|
|
Vizuální sebeprezentace uživatelů na seznamovací aplikace Tinder
Krkoška, David ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Diplomová práce zkoumá vizuální sebeprezentaci uživatelů seznamovací aplikace Tinder a vyhodnocuje, jak se tato prezentace liší v závislosti na genderu a kultuře. V teoretické části se věnuje fenoménu online seznamování a jeho společenskému významu. Dává ho také to kontextu společenských změn a transformace partnerských vztahů. V druhé části potom podrobněji rozebírá teorie managementu dojmů a jejich aplikaci na online prostředí. Shrnuje také, jakou roli ve vizuální prezentaci hraje gender a dává toto téma do kontextu teorie male gaze a teorie sebeobjektifikace. V neposlední řadě se pak věnuje teoretickým konceptům souvisejícím s analýzou vizuální prezentace. Praktická část práce následně využívá kvantitativní obsahovou analýzu k zodpovězení stanovených otázek. Výzkum odhalil odlišnosti v prezentaci sledovaných skupin a inklinaci mužů a žen k prezentaci skrze tradiční genderové role. Byl ale například vysledován i typ uživatelek, jejichž prezentace tomuto stereotypnímu zobrazování neodpovídala.
|
|
|
Politická komunikace a sebeprezentace vybraných předsedů politických stran v Poslanecké sněmovně na sociálních sítích
Kohoutová, Kateřina ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou politické komunikace a sebeprezentace vybraných předsedů politických stran/hnutí v Poslanecké sněmovně na sociálních sítích Instagram a Facebook. Sledované období v této práci představují dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tedy 8. 8. - 8. 10. 2021. Vybranými předsedy jsou za vládnoucí strany Ivan Bartoš (Pirátská strana) a za opoziční strany Tomio Okamura (hnutí Svobodná a přímá demokracie). Cílem bakalářské práce je aplikovat výzkumný problém: Prolínání osobní a oficiální politické komunikace skrze sociální sítě vede k dominanci osobnosti v politické komunikaci, což směřuje k personalizaci, sebeprezentaci, celebritizaci a emocionalizaci. Nejprve jsou v práci definovány hlavní teoretické pojmy na základě použití české a zahraniční odborné literatury. Práce se opírá o provedenou kvantitativní obsahovou analýzu příspěvků zvolených předsedů na sociálních sítích. Dle užité odborné literatury a uskutečněné analýzy práce dochází k závěru, že ve sledovaném období je možné jasně pozorovat prolínání osobní a polické komunikace na profilech Ivana Bartoše. V jeho případě převládá personalizovaná politická komunikace, která je založena převážně na sebeprezentaci a celebritizaci osobnosti, jde primárně o osobní sdělení, které jsou částečně...
|
|
|
(Zne)užití grafických výstupů ve výročních zprávách podniků
CZERWENKOVÁ, Michala
Tato diplomová práce se zabývá grafickými výstupy ve výročních zprávách podniků z roku 2020, konkrétně 100 největších podniků v České republice a vybraných podniků obcho-dovaných na Burze cenných papírů Praha. Grafy a diagramy proměňují výroční zprávy v atrak-tivní dokumenty a zároveň umožňují rychlé a přehledné předání velkého množství dat, včetně zobrazení trendů. Grafické výstupy také slouží jako nástroje impression managementu, pro-střednictvím kterého podniky záměrně volí grafické výstupy, aby navodily příznivý dojem o své výkonnosti. Nejčastěji dochází k manipulaci grafů skrze osy grafu, časové řady, zkreslení graficky zobrazovaných hodnot a nevhodnou volbou typu grafu. Zkreslení grafů je měřeno pomocí GDI a RGD indexů.
|
|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
| |
|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
|
Měření sociální žádoucnosti v podmínkách zkouškové situace
Francová, Anna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Bakalářská práce se věnuje míře sociálně žádoucího stylu odpovídání v dotazníku BIDR-CZ (Balanced Inventory od Desirable Responding, Paulhus 1984; v české úpravě Preiss a Mačudová, 2013) v reálné situaci psychologicko-diagnostického vyšetření a následnému srovnání výsledků mezi experimentální a kontrolní skupinou. Experimentální skupinu tvoří kandidáti na funkci soudce, státního zástupce a exekutora. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve skóre BIDR-CZ mezi experimentální a kontrolní skupinou. Skóre kandidátů na profesi v justici bylo statisticky významně vyšší v celkové škále i v obou subškálách než skóre osob z kontrolní skupiny. První část práce uvádí teoretické vymezení sociální desirability, definic, terminologie a rozdělení tohoto pojmu. Dále obsahuje pojetí sociální desirability jako odpověďového stylu, zkoumání validity testových metod pod jejím vlivem a přehled zahraničních výzkumů, které se tímto tématem zabývají. Také je zde podrobně zmíněn proces výběru justičních čekatelů v České republice, podmínky dané zákonem i testové metody použité během vyšetření. Klíčová slova: BIDR, sociální desirabilita, kontrola dojmu, sebeklam, sebeprezentace, zkreslení odpovědi.
|
host ::
RSS.