|
|
Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení
Wágner, Adam ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo podrobně zmapovat proces vzniku jednotných zemědělských družstev. Dále jsem se snažil charakterizovat základní znaky, které hrály roli v procesu vytváření jednotných zemědělských družstev. Ve své práci postupuji chronologicky od vydání Košického vládního programu až do prohlášení vlády ze dne 15. září 1953. První část mé práce je věnována poválečnému období. V úvodu první části se snažím nastínit situaci, která panovala v tehdejší ČSR a akcentuji jakékoliv zmínky o družstevnictví. Dále se pak věnuji tzv. šesti zemědělským zákonům a Hradeckému programu. Druhá část mé práce se věnuje událostem od Vítězného února až do přijetí zákona o jednotných zemědělských družstvech. V úvodu této části zmiňuji první poúnorové programové prohlášení vlády a zemědělské zákony přijaté 21. března 1948. Dále představuji první poúnorovou koncepci družstva. Velký prostor je poté věnován rezoluci Informačního byra 28. června 1948 a následnému vytváření podmínek pro zákon o jednotných zemědělských družstvech. Třetí část mé práce je primárně věnována samotnému zákonu o jednotných zemědělských družstvech, nařízení ministra zemědělství, kterým se provádí zákon o jednotných zemědělských družstvech a základním zásadám, na kterých...
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Šperlová, Zuzana ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vize změny přístupu ke krajině a zemědělství. Nadefinování nové struktury polí a podpoření územního systému ekologické stability. Součástí inteligentní krajiny je série technologické podpory zemědělství ve formě věží. Následně jsou rozpracovány dvě z těchto věží do měřítka detailu.
|
|
|
Změny v krajině českého pohraničí
Košťál, Lukáš
Diplomová práce mapuje změny v krajině českého pohraničí od roku 1945. V rámci literární rešerše je definována krajina a její chápání, dále jsou popsány krajinné změny v kontextu his-torických událostí, které se do krajiny vepsaly nejsilněji. Cílem práce bylo identifikovat v časovém průřezu 50-70 let konkrétní změny v kulturní krajině u minimálně jedné vybrané lokality na české a rakouské straně pohraničí, jejich vyhodnocení a srovnání z hlediska využití území, dále popsání změn kulturních, demografických a historických. Lokalitu na české straně reprezentuje katastrální území Novobystřicka, na rakouské straně katastrální území města Litschau. V praktické části byla užita metoda komparativní, kdy došlo ke srovnání obou loka-lit za pomoci dostupných historických dat. Dále byla užita metoda dotazníkového šetření, které cílilo na české obyvatele pohraničí a jejich vztah ke krajině a rakouským sousedům. Metoda polostandardizovaných rozhovorů přiblížila krajinné cítění, rozdílné u českých a ra-kouských respondentů. Součástí práce je také SWOT analýza zachycující pozitivní a ohrožující faktory pro obě zkoumané lokality. Výsledky potvrdily výrazné změny v krajině českého pohraničí, a to především díky politické situaci a odlišným prioritám hospodaření minulého vládního režimu, který zde v podstatě oddělil člověka od krajiny, naproti tomu na rakouské straně pokračoval přirozený vývoj v demokratických podmínkách. České území se přiblížilo po roce 1989 rakouskému modelu, ale k nastavení rovnováhy v krajině bude potřeba ještě značný časový horizont.
|
|
|
Mediální obraz kolektivizace v Jihlavském kraji v letech 1951 - 1959
Majdičová, Marie ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální obraz kolektivizace v Jihlavském kraji v letech 1951 - 1959 zkoumá, jakým způsobem informovaly vesnické noviny ve vybraných okresech Jihlavského kraje o průběhu kolektivizačního procesu. Pozornost je věnována zejména tématům zakládání jednotných zemědělských družstev a procesům s takzvanými "vesnickými boháči". Teoretická část shrnuje klíčové charakteristiky kolektivizace v Československu, soustředí se také na specifika Jihlavského kraje a je doplněná o vzpomínky pamětníka. Rovněž nastiňuje podobu tehdejší československé mediální krajiny, včetně klíčové role tisku jako propagandistického nástroje. Zabývá se zároveň zrodem vesnických novin a jejich přibližně desetiletým vývojem. Cílem výzkumu je pomocí kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativního přístupu zjistit, jakým způsobem periodika o vybraných tématech informovala. Kombinace metod umožňuje odhalit zastoupení témat, jejich frekvenci a další kvantitativní ukazatele, ale poskytuje také poměrně detailní vhled do způsobu, jakým bylo o "vesnických boháčích" a socializaci vesnice psáno. V práci jsou zahrnuty také dobové fotografie ilustrující především práci družstevníků. Závěrečná část prezentuje výsledky obou výzkumů, interpretuje data a zároveň odpovídá na jednotlivé výzkumné otázky.
|
|
|
Kolektivizace českého venkova v literatuře 50. a 60.let
Svobodová, Žaneta ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá literární reflexí kolektivizace českého venkova ve vybraných titulech budovatelského románu padesátých let a v tzv. prózách budovatelské deziluze z let šedesátých. Konkrétně se jedná o tituly Bitva V. Řezáče, Dvě Jara B. Říhy, Horké dny P. Bojara a Jediná cesta J. V. Plevy z padesátých let, z šedesátých let potom o romány a novely Velká samota I. Kříže, Zelené obzory J. Procházky, Pršelo jim štěstí J. Trefulky, ...silná ruka J. Kozáka, Smuteční slavnost E. Kantůrkové a Vyhnanství M. Klánského. Práce zkoumá, jak se téma kolektivizace českého venkova v těchto prózách proměňuje a liší, jak se mění jeho literární reflexe v rámci kategorie postav, v jakých kontextech i s jakým ideologickým nábojem a konotacemi je spojováno. Sledována je proměna pohledu na JZD, jeho fungování a každodenní problémy, pozornost je též věnována proměně venkovského prostoru, která je s kolektivizací spjatá.
|
|
|
The Impacts of Collectivization on Municipalities in the Foothills of the Beskydy Mountains
Musálek, Filip
Obraz moravských a slezských vesnic v druhé polovině 20. století zásadně ovlivnila kolektivizace. Sociální a majetkové změny se propsaly do celkového obrazu obcí. V příspěvku jsou zpracovány změny ve struktuře obce Palkovice, nacházející se v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, s důrazem na pozici ovocných stromořadí, remízků a záhumenních cest, které definovaly obec v kontextu krajiny. Výsledkem kvalitativní analýzy historických map a dat je případová studie, jež pojmenovává příležitosti k obnově a rozvoji podobných sídel.
|
|
|
Zpětné osídlení Sedlčanska po 2. světová válce
Pištěk, Lukáš ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Cílem této práce je postihnout problémy navracejících se obyvatel Sedlčanska z vyhnanství a zasadit tuto problematiku do kontextu vývoje (1945-1950) jmenovaného území. V práci je využito zejména primárních (archivních) pramenů, na kterých je bakalářská práce založená. KLÍČOVÁ SLOVA Sedlčany, Sedlčansko, Druhá světová válka, život na Sedlčansku 1945-1950, volby 1946, počátky kolektivizace
|
|
|
Proměny vztahu člověka k půdě na Valašsku ve 20. století
Adamová, Lucie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje lidskému vztahu k půdě a jeho proměně v závislosti na výrazných proměnách politické scény. Vztah člověka k půdě není ovlivněn a definován pouze geografickou polohou, ale také historickým vývojem daného místa a dalšími vnějšími vlivy. Jednou z vnějších podmínek je také politická situace na daném území. Mezi lety 1948 - 1989 na území nynější České republiky vládla komunistická strana, která byla specifická přístupem k osobnímu vlastnictví a k vlastnictví půdy. Komunistický režim se výrazně podepsal také na historickém vývoji Valašska - regionu, pro který bylo a stále je zemědělství a pastevectví charakteristické a na kterém byli místní lidé několik století závislí. Lidé, kteří zde vlastnili polnosti, půdu či statky najednou o své majetky začali přicházet a koncept osobního vlastnictví se začal proměňovat. Tyto změny tak ovlivnily několik generací sedláků a zemědělců, kteří na tomto území žili a žijí. Tato práce má za cíl zmapovat vliv komunistického režimu na lidský vztah k půdě na Valašsku. Teoretická část práce je věnována představení vývoje zemědělství ve 20. století, regionu Valašsko a obecnému popisu lidského vztahu k půdě a životnímu prostředí. Praktická část se pak skládá z nestrukturovaných rozhovorů se sedmi zemědělci a vlastníky půdy. Tyto rozhovory ukazují, že na...
|
|
|
Vize jihočeského socialistického zemědělství v plánech KNV České Budějovice v letech 1949-1958
HAMERNÍKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce pojednává o záměrech Krajského národního výboru v Českých Budějovicích ohledně plánování zemědělství v Jihočeském kraji v letech 1949 - 1958. Právě fond Krajský národní výbor České Budějovice 1949 - 1958, uložený ve Státním oblastním archivu v Třeboni, určil název a časové vymezení předkládané práce. Neméně důležité jsou však okolnosti, které po komunistickém převratu vedly v roce 1949 k násilné kolektivizaci a k zakládání jednotných zemědělských družstev. Z tohoto důvodu se text věnuje i událostem během druhé světové války a po ní. Násilná kolektivizace zásadně ovlivnila dosavadní způsob zemědělského hospodaření, způsobila ohromné materiální škody, zničila po staletí budovaný vztah rolníků k půdě, zlikvidovala selský stav a konečně fatálně zasáhla do mnoha lidských životů. Podkladem pro práci se vedle archivních materiálů stala odborná literatura týkající se zemědělství a politické situace. Práce se snaží přiblížit tehdejší představu krajské reprezentace o plánování hospodářství v tomto zemědělském kraji, vizi směřování rozvoje kraje a pokoušet se ji konfrontovat také s dobovou realitou. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž ta poslední, nejdůležitější, zahrnuje plány a výsledky zemědělství na jihu Čech ve sledovaném období.
|
|
| |
host ::
RSS.