|
| |
|
|
The Development of Mimetic Desire towards Latent Conflict in the Work of Katherine Mansfield
Nováčková, Zuzana ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Pomocí Aristotelova konceptu imitačního chování a teorie mimetické touhy, ražené René Girardem, lze analyzovat některé povídky Katherine Mansfield. Analýza popisuje nejen vývoj mimetické touhy, společně s jejími implikacemi, ale odhaluje i její negativní a pozitivní charakteristiky. Negativními aspekty jsou myšleny komplikace, které mimetická touha vnáší do vztahů; mezi pozitivní stránky patří sebepoznání. Analýza povídek však nesleduje Girardovu teorii ve všech jejích fázích, odhaluje naopak specifický způsob, jak se do určité míry vypořádat s mimetickou touhou bez násilí: konflikty utajovat. Argumentace je nejprve zaměřena na Aristotelovo chápání mimeze jako imitačního chování, jež je přirozenou a příjemnou součástí lidského projevu. Nejlépe ji lze pozorovat u dětí. Povídky ukazují, podle čeho si děti vybírají své modely, jak prostřednictvím mimeze rozumí okolnímu světu, zejména společenským a mezilidským pravidlům, a jak je pro dětskou mimezi důležitá představivost. Analýza se vyvíjí od popisu přirozené mimeze k prvním známkám mimetické touhy. Zaměřena je především na dva typy jejího zprostředkování a na postupné uvědomování si vlastní autenticity. Autenticitu může člověk hledat dvěma způsoby, které Girard nazývá zprostředkováními. Rozlišuje vnitřní a vnější zprostředkování. Přechod od jednoho...
|
|
| |
|
|
Imaginace a realita v díle J.R.R. Tolkiena a Neila Gaimana
ŠIMMEROVÁ, Alena
Bakalářská práce si klade za cíl zkoumat vybrané práce J. R. R. Tolkiena a Neila Gaimana jako typické představitele žánru fantasy literatury. Příběhy Tolkienova Hobita a Pána Prstenů a Gaimanovy Coraliny a The Graveyard Book budou srovnány a analyzovány na teoretickém pozadí přechodových rituálů. Jejich klíčovým konceptům se tak dostane dostatečné představení, aby bylo možné vytvořit spolehlivý základ navazující analýzy. Důraz bude kladen zejména na koncept liminality, jelikož právě ona představuje stav, v němž dochází k dramatickým změnám jedincova charakteru. Do centra zájmu pronikne vztah mezi fantastickým dobrodružstvím jako liminální fází děje a jeho preliminální a postliminální fází, které jsou více či méně spojeny s realistickými prvky. Vlastní analýza se zaměří především na kontrast mezi fantastickou zápletkou, spojenou s motivem cesty a zkoušky, a jejím rámcem tvořeným úvodem a závěrem dobrodružných příběhů. Kromě toho část předkládané práce zohlední definici fantasy žánru jako takového a přiblíží životní zkušenosti obou autorů. Závěrečná část bude uzavřena tématikou smrti jakožto liminální zkušenosti, v níž se schází imaginace a realita.
|
|
|
Pink Floyd a český kulturní kontext
JIRÁNKOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce je analýza recepce a rezonance britské artrockové skupiny Pink Floyd v českém kulturním prostředí druhé poloviny 20. století s důrazem na období působení komunistického režimu v Československu. Nejprve je popsán hudebně-kulturní diskurz zahraniční i české hudební scény. Následující část představuje samotnou skupinu Pink Floyd. Dále se práce věnuje recepci skupiny v českém tisku 70. a 80. let. Následuje analýza vlivu Pink Floyd na českou hudební tvorbu. Pozornost je věnována také textům kapely a jejich komparaci s českými překlady, parafrázemi a coververzemi.
|
|
|
The Borders of Fantastic Spaces in Children's Literature
VRTALOVÁ, Blanka
Práce se bude zabývat koncepcemi fantastických prostorů v současné britské dětské literatuře, z nich některé jsou založeny na konceptu klasické pohádky (Neil Gaiman, Hansel and Gretel) a jiné svou hranicí přesahují do žánru gotických příběhů a hororové fantastické tvorby, přestože se jedná o literaturu určenou dětskému čtenáři. Práce se pokusí srovnat literární adaptace pohádek a původní tvorbu současného autora dětské a fantastické literatury Neila Gaimana s cílem soustředit se na hranice uvedených prostor a přesahu jednotlivých žánrů.
|
|
|
Zamjatinův román My a jeho ohlas v západní literatuře
Sokolová, Dominika ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Zamjatinově románu My a jeho vlivu na západní literaturu. Teoretická část práce blíže definuje žánr antiutopie a zkoumá jeho hlavní znaky, představuje autora, jeho život a historicko-společenský kontext jeho tvorby. Pozornost je věnována též dílům, která byla románem My silně ovlivněna. Praktická část se zabývá uměleckou analýzou románu a jeho porovnáním s dalšími významnými antiutopiemi 20. století jak v rovině tematické, tak i v rovině jazykové. Cílem práce je poukázat na nadčasovost Zamjatinova románu, zdůraznit jeho odkaz pro budoucí generace a najít podobnosti či rozdíly v interpretaci totalitních režimů ve východní a západní literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA antiutopie, totalitarismus, 20. století, literární analýza, George Orwell, 1984
|
|
|
The ambiguity of the narrative structure in Daniel Keyes' Flowers for Algernon
Jelen, Vojtěch ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato práce pojednává o klíčových rysech vypravování v povídce a novele Růže pro Algernon skrz hledáček dvou rozdílných strukturních rámců. První se soustředí na tradičně využívanou strukturu o třech dějstvích, jež je obecně považována za standard v západní literatuře. Druhý analyzuje dílo z úhlu kišótenkecu, struktury o čtyřech aktech používané v orientální literatuře. Teoretická část obsahuje stručný popis obou struktur vypravování a poukazuje na jejich hlavní vlastnosti. V praktické části práce bude dílo analyzováno při pomoci obou popsaných rámců za účelem zvýraznění nejednoznačného vzoru výstavby jeho příběhu. KEYWORDS Science fiction, Růže pro Algernon, 20. století, struktura vypravování, literární analýza, Daniel Keyes
|
|
|
Svět postav Jáchyma Topola
Vytiska, Vojtěch ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou fikčních světů raných próz Jáchyma Topola: Výlet k nádražní hale a Sestra. Práce se zaměřuje na systém a analýzu postav. Metodou analýzy narativních modalit odhaluje komplikovaný fikční svět. Dále se práce zabývá vypravěčem a jeho spolehlivostí v rámci fikčního světa. V poslední kapitole práce charakterizuje systém postav a navrhuje typologii postav pro Topolův fikční svět.
|
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
host ::
RSS.