|
|
Přijatelnost obecné češtiny u žáků 2. stupně na dvou základních školách na Frýdecko-Místecku
Bočková, Petra ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tématem diplomové práce s názvem Přijatelnost obecné češtiny u žáků 2. stupně na dvou základních školách na Frýdecko-Místecku je zkoumání postojů k obecné češtině u žáků druhého stupně základních škol. Cílem práce je zjistit, jak žáci základních škol na Frýdecko- Místecku vnímají obecnou češtinu v komunikačních situacích s vyšší dorozumívací funkcí, u osob s vyšším společenským statusem. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsána současná česká jazyková situace, jsou vysvětleny vybrané útvary národního jazyka (obecná čeština, spisovná čeština, tradiční teritoriální dialekty) a základní termíny (běžně mluvená čeština, postoje k jazyku) a jsou představeny dosavadní průzkumy postojů k jazyku a k jazykovým varietám. Praktická část přináší výsledky vlastního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření (za využití techniky spojitých masek) a kvalitativní výzkum formou individuálních rozhovorů s vybranými žáky. Hodnocení výsledků výzkumu je provedeno ve třech perspektivách - hodnocení obecné češtiny v mluvené řeči (oblast sluchové percepce), hodnocení obecné češtiny v psaném projevu (oblast zrakové percepce) a výskyt obecněčeských prvků ve vlastních promluvách žáků (oblast vlastní produkce). Výsledky výzkumného šetření přinášejí...
|
|
|
Vitalita současné galicijštiny
Picková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Valeš, Miroslav (oponent)
Mgr. Lenka Picková Vitalita současné galicijštiny Abstrakt: Nikdy v historii nedocházelo k tak rychlému vymírání jazyků, jako v současné době. Tato práce si klade za cíl posoudit životaschopnost jednoho z oficiálních jazyků Španělského království, galicijštiny. Po nezbytném vymezení společensko-historického kontextu byl pomocí kvantitativních i kvalitativních byl dat proveden detailní rozbor devíti faktorů, mezi které patří především mezigenerační jazykový přenos, absolutní a relativní počty mluvčích, trendy a užívání v současných komunikačních situacích a médiích, vládní a institucionální podpora, vzdělávací systém a individuální postoje obyvatel Galicie k oběma oficiálním jazykům. V závěru bylo provedeno shrnutí těchto jednotlivých faktorů a posouzení jejich vlivu na vitalitu galicijštiny. Klíčová slova: ohrožené jazyky, posouzení vitality jazyka, galicijština, jazyková politika, menšinové jazyky, diglosie, jazyky v kontaktu, národní identita, postoje mluvčích.
|
|
|
Vitalita současné galicijštiny
Picková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Valeš, Miroslav (oponent)
Mgr. Lenka Picková Vitalita současné galicijštiny Abstrakt: Nikdy v historii nedocházelo k tak rychlému vymírání jazyků, jako v současné době. Tato práce si klade za cíl posoudit životaschopnost jednoho z oficiálních jazyků Španělského království, galicijštiny. Po nezbytném vymezení společensko-historického kontextu byl pomocí kvantitativních i kvalitativních byl dat proveden detailní rozbor devíti faktorů, mezi které patří především mezigenerační jazykový přenos, absolutní a relativní počty mluvčích, trendy a užívání v současných komunikačních situacích a médiích, vládní a institucionální podpora, vzdělávací systém a individuální postoje obyvatel Galicie k oběma oficiálním jazykům. V závěru bylo provedeno shrnutí těchto jednotlivých faktorů a posouzení jejich vlivu na vitalitu galicijštiny. Klíčová slova: ohrožené jazyky, posouzení vitality jazyka, galicijština, jazyková politika, menšinové jazyky, diglosie, jazyky v kontaktu, národní identita, postoje mluvčích.
|
|
|
Language attitudes in Norway and the Czech Republic from a sociolinguistic point of view
Řezníková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tématem práce jsou postoje k jazyku. Důraz je kladen především na to, jakým způsobem postoje k jazyku ovlivňují současné jayzykové změny, jak jsou formulovány ze strany uživatelů a jaké důležité faktory se účastní jejich utváření. Srovnání postojů, jaké Norové a česi zaujímají ke globalizaci, regionalizaci a dalším procesům, které ovlivňují soušasný vývoj norštiny a češtiny, se zakládá na řadě sociologických a sociolingvistických výzkumů a případových studií provedenách jednak v Řechách, ale především v Norsku. Otázky, které si tato práce klade především, jsou následující: nakolik se liší faktory relevantní při formování jazykových postojů v Norsku a v Čechách? Jak jsou postoje k jazyku ovnivněny historickým vývojem v těchto zemích? Předpokladem je, že faktory spojené s postoji k angličtině jsou jak v Norsku tak v Čechách velmi podobné. Vytah meyi standardními formami jazyka a lokálními dialekty je naopak s největší pravděpodobností znašně odlišný, především z toho důvodu, že je tmto variantám v norských a šeských podmínkách přidělován odlišný status.
|
|
|
World Englishes and English as a Lingua Franca: a reflection of global paradigmatic changes in the Czech Republic.
Quinn Novotná, Veronika ; Mothejzíková, Jarmila (vedoucí práce) ; Píšová, Michaela (oponent) ; Sherman, Tamah (oponent)
Úvod: V současnosti užívá angličtinu více mluvčích, pro které je angličtina jazykem druhým nebo cizím, než pro které je angličtina jazykem rodným. Tato situace mimo jiné vede ke ztrátě monopolního postavení rodilých mluvčích jakožto představitelů jediného reprezentativního modelu a dále k postupným změnám v postojích vůči standardům a jazykovým a pedagogickým autoritám obecně. Předložená dizertační práce reflektuje tyto aktuální jevy, které se někdy souhrnně označují jako 'změna paradigmatu'. Cíle: Prvním cílem práce bylo objasnit nepřehlednou terminologii oboru. Dále bylo cílem zjistit povědomí o fenoménu angličtiny jako lingua franca (ELF) v České republice a následně přispět k jeho objasnění. V neposlední řadě bylo cílem prostřednictvím rozsáhlého výzkumu vyzkoumat, zda a jak jsou otázky jazykové ideologie reflektovány ve výuce a přípravě učitelů. Metodologie: Při výzkumu byly použity jak kvantitativní, tak kvalitativní vědecké metody. Kvantitativní výzkum měl podobu devíti speciálně vytvořených dotazníků. Zdrojem kvalitativních dat byly polořízené rozhovory. Data byla získána od celkem 595 respondentů (z toho 298 učitelů, 285 studentů a 12 vědců). Výsledky: Dotazníková šetření a polořízené rozhovory ukázaly potřebnost kurzů praktického jazyka v rámci oborových anglistik. Nejběžnějším a nejvíce...
|
|
|
Postoje k jazyku: výzkum a interpretace
Čmejrková, Světla
Stať navazuje na Danešovu studii o jazykových postojích. Testuje některé teze a využívá k tomu jazykové ankety, v níž odpovídají středoškoláci, vysokoškoláci a studenti češtiny (celkem 100 osob). V jejich odpovědích se autorka snaží vytipovat relevantní témata, která přímo i nepřímo svědčí o jejich postojích k teritoriální a stylistické variantnosti současné češtiny, zejména o jejich postojích k jazykovému standardu a substandardu (tzv. obecné češtině).
|
host ::
RSS.