|
|
Metody bezdemontážní diagnostiky
Klusáček, Stanislav ; Ďaďo, Stanislav (oponent) ; Němec, Zdeněk (oponent) ; Tůma, Jiří (oponent) ; Bejček, Ludvík (vedoucí práce)
Základním cílem této disertační práce je přispění k rozvoji diagnostických metod testování piezoelektrického senzoru. Práce popisuje identifikační a diagnostické metody mikrotrhlin v piezoelektrických senzorech. Hlavní náplní disertační práce je kromě vývoje prototypu snímače klepání, nalezení vhodných metod pro diagnostiku snímače klepání a dále prověření metod pro odhalení trhlin nebo prasklin v piezokeramice snímače. Poslední část práce se zabývá vlivem mikrotrhlin v piezokeramice na měřená data z piezoelektrického snímače. Metody, jimiž se práce zejména zabývá, jsou měření impedance a různé metody měření frekvenčních charakteristik snímače, které známé vlastnosti piezoelektrického materiálu využily jako informačního zdroje pro měření a diagnostiku. Za hlavní výsledek práce lze považovat nalezení a prověření způsobů, které je možno použít pro vlastní diagnostiku piezoelektrických senzorů.
|
|
|
Sběr dat pomocí LabVIEW
Jeřábek, Martin ; Zůbek, Tomáš (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření programu, pro automatickou obsluhu zkušební měřící trati. Trať je využívána pro kalibraci víceotvorových rychlostních sond. Jako etalon je využívána normalizovaná clona. Program vyžaduje od uživatele zadat určité informace, které se přímo neměří např. hodnoty měřících rezistorů, statický tlak vzduchu. Po zadání těchto údajů je možno spustit měření. Měření probíhá najednou na obou průtokoměrech a na teploměru Pt 100. Ze změřené teploty se dopočítává aktuální hustota protékaného média. Jelikož je měření paralelní, lze kalibrovaný průtokoměr kalibrovat ihned při měření.
|
|
|
Návrh zdroje 1000A AC pro kalibraci senzorů proudu
Klimeš, Jan ; Vetiška, Vojtěch (oponent) ; Dohnal, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá konstrukcí soustavy střídavého zdroje 1000 A a zařízení pro přesné měření velkých proudů. Jsou zde teoreticky rozebrány možností klasických řešení, jako jsou proudové transformátory i modernější metody v podobě proudových senzorů. Je zde řešena problematika přesnosti a možné způsoby jak snížit systematickou chybu. Do hloubky je zde rozebraná stavba proudového transformátoru, zpracování analogového signálu na signál digitální a následné číslicové zpracování získaného signálu. Zkonstruované zařízení je následně otestováno na svoji finální přesnost.
|
|
|
Časový vývoj metrologických charakteristik elektromagnetických indukčních měřidel bodových rychlostí
Březina, Jiří ; Brázda, Martin (oponent) ; Žoužela, Michal (vedoucí práce)
Tato experimentálně zaměřená diplomová práce se zabývá sledováním vývoje změn metrologických charakteristik elektromagnetického indukčního měřidla bodové rychlosti. Teoretická část práce zahrnuje stručný výčet technických a metrologických vlastností těchto typů měřidel. Dále je popsáno předmětné posuzované měřidlo, zkušební trať a postup měření, který je proveden ve dvou variantách. Jedná se o dlouhodobé sledování s relativně pravidelným měsíčním intervalem měření a krátkodobé sledování s pravidelným denním intervalem měření. Vyhodnocení experimentálních prací se zaměřuje na opakovatelnost a variabilitu hodnot vykazovaných bodových rychlostí a jejich časovou stabilitu. Dále jsou vzájemně porovnány parametry vykazovaných měřidlem během dlouhodobého a krátkodobého sledování. Rovněž je provedeno porovnání s některými dalšími experimenty podobného typu.
|
|
|
Přenosný monitor EKG
Vepřková, Hana ; Rozman, Jiří (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
První dvě kapitoly práce jsou věnovány rozboru teoretické části problematiky týkající se přenosného EKG monitoru. Tyto kapitoly si kladou za cíl podrobněji seznámit čtenáře s danou problematikou pro následné snazší pochopení dalších kroků při realizaci přístroje uvedených v následujících kapitolách. První kapitola je spíše lékařského charakteru. Popisujeme zde anatomii a funkční vlastnosti srdce. V následující kapitole se zabýváme podrobněji elektrokardiografem a podmínkami pro jeho správnou funkci. Další kapitoly jsou věnované samotné realizaci zařízení. Zabýváme se zde problematikou sestavení funkčního přenosného EKG monitoru. Tato praktická část začíná čtvrtou kapitolou, kde je sestaveno blokové schéma přístroje a rozebírá požadované parametry zařízení. Následující nejobsáhlejší kapitola je věnována podrobnému rozpisu jednotlivých elektrických obvodů včetně výpočtu jednotlivých komponentů. Poslední kapitola popisuje výsledek realizace a měření na pokusných osobách.
|
|
|
Rozvoj a využití nedestruktivních zkušebních metod z hlediska soudního inženýrství
Bílek, Petr ; Vala, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent) ; Hobst, Leonard (vedoucí práce)
Betony vyztužené rozptýlenou ocelovou výztuží (drátky) jsou známé pod názvem drátkobetony. Při vzniku poruch nebo havárií betonových konstrukcí vyztužených drátky je nezbytné pečlivě zkoumat skutečné provedení rozptýlené výztuže. Drátkobetony patří k moderním stavebním materiálům, jejichž možnosti využití nejsou dosud zcela vyčerpány. Používány jsou především na podlahové konstrukce zatěžovaných továrních hal a skladů. V posledních letech se díky dobrým fyzikálně mechanických vlastnostem drátkobetonu velmi často vyskytuje snaha projektantů a investorů, využít tohoto materiálu také pro nosné konstrukce. Příznivých vlastností drátkobetonu lze využít, pokud potřebujeme zvýšit odolnost betonu vůči napětí překračujícímu jeho pevnost, cyklickému namáhání, nebo rázovému namáhání. Praxe ukazuje, že aplikace drátkobetonu na takto namáhané konstrukce je cestou, která vede k pozitivním ekonomickým efektům. Podmínkou využití drátkobetonu v konstrukcích je však zajištění rovnoměrného rozptýlení, tedy homogenního rozložení drátků v celém objemu konstrukce. Nevhodným zpracováním a ukládáním směsi během výrobního procesu drátkobetonu jsou vlákna často nerovnoměrně rozložena. Samotné drátky jsou tvarově nepříznivá složka směsi a velmi zhoršují její zpracovatelnost. Může docházet k seskupení drátků, což snižuje celkovou homogenitu a tím i kvalitu drátkobetonových konstrukcí. Pokud homogenita drátkobetonu není dodržena, dochází k nepříznivému jevu, kdy v různých částech konstrukce má materiál jiné charakteristiky (např. tahovou pevnost), což může vést k poruchám konstrukce, tj. vzniku a vývoji trhlin. Případná nižší spolehlivost konstrukce, způsobená nerovnoměrným rozptýlením drátků v objemu betonu, může znamenat nejen škody na majetku, ale především ohrožení bezpečnosti a životů lidí. Je proto potřebné zajistit účinnou kontrolu homogenity drátkobetonu ve zhotovené nosné drátkobetonové konstrukci. Současná kontrola homogenity probíhá dosud na čerstvé směsi, ale pokud drátkobeton ztvrdne a je součástí konstrukce, nejsou v současnosti vyvinuty žádné známé spolehlivé metody, jak homogenitu drátkobetonu na konstrukci ověřit, aniž by došlo k jejímu znehodnocení. Vyvíjené metody na kontrolu koncentrace drátků v drátkobetonových konstrukcích jsou založeny většinou na magnetických nebo elektromagnetických vlastnostech drátků. Práce se zabývá rozvojem magnetické metody in situ za použití permanentních magnetů pro kontrolu rozložení vláken ve ztvrdlém drátkobetonu. Princip zkoušky je založena na měření změny intenzity magnetického pole permanentních magnetů, vyvolané změnou koncentrace drátků v drátkobetonové konstrukci. Metoda má charakter zkoušek tzv. lokálního porušení, jádrovým vývrtem malého průměru. Jedná se tedy o metodu semidestruktivní.
|
|
|
Vyjadřování nejistoty u přesných délkových měření II
Šrámek, Jan ; Pernikář, Jiří (oponent) ; Koška, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce má za úkol vypracovat podrobnou analýzu nejistot měření při kalibraci koncových měrek na interferometru Tesa NPL, doplněnou o praktický příklad výpočtu nejistoty měření. Součástí diplomové práce je také zapracování automatického vyhodnocení nejistot do programového vybavení přístroje Tesa NPL. Měření bylo prováděno na modernizovaném přístroji a tato modernizace je v práci taktéž popsána. Toto měření bylo realizováno na půdě Českého metrologického institutu, kde autor pracuje, a tak mohl plně čerpat z množství vlastních zkušeností i zkušeností svých nadřízených a kolegů. Autor považuje národní metrologický orgán (ČMI) za dostatečnou záruku pro dále uváděné materiály, jak z hlediska odborné způsobilosti, tak i z hlediska formální korektnosti práce.
|
|
|
Kalibrace dohledové kamery
Pištělák, Radek ; Hradiš, Michal (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Tato práce řeší problematiku kalibrace kamer, přesněji dohledových kamer, které monitorují rovné plochy jako jsou například parkoviště. Výpočet vychází z několika měření stejné vzdálenosti po celé ploše výhledu kamery. Ze získané množiny měření se dále vypočítají vlastnosti kamery, aby poté byla schopna měřit vzdálenosti. S tímto přístupem se podařilo dosáhnout chyby 1,6 %, která byla vypočítána zpětným dosazováním do anotovaných i neanotovaných snímků v hlavním experimentu. Výsledek práce přináší způsob kalibrace kamery s výhledem na velké prostory, pro které by mohly být jiné způsoby kalibrace složité.
|
|
|
Inteligentní převodník 0-10V s rozhraním Ethernet
Hlúpik, Martin ; Štohl, Radek (oponent) ; Bradáč, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou připojení analogového senzoru s výstupem 0-10V na komunikační síť s rozhraním Etrhernet. Vzhledem k rychlému vývoji a nasazování ethernetových sítí v průmyslu jako i v automatizaci budov je možné použít toto řešení pro připojení, vzdálenou diagnostiku a nastavování existujících analogových senzorů bez komunikačních rozhraní na úrovni instrumentace ve fieldbusových sítích. Jako základ převodníku byl vybrán modul Rabbit, do kterého je možné implementovat webserver pro nastavování, kalibraci a záznam dat. Pro všestranné použití převodníku bude výstup měřených dat poskytován přes webové rozhraní, protokolem Modbus TCP a asynchronním sériovým rozhraním RS-232. První částí práce je zaměřená na popis existujících řešení a seznámení se s principy linearizace a kalibrace A/D převodníků. Popis komunikačního standartu ModbusTCP používaného v průmyslových aplikacích. Druhá část práce popisuje návrh a realizaci projektu. Je zde popsáno blokové schéma zařízení s detailním popisem schémat jednotlivých bloků a použitých obvodů. V části implementace je popsán firmware zařízení s popisem funkcí programu a ovládáním. Poslední částí práce je ověření funkce modulu převodníku podpořená řadou měření a testů. Práce je ukončená zhodnocením výsledků , poznatků a zjištění v průběhu zpracování diplomové práce.
|
|
|
Implementace, kalibrace a využití podmínek tvárného lomu v programech MKP
Kubík, Petr ; Plánička, František (oponent) ; Kotoul, Michal (oponent) ; Petruška, Jindřich (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou tvárného porušování při monotónním zatěžování, které je výsledkem postupné degradace materiálu za rozsáhlých plastických deformací. V současné době se pro jeho popis a predikci používá velká řada modelů, jejichž kalibrace není jednoduchá. V rešeršní části jsou popsány mechanismy tvárného porušování a oblast bez porušení. Dále je uveden přehled kritérií, které jsou založeny na různých přístupech k poškozování. V rámci této dizertační práce byla navržena a použita kritéria KHPS a KHPS2. V poslední části rešerše je popsán postup stanovení křivky napětí-přetvoření a kalibrace kritérií tvárného porušování. V experimentální části je uveden přehled zkoušek, které byly provedeny za účelem kalibrace vybraných kritérií. Pomocí těchto testů bylo dosaženo různých napěťových stavů v širokém rozsahu triaxiality napětí a Lodeho parametru. V rámci této práce byl navržen speciální typ vzorku, pomocí něhož je dosahováno velmi nízké hodnoty triaxiality napětí. Všechny vzorky byly vyrobeny z oceli 12 050. Jako polotovar byly použity tažené tyče kruhového průřezu o průměru 27 mm, vyrobené z jedné tavby. Pomocí výše uvedených zkoušek byla provedena kalibrace vybraných kritérií tvárného porušování. Tato kritéria byla autorem implementována do explicitního konečnoprvkového programu ABAQUS/Explicit pomocí uživatelského podprogramu VUMAT. Vybraná kritéria byla použita pro simulaci vícestupňového protlačování, u kterého dochází k tvorbě vnitřních centrálních trhlin. Tato kritéria byla také použita na simulaci stříhání tyčí kruhového průřezu. Výsledky ze simulací byly porovnány s experimenty, které provedl průmyslový partner J-VST.
|
host ::
RSS.