|
|
Integrace dětí cizinců v prostředí mateřské školy v Praze.
KURUC, Daniela
Bakalářská práce se zabývá problematikou začleňování dětí cizinců žijících v České republice, konkrétně v Praze. Věnuje se zejména dětem, jejichž mateřský jazyk je jiný než český. V teoretické části popisuje specifika pedagogického přístupu v rámci problematiky, zmiňuje se o aktuálních možnostech a nastavení legislativy pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Seznámí čtenáře s klíčovými pojmy k tématu, pojedná o postavení multikulturní výchovy ve školním kurikulu, o roli možných rasových předsudků a jejich předcházení, o interkulturní komunikaci a problémech spojených s adaptací dítěte. Stručně zmíní statistiku české a pražské demografické struktury a její vývoj v posledních letech. Praktická část zkoumá teoretickou připravenost pedagogů na práci s předškolními dětmi, které přicházejí z odlišných sociokulturních prostředí a taktéž čelí jazykové bariéře. Všímá si specifických potřeb dětí cizinců při integraci do MŠ. Kvalitativní výzkumné šetření formou rozhovorů s pedagogy zjišťuje situaci v dané oblasti ve vybraných pražských školkách. V závěrečné diskusi je sestavena stručná metodická podpora pro pedagogy, včetně doporučení z "dobré" praxe, která vedou k úspěšnému začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem do českého kolektivu.
|
|
| |
|
|
Bílý dům uvádí: mediální obraz Baracka Obamy
Seidlová, Kristýna ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Diplomová práce Bílý dům uvádí: Mediální obraz Baracka Obamy se zabývá mediální prezentací prezidenta USA, Baracka Obamy, prostřednictvím oficiálního mediálního kanálu Bílého domu. V rámci kvalitativní sémiotické analýzy obsahu je zde zkoumáno pět záznamů projevů prezidenta Obamy, a to se zaměřením na jazykové, vizuální i auditivní znakové kódy. Samotné analýze předchází výklad odborných termínů, které se týkají převážně reprezentace reality. Na jejich základě je potom analýza pojata jako výčet různých způsobů dosažení mediální konstrukce reality, na níž má podíl jak sám prezident, tak Kancelář Bílého domu pro komunikaci, která má obsah zmíněného kanálu na starost. Pro rozšíření kontextu jsou zahrnuty i všeobecné informace o fungování mediální komunikace prezidenta USA. Cílem práce je tedy výklad jednotlivých komunikačních prvků nabídnutých kanálem Bílého domu a analýza jejich symbolického významu za účelem vykreslení procesu vzniku specifického mediálního obrazu prezidenta. Důležitý je pak také přístup k analyzovanému obsahu z pohledu interkulturní komunikace. Je totiž potřeba vzít v potaz, že je tento obsah vytvořen v americké kultuře a analyzován v české.
|
|
|
Vliv interkulturality na komunikaci pracovníků v organizaci
Pejková, Nikola ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Eger, Ludvík (oponent)
Práce se zabývá problematikou interkulturality a jejího vlivu na komunikaci pracovníků v organizaci. Zaměřuje se na vliv kulturního původu a souvisejících osobnostních specifik na komunikaci mezi pracovníky a dále komunikaci manažerů s pracovníky. Pozornost je zaměřena na odlišnosti v chování pracovníků z rozdílného kulturního prostředí, na význam znalostí specifik jiných kultur pro překonávání odlišností a optimální spolupráci v interkulturním prostředí. Problematika interkulturality a jejího vlivu na komunikaci mezi pracovníky v organizaci je nahlížena především z pohledu personálního řízení a práce se dále zabývá také odlišnými přístupy k managementu z teritoriálního hlediska.
|
|
|
Ruskojazyčná komunita v České republice
Bušková, Petra ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem procesu integrace u skupiny 5 ruskojazyčných osob v České republice. V první části práce jsou představeny teoretické pojmy spojené s integrací cizinců. Je zde zmíněna migrační politika státu, stereotypy a předsudky či jazykový aspekt procesu integrace. Druhá část práce obsahuje zprávu z výzkumu. Nejprve jsou zde charakterizovány zvolené metody jazykové biografie a následného interview. Následuje jejich analýza a interpretace u jednotlivých mluvčích. V závěru jsou shrnuty výsledky a jsou zde popsány integrační tendence mluvčích.
|
|
|
Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny
Garmash, Sofya ; Nekolová, Kateřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bariér, které se vyskytují při komunikaci mezi migrantem původem z Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska a českým knihovníkem. První kapitola představuje sebou teoretický úvod do interkulturní komunikace; jsou rozepsané takové pojmy, jako kultura, národnostní menšina, asimilace atd. V druhé kapitole jsou podrobně rozebrané bariéry (jazykové a psychologické), které mohou ovlivnit komunikace z obou stran. Třetí kapitola je věnovaná cizincům, jejich typologii (migrant, uprchlík, azylant) a typům pobytu, které migranti mohou získat na území České republiky. Také jsou zde stručně charakterizováni Ukrajinci, Rusové a Bělorusové, kteří přijíždí do tohoto státu (důvody k migraci, počet migrantů v Česku atd.). Čtvrtá kapitola je praktická a popisuje jak situaci v Městské knihovně v Praze, tak i výzkumy - včetně jejich přípravy, metodologie, průběhu a výsledků -, které byly mnou provedené na dvou pobočkách této knihovny. Výzkumy se zúčastnily jak knihovnici, tak i migranti; jsou představené .názory obou skupin respondentů. Na závěr jsou zhodnocené výsledky výzkumů a jsou dané doporučení, jak by mohli být analyzované bariéry překonané. Klíčová slova: interkulturní komunikace, migranti, knihovny, Městská knihovna v Praze, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci, bariéry
|
|
|
Propagace japonské kultury v ČR - analýza komunikace Informačního a kulturního centra Velvyslanectví Japonska v ČR a Česko-japonské společnosti v letech 2009-2010
Špánová, Kateřina ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Dolanský, Pavel (oponent)
Marketingově-komunikační aktivity mezi Japonskem a Českou republikou jsou tématem, kterému se ani přes poměrně významné česko-japonské ekonomické vztahy dodnes nedostalo hlubší analýzy. Tato práce se proto věnuje popisu stavu komunikace s cílem představit japonskou kulturu v ČR v celém jejím spektru. Práce rovněž předkládá popis obou kultur a jejich detailní srovnání, aby tak napomohla pochopení komunikace Japonska a ČR a jejích specifik. Vzájemné vztahy Japonska a ČR mají dlouhou historii sahající až k první světové válce a v závislosti na politických změnách s menšími přerušeními vždy existovaly. Po vzniku ČSFR (později ČR) byla znovuobnovena Česko-japonská společnost a vzniklo Kulturní a informační centrum Velvyslanectví Japonska v Praze - dvě organizace s rozdílným pozadím a podobným cílem: napomáhat vztahům mezi oběma zeměmi a pomáhat českému publiku poznat japonskou kulturu jak v jejích klasických, tak populárně kulturních formách. Tyto dvě organizace jsou v práci podrobeny podrobné analýze a následovně je předloženo několik tipů a připomínek k budoucímu rozvoji jejich komunikace, které by mohly pomoci její větší efektivitě.
|
|
| |
|
|
Problems in Intercultural Communication Caused by Differences in Czech and English
Macasová, Hana ; Vít, Radek (vedoucí práce) ; Morgan, Craig Alan (oponent)
Problémy v interkulturní komunikaci způsobené odlišností angličtiny a češtiny Tato práce pojednává o interkulturní komunikaci a problémech, jež s sebou přináší. Autorka se zde zabývá historií a definicí interkulturní komunikace a problémy, které mohou vzniknout při komunikaci dvou různých kultur, velkou pozornost poté věnuje komunikaci Angličanů a Čechů, kde se zabývá nejen odlišností jazyků, ale také rozdílností v povaze těchto dvou kultur. Na základě výzkumu dotazníkovou metodou poté v praktické části porovnává dva různé vzorky českých vysokoškolských studentů angličtiny. Klíčová slova interkulturní komunikace, kultura, jazyk, komunikace, anglický jazyk, český jazyk, stereotypy, překážky, problémy
|
|
|
Interkulturní masmediální komunikace a hledání dokonalého jazyka
Tesařová, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
(abstrakt) Cílem této diplomové práce je kvalitativní analýza výseku mediální dialogické sítě utvořené okolo chemického útoku, který se odehrál 21. srpna 2013 v Sýrii. Přestože hlavní sociální aktéři následného mezinárodního konfliktu, představitelé Spojených států amerických a Sýrie, prezident Obama, ministr zahraničí Kerry a prezident Asad na druhé straně, se nikdy tváří v tvář nesetkali, masová média jejich reakce usouvztažnila v koherentní dialog mezi západní a východní civilizací a oni to přijali jako součást mezikulturního vyjednávání významů a interpretací reality v rámci globálního masmediálního diskurzu. Metodologické aparáty konverzační analýzy a členské kategorizační analýzy poskytují nástroj k sledování sekvenčních a kategorizačních aspektů dynamického intertextuálního procesu specifikace a respecifikace klíčových kulturních a politických hodnot přímo v kontextu. Díky pojmu strukturované bezprostřednost bylo možné v analýze zohlednit také sekvenční uspořádání antecedentů události v historickém kontinuu. Analýza je založena na tradici etnometodologického výzkumu sociální interakce v masových médiích a inspirována články J. Nekvapila a I. Leudara, které se věnovaly analýze interkulturního dialogu bývalého amerického prezidenta Bushe a vůdce teroristické organizace Al-Káida (a dalších...
|
host ::
RSS.