|
|
Střih větru jako nebezpečný jev v letectví
Novozámský, Adam ; Jebáček, Ivo (oponent) ; Krška, Karel (vedoucí práce)
Práce pojednává o střihu větru a jeho vlivu na leteckou dopravu. Ten je rozebrán na teoretické úrovni a uveden do praxe v letecké dopravě. Jsou zde zmíněny metody pozorování, predikce, hlášení střihu větru i doporučené postupy pro piloty, kteří střihem větru prolétají. V práci jsou modely počasí, které doprovázelo historicky významné dopravní nehody, popis sledování střihu větru na světových letištích i na letišti Václava Havla v Praze, Ruzyni. Práce obsahuje i analýzu vybraných aerologických výstupů a jejich vztahu k hlášenému střihu větru. Celá práce má za cíl zejména zvýšení povědomí o střihu větru ve vztahu k letecké dopravě. Tedy z úhlu pohledu pilota i leteckého meteorologa.
|
|
| |
|
|
Rehabilitace smyslově vnímaného světa z environmentální perspektivy Davida Abrama.
Slovák, Ľuboš ; Daněk, Tomáš (vedoucí práce) ; Jaroš, Filip (oponent)
Tato práce je pokusem promýšlet téma jevů a smyslově vnímaného světa v environmentálním kontextu. Věnuje se zavržení jevů novověkou přírodovědou a speciálně v současné, neodarwinistické biologii, i různým pokusům o rehabilitaci smyslového vnímání jako relevantního způsobu vztahování se ke světu, a to na poli biologie (Adolf Portmann, Hans Driesch) i filosofie (fenomenologie, zejména Maurice Merleau-Ponty). Hlavním předmětem práce pak je ekofenomenologie Davida Abrama a srovnání jeho přístupu ke světu s pojetím současné biologie. Na základě této komparace je pak ukázáno, v čem můžou být myšlenky Davida Abrama, a snaha o rehabilitaci jevů obecně, přínosné pro environmentální diskurs, zejména vzhledem k možnosti budování svébytné epistemologie a ontologie, i ve vztahu k etickým motivacím. KLÍČOVÁ SLOVA: Abram, jev, environmentalismus, neodarwinismus, fenomenologie, ekofenomenologie
|
|
|
The function of 2'-O-methylated RNA in the context of viral infection
Potužník, Jiří ; Macíčková Cahová, Hana (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
RNA podléhá velkému množství post-transkripčních modifikací. 2'-O-metylace je přirozenou a nezbytnou modifikací RNA. Ovlivňuje její strukturu, reaktivitu a funkci. 2'-O- metylace je vysoce konzervovanou modifikací a je přítomná ve všech třech doménách života. Virová RNA využívá této modifikace k tomu, aby napodobila hostitelskou RNA a vyhnula se tak detekci hostitelským imunitním systémem. Existují dva hlavní mechanismy, pomocí kterých to 2'-O-metylovaná virová RNA dělá. Prvním způsobem je vyhnutí se rozpoznání pomocí pattern recognition receptoru Mda5. Mda5 dokáže rozpoznat nemetylovanou RNA jakožto nevlastní a následně spustit imunitní reakci. Druhým mechanismem je vyhýbání se a omezování efektorových molekul IFIT. Proteiny IFIT také dokáží detekovat nepřítomnost 2'- O-metylace na virové RNA a následně zabránit translaci virové RNA navázáním se na ternární komplex, který je nezbytný pro formaci ribozomu. Bylo dokázáno, že ovlivnění virové 2'-O- metylace může být využito pro tvorbu atenuovaných vakcín pro některá virová onemocnění. Klíčová slova: virová RNA, RNA modifikace, 2'-O-metylace, Mda5, IFIT, RIG-I-like receptors, epitranskriptomika, WNV, JEV
|
|
| |
|
|
Rehabilitace smyslově vnímaného světa z environmentální perspektivy Davida Abrama.
Slovák, Ľuboš ; Daněk, Tomáš (vedoucí práce) ; Jaroš, Filip (oponent)
Tato práce je pokusem promýšlet téma jevů a smyslově vnímaného světa v environmentálním kontextu. Věnuje se zavržení jevů novověkou přírodovědou a speciálně v současné, neodarwinistické biologii, i různým pokusům o rehabilitaci smyslového vnímání jako relevantního způsobu vztahování se ke světu, a to na poli biologie (Adolf Portmann, Hans Driesch) i filosofie (fenomenologie, zejména Maurice Merleau-Ponty). Hlavním předmětem práce pak je ekofenomenologie Davida Abrama a srovnání jeho přístupu ke světu s pojetím současné biologie. Na základě této komparace je pak ukázáno, v čem můžou být myšlenky Davida Abrama, a snaha o rehabilitaci jevů obecně, přínosné pro environmentální diskurs, zejména vzhledem k možnosti budování svébytné epistemologie a ontologie, i ve vztahu k etickým motivacím. KLÍČOVÁ SLOVA: Abram, jev, environmentalismus, neodarwinismus, fenomenologie, ekofenomenologie
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
|
| |
|
|
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
|
|
|
Střih větru jako nebezpečný jev v letectví
Novozámský, Adam ; Jebáček, Ivo (oponent) ; Krška, Karel (vedoucí práce)
Práce pojednává o střihu větru a jeho vlivu na leteckou dopravu. Ten je rozebrán na teoretické úrovni a uveden do praxe v letecké dopravě. Jsou zde zmíněny metody pozorování, predikce, hlášení střihu větru i doporučené postupy pro piloty, kteří střihem větru prolétají. V práci jsou modely počasí, které doprovázelo historicky významné dopravní nehody, popis sledování střihu větru na světových letištích i na letišti Václava Havla v Praze, Ruzyni. Práce obsahuje i analýzu vybraných aerologických výstupů a jejich vztahu k hlášenému střihu větru. Celá práce má za cíl zejména zvýšení povědomí o střihu větru ve vztahu k letecké dopravě. Tedy z úhlu pohledu pilota i leteckého meteorologa.
|
host ::
RSS.