|
|
Životní příběh jedince se zrakovým postižením a jeho rodiny
KOTKOVÁ, Markéta
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním vlastní životní situace a celkového životního příběhu dospělého jedince se zrakovým postižením a s dětskou mozkovou obrnou. Jedinec je vnímán v kontextu celé jeho rodiny, a tak jsou nedílnou součástí výpovědi dalších rodinných příslušníků. Cílem práce je detailní popis života dospělého jedince pohledem několika generací jeho rodiny. Pod-otázky jsou bližší specifikací hlavní výzkumné otázky. Pro dosažení cíle byla prováděna analýza narativních rozhovorů se samotným jedincem s postižením, jeho rodiči, babičkou, sestrou a neteří. Narativní rozhovory nám umožnily detailněji zachytit subjektivní prožívání každého člena rodiny. V teoretické části je stručně popsáno zrakové postižení a taktéž dětská mozková obrna. Dále se práce zaměřuje na specifika vyplývající ze zrakového postižení v souvislosti s osobnostním pojetím jedince. Další důležitou kapitolou je rodina dítěte s postižením, která má na jedince bezesporu velký vliv. Osamělost, která doprovází osoby s postižením, je nedílnou součástí celkového pojetí na námi stanovenou otázku. Zdravotní postižení je součástí společnosti. Dříve, resp. před rokem 1989 tomu tak nebylo. Potkat jedince s jakýmkoliv postižením se nestávalo příliš často. Pro dnešní společnost se může zdát tato skutečnost poněkud nepředstavitelná. Diplomová práce umožňuje nahlédnout do doby, kdy možnosti, přístupy a celkový pohled na rodinu s jedincem s postižením byly od samého začátku naprosto odlišné, než je tomu dnes. Výsledky výzkumného šetření poukazují na vliv nedostatečné podpory v tehdejší době, která mohla určitým způsobem ovlivnit nejen jedincovu, ale i rodinnou současnost. Data sesbíraná k diplomové práci mohou být využita jako výukový materiál studijních programů, které připravují studenty na jejich budoucí pomáhající profesi. Dále mohou být přínosem rodinám, které se nacházejí v podobné situaci.
|
|
|
Sociální izolace v průběhu pandemie Covid -19 z pohledu osaměle žijících seniorů
Picková, Šárka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sociální izolace osaměle žijících seniorů. Autenticky zachycuje jedinečnou zkušenost seniorů z období pandemie Covid-19. Cílem diplomové práce je porozumět, zda si senioři myslí, že se proměnily jejich potřeby v období pandemie Covid-19 ve srovnání s obdobím před pandemií a dílčím cílem je dle výsledků výzkumu formulovat doporučení pro terénní poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, praktické lékaře a samosprávy obcí s rozšířenou působností. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část představuje pohled na sociální izolaci seniorů, rizikové faktory jejího vzniku a možnosti prevence na různých společenských úrovních. Zaměřuje se nejen na období pandemie Covid-19, kdy riziko vzniku sociální izolace výrazně ovlivnila přijímaná mimořádná opatření proti šíření nemoci, ale i na období před jejím vypuknutím. Empirická část prezentuje problematiku sociální izolace seniorů v období pandemie Covid-19 z pohledu seniorů samotných. Výzkumné šetření je navíc doplněno o zkušenost odborníků pracujících s cílovou skupinou seniorů. Z reálné zkušenosti účastníků výzkumného šetření vyplynulo, že se sociální izolace v oblasti potřeb seniorů interpretovaných prostřednictvím Maslowovy pyramidy v průběhu pandemie Covid-19...
|
|
|
John Steinbeck's treatment of loneliness - a biographical and fictional experience - an analysis of loneliness in Tortilla Flat, Cannery Row and Of Mice and Men
Purkrábková, Petra ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Farrell, Mark Robert (oponent)
Cílem této práce je vyzdvihnout autora knihy zdůraznit dopad autorova života na jeho tvorbu. Práce se zaměřuje na téma osamocení. Toto téma je zkoumáno ze dvou pohledů. Nejdříve jako popis Steinbeckova vlastního prožitku osamocení. Poté jako odraz tohoto prožitku v těchto vybraných dílech - O Myších a lidech, Na plechárně a Pláň Tortilla. Všude tam, kde je možné je rozvedena spojitost mezi autorovým vlastním prožitkem utrpením jeho postav. Tato práce je rozdělena na pět částí. První částí je vyjasnění pojmu. Které je stěžejním tématem této práce. Zde jsou též upřesněny termíny dále používané v této práci. Druhá část je rozborem Steinbeckova prožitku osamocení obsaženého v jeho korespondenci. Tyto dvě části tvoří teoretický základ prožitku osamocení a intimního vztahu Johna Steinbecka k tomuto jevu. Následující tři části této práce jsou rozbory tří vybraných novel. Práce se zaměřuje na každou vhodnou postavu a její vyjádření osamocení. Podrobnou analýzou jednotlivých postav je vystižena mnohotvárnost osamocení. Spojitost mezi autorovým prožitkem a fiktivními postavami je podložena vhodnými dostupnými zdroji. Celkovým výsledkem je souhrná analýza autorova vlastního prožitku osamocení a jeho zvárnění v díle.
|
|
| |
|
|
Potřeby stárnoucích osamělých žen
Košnarová, Kateřina ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Tématem diplomové práce je Potřeby žen trpících pocitem osamocení. Autor se v práci zaměřuje na ženy, které trpí pocitem osamění. Může se jednat jak o ženy žijící osamoceně, tak i o ženy, které sice žijí s manželem či dětmi, ale osamělé se cítí být. Má práce si dává za cíl zmapovat jejich potřeby a to z pohledu sociální práce. Diplomová práce je standardně rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou, praktickou. Teoretická část práce vychází ze základních lidských potřeb, jako je potřeba sounáležitosti, potřeba začlenění, potřeba sdružování, potřeba integrace a potřeba vzájemných mezilidských vztahů. Důležitou kapitolou teoretické části jsou pasáže věnované stáří a stárnutí, jako podstatný faktor, který může zvyšovat riziko vzniku pocitu osamocení. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na zmapování současné nabídky a stavu subjektů a zařízení, služeb, svépomocných skupin, které se zaměřují na pomoc a podporu osamělým ženám. Hlavním cílem práce je analyzovat a definovat potřeby osamělých žen z hlediska sociální práce. Výstupem práce by mělo být navržení konkrétních programů, které by byly zaměřené přímo na ženy. Mělo by se jednat o podpůrné či svépomocné skupiny, kde by ženy mohly sdílet své pocity a mohly se o ně podělit s někým, kdo jim dokáže porozumět.
|
|
|
Schopnosť seba-regulácie užívania sociálnych sietí a jej súvis s pocitmi osamelosti a životnou spokojnosťou
Nekola, Adam ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práca sa v teoretickej časti zaoberá pojmom seba-regulácie podľa teórie Alberta Banduru (1991), jej doménam seba-monitorovania, seba-hodnoteniu a seba- reakcii. Ďalej sa v prípade jej nedostatku u jedinca snažíme o vymedzenie voči pojmom ako závislosť a zvyk. Pomocou analýzy primárne zahraničných zdrojov sa ďalej sústredíme na vysvetlenie vzťahu seba-regulácie s pocitmi osamelosti a životnej spokojnosti. Tieto zdroje vyberáme z históriou overených konceptov, ktoré korešpondujú s dnešným výskumom daných tém, primárne v oblasti médií a online priestoru. Vo výskumnej časti sme navrhli vlastný dotazník seba-regulácie užívania Facebooku (SRQ- FB), inšpirovaný teóriou vedcov Brown et al. (1999) a českým prekladom nimi navrhnutého dotazníku (Jakešová et al., 2015) a ďalej testovali hypotézy o vzájomných vzťahoch medzi skórmi škaly SRQ-FB, škály osamelosti (UCLA Loneliness Scale; Russell et al., 1980) a robustnou škálou životnej spokojnosti (SWLS - Satisfaction With Life Scale; Diener et al., 1985). Výskumný súbor pozostával z dvoch národnostných súborov (SK = 168 a CZ = 21), ktoré sa signifikantne líšili v dosiahnutom skóre SWLS, z dôvodu nízkeho zastúpenia českej populácie sme však zo súborom jednali ako s jedným (N = 189). Je potrebný ďalší výskum medzinárodných odlišností. Na základe...
|
|
|
Téma samoty ve Sto rocích samoty od Gabriela Garcíi Márqueze
Iltisová, Andrea ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na téma samoty či osamění v románu Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. Zabývá se především odlišením samoty a osamění a pak srovnáním samoty jedince a samoty společnosti. Je nezbytné zmínit stručný obsah díla a pro porovnání také reálnou situaci Latinské Ameriky, jež se velmi odráží v díle G. G. Márqueze. Nejdůležitěším motivem je v práci samota, která se dotýká každé postavy z díla a čtenáře provází celou knihou. Dotýká se každého čtenáře i osobně v reálném životě a proto jsem se tomuto tématu věnovala.
|
|
|
Postavy v románech El túnel Ernesta Sábata a Aura Carlose Fuentese
Veselá, Helena ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá hlavními postavami dvou románů hispanoamerické literatury 20. století. Prvním z nich je Túnel od Ernesta Sábata a druhým Aura od Carla Fuentese. Úvodní část práce stručně shrnuje životy a zásadní díla těchto autorů, další úsek se snaží teoreticky popsat literární postavu a nabízí několik možných postupů jejího dělení. V praktické části se zabývá samotným rozborem postav a snaží se aplikovat zmíněné postupy dělení. U románu Túnel, se zaměřuje na jeho dva hlavní protagonisty a vývoj jejich vztahu. V Auře potom především na fantastické proměny postav. Závěrečná část práce nabízí přehled několika společných a rozdílných rysů hrdinů obou románů.
|
|
| |
|
|
Jak se senioři vyrovnávají se samotou: komparativní studie copingových strategií
Hottková, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá copingovými strategiemi, které senioři využívají k vyrovnání se se svou samotou. Práce vychází z dvaceti polostrukturovaných rozhovorů se seniory z domova seniorů a se seniory žijícími sami ve vlastním bydlení, které jsou následně vystaveny komparaci. Práce vychází z typologie samoty Roberta Weisse (sociální, emocionální) a dosavadního vědění o vztahu mezi zdravím a samotou a copingovými strategiemi. Hlavním zjištěním diplomové práce je, že prožívání samoty se nijak výrazně neliší mezi dvěma zkoumanými skupinami seniorů, což je v rozporu se závěry dosavadních výzkumů, a že zdraví se ukázalo být důležitým aspektem pro obě skupiny. Dalším zjištěním je, že se nepodařilo nalézt vztah mezi množstvím copingových strategií, které senioři využívají, a jejich samotou. Samota seniorů v souvislosti s konceptem copingových strategií, navíc v komparaci seniorů žijících v domově seniorů a ve vlastním bydlení, je téma, které v českém kontextu zatím nezískalo příliš pozornosti. Diplomová práce proto přispívá do diskuze nad tím, jak se v kontextu českého prostředí senioři vyrovnávají se svou samotou, jaké copingové strategie k tomu využívají a jaké odlišnosti či podobnosti panují mezi dvěma zvolenými skupinami seniorů.
|
host ::
RSS.