|
|
Lokomoční identifikace osob
Pražák, Ondřej ; Richter, Miloslav (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem pohybu člověka a jejím použitím při identifikaci. Dále uvádí charakteristické vlastností chůze a běhu člověka a faktory, které je ovlivňují. Praktickou částí je vytvoření programu řešící uvedenou problematiky, jehož vstupem je video sekvence, obsahující boční pohled na pohybujícího se člověka. Program určuje souřadnice kloubů dolních končetin a sestavuje lokomoční charakteristiky pohybu. Identifikace, se provádí pomocí korelace, která stanový podobnost jednotlivých průběhů.
|
|
|
Návrh a implementace řídícího programu pro mobilní robotickou platformu Turtlebot3 Burger
Filip, Jakub ; Lacko, Branislav (oponent) ; Parák, Roman (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh a implementace řídícího programu pro mobilní robotickou platformu TurtleBot3 Burger. V teoretické části bakalářské práce je vymezena problematika mobilní robotiky, s bližším pohledem na různé možnosti lokomoce, včetně ukázek z průmyslové praxe. Série mobilních robotů TurtleBot3 patří mezi robotické platformy, distribuované společností ROBOTIS, kde jejich hlavním znakem je kompatibilita s Robotickým Operačním Systémem (ROS). Jádro tohoto systému spadá pod BSD licenci, zaručující otevřený zdrojový kód. Integrace ROS s modelem TurtleBot3 Burger poskytuje volně přístupné robustní knihovny, tvořící základ pro pochopení ovládání diferenciálně řízeného robotu skrze ROS. V praktické části je provedena montáž a konfigurace robotické stavebnice TurtleBot3 Burger, včetně představení klíčových funkcionality této mobilní platformy, a návrh vlastního řešení. Závěr obsahuje odůvodnění zmíněného návrhu a výstup po jeho implementaci na reálném robotu.
|
|
|
Běh v kontextu vývojové kineziologie
Růžek, Ondřej ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Název: Běh v kontextu vývojové kineziologie Cíl: Cílem této diplomové práce bylo popsat krokový cyklus běhu v kontextu motorické ontogeneze člověka. Z informačních zdrojů pracujících s tématem vývojové kineziologie byl zpracován ucelený text o vlivu založení postury na následovný vývoj lokomočních vzorů chůze a běhu. Metody: V práci byla využita metoda kompilace. Bylo čerpáno z relevantních odborných článků s cílem zjištění aktuálních informací o kineziologii běhu pro následovné mezioborové srovnání přístupů k definici a popisu krokového cyklu běhu. Výsledky: V práci bylo opakovaně akcentováno, že dosažení letové fáze v běžeckém kroku je geneticky podmíněnou vývojovou etudou v životě člověka. Práce vysvětluje, že centrální kontrola posturálně-lokomoční funkce se angažuje již v prvním roce života právě díky geneticky zakódovaným programům. Paralelně s tím, jak sílí muskuloskeletální aparát v průběhu prvního roku života s cílem přemoci gravitaci a dosáhnout na bipedalitu, sílí rovněž funkční řízení na úrovni CNS. Klíčová slova: krokový cyklus běhu, běh, lokomoce, postura, kineziologie běhu
|
|
|
Vztah tělesných rozměrů a lokomoce u člověka a ostatních homininů
Fedrová, Johana ; Struška, Michal (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
U homininů pracujeme s odhady jejich tělesných hmotností a velikostí odvozených z fosilních nálezů. Spolehlivost odhadu je důležitá pro výpočty týkající se termoregulace a energetiky jedince. Termoregulaci jedince ovlivňuje řada faktorů včetně způsobu dýchání, schopnosti pocení, tělesného ochlupení, způsobu lokomoce, poměru velikosti končetin ku velikosti těla. Ztráta ochlupení umožňuje větší tepelné ztráty. Schopnost pocení a termoregulace je u homininů důležitější pro běh než pro chůzi. Ztráty tepla jsou ovlivňovány šířkou trupu a délkou distálního segmentu končetiny. Tvar těla u současné lidské populace odpovídá Allenovu pravidlu. Populace žijící blíže rovníku vykazují menší bi-iliakální šířku a delší končetiny v poměru k velikosti těla. Populace z chladnějších oblastí vykazují větší bi-iliakální šířku a kratší končetiny v poměru k tělu. Tento trend lze pozorovat i u homininů. Náklady na lokomoci, náklady potřebné pro překonání dané vzdálenosti za daný čas ovlivňuje délka končetin. Delší dolní končetiny tyto náklady snižují, umožňují vzdálenost překonat za užití méně kroků. Každý krok je nákladnější, protože je potřeba více svalové síly pro uvedení delší končetiny do pohybu. Délka kroku a optimální rychlost pohybu jedince je úměrná výšce jedince. Člověk vyniká schopností bipední lokomoce, které...
|
|
|
Vliv ketaminu na světlem indukované změny v cirkadiánním systému
Kratina, Alex ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Cirkadiánní systém je řízen suprachiasmatickými jádry hypothalamu (SCN) a zajišťuje optimální načasování fyziologický procesů. Synchronizace tohoto systému s vnějšími světelnými podmínkami probíhá na základě aktivace NMDA receptorů při vystavení světlu v subjektivní noci. Ketamin představuje nekompetitivního antagonistu NMDA receptorů využívaného jako bezpečné anestetikum, jehož subanestetické dávky působí jako antidepresivum s rychlým nástupem účinku a zvyšují proliferaci v některých částech mozku. Objevují se hypotézy hovořící o možném vlivu subanestetických dávek ketaminu na cirkadiánní systém, tento vliv však dosud nebyl testován. Tato práce má za cíl zkoumat vliv jednorázové subanestetické dávky ketaminu na cirkadiánní systém potkana, zejména na světlem indukované změny v lokomoční aktivitě a světlem indukované markery v SCN a gyru dentatu, který představuje jednu ze silně proliferačních oblastí mozku. Naše výsledky ukazují, že ketamin snižuje expresi proteinu c-FOS v SCN vyvolanou světelným pulsem na počátku subjektivní noci, avšak za stejných podmínek zvyšuje tuto expresi v gyru dentatu. Snížení exprese c-FOS v SCN koreluje s behaviorálním výstupem cirkadiánního systému, a tedy potlačuje velikost fázového posunu v lokomoční aktivitě potkana. Klíčová slova: cirkadiánní systém, ketamin,...
|
|
|
Běh v kontextu vývojové kineziologie
Růžek, Ondřej ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Název: Běh v kontextu vývojové kineziologie Cíl: Cílem této diplomové práce bylo popsat krokový cyklus běhu v kontextu motorické ontogeneze člověka. Z informačních zdrojů pracujících s tématem vývojové kineziologie byl zpracován ucelený text o vlivu založení postury na následovný vývoj lokomočních vzorů chůze a běhu. Metody: V práci byla využita metoda kompilace. Bylo čerpáno z relevantních odborných článků s cílem zjištění aktuálních informací o kineziologii běhu pro následovné mezioborové srovnání přístupů k definici a popisu krokového cyklu běhu. Výsledky: V práci bylo opakovaně akcentováno, že dosažení letové fáze v běžeckém kroku je geneticky podmíněnou vývojovou etudou v životě člověka. Práce vysvětluje, že centrální kontrola posturálně-lokomoční funkce se angažuje již v prvním roce života právě díky geneticky zakódovaným programům. Paralelně s tím, jak sílí muskuloskeletální aparát v průběhu prvního roku života s cílem přemoci gravitaci a dosáhnout na bipedalitu, sílí rovněž funkční řízení na úrovni CNS. Klíčová slova: krokový cyklus běhu, běh, lokomoce, postura, kineziologie běhu
|
|
|
Komparativní analýza vybraných koordinačních ukazatelů plavecké techniky kraul a spontánního plazení
Vodička, Radek ; Sýkora, Karel (vedoucí práce) ; Kračmar, Bronislav (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Název práce: Komparativní analýza vybraných koordinačních ukazatelů plavecké techniky kraul a spontánního plazení. Cíl práce: Cílem práce je provést komparativní analýzu průměrného pracovního kroku při plavecké technice kraul a při spontánním plazení. Metody: Povrchové elektromyografické měření svalové aktivity v kombinaci s plošnou kinematografickou analýzou pomocí synchronizovaného videozáznamu. Intraindividuální komparativní analýza s následnou interindividuální komparací timingů nástupů svalové aktivace v průběhu jednoho průměrného krokového cyklu. Výsledky: V průběhu plaveckého kroku byl u všech probandů shodný timing nástupů svalové aktivity u m. pectoralis major a m. latissimus dorsi. Tento jev se nám u plazení nepotvrdil. Klíčová slova: Plavecká technika, kraul, plazení, EMG, sval, lokomoce, pletenec ramenní
|
|
|
Měření výkonů u lokomočně hendikepovaných
Vít, Ondřej ; Kálal, Jan (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent)
Podstatou této práce je měření výkonů při pohybu u lokomočně hendikepovaných jedinců, jakožto ukazatel energetické náročnosti lokomoce (jízda na ortopedickém vozíku a chůze s dvoubodovou oporou). Lokomočním hendikepem je u našich probandů amputace části dolní končetiny z vaskulární indikace, jakožto představitel cca 90% veškerých amputací v ČR. V práci je stručně zmíněno i dělení amputací dle výšky zákroku, historie amputace a nejčastěji se vyskytující etiologický faktor vedoucí k amputaci. V sekci zabývající se samotnými výsledky měření výkonů jsou diskutována naměřená data i se závěry. A v poslední části této práce jsou tyto závěry diskutovány a porovnávány s námi dostupnými informacemi z podobných studií. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Metabolické náklady reprodukce u obratlovců, zvláště u plazů
Kukačková, Dominika ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Reprodukce s sebou nese energetické náklady na tvorbu gamet, podporu vývoje mláďat a doprovázející behaviorální změny včetně rodičovské péče. Plazi jsou pro studium těchto nároků ideální díky velké variabilitě v reprodukčních znacích. Náklady na tvorbu pohlavních produktů zahrnují investici do reprodukčních orgánů a gamet. Další fází reprodukce je samotná březost, během které vyvíjející se mláďata přinášejí samicím určité metabolické náklady na jejich podporu. Na metabolismus samice během březosti se dá pohlížet jako na součet jejího klidového metabolismu, který je shodný s metabolismem nereprodukujících se jedinců, dále zvýšeného metabolismu na podporu březosti a embryonálního metabolismu. Odhad každé složky je důležitý pro zhodnocení energetické náročnosti rozmnožování a porovnání různých reprodukčních strategií. Některé behaviorální změny během reprodukce také mohou mít vliv na energetickou bilanci. Jsou jimi například zvýšené náklady na lokomoci nebo posun v termoregulačním chování. Odhadnout skutečné náklady reprodukce je složité, protože se jedná o dynamický proces a existuje mnoho skutečností ovlivňující energetickou bilanci rozmnožujících se jedinců.
|
|
|
Fyziologické pohyby páteře při lokomoci
Dvořák, Jan ; Šafářová, Marcela (vedoucí práce) ; Špaňhelová, Šárka (oponent)
Bibliografický záznam DVOŘÁK, Jan. Fyziologické pohyby páteře při lokomoci. Praha, Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2021. 75 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Marcela Šafářová, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Fyziologické pohyby páteře při lokomoci se zabývá vztahem lokomoce, časoprostorových vlastností chůze a pohybů páteře. Teoretická část práce shrnuje poznatky o fylogenetickém a ontogenetickém vývoji páteře. V práci jsou rozebírané vlivy, jež ovlivňují hybnost páteře od intrauterinního vývoje až po stáří. Hlavní část teoretické části je věnována přehledu studií zkoumající pohyby páteře při lokomoci člověka. Experimentální část byla realizována testováním skupiny mladších (24.6±3.6 let) a starších dospělých (43.5±4.6 let). Každá skupina čítala 8 žen a 8 mužů. Celkem bylo testováno 32 dobrovolníků. Všem byla změřena Ottova distance na páteři, rotace hrudní páteře, 95% COP ve stoji a časoprostorové údaje chůze pomocí Zebris Rehawalk FDM-T. Poté byla aplikována terapie na hrudník s cílem ovlivnit dynamiku její hybnosti. Nakonec bylo provedeno kontrolní měření všech dobrovolníků. Statistické zpracování dat prokázalo statisticky významný efekt terapie na Ottovu distanci u skupiny mladších i starších dobrovolníků. Dále zapříčinila aplikovaná intervence...
|
host ::
RSS.