|
|
Galerijní a muzejní edukace Neslyšících
Marešová, Veronika ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
V této práci se zabývám galerijní a muzejní edukací neslyšících osob. Navštívila jsem inovativní a interaktivní expozici Głusza ve Slezském muzeum v Katowicích, věnovanou kultuře Neslyšících, která mi byla následně inspirací pro návrh edukačního programu zaměřený pro neslyšící i slyšící publikum. Následně jsem své poznatky porovnala s programy a možnostmi v Praze. Pokusila jsem se vytvořit návrh edukačního programu pro slyšící i neslyšící publikum. Cílem bakalářské práce je upozornit na problematiku, která je v rámci vzdělávání dosud okrajová, a dále zkoumat možnosti galerijní edukace pro neslyšící žáky a navrhnout vlastní projekt pro žáky 2. stupně základní školy. Z těchto poznatků a odborné reflexe jsem vytvořila doporučení, jak tvořit edukační programy pro neslyšící i slyšící publikum a jak zlepšit spolupráci galerií a muzeí s neslyšícími.
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
|
Kultura Neslyšících se zaměřením na hrady a zámky na území České republiky
Pospíšilová, Olina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kultuře Neslyšících v České republice. Cílem práce je zkoumání postojů Neslyšících ke kultuře, vztahu Neslyšících k hradům a obecné upozornění na problematiku nedostatečného tlumočení kulturních akcí včetně tlumočených prohlídek na kulturních památkách. Teoretická část se věnuje anatomii ucha, diagnostice sluchového postižení, kompenzačním pomůckám, kategorizaci sluchového postižení dle různých hledisek a přiblížení jednotlivých skupin jedinců se sluchovým postižením. Další kapitola je zaměřena na kulturu Neslyšících, umělecké tlumočení do znakového jazyka a komunitu Neslyšících. Výzkumné šetření v empirické části je smíšeného charakteru - byl využit jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkum týkající se názorů neslyšících na jejich kulturu a přístupnost hradů a zámků. Jako metoda k získání dat k výzkumného šetření byl použit dotazník s otevřenými i uzavřenými otázkami, který byl doplněn o překlad do znakového jazyka.
|
|
| |
|
|
Obraz n/Neslyšícího v kinematografii
Švábová, Adéla ; Zbořilová, Radka (vedoucí práce) ; Prokšová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním tématu neslyšících a hluchoty v celovečerních filmech slyšících autorů. V úvodních kapitolách se autorka věnuje vymezení terminologie týkající se osob se sluchovým postižením, dále vztahu umění a neslyšících, posléze se zaměřuje na stručnou historii kinematografie s důrazem na důležité milníky týkající se hluchoty a neslyšících a poté následuje přiblížení vlivu filmu, jakožto masového média na veřejné mínění s důrazem na termíny stereotyp, prototyp a mýtus. V dalších kapitolách se autorka zaměřuje na analýzu vybraného vzorku snímků. Analýza je dvojího druhu - nejprve je zpracována analýza účelu tématu hluchoty v celovečerních snímcích, poté následuje podrobná analýza vybraných filmů. Tato analýza je uzavřena porovnáním a vyhodnocením daných snímků. Cílem této práce je učinit první hlubší vhled do této problematiky a položit základy pro případný vznik dalších odborných prací s tímto zaměřením.
|
|
| |
|
|
Povědomí slyšící majority o neslyšící komunitě
Rollinger, Tomáš ; Levitová, Andrea (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Povědomí slyšící majority o neslyšící komunitě. Cíl: Cílem výzkumu je zmapování povědomí slyšící majority o neslyšící minoritě v Ústeckém kraji. Dílčími cíli je zmapování konkrétnějších znalostí a povědomí o neslyšící minoritě v Ústeckém kraji. A to ve třech následujících oblastech: vlastní zkušenost respondenta s neslyšícími, komunikace neslyšících, kultura neslyšících. Metodika: Dotazník byl předložen 100 respondentům. Byl anonymní a věk respondentů byl od 15 let do věku nezjištěného. Dotazník byl vlastní konstrukce. Jednalo se o kvantitativní výzkum metodologického typu pozorování. Výsledky dotazníků byly po osobním kontaktu vybrány, zanalyzovány a zpracovány pomocí statistického programu EXCEL, a následně prezentovány tabelárně a graficky. Výsledky: Respondenti z Ústeckého kraje svými odpověďmi potvrdili dvě hypotézy a jednu hypotézu vyvrátili. Potvrzená hypotéza se týkala osobní zkušenosti slyšící majority s neslyšící komunitou. Osobní zkušenost respondentů přesáhla 50%, dokonce se pohybovala vysoce nad tímto procentuálním bodem. Zbylé dvě hypotézy, týkající se komunikace a kultury neslyšících osob (obě opět 50%), byly vyvráceny, jelikož povědomí respondentů nebylo příliš valné. Dle předešlých výzkumů situace okolo neslyšících osob, a vazeb se slyšící komunitou víceméně stagnují....
|
|
|
Kdo má oči k vidění, ať vidí: Možnosti pastorace neslyšících v České republice
Müller, Karel ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Ve své diplomové práci se zaobírám problematikou lidí se sluchovým postižením. Představuji české teologické reflexi kulturu Neslyšících a poté jednotlivá křesťanská společenství, kde se shromažďují neslyšící. Analyzuji specifika těchto shromáždění, jakou roli zde mají neslyšící a užívání znakového jazyka. V závěru popisuji teologickou reflexi z pohledu lidí s postižením a následně specifika teologie z perspektivy Neslyšících. Klíčová slova sluchové postižení, kultura Neslyšících, Teologie postižení, Křesťanská společenství neslyšících, Teologie Neslyšících
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
|
Identita českých neslyšících Romů
Kalousová, Josefina ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Díky současnému pohledu na Neslyšící jako kulturní a jazykovou menšinu je možné zkoumat kulturní identitu Neslyšících. Zároveň s tím se otevírá otázka, jakou identitu nabývají sluchově postižení příslušníci etnických menšin. Ztotožňují se spíše s Neslyšícími nebo s danou etnickou minoritou? Tato práce se zabývá kulturní identitou neslyšících Romů žijících v České republice. Práce je postavena na předpokladu, že lidská identita je kontinuální proces probíhající v závislosti na interakci jedince a společnosti a může mít více různých stupňů, které se vzájemně odlišují. V rámci výzkumu byla zjišťovány životní zkušenosti, postoje a názory neslyšících Romů a na základě jejich rozboru byl zkoumán proces vývoje identity těchto osob a faktory, které ho ovlivnily. Součástí práce je přehled pohledů na kulturu a komunitu Neslyšících stejně jako souhrn dosavadních výzkumů identity neslyšících příslušníků etnických menšin.
|
host ::
RSS.