|
|
Veřejná služba jako nástroj aktivizace osob dlouhodobě pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi
Zaschkeová, Soňa ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Kotíková, Jaromíra (oponent)
(abstrakt) Dlouhodobá nezaměstnanost přináší negativní důsledky pro stát i pro jednotlivce. Kromě finančních dopadů na straně státu (nižší příjmy, výdaje na sociální transfery), se u dlouhodobě nezaměstnaných osob ze společenského a psychologického hlediska jedná o snížení životní úrovně, ztrátu sociálního statusu, pokles schopností a dovedností, úbytek sociálních kontaktů, atd. Nezaměstnané osoby nemají příjem z vlastní ekonomické činnosti, proto jsou v rámci systému sociální ochrany obyvatelstva zabezpečovány dávkami pomoci v hmotné nouzi. Jejich dlouholeté pobírání však často vede k pasti chudoby a ke vzniku závislosti na sociálním systému. Úřady práce prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti usilují o návrat těchto osob na trh práce. Tato diplomová práce je zaměřena na veřejnou službu, která byla v roce 2009 zavedena do systému pomoci v hmotné nouzi jako motivační i sankční opatření ke zvýšení aktivity dlouhodobě nezaměstnaných. Teoretickými východisky práce jsou poznatky o chudobě, sociálním vyloučení, životním a existenčním minimu. Empirická část je věnována analýze veřejné služby jako nástroje sociální politiky, především je pak zaměřena na její aktivizační složku. Výzkumným designem práce je případová studie města Sokolova. Postoje a názory nezaměstnaných osob byly zjišťovány...
|
|
|
Příjmová chudoba v ČR a účinnost systému sociálních transferů v její eliminaci v letech 2005-2013
Kubelková, Karina ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Průša, Ladislav (oponent) ; Kalmus, Jaromír (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou chudoby na území České republiky, především jejími hospodářsko-politickými a historickými souvislostmi vývoje, teorií i praxí jejího měřením a možné mezinárodní srovnatelnosti jak do rozsahu, tak co se týká účinnosti systému sociálních transferů. Účinnost je chápána ve smyslu snižování rozsahu chudoby představované mírou ohrožení chudobou (at-risk-of-poverty rate) používanou např. ve Strategii Evropa 2020. Cílem disertační práce je analyzovat problém příjmové chudoby a jejího vývoje na území České republiky se zaměřením na účinnost systému sociálních transferů vzhledem ke snižování rozsahu příjmové chudoby. Účinnost je analyzována zvlášť v případě sociálních transferů jako celku a zvlášť u sociálních transferů bez započtení starobních a pozůstalostních důchodů. Důraz je přitom kladen na mezinárodní srovnání a nejchudší vrstvy obyvatel, tedy na nižší než standardní hranici chudoby. Na základě empirické analýzy z dat šetření EU-SILC byla vyvrácena hypotéza, že účinnost českého systému sociálních transferů byla během let 2005 až 2013 nadprůměrná oproti zemím v rámci stejného welfare state modelu, regionu CEE i celé EU. Český důchodový systém hraje zásadní roli v míře účinnosti systému sociálních transferů a Česká republika mu vděčí i za výbornou pozici v rámci všech tří sledovaných skupin zemí co se týká účinnosti. Současná nízká úroveň míry chudoby byla dosažena především díky předkrizovým opatřením, resp. specifickému načasování souboru těchto opatření. Přínosem disertační práce je komplexní a systematizovaný pohled na příjmovou chudobu na území České republiky doplněný o analýzu vývoje účinnosti systému sociálních transferů. Tato analýza, vzhledem k použité časové řadě (2005 až 2013), aplikovaným metodám (metody Evropské komise vs. metoda IZA) i rozsahu mezinárodní komparace (welfare state model, region CEE a EU), nemá v české odborné literatuře dosud srovnání.
|
|
|
Vliv legislativních změn na systém sociální ochrany a nezaměstnanost v České republice od roku 2000
Štroblová, Hana ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Hylmarová, Tereza (oponent)
V roce 2006 došlo ke změnám v systému sociálního zabezpečení díky přijetí zákona č. 110/2006 Sb., o životní a existenčním minimu, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Cílem nově přijatých zákonů byla větší motivace nezaměstnaných osob k tomu, aby nalezli zaměstnání co nejdříve a došlo tak ke snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných jedinců. Zároveň došlo ke zvýhodnění jedinců, kteří aktivně řeší svoji situaci oproti těm, kteří jsou pasivními příjemci dávek. Díky přijetí těchto zákonů došlo k posílení motivační funkce sociálního systému, k přechodu od pasivní solidarity k solidaritě aktivní, ztížení přístupu k sociálním dávkám a zamezení zneužívání sociálních dávek.
|
|
| |
|
|
Změny v systému sociální ochrany nezaměstnaných
Čermáková, Martina ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Szabová, Lucia (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení změn v poskytování sociálních dávek pro nezaměstnané, ke kterým došlo v posledních několika letech. Konkrétně se jedná hlavně o změny v poskytování podpor v nezaměstnanosti, ke kterým došlo od roku 2009 a také změny v poskytování dávek v hmotné nouzi, platné od roku 2007. Zákon číslo 111/2006 Sb. upravující výplatu dávek v hmotné nouzi vstoupil spolu se zákonem číslo 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu v platnost od 1.1.2007. Jejich hlavním úkolem bylo motivovat nezaměstnané osoby k aktivnímu hledání si práce a naopak sankcionovat ty osoby, které nemají zájem si najít zaměstnání a upřednostňují život pouze ze sociálních dávek a snížit tak dlouhodobou nezaměstnanost. Cílem diplomové práce je analýza dopadů uvedených změn na vývoj nezaměstnanosti v okrese Kladno a na vývoj výdajů určených na sociální dávky.
|
|
|
Minimální mzda a její vliv na ekonomiku se zaměřením na Českou republiku
Janeček, Jan ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
V práci zaměřím pozornost na vliv minimální mzdy na vývoj ekonomiky v České republice. V teoretické části popíšu příčiny vzniku minimální mzdy a její právní vymezení. Budu věnovat pozornost specifikaci trhu práce, vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost, dopadu mezinárodní migrace na mzdy. V praktické části popíšu vývoj minimální mzdy, budu porovnávat s dalšími ukazovateli (průměrná mzda, životní minimum) a budu zkoumat pozitivní a negativní důsledky minimální mzdy z pohledů zaměstnanců, zaměstnavatelů a ekonomiky. Cílem je získání pohledu na minimální mzdu, jakožto nástroje silně ovlivňujícího dění na trhu práce.
|
|
|
Naplňování zákona o pomoci v hmotné nouzi a jeho souvislosti se zadlužeností lidí na Kaplicku
KOTVOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na naplňování zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jeho dopad a na zadluženost lidí na Kaplicku. Teoretická část je orientovaná na příčiny a důsledky zadluženosti klientů a na obecnou charakteristiku subjektů, od kterých si lidé v případě nedostatku finančních prostředků mohou půjčit. Praktická část analyzuje, jak dlouho klienti pobírají dávky hmotné nouze, a následně analyzuje jejich současné zadlužení i to, na co konkrétně a od koho si nejčastěji půjčují finanční prostředky. Cílem práce bylo zjistit celkovou zadluženost klientů pobírajících dávky hmotné nouze na Kaplicku. Dílčím cílem pak bylo analyzovat možné příčiny a reciproční dopad na vzniklou nelehkou životní situaci.
|
|
|
Typizované poukázky jako jeden ze způsobů výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi
KUBĚNOVÁ, Lenka
Práce se zabývá systémem sociální pomoci v České republice, konkrétně systémem dávek pomoci v hmotné nouzi a typizovanými poukázkami jako možnou alternativou výplaty těchto dávek. Teoretická část práce je věnována základní charakteristice systému sociální pomoci v České republice, podrobněji poté samotnému systému dávek pomoci v hmotné nouzi, včetně popisu poukázek na nákup zboží a služeb, které mohou sloužit pro výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, a v neposlední řadě také otázkám životního a existenčního minima. V praktické části se poté věnuji samotnému využití poukázek v praxi, konkrétně jako součást výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi na Městském úřadu v Klatovech, odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Ve svém výzkumu se věnuji samotné problematice zavádění poukázek jako prostředku pro výplaty dávek do praxe, objemu využití tohoto platebního prostředku, a to nejen v rámci vyplácených dávek pomoci v hmotné nouzi na Městském úřadu v Klatovech, ale i v jednotlivých krajích České republiky.
|
|
|
Srovnání životní úrovně a sociálních jistot obyvatel v České republice a ve Francii
LORENCOVÁ, Michala
Hlavním cílem této diplomové práce je porovnat životní úroveň obyvatelstva v České republice a ve Francii s přihlédnutím k státem poskytované pomoci k dosažení této úrovně. Práce je zaměřena především na prorodinou sociální politiku obou států, a tudíž zkoumanou skupinou občanů jsou především rodiny s nezaopatřenými dětmi. Práce je rozdělena do dvou částí. První část práce je věnována legislativní úpravě státních sociálních dávek a definici důležitých pojmů. Ve druhé části jsou podrobně popsány jednotlivé české a francouzské dávky a jsou zde uvedeny příklady ekonomické situace vybraných rodin a jejich nárok na státní sociální dávky. Závěr práce je věnován porovnání zjištěných skutečností.
|
|
|
"Aktivizační aspekty institutu existenčního minima"
ROTBAUEROVÁ, Alice
Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi a zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu jsou zákonné normy, kterými je v České republice řešen problém chudoby. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou určeny klientům, jejichž příjmy nedosahují částek životního minima anebo nemají žádné příjmy. Institut existenčního minima je opatřením pro klienty, kteří dlouhodobě požívají sociální dávky a jejich pracovní zvyklosti jsou již velmi na nízké úrovni. Cílem tohoto institutu je, aby dlouhodobí klienti orgánu pomoci v hmotné nouzi opětovně získali pracovní návyky. V teoretické části své bakalářské práce se zabývám problémem chudoby a možnostmi, řešení tohoto celosvětového problému. Dále pak v teoretické části zákonem č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu a zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi a prací s klienty orgánu pomoci v hmotné nouzi. Ve vlastním výzkumu jsem na základě metody dotazování a analýzy dokumentů zjišťovala, jaké jsou aktivizační aspekty institutu existenčního minima pro příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi. Výzkumný soubor tvořili příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi registrovaní na odboru sociálních věcí, Magistrátu města České Budějovice. Podmínkou pro nekrácení sociálních dávek je práce ve veřejné službě. Provedený výzkum zjistil, že ve veřejné službě je ochotno pracovat 59 % klientů. Tento údaj, potvrzuje hypotézu H1 - Institut existenčního minima má na klienty, kteří dlouhodobě pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi aktivizační efekt. Dále jsem, na základě metody dotazování, zjišťovala připravenost obecních úřadů (pověřených obecních úřadů i obecních úřadů s rozšířenou působností) při zřízení veřejné služby, a to v roce 2010. U výzkumného souboru obecních úřadů, kterými byly obecní úřady s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady na území Jihočeského kraje, bylo zjištěno, že připravenost obecních úřadů s rozšířenou působností na zřízení veřejné služby je vyšší než u pověřených obecních úřadů, a to téměř o 30%. Na základě provedeného výzkumu se domnívám, že hypotéza H2 byla potvrzena ? Obecní úřady jsou připraveny poskytovat veřejnou službu pro poživatele dávek pomoci v hmotné nouzi.
|
host ::
RSS.