|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
| |
|
|
Role asparagin syntetázy v leukemických buňkách
Šafrhansová, Lucie ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na detekci mutací enzymu asparaginsyntetázy na metabolismus leukemických buněk a roli tohoto enzymu v kontextu chemoterapie založené na podávaní L-asparaginázy. Experimentální část práce je rozdělená do dvou oddělených úseků. S ohledem na chybějící data sekvenace genu asparaginsyntetázy u leukemií, bylo prvním cílem zjistit, jestli v genu leukemický linií nejsou přítomny mutace, které by mohly mít vliv na funkci ASNS a hrát tak roli v rezistenci leukemických buněk vůči terapii ASNázou. Metodou sekvenování nové generace nebyly nedetekovány žádné mutace, které by mohly ovlivnit aktivitu enzymu. V druhé části byl vytvořen model RS4;11 který exprimuje ASNS. Poté byl studován vliv ASNS na glykolýzu citlivost těchto buněk vůči účinkům L-asparaginázy a k depleci asparaginu a glutaminu. Bylo pozorováno, že exprese ASNS zvyšuje úroveň glykolýzy a zvyšuje odolnost těchto buněk vůči depleci asparaginu a glutaminu a jejich rezistenci vůči asparagináze. Klíčová slova: ASNS, asparagin, leukemie, L-asparagináza, chemoterapie, rezistence
|
|
|
Vývoj nových postupů léčby B buněčných malignit pomocí imunoterapie založené na geneticky modifikovaných T lymfocytech
Novotná, Natálie ; Otáhal, Pavel (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
CAR T buněčná terapie představuje slibnou metodu v léčbě hematologických malignit. Genová imunoterapie využívá speciálně upravené T buňky, které na svém povrchu exprimují chimerní antigenní receptor (CAR). Modifikované T lymfocyty jsou schopny na základě specifických povrchových markerů rozpoznat a zničit cílové buňky. Ačkoli se CAR T buněčná terapie využívá v klinické praxi, existuje řada omezení, která snižují její účinnost. Cílem diplomové práce je prozkoumání nových možností zefektivnění celé terapie prostřednictvím endogenní sekrece interleukinů (IL 21) pod kontrolou inducibilních promotorů, a tím posílit perzistenci a expanzi CAR T buněk tímto účelem byly zkonstruovány inducibilní expresní systémy obsahující gen pro CAR19 receptor specificky rozpoznávající molekulu CD19 a gen pro interleukin umístěný pod inducibilními promotory NFAT nebo NR4A. Sestavené vektory byly elektroporovány do PBMC buněk s využitím PiggyBac transpozonového systému pro dosažení stabilní exprese buněčnou linií RAMOS byla získána data měřením na průtokovém cytometru a metodou ELISA. Na základě výsledků je patrné, že stimulované CAR T buňky jsou schopny generovat vyšší koncentrace interleukinů, kde klíčovým faktorem pro jejich produkci je mimo jiné i vhodně zvolený promotor. V další fázi výzkumu byla potvrzena důležitost pozice...
|
|
|
Věkově-specifická analýza incidence a úmrtnosti na leukemii
Soukupová, Alžběta ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Altová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj incidence a úmrtnosti na leukemii v Česku se zaměřením na vývoj podle věku a pohlaví. Analýza incidence leukemie byla provedena v období 1980 až 2018 a analýza úmrtnosti mezi lety 2003-2020. Analyzovaná období nejsou stejného rozsahu z důvodu dostupnosti potřebných dat. Pro obě analýzy byly vypočítány standardizované míry. Vzhledem k nízkým počtům případů úmrtí byly standardizované míry úmrtnosti rozděleny do širších věkových skupin a následně byly sloučeny i roky na šestiletá období. Na základě výsledků bylo zjištěno, že v Česku incidence leukemie roste. Počet nových případů onemocnění i úmrtí roste s věkem a je po celé sledované období vyšší u mužů v porovnání se ženami. Vývoj úmrtnosti u žen je mnohem stabilnější než u mužů. U dětí převažují akutní formy leukemie a s postupem do vyššího věku se začínají objevovat případy chronické leukemie. V seniorském věku jsou poté oba typy zastoupeny zhruba stejně. Nejvíce osob ročně umírá na akutní myeloidní leukemii (AML) a naopak nejméně akutní lymfoblastickou leukemii (ALL). U chronických typů tohoto onemocnění jako je chronická lymfocytární leukemie (CLL) a chronická myeloidní leukemie (CML) dochází k častým výkyvům v čase a jejich vývoj není stabilní. Klíčová slova: leukemie, standardizovaná míra incidence,...
|
|
|
Identification and characterization of novel regulators of hematopoietic stem cell function
Grušanović, Srđan ; Alberich Jorda, Meritxell (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
Hematopoetické kmenové buňky (HKB) se nacházejí na vrcholu pečlivě uspořádaného systému, který se nazývá hematopoetický systém. HKB zajišťují produkci zralých krevních buněk po celý náš život a jejich dysregulovaná funkce může vést k závažným zdravotním problémům, včetně aplastické anémie a leukémie. Aktivita HKB proto musí být přísně kontrolována složitou sítí vnitřních a vnějších faktorů. V této práci se zaměřujeme na dva dosud nepopsané vnější mechanismy, které by se mohly podílet na regulaci funkce HKB. Společným aspektem těchto mechanismů je produkce prozánětlivých cytokinů. Nejprve jsme zkoumali vliv dárcovských NK buněk na funkci dárcovských HKB při transplantaci kostní dřeně, což je častý klinický zákrok. Zjistili jsme, že NK buňky negativně ovlivňují přihojení HKB a jejich rekonstituci během transplantace. Pro studium mechanismu jsme použili Cebpg knockout myši, které produkují nefunkční NK buňky. Zjistili jsme, že NK buňky ovlivňují aktivitu HKB prostřednictvím produkce IFNγ, použití protilátky blokující IFNγ vedlo ke zlepšení aktivity myších a lidských HKB při transplantaci kostní dřeně. Celkově jsme dospěli k závěru, že potlačení zánětlivých signálů generovaných vrozenými imunitními buňkami dárce může mít významný přínos při transplantaci lidských kmenových buněk. Na základě této a...
|
|
|
Využití radioterapie u dětských pacientů s leukemickým onemocněním
PAVLIŠTÍKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá využitím radioterapie u dětských pacientů s leukémií a je rozdělena na teoretickou část a část praktickou. Teoretická část obecně popisuje úvod do fyziologie krve, dále se zabývá problematikou hematologického onemocnění léčeného před transplantací krevních buněk krvetvorby, mezi které patří myelodyplastický syndrom a leukémie. Dále popisuje typy leukémie, které se u dětských pacientů vyskytují. Kapitola zabývající se diagnostikou onemocnění popisuje fyzikální a biochemické vyšetření, dále krevní obraz a diferenciální rozpočet bílých krvinek, vyšetření kostní dřeně, imunologické a molekulárně biologické vyšetření. Velká část teoretické části se zabývá léčbou daného onemocnění, kde jsou popsány dostupné léčebné metody, jako je cytostatická léčba neboli chemoterapie, dále princip transplantace kmenových buněk krvetvorby a její rozdělení, v neposlední řadě radioterapie, která popisuje techniku celotělového ozáření a profylaktického ozáření mozkovny. Mezi poslední zmíněné léčebné metody patří alternativní léčba a podpůrná léčba, která se zabývá transfuzí krevních derivátů, prevencí a léčbou infekčních komplikací, výživou a rehabilitací. Také popisuje nežádoucí účinky léčby a jejich terapii. Závěrem se teoretická část zaměřuje na psychologickou a sociální problematiku. V praktické části jsou zpracovaná data týkající se pacientů s leukemickým onemocněním získaná pomocí systému NIS na Klinice dětské hematologie a onkologie v Praze ve FN Motol. Výsledky práce jsou shrnuty v diskuzi a závěru. Cílem bakalářské práce bylo popsat léčbu leukémie u dětských pacientů a analyzovat závažnost nežádoucích účinků léčby radioterapie.
|
|
|
Onkogenní signalizace T lymfomů
Kulinich, Viktoriia ; Havránek, Ondřej (vedoucí práce) ; Kužílková, Daniela (oponent)
T lymfomy jsou nádorová onemocnění vznikající z T lymfocytů; představují vzácnější variantu non- Hodgkinských lymfomů. Podobně jako ostatní malignity, potřebují nádorové T lymfocyty zajistit signály k vlastnímu růstu, množení a přežití. Využívají k tomu spektrum signálních kaskád, které jsou přítomné i v normálních zdravých buňkách, avšak dokáží je přizpůsobit vlastním potřebám. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o nádorově specifické signalizaci typické pro jednotlivé typy T lymfocytárních malignit, a to jak shodné se signalizací normálních T lymfocytů, tak i pozměněné v důsledku somatických mutací nádorových buněk. Podrobněji jsou rozebrány zejména časté a důležité pro T lymfomy signální dráhy. Konkrétně se jedná o alterace v dráhách spojených s T buněčným receptorem, JAK/STAT cytokinovou signalizací a signalizací Notch. Všechny tyto dráhy jsou velmi významné pro růst a vývoj T lymfocytů. Není tudíž překvapivé, že jsou tyto signální dráhy v nádorových buňkách často patologicky aktivované či naopak deaktivované.
|
|
|
Adhesion structures of leukemia cells and their regulation by Src family kinases
Obr, Adam
Adhezní signalizace je v buněčné biologii studována především na adherentních buněčných typech. Hematopoetické buňky se ale většinou vyskytují volně, netvoří mezibuněčné spoje a k extracelulární matrici (ECM) adherují pouze v raných stádiích svého vývoje, či - v případě diferenciovaných buněk - při výkonu speciální funkce. Leukemické buňky v periferní krvi (tj. v krevním oběhu) jsou odvozeny od nezralých hematopoetických prekurzorů, u nichž došlo mimo jiné k poruše adheze k mikroprostředí kostní dřeně. Oproti tomu leukemické kmenové buňky (LSC) díky adhezi k ECM kostní dřeně unikají účinkům chemoterapie a jsou zdrojem minimální reziduální nemoci a relapsů. Kinázy rodiny Src (SFK) jsou známými regulátory adhezních drah u adherentních buněk a jejich exprese a/nebo aktivita je často zvýšená u maligních onemocnění. U pevných nádorů zvýšená aktivita SFK koreluje se zvýšenou invazivností nádorů a tvorbou metastáz. SFK hrají roli i při progresi hematologických onemocnění a jejich rezistenci k terapii, především u různých typů leukémií. Z našich výsledků dosažených mimo jiné pomocí měření mikroimpedance, fluorimetrického měření frakce adherovaných buněk, imunoblottingu, konfokální mikroskopie a interferenční reflexní mikroskopie vyplývá, že aktivní kináza Lyn, která patří mezi hematopoetické SFK, je...
|
|
|
Role genu HOXA9 v leukemogenezi
Rejlová, Kateřina ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Evolučně konzervovaná rodina homeoboxových genů hraje důležitou roli ve vývoji anterior-posteriorní osy těla obratlovců. Významným způsobem také ovlivňuje vývoj krevních buněk neboli hematopoézu. Rozsáhlé výzkumy homeoboxových genů v oblasti hematopoézy přispěly k prokázání vlivu těchto genů rovněž v leukemogenezi. Vzhledem k tomu, že leukémie neboli maligní onemocnění krevních buněk je jednou z nejčastějších malignit v dětském věku, výzkum tohoto onemocnění se stal stěžejním pro řadu vědců. Do dnešní doby se však neprokázalo, které stádium maligní transformace homeoboxové geny ovlivňují. Dále se rovněž zkoumá, zdali je jejich význam v patogenezi klíčový, nebo mají-li pouze vedlejší efekt. Nejvíce prozkoumaný homeoboxový gen v leukemogenezi je gen HOXA9, u něhož byla prokázána korelace s prognózami pacientů u některých leukémií. V mnoha studiích byl popsán vliv HOXA9 na leukemickou transformaci buněk, z čehož lze usuzovat, že by tento gen mohl být slibným cílem budoucí leukemické terapie. Tato práce je zaměřena především na gen HOXA9 a jeho spojení s leukemickou transformací krevních buněk.
|
host ::
RSS.