|
|
Význam zpravodajské činnosti v období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)
Vacková, Kateřina ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Výzkum této diplomové práce se zabývá významem zpravodajské činnosti, která byla udržována na území Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939-1945. Jeden z hlavních cílů této práce je představit čtenáři význam a podstatu zpravodajské činnosti v době, kdy byla označena za ilegální. Tato aktivita je v práci autorkou podrobena bližšímu zkoumání se snahou lépe nastínit provoz zpravodajské činnosti v době okupace československého území. Dalším cílem, je zohlednit přístupy dvou velmocí (Velké Británie a Sovětského svazu) k československé zpravodajské činnosti, která v době druhé světové války přinášela cenné informace. Poslední cíl byl doplňující pro pochopení rozlišení a roztříštěnosti zpravodajské aktivity na území Protektorátu. Jedná se o zkoumání větví domácího odboje, který nahrazoval zpravodajskou činnost, kterou nemohla vykonávat ustanovená instituce s legislativním vymezením.
|
|
|
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty)
Šišlák, Stanislav ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty) Moje diplomová práce se pokouší zanalyzovat postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice. V dnešní době důležitost zpravodajských služeb celosvětově stoupá kvůli stále větší hrozbě teroristických útoků a zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. České zpravodajské služby se musí této situaci přizpůsobit, a právě proto jsem začal zkoumat příslušnou českou legislativu. Začal jsem zjišťovat, zda české zpravodajské služby mají potřebná oprávnění ke splnění svých zákonných povinností, kdo řídí a koordinuje jejich činnost, kdo je kontroluje apod. Všechny tyto otázky jsou blíže popsány a odpovězeny v mé práci. Diplomová práce se skládá z 5 kapitol, každá z nich se zabývá rozdílnými aspekty postavení a činnosti zpravodajských služeb. Kapitola jedna je víceméně obecná, následující kapitoly jsou spíše zaměřeny na české zpravodajské služby. První kapitola je úvodní. Je tu uvedeno několik definic pojmu "zpravodajská služba". Také jsem tam zmínil možná dělení zpravodajských služeb a základní náležitosti národní právní úpravy doporučené příslušnými mezinárodními organizacemi a dalšími mezinárodními institucemi. Následující druhá kapitola charakterizuje české zpravodajské služby. Cílem této kapitoly je přesně popsat české služby...
|
|
|
Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989
Ryza, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Projekt k bakalářské práci Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Tomáš Ryza 21. 5. 2011 Název práce: Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989 Anotace: Zpravodajské služby jsou jednou z nejproblematičtějších složek každého státu. Pokud stát využívá zpravodajských služeb příliš a dá jim velké pravomoci, dostává se automaticky pod neustálý tlak kritiky svých občanů. Pokud naopak poskytne zpravodajským službám pravomocí málo, dosadí "slabého" ředitele nebo zavede příliš mnoho kontrolních mechanismů, jako tomu bylo v ČSFR krátce po revoluci v roce 1989, může dojít k zablokování funkčnosti těchto služeb a zvýšení zranitelnosti státu. Specifickým problémem s tím spojeným je počet služeb, kterými stát disponuje. Větší množství je sice náročnější na státní rozpočet, na druhou stranu zpravodajská činnost zasahuje do řady oblastí, které se nemusí navzájem slučovat, pokud budou přiřazeny pouze jedné službě. S velkým množstvím služeb je však na druhou stranu spojeno riziko neefektivity celého systému, nepřirozeného toku informací a jejich zamlčování či dokonce zneužívání v konkurenčním boji jednotlivých služeb. Ve své bakalářské práci se proto pokusím zodpovědět otázku, jakými zpravodajskými systémy disponují...
|
|
|
Je třeba reformovat české zpravodajské služby?
Bulan, Jiří ; Šándor, Andor (vedoucí práce) ; Balabán, Miloš (oponent)
Bulan, Jiří. Je třeba reformovat české zpravodajské služby? Praha, 2011. 101 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce Gen. Ing. Andor Šándor. Anotace (abstrakt) Diplomová práce je komparativní analýzou českého zpravodajského systému. Na základě odborných statí a především rozhovorů se současnými i bývalými zpravodajci a některými politiky se snaží odpovědět jak, a případně zda vůbec reformovat české zpravodajské služby. Ukázalo se, že mezi některými českými zpravodajskými službami i uvnitř služeb samotných panuje napjatá atmosféra, kterou zapříčinila různá osobní selhání. Ve všech zjištěných případech šlo o jednotlivé osobní excesy, nikoliv systémové chyby. Představitelé služeb hodnotí schopnost odhalovat bezpečnostní hrozby kriticky. Službám chybí především silné řízení ze strany vlády, stejně tak nezávislá kontrola živých operací služeb. Jak zlepšit práci služeb? Právě zpravodajská komunita musí stanovit společnou vizi, která vzejde jedině z hlubší interní odborné diskuze. Bez ní není možné systémové reformy provést.
|
|
|
Kurýři západních zpravodajských služeb v letech 1948 - 1955: Sociální kontext, motivace, dilemata
Limberský, Jan ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt předpoklady a motivace západních kurýrů jako sociální skupiny k protikomunistické rezistenci v letech 1948 až 1955. Zároveň se kurýry snaží zasadit do kontextu studené války a československých dějin. Práce tak činí prostřednictvím výslechových protokolů československé Státní bezpečnosti. Klíčová slova kurýr, zpravodajské služby, studená válka, Československo, padesátá léta, státní socialismus.
|
|
|
Zpravodajská komunita Spojených států amerických: Byla adekvátně zreformována po teroristických útocích v září 2001?
Kondrótová, Katarína ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Cílem této práce bude identifikovat selhání a nedostatky zpravodajské komunity Spojených států amerických, které umožnily provedení teroristických útoků v září 2001, a posléze zanalyzovat, jestli na ně reforma z roku 2004 reagovala adekvátně. Práce bude sledovat vývoj zpravodajských praktik ve Spojených státech, se zaměřením na selhání které nastali před a počas září 2001. Následně rozebere reformní zákon Intelligence Reform and Terrorism Prevention Act z roku 2004 a zhodnotí, jestli napravil tato selhání a vylepšil tím kontrateroristické opatření v kontextu Spojených států, a teda i mezinárodně. Práce by měla poskytnout odpovědi na nasledující otázky: Byl zákon IRTPA vhodnou reakcí na teroristické útoky v září 2001? Jaký byl jeho dopad na americkou zpravodajskou komunitu?
|
|
|
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty)
Šišlák, Stanislav ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty) Moje diplomová práce se pokouší zanalyzovat postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice. V dnešní době důležitost zpravodajských služeb celosvětově stoupá kvůli stále větší hrozbě teroristických útoků a zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. České zpravodajské služby se musí této situaci přizpůsobit, a právě proto jsem začal zkoumat příslušnou českou legislativu. Začal jsem zjišťovat, zda české zpravodajské služby mají potřebná oprávnění ke splnění svých zákonných povinností, kdo řídí a koordinuje jejich činnost, kdo je kontroluje apod. Všechny tyto otázky jsou blíže popsány a odpovězeny v mé práci. Diplomová práce se skládá z 5 kapitol, každá z nich se zabývá rozdílnými aspekty postavení a činnosti zpravodajských služeb. Kapitola jedna je víceméně obecná, následující kapitoly jsou spíše zaměřeny na české zpravodajské služby. První kapitola je úvodní. Je tu uvedeno několik definic pojmu "zpravodajská služba". Také jsem tam zmínil možná dělení zpravodajských služeb a základní náležitosti národní právní úpravy doporučené příslušnými mezinárodními organizacemi a dalšími mezinárodními institucemi. Následující druhá kapitola charakterizuje české zpravodajské služby. Cílem této kapitoly je přesně popsat české služby...
|
|
|
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty)
Bezděk, Tomáš ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl uceleným způsobem popsat právní aspekty postavení a činnosti tří zpravodajských služeb České republiky, kterými jsou Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství. Práce vychází z právního stavu k 1. lednu 2016, ale zohledňuje také historický vývoj legislativy v této oblasti od počátku devadesátých let minulého století. Nastiňuje také možnosti právní úpravy de lege ferenda. Práce vychází z veřejně dostupných zdrojů, zejména právních předpisů, judikatury Ústavního soudu České republiky, podzákonných právních předpisů, odborné literatury a odborných článků a webových stránek zpravodajských služeb ČR. Práce je členěna do osmi hlavních kapitol. Úvodní kapitola je zaměřena na definici obecných pojmů, které jsou pro tuto oblast nejdůležitější - zejména se jedná o pojmy zpravodajská služba, zpravodajská informace a zpravodajský cyklus. Druhá kapitola popisuje vývoj zpravodajských služeb na území bývalého Československa a České republiky mezi lety 1918-1994. Třetí kapitola se věnuje obecné charakteristice jednotlivých služeb. Popisuje také okruh působnosti jednotlivých služeb. Kapitola čtvrtá popisuje nejdůležitější oprávnění zpravodajských služeb ČR podle příslušných právních předpisů. Pátá kapitola se zabývá právním...
|
|
|
Vybrané aspekty právní úpravy a organizace StB v letech 1945-1969
Vyskočil, Zdeněk ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zachycení vybraných aspektů právní úpravy a organizace StB v kontextu s její činností v letech 1945 - 1969. Pojetí doktríny ochrany státního zřízení, které se projevilo v aplikaci právní úpravy ve vězeňství i ve vlastním vývoji, který ovlivnil na dlouhá desetiletí ochranu státu a státního zřízení, a který ve svých obecných motivech a principech přetrvává v podstatě do dnes. Práce se skládá z úvodu a předmluvy, ve kterých se obecně deklarují společenské jevy a události, které lze analyticky vyvodit z provedeného zkoumání historických reálií. Vlastní těžiště práce je pak uvedeno v šesti hlavních kapitolách, které obsahují vlastní podkapitoly. Úvod a předmluva deklarují společenské události, které vedly ke vzniku nového právního řádu a ke vzniku instituce chránící tento nový společenský i právní řád. Ve třetí kapitole je upraven vliv StB na vězeňství. Konkrétně faktické a právní aspekty, které motivovaly StB pro svou činnost na úseku vězeňství. Čtvrtá kapitola obecně pojímá vznik, vývoj a vlivy, které formovaly jak fakticky, tak po právní stránce vlastní existenci StB v dané době. Pátá kapitola odráží obecně vývoj poválečné ochrany státu a státního zřízení s ohledem na právní a společenské aspekty činnosti instituce, jakou byla StB. V šesté kapitole je uvedena činnost...
|
|
|
Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989
Ryza, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Projekt k bakalářské práci Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Tomáš Ryza 21. 5. 2011 Název práce: Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989 Anotace: Zpravodajské služby jsou jednou z nejproblematičtějších složek každého státu. Pokud stát využívá zpravodajských služeb příliš a dá jim velké pravomoci, dostává se automaticky pod neustálý tlak kritiky svých občanů. Pokud naopak poskytne zpravodajským službám pravomocí málo, dosadí "slabého" ředitele nebo zavede příliš mnoho kontrolních mechanismů, jako tomu bylo v ČSFR krátce po revoluci v roce 1989, může dojít k zablokování funkčnosti těchto služeb a zvýšení zranitelnosti státu. Specifickým problémem s tím spojeným je počet služeb, kterými stát disponuje. Větší množství je sice náročnější na státní rozpočet, na druhou stranu zpravodajská činnost zasahuje do řady oblastí, které se nemusí navzájem slučovat, pokud budou přiřazeny pouze jedné službě. S velkým množstvím služeb je však na druhou stranu spojeno riziko neefektivity celého systému, nepřirozeného toku informací a jejich zamlčování či dokonce zneužívání v konkurenčním boji jednotlivých služeb. Ve své bakalářské práci se proto pokusím zodpovědět otázku, jakými zpravodajskými systémy disponují...
|
host ::
RSS.