnin. Zde byla zjišťována přijatelnost hédonických parametrů připravených pokrmů a byl proveden jejich nutriční rozbor. Z výsledů...
|
|
|
Luštěniny jako zdroj vybraných makro a mikronutrientů
Bernreiterová, Hana
Tato diplomová práce se zabývá kvantitativním stanovením obsahu vybraných minerálních látek (Ca, Mg, Fe, Zn a Cu) u osmi druhů luštěnin: Cicer arietinum L., Glycine max L., Lens culinaris Medic., Phaseolus vulgaris L., Pisum sativum L., Vigna angularis L., Vigna radiata L. a Vigna unguiculata L. Pomocí atomové absorpční spektrometrie byly měřeny rozdíly obsahu vybraných minerálních prvků mezi druhy a závislost těchto obsahů na způsobu a místě pěstování. Z výsledků práce vyplývá, že nejlepším zdrojem všech vybraných prvků je sója. Naopak nejméně vhodným zdrojem se jeví hrách. Konzumace fazolu a druhů rodu Vigna je vhodná pro vysoký obsah vápníku a hořčíku. Velmi dobrým zdrojem železa, zinku a mědi je mimo sóju také čočka. Způsob ani lokalita pěstování se neukázaly jako obecně působící faktory, které by jednoznačně ovlivňovaly obsah vybraných minerálních látek.
|
|
|
Analýza příjmu vybraných živin ve školních jídelnách
HOVORKOVÁ, Zuzana
Téma diplomové práce je analýza příjmu vybraných živin ve školních jídelnách. Cílem diplomové práce je zjistit, jestli školní jídelny plní normu spotřebního koše a výživové normy pro školní stravování v komoditě luštěnin. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část je rozdělena na 5 hlavních kapitol. První kapitola se zabývá výživou, druhá kapitola je zaměřena na živiny, třetí kapitola odkazuje na základní živiny, čtvrtá kapitola je věnovaná diferencované stravě a poslední kapitola je o stravování ve školním zařízení. Praktická část obsahuje výsledky plnění spotřebního koše v komoditě luštěnin u škol Jihočeského kraje, která pak porovnává výsledky s doporučením vyhlášky o školním stravování 272/2021 Sb.
|
|
|
Analýza plnění normativu vybraných komodit spotřebního koše v systému školního stravování u žáků základních škol a návrh možnosti zlepšení limitních ukazatelů
KOŇAŘÍK, Jan
Téma této diplomové práce se jmenuje Analýza plnění normativu vybraných komodit spotřebního koše v systému školního stravování u žáků základních škol a návrh možnosti zlepšení limitních ukazatelů. Úkolem této diplomové práce je zjistit, jestli školní jídelny zvládají úspěšně plnit normu spotřebního koše a výživových norem pro školní stravování v komoditě luštěnin a jaké luštěniny školní jídelny nejvíce využívají. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány témata týkající se systému školního stravování od historie až po současnost, dále legislativa školního stravování. Kapitola spotřební koš nás seznamuje s výživovými normami pro školní stravování, finančními limity pro nákup potravin, plněním spotřebního koše nutričního doporučení a s metodami pro sestavení spotřebního koše. Poslední kapitola teoretické části se zabývá výživou, zdravou výživou a jejími zásady, pyramidou výživy pro děti a pitným režimem. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky, plnění spotřebního koše v komoditě luštěnin dle normy o školním stravování. Také jsou zde vyhodnoceny výsledky průměrného obsahu vlákniny v luštěninách v jednom obědě, které byly získaný z dat ve spotřebním koši. Ve výsledcích je vyhodnoceno skutečná a průměrná denní spotřeba luštěnin. V poslední kapitole sledujeme, které luštěniny školní jídelny nejvíce využívají pro přípravu pokrmů, tyto data jsme získali z výdejních listů, které nám jídelny poskytly.
|
|
|
Možnosti obohacení pekařských výrobků luštěninovými moukami
Lisá, Andrea
V bakalářské práci se zabývám luštěninami komplexně, od jejich pěstování po zpracování. Zaměřila jsem se na zkoumání chemické stavby semen luskovin a působení antinutričních látek na živiny v nich obsažených. Detailněji se věnuji zužitkování luštěnin na mouku, jejímu následnému použití v pekárenství a vlivu na výsledný pekařský výrobek. Luštěninové mouky zvyšují obsah proteinů, lipidů, vlákniny a minerálních látek, snižují obsah sacharidů a lepku. Zvyšují vaznost vody a dobu vývinu těsta. Stabilita je ovlivněna negativně. Stabilitu prodlužuje 10% přídavek cizrnové mouky. Čočková mouka zvyšuje hodnoty vaznosti vody a dobu vývinu těsta až od 50% přídavku. Výsledné výrobky jsou méně klenuté, charakteristické tmavší barvou kůrky a chutí. Poměrně často se luštěninové mouky přidávají také do sušenek. Sójová mouka dokonce do koblih, v nichž snižuje vstřebatelnost tuku během smažení.
|
|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
Nutriční význam luštěnin ve výživě člověka
Chalánková, Veronika ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Dostálová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nutričním významem jednotlivých druhů luštěnin, jejich příznivými i nepříznivými nutričními vlastnostmi a jejich vlivem na lidský organismus. Luštěniny jsou díky obsahu mnoha nutričně významných látek velmi hodnotnou potravinou a jednoznačně patří do zdravého jídelníčku. Jsou nejvýznamnějším rostlinným zdrojem bílkovin a vlákniny a řadí se k potravinám s nízkým glykemickým indexem. V běžné populaci jejich spotřeba není příliš vysoká. Pochybnosti o luštěninách může vyvolat obsah tzv. antinutričních látek, které např. snižují využití živin a mohou působit trávicí potíže. Tyto látky lze ovšem vhodnou úpravou eliminovat. Navíc jde o látky biologicky aktivní, které vykazují i pozitivní vlivy na lidský organismus, zejména antioxidační a antikarcinogenní a mohou tak hrát roli v prevenci nádorových a také metabolických chorob. V dnešní době jsou stále předmětem výzkumu. Praktická část práce zahrnuje terénní šetření nabídky luštěnin a výrobků s jejich obsahem v tržní síti. Sortiment těchto produktů je dnes velmi bohatý a značně zjednodušuje způsob, jak luštěniny do jídelníčku zařadit. Spotřebitel si ovšem musí dát pozor na složení jednotlivých výrobků. Dále byl proveden průzkum formou dotazníkového šetření mezi studenty vysokých škol, který měl za cíl zjistit, jak mladí...
|
|
|
Sója a její využití
TVRZICKÁ, Nela
Diplomová práce uvádí výsledky studie zabývající se povědomím žen ve věku 18 30 let o sóje. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou sóji, popisuje její odrůdy, pěstování a její složení. Dále je zde popsáno, jakými způsoby se dá sója využívat a naleznete tady seznam potravinářských sójových výrobků i jejich popis. V poslední kapitole teoretické části je uvedeno, jaký má sója vliv na lidské zdraví. Praktická část vyhodnocuje anketu tematizovanou na povědomí o sóje a jejím využití. Zjišťuje obecnou znalost o této luštěnině a hojnost jejího zastoupení ve stravě respondentek. Popřípadě v jaké formě. Analýza vychází z kvantitativního výzkumu, který byl proveden formou anonymního dotazníkového šetření. Nejčastěji formou interview. Získaná data jsou zpracována v grafické a tabulkové podobě.
|
host ::
RSS.