|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Martin Veselý Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí Práce se zabývá otázkou identity místa a identifikace s místem v městském prostředí na příkladu Jižního Města reprezentujícího velké, centrálně plánované sídliště, a "starých" Vršovic jako příkladu tradiční městské čtvrti. Autor rozlišuje dva teoreticko-metodologické přístupy k analýze městského prostředí. První je přístup ontologicko-historický, etická perspektiva popisující prostor a místo s využitím teoretického aparátu urbanismu a fenomenologie architektury. Druhý přístup - antropologický - je přístupem emickým zkoumajícím porozumění místu sociálními aktéry. Autor na četných příkladech ukazuje, jak se lidé identifikují s místem a jakou roli v procesu identifikace s místem hraje fyzická podoba a paměť místa. Vztah ontologicko-historické a antropologické perspektivy považuje za dialogický a hledá jejich průsečíky. Cílem práce je na empirickém materiálu ověřit možnosti a limity obou analytických přístupů. Zároveň ukazuje, že jednostranný způsob interpretace má za následek nedostatečné porozumění identitě místa. Jinými slovy, nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, v čem spočívá genius loci.
|
|
|
Panelstories: etnografie (re)produkce prostoru panelového sídliště Černý Most
Lehečka, Michal ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Panelstories: etnografie (re)produkce prostoru panelového sídliště Černý Most Mgr. Michal Lehečka Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá prostory sídlišť. Na základně etnografických dat vytvořených během deseti let terénního výzkumu panelových sídlišť analyzuji, jak může být (re)produkován prostor několika okrsků konkrétního panelového komplexu - sídliště Černý Most v Praze. Toto sídliště, díky svému stáří a vlastnické i etnické skladbě, představuje vhodný terén pro popis mnoha dlouhodobých i aktuálních fenoménů spojených s vývojem prostorů socialistického modernismu po roce 1989. Původně socialistická modernistická města prošla během politické, ekonomické i společenské transformace zemí střední a východní Evropy značnými proměnami. V těchto změnách je odkrývána neustálá interakce mezi kolektivistickou a egalitářskou ambicí původních koncepcí sídlišť a jejich současnou nejednoznačnou a majetkově roztříštěnou povahou. Prostor sídlišť je tak neustále přetvářen různě ustavovanými projevy teritoriality aktérů, kteří v něm koexistují. Tato teritoriální proměnlivost fyzických i symbolických prostorů sídlišť je proto v textu nahlížena Lefebvrovou perspektivou socio-materiální (re)produkce prostoru opřenou o tzv. prostorovou tríádu (Lefebvre 1991). Vycházím tak z předpokladu, že (re)produkce prostoru...
|
|
| |
|
|
Czechoslovak Housing Estates in the Late Socialism: Ideology, Practice, and Criticism
Sirisornpattapon, Ponpassorn ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Na československá sídliště postavená v posledních dvou desetiletích socialismu lze nahlížet jako na socialistickou prostorovou entitu s vlastní jedinečností a místními charakteristikami, které jsou specifické pro okolnosti období "normalizace". Myšlenky vzniku těchto sídlišť se netýkaly pouze jejich fyzického vzhledu, který ukazuje přímé spojení s modernistickou architekturou, ale také snahy o pozitivní změnu ve jménu socialistické modernizace. Ačkoli poválečná socialistická centralizace československého státu a architektonická praxe podporuje koncepci kolektivního úsilí, výstavba sídlišť pro všechny v rámci programu "budování socialismu" byla současnými kritikami napadena, protože poskytla prostor pro občany ustupující do soukromé sféry. Mohlo by se argumentovat, že tyto majetky způsobily psychologický dopad a utvářely nový druh životního stylu a mentality obyvatel, jejichž životy ztělesňovaly hlavní téma éry normalizace: tichý život od politiky. Jako součást disidentského hnutí lze považovat různé póly kritiky, jimž byly vystaveny rozsáhlé sídliště během sedmdesátých a osmdesátých let, se "sametovou" taktikou, která vyvrcholila "sametovým" koncem socialismu v Československu v roce 1989, a proto může být umístěno do kontextu širšího politického a intelektuálního klimatu své doby (postmodernismus a...
|
|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Martin Veselý Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí Práce se zabývá otázkou identity místa a identifikace s místem v městském prostředí na příkladu Jižního Města reprezentujícího velké, centrálně plánované sídliště, a "starých" Vršovic jako příkladu tradiční městské čtvrti. Autor rozlišuje dva teoreticko-metodologické přístupy k analýze městského prostředí. První je přístup ontologicko-historický, etická perspektiva popisující prostor a místo s využitím teoretického aparátu urbanismu a fenomenologie architektury. Druhý přístup - antropologický - je přístupem emickým zkoumajícím porozumění místu sociálními aktéry. Autor na četných příkladech ukazuje, jak se lidé identifikují s místem a jakou roli v procesu identifikace s místem hraje fyzická podoba a paměť místa. Vztah ontologicko-historické a antropologické perspektivy považuje za dialogický a hledá jejich průsečíky. Cílem práce je na empirickém materiálu ověřit možnosti a limity obou analytických přístupů. Zároveň ukazuje, že jednostranný způsob interpretace má za následek nedostatečné porozumění identitě místa. Jinými slovy, nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, v čem spočívá genius loci.
|
|
|
Vývoj pražských sídlišť: stárnutí a funkční vybavenost
Worschová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Machala, Branislav (oponent)
V současné době žije na českých původně socialistických sídlištích jedna třetina obyvatel České republiky. Z důvodu mnoha problémů, které tyto sídliště provází, se tímto tématem zabývá mnoho vědeckých prací. V mé studii se zaměřuji na analýzu vývoje věkové struktury pražských sídlišť a zkoumám, zda jí úroveň funkční vybavenosti odpovídá. Analytická část se dělí na dva oddíly. Prvním z nich je analýza věkové struktury na základě poskytnutých statistických dat. Druhým je hodnocení úrovně vybavenosti pražských sídlišť pomocí dotazníkového šetření ve vybraném sídlišti. V zásadě bylo potvrzeno, že pražská sídliště opravdu stárnou a tento trend ovlivňuje do určité míry i funkční vybavenost dané lokality. Při tom je důležité řešit potřeby sídlišť individuálně tak, aby byly co nejefektivnější. Na základě analýzy lze usuzovat, že pražská sídliště mají dobrou perspektivu do budoucna. Klíčová slova: Praha; sídliště; stárnutí; funkční vybavenost
|
|
| |
|
|
Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
|
|
| |
host ::
RSS.