|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
|
Vlivní a vzpurní páni z Hradce v době husitské
Schejbalová, Dominika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rodem pánů z Hradce, kteří v 15. století ostře vystupovali proti Jiřímu z Poděbrad, a zároveň působili ve významných diplomatických kruzích, většinou po boku panovníků Českého království. Hlavním bodem mé práce je Menhart II. z Hradce, významný diplomat a šlechtic, jenž byl výraznou osobností husitské doby. Dále se zaměřuji na Oldřicha V. z Hradce, jejž bojoval ve věcech svého otce a Jindřicha IV. z Hradce, který se též objevoval v jednotě zbrojící proti Jiřímu z Poděbrad. Práci doplňují Jednoty strakonické a zelenohorské, jež vznikly během jednotlivých sporů.
|
|
|
Dějiny teologické fakulty v Praze: Od založení do roku 1419
Šenk, Martin ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dějinami teologické fakulty v Praze od jejího založení v roce 1347 až do vypuknutí husitské revoluce. Práce se tedy nejprve věnuje předpokladům založení obecného učení v Praze a zakladatelskému činu papeže Klimenta VI. a císaře Karla IV. Následně jsou popsány počátky výuky na teologické fakultě a její institucionální vývoj do roku 1419. Pozornost je při tom věnována zejména otázce papežského založení fakulty, organizaci studia, roli pražského arcibiskupa jakožto kancléře univerzity. Opomenuty nejsou ani vnitřní těžkosti fakulty a zasazení teologické fakulty do kontextu dějin Univerzity Karlovy. Metodologicky práce vychází z komparace odborné literatury a analýzy dobových pramenů.
|
|
| |
|
|
Obraz husitství v operních dílech 19. a 20. století
Gemza, Tomáš ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Noble, Timothy (oponent)
The image of the Hussite movement as a phenomenon of the Czech nation of the Middle Ages and the present day was portrayed in the music of that time and also in the operatic works of the 19th and 20th centuries. The purpose of my work was to find a way to handle this idea of individual composers, particularly in Zdeněk Fibich's opera Blaník, in Karel Šebor's opera Nevěsta husitská and in opera written by Karel Bendl Dítě Tábora. I would like to highlight in my work how we perceive currently Hussite images captured in these two operatic works, written in thein particular time of the 19th century.
|
|
|
Benediktini v Čechách v letech 1419-1620 na příkladu vybraných klášterů
Vorlíček, Petr ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá dějinami vybraných benediktinských klášterů v Čechách v období, jež je vymezeno důležitými předěly českých dějin, vypuknutím husitských bouří a bitvou na Bílé hoře. Záměrně předkládá příklad kláštera v pohusitském období již neobnoveného, společně s těmi, jejichž dějiny pokračovaly i ve zmíněném období. Kromě snahy postihnout historický vývoj vybraných klášterů v údobí mezi roky 1419 až 1620 se práce věnuje ekonomickým a dalším společenským problémům, se kterými se v průběhu dvou staletí museli opati obnovených klášterů v důsledku nastalých situací potýkat. KLÍČOVÁ SLOVA Benediktini, klášter, proboštství, husitství, sekularizace, protestantství
|
|
|
Prokop, Jan a ti druzí. Mladší Rabštejnové ve vírech husitského století
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Práce se zabývá významným západočeským šlechtickým rodem mladších Rabštejnů v bouřlivém "husitském století", označovaném též jako krátké 15. století (1400-1485). Těžištěm výzkumu je sledování životů a kariér jednotlivých představitelů rodu, z nichž nejznámější jsou kancléř Prokop († asi 1470) a humanista Jan (1437-1473), autor slavného Dialogu. Jejich kriticky zpracované životopisy, náležitě zasazené do kontextu politických, náboženských a kulturních dějin daného období, revidují faktografické omyly dosavadního bádání a přinášejí odpověď na otázku, jak se konkrétní šlechtici z rabštejnského rodu uměli pohybovat v dramatických dějích "husitského století". Výklad zpracovaný na základě klasického genealogicko-biografického přístupu je pak doplněn partiemi o společenském a majetkovém vzestupu mladších Rabštejnů v 15. století, v nichž jsou uplatněny poznatky z moderního, dynamicky se rozvíjejícího studia sociální mobility, dvorské problematiky či šlechtické reprezentace. To spolu s rozsáhlou pramennou i literární heuristikou, z níž práce materiálově vychází, umožňuje nahlížet na dějiny studovaného šlechtického rodu několikerou optikou a zasadit je do širšího kontextu. Používané zdroje jsou přitom kriticky reflektovány a jejich výběr zohledňuje nutnost interdisciplinárního přístupu ke zvolenému tématu.
|
|
|
Problematika lapkovství na Moravě v 1. pol. 15.stol.
Müllerová, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je problematika činnosti lapkovských bojových družin. Práce je vedena formou sondy do výseku dějin zahrnující první polovinu patnáctého století na Moravě. Zkoumáním dochovaných pramenů proniká hlouběji do problematiky sociální struktury družin, způsobu života jednotlivých členů a jejich příslušnost k vůdcům. Práce popisuje typologii kriminálního jednání podle početnosti výskytu v pramenech a zkoumá příslušnost družin k vyšší šlechtě. Autorka se také zabývá samotnou strukturou pramene a rozebírá různé pohledy jakými je k němu možno přistupovat. Pokouší se uchopit problematiku jako sociální, právní i politický problém.
|
|
|
Filmový obraz děl Aloise Jiráska v 50. letech 20. století
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Alois Jirásek (1851 - 1930) byl významný český spisovatel a autor mnoha historických románů a her. Jiráskova díla byla vždy velmi populární. Po druhé světové válce a po nástupu komunismu v Československu byl Jirásek povýšen na hlavní autoritu interpreta českých dějin. Diplomová práce si klade za cíl zaměřit se na druhý život Aloise Jiráska v 50. letech 20. století v kontextu filmové tvorby. Diplomová práce se bude primárně věnovat filmům Temno (1950), Psohlavci (1955), Jan Hus (1954), Jan Žižka (1955), Proti všem (1956) a Ztracenci (1956).
|
|
| |
host ::
RSS.