|
| |
|
|
Pracovní (výrobní) prostředí bez bariér
Boleslavská, Yvona ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; doc.Ing.arch.Peter Daniel,PhD. (oponent) ; Ing.Kateřina Poláčková (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Disertační práce Pracovní prostředí bez bariér se snaží upozornit a zvýraznit některé faktory, které se promítají a stále více budou promítat do architektonické tvorby - práce architekta. Otázka staveb určených k vytváření pracovního prostředí bez bariér se nyní i do budoucna bude stávat velmi exponovanou oblastí rozvoje společnosti, neboť bude nezbytné stále citlivěji reagovat na disproporce v možnostech člověka a v možnostech společnosti vytvářet nová pracovní místa, zavádět progresívní technologie, počítačové systémy a v neposlední řadě reagovat i na nové možnosti ve využívání tvůrčí invence člověka. Prezentovaná dizertační práce vychází z definic klíčových slov tohoto tématu – pojmů zdraví a handicap. Směřuje do oblasti etiky vzájemné komunikace ve společnosti a jejího vnímání člověkem s určitou odlišností – handicapem. Analyzuje také limity lidských možností v kontextu soudobých a budoucích progresívních technologií. Téma pracovního prostředí bez bariér nutně čerpá z historického vývoje prostorů pro pracovní aktivity člověka a naznačuje jeho budoucí trendy. Podstatná část dizertační práce se zabývá podmínkami vstřícného pracovního prostředí nejen po stavební stránce, ale především tvorbou interiéru a jeho vybavením flexibilním mobiliářem a kompenzačními pomůckami, a to nejen pro osoby s handicapem. Vědecká podstata a přínos práce spočívá ve vyhodnocení terénního dotazníkového průzkumu, jehož respondenty byly společnosti zaměstnávající osoby s handicapem. Analýza a následně syntéza odpovědí kompetentních osob z reálného života, snažících se zaměstnávat tuto znevýhodněnou část naší společnosti, přinesla informace, které jsou shrnuty do závěrů a doporučení.
|
|
|
Osoby se získaným postižením sluchu v dospělém věku a jejich kvalita života
Kolářová, Barbora ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice kvality života osob se získaným postižením sluchu v dospělém věku. Cíl práce odpovídá názvu, tj. bylo jím zkoumat, jaký vliv má získané postižení sluchu na subjektivní vnímání kvality života. V první části práce je uvedeno teoretické zpracování tematiky na základě studia literatury se zaměřením na postižení sluchu a kvalitu života. Druhá část práce je pak věnovaná samotnému výzkumnému šetření. Výzkumný vzorek byl definován záměrně velmi rozmanitě, což umožňuje naznačení šíře studovaného tématu a určení společných aspektů. Výzkumné otázky jsou zaměřeny na dílčí témata, mimo jiné jaké je subjektivní vnímání kvality života v kontextu věku nebo celkového zdravotního stavu, jaké mají informanti osobní zkušenosti s kompenzačními pomůckami, nebo jaké oblasti kvality života jsou sluchovým postižením nejvíce ovlivněny. Zpracování tématu je založené na kvalitativním rozboru informací získaných z dotazníkového šetření a polostrukturovaných osobních rozhovorů, které jsou zpracovány formou případových studií. Výsledky výzkumu poukazují na některé překvapivé závěry: např. je možné se domnívat, že získané postižení sluchu má sice vliv na každodenní život informantů, nepatří však k hlavním faktorům utvářejícím jejich kvalitu života. Jeho dopady se navíc daří mírnit pomocí...
|
|
|
Nedoslýchavost a období adolescence
Daňková, Kateřina ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem nedoslýchavosti na život osob se sluchovým postižením v období adolescence. Teoretická část textu se věnuje vymezení pojmu adolescence, vlivu sluchového postižení na vývoj osobnosti a dále obsahuje informace o sluchovém ústrojí a kompenzačních pomůckách. Následně se zaměřuje na problematiku týkající se oblastí, které jsou pro období adolescence stěžejní. Jedná se o oblast vzdělávání a příprava na budoucí povolání. Kapitola o vzdělávání osob se sluchovým postižením svou pozornost zaměřuje na komunikační přístupy a na proces inkluze ve školách v České republice. Na tuto kapitolu navazuje text o možnostech terciárního vzdělávání, což je součástí kapitoly o přípravě na budoucí povolání. Cílem práce je přiblížení čtenářům život osoby se sluchovým postižením s důrazem na zmíněné problematické oblasti, které je třeba zlepšovat. Praktická část obsahuje analýzu čtyř provedených rozhovorů, kterých se zúčastnili tři děvčata a jeden chlapec s diagnostikovanou nedoslýchavostí. Výzkum byl primárně zaměřen na výše zmíněné oblasti (vzdělávání a výběr budoucí profese) a na subjektivní efektivitu kompenzačních pomůcek. Dále je doplněn o vedlejší informace dokreslující životy osob s nedoslýchavostí umožňující čtenářům podrobnější náhled do života jedinců s tímto postižením. Závěrečná...
|
|
|
Sociální práce se zrakově postiženými
MIKLÁŠOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bude popsat příklady dobré praxe ze sociální práce s cílovou skupinou osob zrakově postižených. V práci se zaměřím na nejčastější problémové oblasti, se kterými se daná cílová skupina setkává a dále na možnosti sociální práce s touto cílovou skupinou, jako i na sociální služby pracující v dané oblasti. V rámci praktické části bakalářské práce budou realizovány polořízené rozhovory se sociálními pracovníky pracující s danou cílovou skupinou s cílem identifikovat a popsat příklady dobré praxe ze sociální práce s osobami se zrakovým postižením.
|
|
|
Strategický plán vybraného neziskového subjektu
Hyklová, Tereza
HYKLOVÁ, T., Strategický plán vybraného neziskového subjektu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně 2020. Cílem bakalářské práce je sestavení strategického plánu neziskové organizace Hašle z. s., jejíž činnost je zaměřena na pomoc dětem trpícím dětskou mozkovou obrnou a jejich rodinám. První část práce je zaměřena na teoretickou rovinu neziskových subjektů a jejich postavení v rámci národního hospodářství, následně jsou teoretické poznatky využity v části praktické, obsahující procesní analýzu. Na základně procesní analýzy je v poslední části budován samotný strategický plán organizace.
|
|
|
Vybrané aspekty kvality života osob se sluchovým handicapem: Pokus o etický pohled.
BÍLKOVÁ, Ladislava
Práce se zabývá kvalitou života sluchově handicapovaných v různých životních etapách s využitím kompenzačních pomůcek, které mají vliv na jejich plnohodnotný a kvalitní život z etického hlediska. Zákonem č. 329/2011 Sb., nastavením podmínek pro přiznání kompenzačních pomůcek pro osoby sluchově postižené a rolí sociálního pracovníka na sociálním odboru Úřadu práce a etickými přístupy. Sepsáním diplomové práce docházím k závěru, že při posuzování žádostí podle zákona o kompenzačních pomůckách se přihlíží k 30let starému nastavení celkových sluchových ztrát. V naší společnosti došlo od té doby k velkým změnám, prosazuje se integrace, inkluze, sociální začleňování, a přesto se ve vyhlášce změnila jen nabídka kompenzačních pomůcek. Změnou, snížením celkových sluchových ztrát z 85 % dle Fowlera v zákoně na méně by se dosáhlo lepší využitelnosti některých kompenzačních pomůcek ve prospěch osob se středně těžkou až těžkou ztrátou sluchu a tím i k jejich lepšímu začlenění do společnosti i kvalitnějšímu životu těchto osob. Dalo by se také uvažovat o větších kompetencích posudkových lékařů či sociálních pracovníků s důrazem na individuální posouzení žádostí dle sociální a životní situace žadatele.
|
|
|
Kompenzační pomůcky a rehabilitace osob s poúrazovým tělesným postižením.
DVOŘÁKOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá získaným tělesným postižením. Je zaměřena na kompenzační pomůcky a rehabilitace, které lidé s tělesným postižením využívají. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké kompenzační pomůcky využívají a jakými rehabilitacemi prošli, prochází a do budoucna projdou. Zabývá se věcmi, které jedinci s tělesným postižením napomáhají k plnohodnotnému životu. Také se zaměřuje na získávání financí na potřebné věci.
|
|
|
Možnosti využití kompenzačních pomůcek u dětí se spinální svalovou atrofií
HRUBÁ, Michaela
Spinální svalová atrofie (SMA) je geneticky podmíněné, vzácné onemocnění, které způsobuje ochabování svalstva. V závislosti na typu nemoci se onemocnění začíná projevovat již v útlém dětském věku. SMA se projevuje postupným svalovým ochabnutím, kdy svalová slabost je symetrická více vyjádřená v oblasti svalstva pletenců dolních, méně horních končetin. Nervosvalové onemocnění omezuje děti v jejich každodenním životě. Jsou závislé na invalidním vozíku, na pomoci druhé osoby při oblékání, hygieně a postupně potřebují pomoc při všech běžných činnostech. Výběr vhodných kompenzačních pomůcek a cílené fyzioterapie je u těchto pacientů velmi důležitý. Hlavním cílem práce bylo zmapovat možnosti a využití kompenzačních pomůcek u pacientů s SMA a na základě kineziologických rozborů navrhnout vhodné kompenzační pomůcky a zjistit efektivnost u pomůcek již používaných. Teoretická část se zaměřuje na popis nemoci, její příznaky, diagnostiku a možnosti léčby. Dále v teoretické části zmiňuji nejčastější muskuloskeletální obtíže u pacientů s SMA, možnosti rehabilitační léčby a přehled kompenzačních pomůcek, které jsou u pacientů s SMA velmi důležité. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, kde jsou zpracovány kazuistiky čtyř dětí se spinální svalovou atrofií. Výzkum obsahuje kineziologický rozbor, anamnézu, vyšetření aspekcí, palpací a také byl proveden motorický test (Hammersmith SMA-funkční motorická škála). Na základě vyšetření byl zhodnocen efekt dosud používaných kompenzačních pomůcek. V praktické části jsem dále zjišťovala formou rozhovoru informace o kompenzačních pomůckách. Zajímal mě názor rodičů na dostupnost a efektivnost pomůcek a dále mě zajímalo jaké konkrétně pomůcky děti používají či používaly. Na základě získaných informací od rodičů dětí s SMA jsem vypracovala leták, který obsahuje nejdůležitější typy kompenzačních pomůcek.
|
|
|
Příměstský tábor jako prostředek k rozvoji sociální integrace dětí se zdravotním postižením
UHLÍKOVÁ, Barbora
Magisterská diplomová práce se věnuje tématu integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami obecně, ve školství a ve volnočasových aktivitách. Z volnočasových aktivit bylo zvoleno téma příměstského letního tábora. Teoretická část se věnuje volnému času a možnostem volnočasových aktivit, a to jak před rokem 1989, tak po roce 1989. Dále popisuje možnosti integrace dětí s handicapem a zkoumá otázku: "Jaké jsou příležitosti/možnosti a úskalí integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do společnosti?" Praktická část popisuje návrh, přípravu a realizaci projektu pětidenního příměstského tábora pro šest dětí ve dvou skupinách. V každé skupině bylo jedno dítě se speciálními vzdělávacími potřebami: v první skupině chlapec s Downovým syndromem, v druhé skupině chlapec na vozíčku. Projekt byl náročný, ale úspěšný. Kromě projektu tábora je v praktické části kapitola věnovaná rozhovorům s rodiči nebo blízkými dětí, které byly na tomto táboře a také s dobrovolnicí od salesiánů, která má zkušenosti s integrací dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
host ::
RSS.