|
|
Právo a ochrana lidských práv v komunikaci Evropské unie jako aktéra mezinárodní bezpečnosti
Peterka, Bohumil ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Cílem této multidisciplinární práce je určit, zda můžeme Evropskou unii považovat za relevantního aktéra vztahů mezinárodní bezpečnosti v kontextu ochrany lidských práv a práva regulujícího oblast mezinárodních bezpečnostních hrozeb. V práci je užita definice aktérství EU, která předpokládá, že pro to, aby EU mohla být vnímána jako aktér v některé z politických oblastí, je třeba, aby byla uznávána aktéry vně EU a byla schopna ovlivňovat jejich jednání. Že je tomu tak, dokazuji na oblasti protiteroristických sankčních seznamů, konkrétně případu Kadi, jehož prostřednictvím EU dosáhla institucionálních změn na úrovni Rady bezpečnosti OSN posilujících ochranu lidských práv. Směrem dovnitř, k členským státům EU, může být EU pokládána za aktéra tehdy, daří-li se jí rozšiřovat vlastní normativní vzorce mezi své členské státy. Na zmíněném případu Kadi a vývoji práva ochrany lidských práv pod vlivem judikatury Soudního dvora pomocí teorie normativního institucionalismu dokazuji, že unijní instituce, v tomto případě Soudní dvůr, dokázal přesvědčit členské země, že by měly stát o to, aby se Soudní dvůr utvářel jako silná instituce ochrany lidských práv, i na svůj mocenský úkor. Tento jev můžeme vysvětlit pomocí konstruktivistického konceptu logiky vhodnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obranná politika Francie po konci studené války. Změna postavení armády
Rubešková, Martina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Pachta, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá měnící se rolí armády v obranné politice Francie po konci studené války na základě rozšířeného konceptu bezpečnosti kodaňské školy bezpečnostních studií. Po konci studené války a zmizení hrozby, kterou představoval střed Západu a Východu, došlo postupně ke změně v konceptu bezpečnosti, neboť došlo k rozšíření sektorů hrozeb a referenčních objektů. Na základě nově definovaných hrozeb se nutně musela změnit role Francie, resp. její armády. Armáda měla v rámci Francie po celou její historii významné postavení, neboť zajišťovala francouzskou nezávislost a grandeur. Avšak události spojené s koncem studené války měly za následek změnu obranné politiky Francie. Dochází k rozšiřování úkolů, které musí armáda v rámci svého poslání ochrany státu zastávat. Na základě tří faktorů (přístupu Francie k mezinárodnímu systému, k ochraně jednotlivce a ustupující role armády) je analyzováno postavení armády a její měnící se role v rámci obrany Francie.
|
|
|
The FRG in the Western Defence System, 1969-1974
Kminiak, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práca na tému Spolková republika Nemecko v bezpečnostnom systéme Západu, 1969-1974, pozostáva zo štyroch nosných a na seba nadväzujúcich častí. Prvou časťou je úvod, ktorý má uviesť čitateľa do problematiky tohoto diela. Jeho obsahom je tiež metodika postupu spracovania archívnych zdrojov a sekundárnej literatúry a ich tiež ich zhodnotenie. V nadväzujúcej časti je to analýza otázky zmluvy o nešírení jadrových zbraní, význam tejto zmluvy pre ďalšie smerovanie bezpečnostnej politiky a postoj tzv. veľkej koalície vo vzťahu k nej. V ďalšej je to analýza politiky détente a koncepcia európskej bezpečnostnej politiky Willyho Brandta, ďalej problematika vplyvu jednaní USA a ZSSR o SALT na stav bezpečnosti Spolkovej republiky Nemecko a tiež rozvíjanie vzájomných vzťahov SRN a NATO v procese SALT a angažovanosť Nixonovej administratívy v tejto politike. Jej obsah zahŕňa tiež otázku významu bezpečnostnej politiky koalície SPD-FDP v medzinárodnom kontexte. Vo štvrtej kapitole je to analýza vnútropolitických príčin Brandtovej bezpečnostnej politiky, predovšetkým problém existencie teroristickej skupiny Frakcia červenej armády. V závere kapitoly je to potom analýza postoja západonemeckej verejnosti na celkový stav bezpečnosti v sledovanom období. Posledná časť objasňuje závery docielené v tejto práci....
|
|
| |
|
|
Srovnání přístupů USA a EU k hrozbě Islámského státu
Stejskalová, Kristýna ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním bezpečnostní a strategické kultury Evropské unie a Spojených států amerických v přístupu k hrozbě Islámského státu. Srovnání proběhne na základě dvou samostatných analýz komplexní strategie a jednotlivých kroků obou aktérů z různých metodologických hledisek. V rámci jednotlivých analýz bude zkoumána bezpečnostní a strategická kultura aktéra ve světle historických milníků, dále budou představeny faktory angažmá v boji proti Islámskému státu, komplexní strategie v boji proti terorismu a jednotlivé kroky podniknuté v boji proti konkrétní bezpečnostní hrozbě. Na základě komparativní analýzy budou tyto přístupy srovnány a budou zodpovězeny nejen otázky, jakým způsobem se aktéři k hrozbě postavili a jak se tyto přístupy liší, ale také co stojí za těmito konkrétními kroky, které aktéři ve vztahu k Islámskému státu podnikli.
|
|
|
Vliv genderové rovnosti na mezinárodní bezpečnost (případová studie sankční režim OSN proti Iráku)
Boudová, Eliška ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Tato diplomová práce přibližuje problematiku genderové rovnosti a zasazuje ji do širšího kontextu mezinárodních vztahů a mezinárodní bezpečnosti. Cílem diplomové práce jezhodnotit možný dopad vyšší reprezentace žen v rozhodovacích pozicích na mezinárodní bezpečnost, zvláštní pozornost je přitom věnována specifické bezpečnostní situaci žen. Diplomová práce se zaobírá základními teoretickými východisky feministického diskurzu v teoriích mezinárodních vztahů a v otázkách bezpečnosti, obsahem poslední kapitoly je potom případová studie sankčního režimu uvaleného Radou bezpečnosti OSN proti Iráku jako důsledek rozpoutání první války v Zálivu.
|
|
|
Security in International Relations: International cooperation to prevent non-states threats.
Klykova, Ekaterina ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Thesis is focusing on the analysis of the situation in Syria in the period since 2011 till present times. First part will present main theoretical thoughts on the international security such as Realist school, Liberalist school, Human and Collective security concepts and the most modern theoretical school of security- Copenhagen school. That was done in case to have a clear notion of the international security development and to chose the one theory which will reflect the best the situation in Syria. In the practical part I analyzing the actions and inter actions of the main international security actors, such as United Nations plus important actors in the region of the Middle East -- Arab League, and of course Syrian government and opposition. Also I will try to apply Copenhagen school of Security on the Syrian situation and to find out if that theory is good or not for that kind of analysis. After browsing actions taken by actors and opposition in the conclusion I found out that nowadays international security system cannot be called very successful and that Copenhagen school of Security its good explanatory theory but it pretty useless in case of conflict resolution.
|
|
|
Sekuritizace hrozby zneužití civilní letecké dopravy
Prázdná, Eliška ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Mezinárodní bezpečnost se stala diskutovaným tématem v počátcích globalizace. Aktuálním tématem zůstává nadále. Jelikož přibližně 2,5 miliardy lidí ročně zvolí pro cestování leteckou dopravu, stává se i bezpečnost v letecké dopravě diskutovaným tématem. Cílem této práce je zkoumat proces sekuritizace, její aktéry a způsob institucionalizace, pomocí bezpečnostních opatření, které vešla v platnost po událostech z londýnského Heathrow, kde se ukázalo, jakou hrozbu může představovat zneužití civilní letecké dopravy. Práce nejdříve vymezuje teoretický koncept sekuritizace Kodaňské školy, který bude dále aplikován na konkrétní případ neuskutečněného teroristického útoku z londýnského letiště Heathrow roku 2006.
|
|
|
Vliv mezinárodní organizace na konflikt v členském státě: případ gruzínsko-abcházský
Kočer, Jan ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Tato práce pojednává o postavení a vlivu mezinárodních organizací při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti, zejm. při řešení ozbrojených konfliktů. Klíčové mezinárodní organizace mezivládního charakteru (zde OSN a OBSE) jsou z nejrůznějších úhlů pohledu na mezinárodní vztahy (pohled právní, bezpečnostní či pohled teorie mezinárodních vztahů) pokládány za garanty mezinárodního míru a bezpečnosti. Základním cílem této práce je upozornit na rozpory mezi normativními a teoretickými premisami (legalita a legitimita v úvahu přicházejících opatření) na straně jedné a realitou na straně druhé. Vycházeje z postulátu výjimečnosti postavení mezinárodních organizací při zajišťování mezinárodní bezpečnosti, který je v dané práci prezentován jako opodstatněný, zejména s ohledem na úlohu mezinárodních organizací při zastavení a nápravě mezinárodních zločinů, konfrontuji tuto tezi s reálným významem, činností a úlohou mezinárodních organizací při řešení konkrétního bezpečnostního problému. Metodu ověření tohoto rozporu tvoří analýza normativního základu, na kterém stojí mezinárodní společenství v oblasti mezinárodních bezpečnostních vztahů, konfrontovaná s obecnými limity plynoucími z fakticity společenské interakce v mezinárodních vztazích, které jsou dále podrobněji představeny v aplikační části, tj. případové studii věnující se mírovému procesu při řešení gruzínsko-abcházského sporu v uplynulých dvou desetiletích.
|
|
|
Malé státy v mezinárodních vztazích a otázky mezinárodní bezpečnosti
Žáková, Alice ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
S rozpadem bipolárního systému se zvýšil význam malých států a důraz již není kladen pouze na činnost velmocí. V globalizujícím se světě se ale také objevují nové hrozby, kterým musí státy čelit a adaptovat své bezpečnostní a zahraničně-politické nástroje. Cílem práce je zmapovat kroky, kterými si dva vybrané malé státy - Česká republika a Norsko zajišťují svou bezpečnost a minimalizují hrozby. První kapitola analyzuje vybrané země a rozhoduje, zda se opravdu jedná o malé státy. Po vydefinování největších hrozeb těchto států, kterými jsou terorismus a proliferace zbraní hromadného ničení, následuje analýza strategických postupů zem v boji proti terorismu v návaznosti na protiteroristické strategie OSN, OBSE, NATO a EU. Z tohoto pak vyplývá, že jsou tyto země sice malými, ale ne slabými státy a mohou se podílet na minimalizaci globálních hrozeb.
|
host ::
RSS.