|
|
Legitimising the Launch of Humanitarian Intervention - A Case Study of US Politics Towards the Phenomenon of Humanitarian Intervention
Šabatová, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Suchanová, Angelika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem humanitární intervence v kontextu jeho procesu legitimizace zahájení. Konkrétně se pak zaměřuje na vztah americké domácí politiky vůči ospravedlnění zahájení humanitární intervence v zahraničí. Jejím cílem je pomocí třech případových studií zahájení humanitární intervence z oblasti Blízkého východu, vysvětlit a najít odpověď na otázku, jakými způsoby americká politika ovlivňuje vnímání americké společnosti pro ospravedlnění zahájení humanitární intervence v zahraničí. Analyzované případové studie jsou americká intervence v Libanonu 1958, v Iráku 1991 a neuskutečněná intervence v Sýrii. Případy z Blízkého východu jsou zvoleny kvůli panující hrozbě pro civilisty v této oblasti, která má potenciál se rozšířit i do dalších zemí. S využitím třech přístupů humanitarianismu, realpolitik a smíšených motivů, dále s pomocí diskurzivní analýzy vyhodnocuje argumenty a přístupy amerických politiků v daných případových studií a to, jak jimi bylo ovlivněno ospravedlnění dané humanitární intervence. To dává do kontextu s podstatou americké politické kultury a zahraniční politiky USA vůči Blízkému východu. I když téma humanitární intervence bylo zkoumáno mnoha autory, tato práce doplňuje již existují literaturu svým zaměřením na argumenty a postoje domácí americké politiky...
|
|
|
The Impact of Developing Warfare Technology on Just War Theory
Shabalina, Anna ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Teorie či tradice spravedlivé války je jedním z nejstarších filozofických konceptů, jehož počátky sahají až do středověku. Stále však existují oblasti, které nejsou dostatečně prozkoumány, zejména pokud jde o moderní válku a technologický vývoj. Ačkoli je výzkum tohoto tématu dodnes poměrně skoupý, řada badatelů se shoduje na tom, že teorii spravedlivé války je třeba modifikovat, aby zůstala platným etickým rámcem pro vysvětlení vojenských konfliktů. Výzkumnou otázkou této práce je, jaký vliv má rozvoj válečných technologií na teorii spravedlivé války. Pro zodpovězení této otázky byla zvolena forma výzkumného designu případové studie, přičemž jako tato případová studie bude použit druhý konflikt v Náhorním Karabachu. Práce dochází k závěru, že základní principy teorie spravedlivé války jsou skutečně ovlivněny rozvíjející se válečnou technologií a je nutná další revize teorie, aby byla kompatibilní s rychlým tempem rozvoje válečné technologie.
|
|
|
Teorie spravedlivé války a humanitární intervence: kosovský případ
Šolc, Martin ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem bakalářské práce je posouzení vojenské intervence NATO v Kosovu na jaře 1999 z pohledu mezinárodního práva a především západní teorie spravedlivé války. Práce se nejprve zaměřuje na genezi teorie spravedlivé války v myšlení evropského starověku, středověku a raného novověku, což umožňuje lépe pochopit smysl některých podmínek, jejichž splnění je potřebné pro legitimní užití síly. Dále práce dospívá k závěru, že humanitární intervence je legitimní součástí současné teorie spravedlivé války. Na závěr teoretické části jsou vymezena nutná a podpůrná kritéria spravedlivé války aplikovatelná na humanitární intervenci; rovněž je předestřena mezinárodněprávní úprava použití síly. Poté je přistoupeno k samotné jednopřípadové studii. Historický exkurz je následován aplikací mezinárodněprávních norem a podmínek spravedlivé války na vojenský zásah NATO. Z hlediska platného práva práce shledává zásah nelegálním: nebyla splněna žádná z podmínek použití síly předvídaných Chartou OSN a není možno vyvodit ani existenci obyčejové normy, která by dala jednání Aliance právní základ. Na druhou stranu z hlediska teorie spravedlivé války se intervence ukázala být legitimní: naplněna byla všechna požadovaná kritéria. Tento rozpor mezi požadavky práva a etické teorie je poněkud alarmující a představuje zajímavou...
|
|
|
"Jus post bellum" spravedlnost po válce
Kopečný, Tomáš ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Teorie spravedlivé války hodnotí spravedlnost válečných konfliktů. Tradiční části teorie zkoumají spravedlivost zahájení války (jus ad bellum) a spravedlivost jejího vedení (jus in bello). K nim v poslední době přibývá nová kategorie, jejímž předmětem je spravedlnost po válce - jus post bellum. Tato práce předvede konceptualizaci jus post bellum v rámci celku teorie spravedlivé války a zároveň nastíní jeho vlastní obsah. Jedním z hlavních cílů zde bude kritické zhodnocení všech kritérií teorie spravedlivé války tak, aby co nejlépe odpovídaly současné povaze konfliktů. Teorie spravedlivé války je zde představena jako umění morálně založeného kompromisu mezi rezignací na morální soudy a morálním elitářstvím, které při prosazováním absolutních ideálů nebere ohled na realitu. Tento rys se projeví obzvláště u jus post bellum, která hodnotí proces vyrovnávání se s minulostí a vyhodnocování zločinů války. Klíčové zde bude nalézt takovou formu společenského usmíření, která by neznevážila utrpení obětí a zároveň by společnosti umožnila návrat k normálnímu životu.
|
|
|
Assessment of Drone Strikes as Just Counterterrorism Method
Třeštík, Marek ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice užití dronů, či bezpilotních letounů, jako prostředku pro cílenou eliminaci osob podezřelých z terorismu a souvisejících aktivit. Spojené státy americké aplikují tuto metodu od roku 2001, jako součást globálního boje proti terorismu. Nicméně tato praxe generuje zásadní morální otázky. Vytváří odcizení mezi cílem a útočníkem skrze koncept užití bezpilotních letounů. Tato práce aplikuje principy teorie spravedlivé války na zmíněnou problematiku. Tato teorie je tradičním a detailně vyvinutým konceptem etických pravidel války. Závěry této práce ukazují, že používání dronů, dle současné logiky jejich nasazení, je v rozporu s pravidly této teorie. Tento závěr je vyvozen na základě výsledku dvou konkrétních případových studií. V neposlední řadě je skrze teoretický koncept zhodnocen i celkový kontext globálního boje s terorismem, který je rovněž shledán v rozporu s pravidly spravedlivé války. Práce tak přináší pohled na problematiku dronů v konkrétních případech eliminace cílů i širším kontextu.
|
|
|
Teorie spravedlivé války a humanitární intervence: kosovský případ
Šolc, Martin ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem bakalářské práce je posouzení vojenské intervence NATO v Kosovu na jaře 1999 z pohledu mezinárodního práva a především západní teorie spravedlivé války. Práce se nejprve zaměřuje na genezi teorie spravedlivé války v myšlení evropského starověku, středověku a raného novověku, což umožňuje lépe pochopit smysl některých podmínek, jejichž splnění je potřebné pro legitimní užití síly. Dále práce dospívá k závěru, že humanitární intervence je legitimní součástí současné teorie spravedlivé války. Na závěr teoretické části jsou vymezena nutná a podpůrná kritéria spravedlivé války aplikovatelná na humanitární intervenci; rovněž je předestřena mezinárodněprávní úprava použití síly. Poté je přistoupeno k samotné jednopřípadové studii. Historický exkurz je následován aplikací mezinárodněprávních norem a podmínek spravedlivé války na vojenský zásah NATO. Z hlediska platného práva práce shledává zásah nelegálním: nebyla splněna žádná z podmínek použití síly předvídaných Chartou OSN a není možno vyvodit ani existenci obyčejové normy, která by dala jednání Aliance právní základ. Na druhou stranu z hlediska teorie spravedlivé války se intervence ukázala být legitimní: naplněna byla všechna požadovaná kritéria. Tento rozpor mezi požadavky práva a etické teorie je poněkud alarmující a představuje zajímavou...
|
|
|
"Jus post bellum" spravedlnost po válce
Kopečný, Tomáš ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Teorie spravedlivé války hodnotí spravedlnost válečných konfliktů. Tradiční části teorie zkoumají spravedlivost zahájení války (jus ad bellum) a spravedlivost jejího vedení (jus in bello). K nim v poslední době přibývá nová kategorie, jejímž předmětem je spravedlnost po válce - jus post bellum. Tato práce předvede konceptualizaci jus post bellum v rámci celku teorie spravedlivé války a zároveň nastíní jeho vlastní obsah. Jedním z hlavních cílů zde bude kritické zhodnocení všech kritérií teorie spravedlivé války tak, aby co nejlépe odpovídaly současné povaze konfliktů. Teorie spravedlivé války je zde představena jako umění morálně založeného kompromisu mezi rezignací na morální soudy a morálním elitářstvím, které při prosazováním absolutních ideálů nebere ohled na realitu. Tento rys se projeví obzvláště u jus post bellum, která hodnotí proces vyrovnávání se s minulostí a vyhodnocování zločinů války. Klíčové zde bude nalézt takovou formu společenského usmíření, která by neznevážila utrpení obětí a zároveň by společnosti umožnila návrat k normálnímu životu.
|
|
|
Válka proti terorismu na pozadí teorie spravedlivé války
Slavíková, Petra ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Den 11. září 2001, který se zpočátku zdál být zcela obyčejným dnem se nenávratně zapsal do dějin. Ve Spojených státech došlo k sérii teroristických útoků nejhorší světové historie, které si celkově vyžádaly téměř tři tisíce obětí. V reakci na události, které změnily podobu světa americká administrativa reagovala deklarací "války proti teroru", která v konkrétní podobě znamenala intervenci do Afghánistánu 2001 a Iráku 2003. Neoddělitelnou součástí Bushovi zahraniční politiky je přijetí Národní bezpečností strategie USA přijaté v září 2002, která je doktrinální platformou následné invaze do Iráku. Práce se věnuje právě těmto třem konkrétním projevům americké administrativy, které jsou pak zkoumány ve světle teorie spravedlivé války TSV, konkrétně v duchu morálního souboru kritérii jus ad bellum - práva k válce. Cílem je prozkoumat, zda zahájení těchto operací proběhlo v souladu s kritérii a může být z hlediska spravedlivé války považováno za spravedlivé. Současně Národní bezpečnostní strategie NSS, která je v současném mezinárodním prostřední diskutabilní především díky představenému kontroverznímu konceptu preempce představuje významný prvek ve výzkumu. Preemptivní strategie je v práci konfrontována s teorií spravedlivé války především ve smyslu, zda může být chápana jako spravedlivý důvod k válce...
|
|
|
Střet civilizací: Intervence vůči Islámskému státu z perspektivy teorie spravedlivé války
Havranová, Aneta ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením intervence proti Islámskému státu. Za tímto účelem je použito teorie spravedlivé války, jejíž kritéria jsou aplikována na případ intervence. Hlavním cílem práce je zodpovězení otázky, zda lze intervenci považovat za morálně ospravedlnitelnou. V první části jsou nejprve rozpracována teoretická východiska, především pak teorie spravedlivé války. Empirická část se věnuje občanské válce v Sýrii, situaci v Iráku a problematice Islámského státu. V poslední části je pak intervence zhodnocena z perspektivy teorie spravedlivé války.
|
|
|
Etické aspekty účasti vojáků Armády České republiky v zahraničních operacích
ŠPÁNIKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty účasti vojáků Armády České republiky v zahraničních operacích, a to nejen ve vztahu k legalitě a legitimitě vojenských intervencí, ale také z pohledu praktických etických otázek vojáků vysílaných k plnění úkolů v těchto operacích. První část práce představuje Armádu České republiky jako nástroj k zajištění národní bezpečnosti a státní suverenity budovaný s důrazem na naplňování vojenských tradic, ctností a profesní etiky. Dále v historických a současných souvislostech shrnuje základní etická východiska pro legitimní použití síly při řešení mezinárodních konfliktů. Druhá část práce reflektuje humanitární a bezpečnostní operace probíhající na území bývalé Jugoslávie, Iráku a Afghánistánu jako následky masivního porušování lidských práv, etnického násilí a globálního terorismu. V kontextu etického a křesťanského rozměru oprávněnosti použití vojenských prostředků shrnuje základní otázky při řešení bezpečnostních hrozeb a prosazování národních zájmů.
|
host ::
RSS.