Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Profesní kompetence učitele - Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace
Bártová, Ilona ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
NÁZEV: Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace. AUTOR: Ilona Bártová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá kompetencemi učitele, konkrétně komunikací, jak učitelé v profesním kontextu komunikují ve smyslu reportování, informování, administrace. Teoretická část pojednává o kompetencích učitele, o classroom managementu, jaký je vztah classroom managementu a school managementu. Podrobněji se věnuji jedné kompetenci učitele a tou je komunikace ve smyslu informování, reportování, administrace. Ve druhé části se píše o výzkumu. Jakou jsem použila metodu výzkumu, jak je výzkum realizován. Cílem výzkumu je analyzovat, zpřehlednit a popsat, jak učitelé komunikují uvnitř organizace i směrem ven ze školy. S kým nejčastěji, jakým způsobem, jaká jsou úskalí jejich komunikace. Přesněji řečeno, zmapování komunikace učitele ve smyslu informování, reportování a administrace. Výzkum byl deskriptivní, kvalitativní. Oslovila jsem 3 učitelky z mateřské školy a 3 učitelky ze základní školy. Proběhlo interview, kde paní učitelky nejprve sdělily, co si představují pod pojmem informování, reportování a administrace. Dále odpovídaly na otázky, které jsem měla připravené a ty jsem podle potřeby...
Varování a informování obyvatel v obcích do 500 občanů ve vybraných okresech Pardubického kraje
KUČERA, Jiří
Cílem bakalářské práce je návrh opatření ke zkvalitnění a sjednocení varování a informování obyvatel v obcích do 500 občanů v Pardubickém kraji. Současný stav dané problematiky JSVV obyvatelstva není v obcích do 500 občanů v Pardubickém kraji sjednocen. Tento systém je v řadě obcí zastaralý a nefunkční. Sjednocení systému brání nedostatek finančních prostředků a nevyhovující technologické zázemí. V současné době jsou na JSVV vynakládány prostředky především v souvislosti s provozem a opravami. V obcích, kde nemají instalován JSVV starosta informuje občany náhradním způsobem (PČR, hasiči, osobně). V teoretické části bakalářské práce je provedena analýza a rešerše dostupné odborné literatury a platných právních předpisů týkajících se daného problému. Teoretická část obsahuje i pohled do historie, současný stav tohoto systému a použití technologických prvků v Pardubickém kraji. Ve výzkumné části je provedeno dotazníkové šetření v obcích do 500 občanů dle stanovených kritérií. Výběr obcí byl uskutečněn náhodným výběrem a dotazníky vybraným obcím byly odeslány. Výzkumná otázka zní takto: "Jakým způsobem je zabezpečeno varování a informování obyvatel v obcích do 500 obyvatel ve vybraných okresech Pardubického kraje?" Výzkumnou otázkou bylo zjištěno, že ze 40 zkoumaných obcí má 18 obcí funkční sirénu elektrickou, 6 obcí funkční sirénu elektronickou, 5 obcí funkční sirénu ruční, 11 obcí využívá výstražné a rozhlasové zařízení umístěné na vozidle hasičů, 7 obcí využívá spojku na kole, motocyklu, v automobilu, 26 obcí využívá místní informační systém (místní rozhlas) a 5 obcí využívá jiný způsob varování obyvatel (starosta osobně). Některé obce využívají více způsobů varování a informování občanů. Po vyhodnocení je patrné, že systém není sjednocen a modernizován. V závěru práce jsou nabídnuta opatření ke zkvalitnění stávajícího problému. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty zkoumaným obcím a HZS Pardubického kraje.
Profesní kompetence učitele - Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace
Bártová, Ilona ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
NÁZEV: Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace. AUTOR: Ilona Bártová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá kompetencemi učitele, konkrétně komunikací, jak učitelé v profesním kontextu komunikují ve smyslu reportování, informování, administrace. Teoretická část pojednává o kompetencích učitele, o classroom managementu, jaký je vztah classroom managementu a school managementu. Podrobněji se věnuji jedné kompetenci učitele a tou je komunikace ve smyslu informování, reportování, administrace. Ve druhé části se píše o výzkumu. Jakou jsem použila metodu výzkumu, jak je výzkum realizován. Cílem výzkumu je analyzovat, zpřehlednit a popsat, jak učitelé komunikují uvnitř organizace i směrem ven ze školy. S kým nejčastěji, jakým způsobem, jaká jsou úskalí jejich komunikace. Přesněji řečeno, zmapování komunikace učitele ve smyslu informování, reportování a administrace. Výzkum byl deskriptivní, kvalitativní. Oslovila jsem 3 učitelky z mateřské školy a 3 učitelky ze základní školy. Proběhlo interview, kde paní učitelky nejprve sdělily, co si představují pod pojmem informování, reportování a administrace. Dále odpovídaly na otázky, které jsem měla připravené a ty jsem podle potřeby...
Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace
Bártová, Ilona ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
NÁZEV: Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace. AUTOR: Ilona Bártová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D. Závěrečná práce se zabývá pojmem kompetence učitele, konkrétně komunikací. Jak učitelé v profesním kontextu komunikují ve smyslu reportování, informování, administrace. Pojmem management, classroom management, jaký je vztah classroom managementu a school managementu. Vysvětluje pojem kompetence, kompetence učitele. Podrobněji se věnuji jedné kompetenci učitele a tou je komunikace. Prezentuje výsledky rozhovorů a dotazníkového šetření, jak učitelé a ředitelé komunikují ve smyslu informování, reportování a administrace. Porovnává data získaná rozhovory s učitelkami mateřských a základní škol s daty získaných z dotazníků určených ředitelům mateřských a základních škol. Klíčová slova: management, classroom management, school management kompetence, kompetence učitele, komunikace, funkce komunikace, informování, reportování, administrace
Zobrazení výstav EXPO v Ósace (1970), Vancouveru (1986) a Seville (1992) v dobovém denním tisku
Novotná, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Výstavy Expo jsou událostmi světového významu, jejichž tradice sahá až do roku 1851 a řadí se k nejdůležitějším kulturním událostem, jichž se účastní desítky států celého světa. V bakalářské práci analyzuji, jak o světových výstavách v Ósace (1970) a Seville (1992) a o specializované výstavě ve Vancouveru (1986) informovaly deníky Rudé právo a Mladá fronta (později Mladá fronta Dnes). Jak se způsob informování měnil v průběhu let a jak se lišil mezi jednotlivými deníky. Cílem mé bakalářské práce je získat přehled o výstavách Expo, o pozornosti, jimž se jim od zmiňovaných deníků dostalo, a o obrazu, který v periodikách získaly.
Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu na ortopedickém oddělení v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.
DOUDOVÁ, Klára
Základní teoretická východiska: Protože se tato bakalářská práce zabývá především informovaností klientů, bylo nutné v práci zmínit i informace o komunikaci ve zdravotnickém zařízení. Komunikace probíhá vždy mezi dvěma či více lidmi. Během komunikace si lidé sdělují potřebné informace, své pocity, postoje, hovoří o vztazích a náladách. Existuje několik komunikačních pravidel, která by měl člověk dodržovat, ovšem záleží na člověku samotném, zda se jimi bude řídit, nebo ne. Komunikační dovednosti se dají postupně rozvíjet a jsou pro nás důležité i v osobním životě. Pokud člověk ztratí schopnost komunikovat, může to vést k ohrožení jeho vztahů s ostatními lidmi. Pro zdravotnické pracovníky je rovněž velmi důležitá oblast sociálních dovedností (Mikuláštík 2003). Cíle práce: Zjistit informovanost klientů v rámci předoperační přípravy po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit informovanost klientů v rámci pooperační péče po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit, zda mají klienti po totální endoprotéze možnost následné péče (rehabilitace, lázeňská léčba). K těmto cílům byly vytvořeny následující otázky: V jakých oblastech jsou klienti v rámci předoperační přípravy informováni? Jakým způsobem jsou klienti informování v rámci pooperační péče? Jaké možnosti následné péče mají klienti po totální endoprotéze? Metodika: Pro výzkumné šetření bylo zvoleno kvalitativní šetření sběru dat. Kvalitativní šetření bylo schváleno od hlavní sestry nemocnice, kde měl probíhat výzkum, ale nakonec se rozhovory realizovaly v domácím prostředí u klientů. Šetření bylo provedeno formou polostrukturovaných rozhovorů, rozhovory byly anonymní. Sběr dat probíhal v březnu 2015 u sedmi respondentů. I přesto, že rozhovory probíhaly v domácím prostředí klientů, bylo potřeba schválení výzkumu od hlavní sestry. A to zejména z toho důvodu, že byla zkoumána i následná péče u klientů po totální endoprotéze. Bylo tedy nutné si klienty před totální endoprotézou vytipovat v nemocničním zařízení a teprve po určité době po operaci s nimi rozhovory provést.
Analýza informačních zdrojů a technologií v zoologické zahradě
Jarešová, Nikola ; Veber, Jaromír (vedoucí práce) ; Smutný, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na způsoby informování návštěvníků, využívané informační zdroje a technologie v Zoo Praha. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je věnována úvodu. Druhá kapitola vysvětluje pojmy, které souvisí s informováním. Třetí kapitola představuje organizaci Zoo Praha. Čtvrtá kapitola popisuje konkrétní informační zdroje a technologie v Zoo Praha. Pátá kapitola obsahuje analýzu získaných dat z dotazníkového šetření od návštěvníků zoologické zahrady. V šesté kapitole se nachází závěr. Cílem práce je představit způsoby informování návštěvníků v Zoo Praha, které jsou podpořené využíváním různorodých informačních zdrojů. Současně je cílem s využitím dotazníkového šetření analyzovat preference a názory návštěvníků Zoo Praha z hlediska využívání informačních zdrojů a technologií.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.