|
|
Diskurs o husitství v české společnosti dvacátého století a jeho ilustrace Vávrovou husitskou trilogií
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Urgošíková, Blažena (oponent)
Pohled české společnosti na husitství prochází v posledních desetiletích prudkým obratem. Bakalářská práce si klade za úkol přispět ke zmapování kořenů a předpokladů tohoto obratu v předchozím vývoji české společnosti a kultury, zejména v období po druhé světové válce. Je ovšem nutno analyzovat i předchozí vývoj od počátků národního obrození přes Tyla a Palackého až k Jiráskovi a Nejedlému. Hlavním předmětem práce pak bude analýza nových prvků v hodnocení husitství ve filmové trilogii Otakara Vávry (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) a jejich recepce současníky a následujícími generacemi.
|
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
|
|
Ikonografické motivy v díle Františka Bílka
Matějková, Kamila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Kamila Matějková: Ikonografické motivy v díle Františka Bílka Abstrakt Bakalářská práce přibližuje dílo Františka Bílka z ikonografického hlediska. Rozděluje Bílkovu tvorbu do tematických skupin podle základních ikonografických motivů a pokouší se určit, z čeho jejich autor vycházel. Nejprve je v práci nastíněna situace českého umění kolem roku 1900 a místo, které v něm František Bílek zaujímal. Poté je věnována pozornost Bílkovu vztahu k umění a jeho osobitému spirituálnímu pojetí. Dále jsou sledovány Bílkovy výtvarné prostředky. Hlavní část práce je zaměřena na rozbor jednotlivých ikonografických námětů, které se v díle Františka Bílka vyskytují. Postupně je tak sledován motiv Krista, motiv Panny Marie, starozákonní motivy, motiv člověka, motiv stromu, dále pak národní témata (husitství, Jednota bratrská). V závěru práce je věnována pozornost tématům, která jsou ovlivněna literárním dílem Otokara Březiny.
|
|
| |
|
|
Inkvizitoři v Českých zemích v době předhusitské
Vorlíček, Petr ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo pomocí sběru informací ze starší a aktualizované literatury vytvořit celistvý obraz inkvizitora na území Čech v letech 1315-1415 a to v podobě medailonku. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, které se v zásadě kryjí s vládou Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. V závěru se nachází tabulka s přehledem zpracovanými inkvizitorů. Klíčová slova Inkvizice Hereze Středověk Církevní dějiny Husitství
|
|
| |
|
|
Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli
Vacek, Miloš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
1 Anotace Diplomová práce "Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli" nejprve stručně seznamuje s dějinami Litomyšle, které předcházely a jsou důležité pro pochopení pozdějšího období - založení kláštera augustiniánů poustevníků. Jedná se především o klášter benediktinů a poté premonstrátů. Roku 1344 bylo v Litomyšli založeno biskupství (1. kapitola). Druhý zdejší biskup Jan II. ze Středy zde roku 1356 založil augustiniánský klášter spolu s kostelem Povýšení sv. Kříže (2. kapitola). V období husitství došlo k důležité změně ve významu zmiňovaného kostela - roku 1448 sem byla přenesena fara od zničeného kostela sv. Klimenta (3. kapitola). V práci nechybí popis stavební historie kostela, jehož stavba trvala 20 let a úpravy pokračovaly až do doby husitské (4. kapitola). Do začátku 20. století měly kostel na starosti mnohé šlechtické rody, které zároveň vlastnily litomyšlské panství (5. kapitola). Až do 20. století kostel procházel četnými opravami a také několika podstatnými přestavbami (6. kapitola). Na počátku 20. století byl litomyšlskému děkanství udělen titul proboštství. O několik desítek let později bylo usilováno o radikální přestavbu kostela v gotickém stylu, ke které však již nedošlo (7. kapitola). V devadesátých letech pak byla provedena kompletní rekonstrukce chrámu i přilehlé budovy...
|
|
|
Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?
GRONES, Martin
Úvodní myšlenka této práce: ?Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?? - je de facto teologickým příběhem, který ?začal? na zářijovém provinciálním koncilu v Praze (1860) a přes I. vatikánský koncil (1869-1870) se uskutečnil ? v zásadních idejích kardinála Schwarzenberga ? až na II. vatikánském koncilu (1962-1965). Musíme si položit otázku, v čem byla teologie kardinála Schwarzenberga výjimečná a proč má dosah i v desítkách let po I. vatikánském koncilu. Tyto otázky a mnohé jiné začaly tvořit tuto práci. Odpovídá na ně ve třech okruzích. Prvním okruhem je milieu české soudobé společnosti, která s sebou nese ?českou otázku?, neboť má v sobě atributy idejí Mistra Jana Husa, který měl jeden z požadavků, aby se ?Boží slovo mohlo svobodně hlásat?, což kardinál Schwarzenberg vidí jako jeden z klíčů své pastorace, aby oslovil celkově ?nábožensky vnímající obyvatele? k tomu, co dnes nazýváme ekumenismus, a kardinál ji soudobě nazývá ?rodinnou vírou?. Tedy rodinné prostředí domova se má vnést do ?rodinného prostředí? církve, která ?nerozděluje, ale integruje?. Druhým okruhem je communio katolického shromáždění, jenž v sobě nese již specifičtější charakter víry, která dává poznání o člověku, nikoliv jako individuu, ale osoby, neboť věřící ?žije a pohybuje se? ve společenství ?communia sanctorum?, které osobně věřícího provází i za hranicemi kostela (církve). Proto i v posvátných prostorách božské liturgie prosazuje ?promluvu uprostřed mše svaté?, neboť napomáhá tomu, aby se člověk liturgicky aktivoval v ?zesoučasnění církevního myšlení? (tedy pozdějším ?aggiornamento?) ve světě. Třetím okruhem je důslednost věřícího ve vzdělávání, neboť podle kardinála Schwarzenberga má graduální charakter: disciplíny, vyučování a kultivování. V této charakteristice ?vštěpování? člověka do ?božského milieu? lidství je v atributech participace na ?dotváření světa, který Bůh stvořil nehotový?, jak učil A. Günther a člověk má osobní podíl na ?jeho tvářnosti?. Všechny tři tematické okruhy měly napomoci porozumění ?osobní neomylnosti papeže?, která není deisticky statická, tedy založena na individuu, ale nese v sobě příběh spirituální tvorby Tradice celé církve, v jejímž středu je christologická fraternita, do které je ?vštěpována? hierarchie jurisdikce, jenž není možné od sebe oddělit, ale v přijetí její struktury je člověku vneseno integrální pojetí organické církve jako katolické. Což se v soudobé modifikaci uskutečnilo až na II. vatikánském koncilu.
|
|
| |
|
|
Ekonomické názory v dílech Petra Chelčického
Sýkora, Michal ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje osobě jihočeského myslitele přelomu čtrnáctého a patnáctého století Petra Chelčického, jenž je považován za jednoho z představitelů husitského hnutí, i když svými názory a myšlenkami stojí mimo hlavní proud husitského učení. Práce popisuje nejen období, ve kterém Petr Chelčický vyrůstal, ale i období, které jeho životu předcházelo, avšak významně ovlivnilo dění v době Chelčického života. Cílem této diplomové práce je pak prozkoumání hlavních děl Petra Chelčického z pohledu ekonomické teorie a zjištění, zda se i v již tak ranném období českého písemnictví objevují náznaky ekonomických myšlenek.
|
host ::
RSS.