Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  začátekpředchozí42 - 51  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 
Možnosti rozvoje interkulturních kompetencí u dětí cizinců ve vybrané třídě z pohledu vyučující
Witzová, Dita ; Janebová, Eva (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomové práce se zabývá sledováním možností začlenění žáka - cizince do výchovně vzdělávacího procesu z pohledu učitele rozvojem interkulturních kompetencí. Vlastním cílem této práce bylo sledovat proces rozvíjení interkulturních kompetencí a rovněž sledovat a pojmenovat faktory, které tento proces ovlivňují v průběhu výchovně vzdělávacích aktivit v základní škole. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část je členěna do pěti kapitol na základě analýzy odborné literatury, vztahující se k této problematice. První kapitola práci uvádí. Druhá kapitola blíže vymezuje základní pojmy spojené s migrací a interkulturním vzděláváním žáků - cizinců. Třetí kapitola definuje pojem kultura a pojmy, které s ní souvisejí-akulturace, kulturní identita, kulturní šok, interkulturní senzitivita, předsudky a stereotypy. Následující kapitola má za úkol vymezit pojmy interkulturní komunikace, bilingvizmus, interkulturní konflikt a interkulturní přátelství. Pátá kapitola se věnuje učiteli jako faktoru, který se významně podílí na edukačním a integračním procesu žáků - cizinců. Dále se tato kapitola zabývá interkulturními kompetencemi a možností jejich rozvíjení, vhodnými výukovými metodami podporujícími integraci žáků - cizinců a klimatem školy a třídy. Ve výzkumné části jsem...
Kulturologický pohled na vývoj vizuálních a audiovizuálních reprezentací domorodých kultur
Porybná, Tereza ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato disertace usiluje především o přehledné zasazení tématu audiovizuálních reprezentací původních národů do kontextu kulturologie. Právě kulturologický přístup je se svým mezioborovým přesahem vhodný k pochopení komplexního významu audiovizuálních kulturních reprezentací, které jsou jak kulturními artefakty, tak kulturními interpretacemi a mají dopad stejně tak umělecký, jako vědecký a politický. První část práce popisuje způsob audiovizuálních reprezentací domorodých kultur především v etnografických fotografiích a filmech, které vznikaly v severoamerickém a evropském kontextu. Zobrazování "exotických druhých" se zintenzivnilo s prvními novověkými zámořskými objevy, nejprve prostřednictvím exhibic živých domorodců, ilustrací a figurín, později formou fotografií, filmů a videí. Tyto reprezentace byly do značné míry ovlivněny sociokulturními podmínkami, v nichž vznikaly. Ještě na přelomu 19. a 20. století převládalo přesvědčení o schopnosti fotografie a filmu podat objektivní záznam reality. Tyto technologie byly proto využívány jako nástroj záznamu a klasifikace fyzických a kulturních odlišností. Rozšířené přijetí doktríny kulturního relativismu však evolucionistická schémata zpochybnilo, což se odrazilo i v mnohem bohatším spektru zobrazování "druhého". Zásadní přelom nastal v 60. letech 20....
Kulturní identita migrantů v Francii
Sudová, Hana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Předmětem této práce je zkoumání kulturní identity a adaptace migrantů žijících ve Francii. Zabývali jsme se skupinou migrantů ze Subsaharské Afriky a francouzských zámořských de- partmentů, kteří odešli do Francie za studiem. Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní studie. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, kte- rých se zúčastnilo 19 studentů ve věku 21-33 let. Z výzkumu vyplynulo, že se migranti ve své zemi nejvíce ztotožňují se solidaritou a srdečností lidí, která kontrastuje s neosobními vztahy v individualistické Francii. Navzdory zkušenostem s diskriminací se většina migrantů ve Fran- cii poměrně dobře adaptuje. Na Francii nejvíce oceňují, že lidem dává šanci uspět v životě, což není zdaleka tak samozřejmé v zemích jejich původu. V rámci kvantitativního výzkumu vyplnilo 40 respondentů ve věku 18-45 let internetový dotazník. Vzhledem k nízkému počtu respondentů mají výsledky orientační charakter. Vý- sledky například ukazují, že s rostoucí délkou pobytu klesá etnická identita migrantů, což je v rozporu s mnoha výzkumy. Dále výzkum odhalil zajímavý trend, že se ženy z Afriky oproti ženám z francouzských departmentů lépe psychologicky i sociálně adaptují.
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent) ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
Vliv cestovního ruchu na socio-kulturní sféry regionů
Mokrošová, Petra ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomických odvětví na světě. Díky multiplikačnímu efektu, který je jednou z jeho významných vlastností, vytváří vhodné podmínky pro ekonomické i společensko-kulturní zhodnocení regionu. Toto zhodnocení ovšem závisí na rozvinutosti daného regionu, potenciálu rozvíjet cestovní ruch a koordinaci aktivit, které případný rozvoj zajišťují. Většina výzkumů se doposud zabývala spíše ekonomickými dopady rozvoje cestovního ruchu v regionech. Ovšem velice významné jsou také jeho dopady na socio-kulturní prostředí. Pokud je rozvoj cestovního ruchu v určitém regionu řízen zodpovědně, může mít značné pozitivní dopady na místní komunity (především zvýšení celkové životní úrovně, rozvoj občanské vybavenosti apod.). V opačném případě ale může přinést nenávratné negativní efekty zejména v podobě změn v životním stylu místních obyvatel, změn v místních společenských a kulturních hodnotách nebo například celkových změn fyzického prostředí. Na jedné straně cestovní ruch přispívá k uchování kulturní diverzity a je zprostředkovatelem poznání a interakce mezi různými lidmi a kulturami, na straně druhé je nositelem negativních aspektů globalizace, které mívají ničivé účinky na tradice a kultury jednotlivých regionů. Cílem diplomové práce je tudíž poukázat na psychologické a sociologické aspekty cestovního ruchu, jeho vztah ke kultuře a kulturní identitě a jeho dopady na místní komunity. Analytická část se zabývá charakteristikou destinace Praha a dopady cestovního ruchu na její socio-kulturní prostředí.
Možnosti využití živé kultury v procesu animace kulturní památky - Poděbradského zámku
Potměšilová, Helena ; Patočka, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce zkoumá vliv živé kultury na vývoj a rozvoj zámeckého areálu v posledních desetiletích. V teoretické části se zabývá významem termínů animace kultury, animace kulturního dědictví, animátor, živá kultura, kulturní identita, lokální kultura a zabývá se otázkou "Proč animovat?". V praktické části je popsán historický vývoj národní kulturní památky od jejího vzniku až do dnešních dob včetně vlastnických vztahů, popis současných kulturních aktivit v prostorách zámku i v jeho okolí, vliv lázní Poděbrady na kulturní dění. Vznik a program kulturního informačního centra, jako zdroj živé kultury v zámeckém areálu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   začátekpředchozí42 - 51  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.