|
|
Exhortatio ad canonicos regulares de vicio proprietatis: řeholníci a majetek v pozdním středověku
Strnadová, Kristýna ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adámková, Iva (oponent)
Obsahem práce je edice textu Exhortatio ad canonicos regulares de vitio proprietatis z rukopisu III D 16 uloženém v Národní knihovn R v Praze, jenž p vodn pat il do knihovny bývalého kláštera augustinián kanovník v Roudnici nad Labem. Edice byla vytvo ena celkem z osmi rukopis a z dalších dvou rukopis byla vytvo ena samostatná edice paralelního textu. Sou ástí je i základní popis jednotlivých rukopis a analýza textu, zkoumající jeho p vod a propojení s dalšími traktáty o majetku ze 14. a 15. století a souvislost s Jind ichem z Hassie. Práce též zahrnuje volný p eklad daného traktátu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Soubor textilních fragmentů z novověkých smetištních vrstev z archeologického výzkumu v Praze 1 - Na rejdišti čp. 77
Šmidová, Kamila ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Bravermanová, Milena (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnocení archeologických textilií z lokality Na Rejdišti 1 - Praha 1, které pocházejí ze smetištních vrstev. Ty jsou datované od 16. do 19. století. Klíčovým zdrojem poznatků jsou informace z analogických situací pocházejících především z Polska a Německa, kde jsou vyhodnoceny textilní nálezy ze smetištních vrstev, studen, jímek a odpadních stok. Výsledkem práce je i přehledný katalog nálezů. Klíčová slova textil, odívání, vrcholný středovek, novověk, město, střední Evropa, Na Rejdišti, Praha
|
|
| |
|
|
Církevní správa na Turnovsku v pozdním středověku
Časárová, Veronika ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
ČASÁROVÁ V., Církevní správa na Turnovsku v pozdním středověku, diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014, 93 s., 4 příl. Tématem diplomové práce je zachycení vývoje a stavu církevní správy na území Turnovského děkanátu v pozdním středověku se zaměřením na dobu po roce 1419 do konce 15. století. Obsahově navazuji na svou bakalářskou práci, jejíž výsledky zde byly využity a tvoří výchozí bod pro další zkoumání. Soustřeďuji se na strukturu patronátních práv, tedy na stav pozemkové držby na jednotlivých farnostech, a rovněž komparaci Turnovského děkanátu s některými dalšími děkanáty. Klíčová slova: Turnov, církevní správa, pozdní středověk
|
|
|
Prokop z Rabštejna - český diplomat pozdního středověku
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá životními osudy a kariérou českého pozdně středověkého diplomata Prokopa z Rabštejna (kolem 1410 - asi 1470), staršího bratra známého humanisty Jana z Rabštejna. Těžištěm práce je především sledování Prokopovy činnosti v poděbradské éře, kdy postupně působil ve službách římského císaře Fridricha III., českého a uherského krále Ladislava Pohrobka a voleného českého krále Jiřího z Poděbrad, přiměřená pozornost je však věnována i Prokopovu původu či jeho činnosti v kanceláři římskoněmeckých panovníků Zikmunda Lucemburského a Albrechta II. Habsburského. Působení Prokopa z Rabštejna přitom je náležitě zasazeno do širšího kontextu středoevropských dějin v pozdním středověku a opomenuty nezůstaly ani aspekty kulturní (recepce humanismu v českém prostředí poděbradské doby). Práce využívá autentických dobových pramenů jak diplomatického původu (zvláště Prokopovy korespondence), tak narativních a rovněž kriticky reflektuje starší literaturu věnující se danému tématu či se jej alespoň dotýkající.
|
|
|
Vimperk v pozdním středověku. Pramenná sonda k dějinám poddanského města
Modlitbová, Veronika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je věnována poddanskému městu Vimperku v pozdním středověku a zachycení jeho politické, hospodářské a sociální situace ve světle dochovaných pramenů. Důraz je při tom kladen především na 2. polovinu 15. století a první tři dekády 16. století. Z této doby pochází hlavní pramen, o který se práce opírá - vimperská pamětní kniha (1479- 1670). Pozornost je kromě toho věnována i vimperské vrchnosti, jejíž činy a postoje měly nezřídka dopad i na město. Po celé 15. století držel Vimperk rod Kaplířů ze Sulevic, kterému je proto věnován největší prostor. Vimperk byl také koncovým městem jedné z větví Zlaté stezky, z čehož profitovalo jak město, tak především jeho vrchnost. V závěru práce je proto stručně pojednána problematika Zlaté stezky a dalších obchodních cest ve vztahu k Vimperku a jeho vrchnosti. Klíčová slova: Vimperk - poddanské město - pozdní středověk - městská kniha - privilegia - Kaplířové ze Sulevic - Malovcové z Chýnova
|
|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
|
|
Počátky rodu erbu půlměsíce. Rytíři z Vřesovic v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je nástin dějin rodu rytířů (pozdějších pánů) z Vřesovic v pozdním středověku. Práce se zabývá převážně politickou a ekonomickou úlohou příslušníků tohoto rodu v pozdně středověkých Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, kterému rod vděčil za svůj vzestup. Dále si práce klade otázku, co se dělo s rodem Vřesovců od Jakoubkovy smrti až do sklonku středověku, neboť v průběhu 16. století patřili Vřesovci k nejmocnějším šlechtickým rodům v Čechách. Osobnosti rodu Vřesovců doby poděbradské a jagellonské nebyly historiky dosud příliš reflektovány. Osudy jednotlivých členů rodu jsou zhodnoceny a zasazeny do dobového kontextu. Dále se práce zabývá majetkovými poměry rytířů z Vřesovic a projevy šlechtické reprezentace. Jako celek je práce sondou do politického, hospodářského a kulturně-sociálního života v pozdně středověkých severozápadních Čechách. Klíčová slova: Jakoubek z Vřesovic, nižší šlechta, severozápadní Čechy, pozdní středověk, 15. - 16. století, hrady, heraldika
|
host ::
RSS.