|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hydrocefalem
Suková, Elishka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována ošetřovatelskému procesu a edukaci u pacienta s hydrocefalem. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry onemocnění ovlivňuje kvalitu života pacienta, se zaměřením na období před a po zavedení ventrikulo-peritoneálního shuntu. Dále, jak se pacient cítil v době hospitalizace, zda byl spokojen s přístupem personálu, jestli byl řádně edukován před a po operačním zákroku či před propuštěním do domácího ošetřování. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu onemocnění, jeho příčinám v novorozeneckém, dětském i dospělém věku, příznakům pacientů všech věkových kategorií a možnostem léčby. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, analýze získaných dat a porovnání výsledků práce s obdobnými pracemi. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření proběhlo na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a se souhlasem vedení dané kliniky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že 86,11% dotazovaných udává zlepšení svého zdravotní stavu po implantaci ventrikulo-peritoneálního shuntu. Většina respondentů, konkrétně 97,22% byla velmi spokojena s...
|
|
Normotenzní hydrocefalus- komplexní přístup k diagnostice a léčbě
Skalický, Petr ; Bradáč, Ondřej (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Keller, Jiří (oponent)
Normotenzní hydrocefalus (NPH) představuje důležitou součást diferenciální diagnos- tiky příčin kognitivního deficitu, poruch chůze a inkontinence u pacientů vyššího věku. To platí především pro normotenzní hydrocefalus idiopatický (iNPH), kterému je tato práce dominantně věnována. Průběh onemocnění ovlivňuje řada faktorů, proto komplexní pří- stup hodnotící více proměnných doprovázející toto onemocnění, onemocnění komorbidní či zvažované v diferenciální diagnóze, ale i komplexní přístup k terapii, která v sobě skrývá mnohem více než jen implantaci derivačního systému pro odvod mozkomíšního moku, může zlepšit kvalitu života těchto pacientů. Pilířem předkládané disertační práce jsou dvě prvoautorské práce. První z těchto studií se zabývá morfologickými parametry získanými při MRI vyšetření a jejich schopností predikovat zlepšení v chůzi po implan- taci zkratu u iNPH pacientů. Zhodnotili jsme prediktivní výkonnost skóre pro hodnocení hydrocefalu s disproporčně zvětšenými subarachnoidálními prostory (DESH skóre), úhlu corpus callosum a příznaku cingulárního sulku oproti referenčnímu standardu v podobě funkčního vyšetření - lumbálního infuzního testu (LIT) a vnější lumbální drenáže (ELD). Ve druhé práci jsme sledovali změny ve všech hlavních symptomech iNPH pomocí pestré palety vyšetření u pacientů,...
|
|
Život s diagnózou Hydrocephalus
PŠIKALOVÁ, Debora
Tato bakalářská práce, se zabývá životní historií jedince s diagnózou hydrocefalus. Je napsaná v designu deskriptivní případové studie. Dílčím cílem této bakalářské práce, je popsat a následně analyzovat, edukační historii jedince s diagnózou hydrocefalus, se zaměřením na jednotlivé činitele inkluzivního vzdělávacího procesu. Ke sběru dat, jsem využila informace ze zdravotní karty, s přiložením CT snímků uložení shuntu a poskytnutí osobních informací jedince, s obstrukčním hydrocefalem. Kromě sběru dat ze zdravotní karty, jsem využila techniky narativního rozhovoru s rodiči. Má výběrová studie, je zaměřena na mou osobu, s ohledem na velice nízký výskyt tohoto onemocnění, bez dalších přidružených diagnóz a bez mentálního či fyzického postižení. Na závěr případové studie, jsem zhodnotila edukační proces, kde jsem popsala názor mé matky na přístup pedagogů a také můj pohled. V názorech jsme se shodly. I přestože rodiče podali pedagogům, co nejvíce informací, někteří z nich, se rozhodli skutečnost ignorovat a rozhodli se mě považovat za simulanta a můj zdravotní stav zlehčovat. Nakonec jsem shrnula svou případovou studii. Veškeré informace uvedené v bakalářské práci, mohou být doplňkovým podkladem pro studenty studijních oborů, zaměřených na práci s lidmi se zdravotním postižením. Zároveň bakalářská práce může sloužit i jako pomůcka, pro pedagogy, kteří mají ve svých třídách integrované dítě, s obstrukčním hydrocefalem.
|
|
Zhodnocení výskytu a významu vybraných organických a funkčních změn centrálního nervového systému u pacientů s neurofibromatózou typ 1
Glombová, Marie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Nevšímalová, Soňa (oponent) ; Starý, Jan (oponent)
Cíle práce: 1) Zhodnotit klinický význam nálezů na MR zobrazeních mozku, především gliomů a hydrocefalu, a dle výsledků upravit indikační kritéria MR tak, aby tyto život ohrožující komplikace byly včas zachyceny. 2) V rámci zpracování všech dat v celém souboru odhalit možné příčiny vysokého počtu sporadických případů. 3) Vyhodnotit diagnostický význam využití biomarkerů - neuron specifické enolázy (NSE) a proteinu S100B u pacientů s mozkovými gliomy. Metodika: Samostatně jsem zpracovala soubor 285 dětí s NF1, které byly sledovány na Klinice dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol v letech 1990 - 2010. Všechny děti měly MR zobrazení mozku. Hodnotila jsem incidenci nálezů na MRI mozku, klinický vývoj, věk v době manifestace gliomů a nutnost léčby. Dále jsem u pacientů sledovala obecná data, mimo jiné i vliv věku rodičů na sporadický výskyt NF1 a z neurologických komplikací výskyt epilepsie. Statisticky jsem nálezy u skupiny NF1 pacientů s gliomy porovnala se skupinou pacientů bez gliomů mozku. Výsledky: Gliom mozku mělo celkem 87/285 (30.5 %) pacientů s NF1 - 77/285 (27 %) gliom zrakové dráhy (OPG) a 29/285 (10.2 %) gliom mimo zrakovou dráhu (GOOP), z toho 19 zároveň OPG i GOOP. Celkem bylo pro gliom léčeno 43/87 (49.4 %), resp. 43/285 (15.1 %) dětí. Obstrukční hydrocefalus byl zjištěn u 22/285 (7.7 %)...
|
|
Rozvoj soběstačnosti u pacientů s hydrocephalem
Brindová, Jana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Rozvoj soběstačnosti u pacientů s hydrocephalem, je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje teoretické zpracování tématu. Je zde rozebrána problematika hydrocephalu a problematika soběstačnosti v jednotlivých oblastech sebepéče. U hydrocephalu se autorka nejdříve detailně zabývá anatomií mozkových komor a vznikem, složením a cirkulací mozkomíšního moku. Následuje podrobné pojednání o podstatě samotného onemocnění, jeho druzích, příčinách, příznacích, diagnostice a léčbě. Konečně je zde rozebrána i kvalita života pacientů s tímto onemocněním. V oblasti soběstačnosti se autorka zaměřila na samotný pojem soběstačnosti, přičemž začíná obecným výkladem a souvisle přechází k popisu jeho jednotlivých aspektů s ohledem na pohyb a pohybovou aktivitou pacienta, jeho hygienu a oblékání, vyprazdňování moče a stolice a výživu. Druhá část práce je pojata jako empirická. Je zde zaznamenáno, co bylo zjištěno pomocí dotazníkového šetření. Autorka zkoumá, zda došlo u pacientů po operaci ke zlepšení v konkrétních oblastech soběstačnosti, a pokud ano, v jakém rozsahu. Zkoumanými oblastmi soběstačnosti jsou soběstačnost při jídle, hygieně, vyprazdňování, chůzi a oblékání. Z prováděného průzkumu je zřejmé, že léčba hydrocephalu má pro pacienta velký význam a že téměř u všech respondentů...
|
| |
|
Zhodnocení výskytu a významu vybraných organických a funkčních změn centrálního nervového systému u pacientů s neurofibromatózou typ 1
Glombová, Marie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Nevšímalová, Soňa (oponent) ; Starý, Jan (oponent)
Cíle práce: 1) Zhodnotit klinický význam nálezů na MR zobrazeních mozku, především gliomů a hydrocefalu, a dle výsledků upravit indikační kritéria MR tak, aby tyto život ohrožující komplikace byly včas zachyceny. 2) V rámci zpracování všech dat v celém souboru odhalit možné příčiny vysokého počtu sporadických případů. 3) Vyhodnotit diagnostický význam využití biomarkerů - neuron specifické enolázy (NSE) a proteinu S100B u pacientů s mozkovými gliomy. Metodika: Samostatně jsem zpracovala soubor 285 dětí s NF1, které byly sledovány na Klinice dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol v letech 1990 - 2010. Všechny děti měly MR zobrazení mozku. Hodnotila jsem incidenci nálezů na MRI mozku, klinický vývoj, věk v době manifestace gliomů a nutnost léčby. Dále jsem u pacientů sledovala obecná data, mimo jiné i vliv věku rodičů na sporadický výskyt NF1 a z neurologických komplikací výskyt epilepsie. Statisticky jsem nálezy u skupiny NF1 pacientů s gliomy porovnala se skupinou pacientů bez gliomů mozku. Výsledky: Gliom mozku mělo celkem 87/285 (30.5 %) pacientů s NF1 - 77/285 (27 %) gliom zrakové dráhy (OPG) a 29/285 (10.2 %) gliom mimo zrakovou dráhu (GOOP), z toho 19 zároveň OPG i GOOP. Celkem bylo pro gliom léčeno 43/87 (49.4 %), resp. 43/285 (15.1 %) dětí. Obstrukční hydrocefalus byl zjištěn u 22/285 (7.7 %)...
|
|
Rozvoj soběstačnosti u pacientů s hydrocephalem
Brindová, Jana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Rozvoj soběstačnosti u pacientů s hydrocephalem, je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje teoretické zpracování tématu. Je zde rozebrána problematika hydrocephalu a problematika soběstačnosti v jednotlivých oblastech sebepéče. U hydrocephalu se autorka nejdříve detailně zabývá anatomií mozkových komor a vznikem, složením a cirkulací mozkomíšního moku. Následuje podrobné pojednání o podstatě samotného onemocnění, jeho druzích, příčinách, příznacích, diagnostice a léčbě. Konečně je zde rozebrána i kvalita života pacientů s tímto onemocněním. V oblasti soběstačnosti se autorka zaměřila na samotný pojem soběstačnosti, přičemž začíná obecným výkladem a souvisle přechází k popisu jeho jednotlivých aspektů s ohledem na pohyb a pohybovou aktivitou pacienta, jeho hygienu a oblékání, vyprazdňování moče a stolice a výživu. Druhá část práce je pojata jako empirická. Je zde zaznamenáno, co bylo zjištěno pomocí dotazníkového šetření. Autorka zkoumá, zda došlo u pacientů po operaci ke zlepšení v konkrétních oblastech soběstačnosti, a pokud ano, v jakém rozsahu. Zkoumanými oblastmi soběstačnosti jsou soběstačnost při jídle, hygieně, vyprazdňování, chůzi a oblékání. Z prováděného průzkumu je zřejmé, že léčba hydrocephalu má pro pacienta velký význam a že téměř u všech respondentů...
|
| |
| |