Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Udržitelnost bydlení a bytové výstavby. Principy udržitelnosti aplikované v segmentu podporovaného bydlení v České republice
Koželouhová, Anna ; Koutný, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Oplatek, Jiří (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
Tato disertační práce se věnuje tématu sociálního bydlení a jeho udržitelnosti. Zkoumá jejich obecné principy, reaguje ale i na nejnovější vývoj v této oblasti s cílem nalézt vhodný modelový příklad pro aplikaci v prostředí České republiky, zejména v konkrétních podmínkách města Brna. Ve své první části poskytuje práce přehled o současném stavu problematiky v českém i evropském měřítku. Následuje podrobný průzkum těchto oblastí ve městech Brno a Vídeň, jehož analytické vyhodnocení potvrzuje jeho relevanci a také vhodnost volby vídeňského modelového příkladu. Předkládaný výzkum se zaměřuje v případě obou výše jmenovaných měst zejména na sektor obecního nebo městem jinak podporovaného nájemního bydlení. Prověřuje možnosti aplikace vídeňských principů ve městě Brně tak, aby alespoň část městského bytového fondu mohla být v souladu s nově připravovanou českou legislativou využita pro sociální bydlení. V závěru této práce jsou formulována doporučení pro město Brno, využitelná při přípravě jeho nově vytvářeného systému sociální bytové politiky. Tento výzkum, dotýkající se v současnosti zcela zásadních společenských témat, však může být přínosem i v jiných oblastech. V akademickém prostředí při výuce architektury, urbanismu, ekonomie či sociologie, pro odborníky těchto oborů i pro zájemce z řad laické veřejnosti, například pro usnadnění orientace na bytovém trhu.
Brněnská sídliště a jejich urbanistická struktura
Pecka, Lukáš ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Ve městě Brně se nachází v obytných souborech, postavených různou konstrukční technologií, přibližně 70 000 bytů. Urbanistická struktura sídlišť je tedy životním prostředím pro více než třetinu obyvatel města Brna. Práce nabízí ucelený, chronologický přehled realizovaných obytných souborů na území města Brna a zabývá se analýzou jejich urbanistické struktury, s přihlédnutím k okolnostem jejich vzniku.
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
Accessibility and universal design of residential buildings
Bacová, Andrea
The architectural solution of residential buildings should meet functional and aesthetic requirements so that the buildings do not disturb the surrounding environment and serve their users in full. We defined these criteria in the updated standard STN 734301 Residential buildings, which applies in Slovakia from February 2021. We consider service to users to be one of the essential tasks and missions of architecture, and it includes service for all social groups, regardless of age, gender, health status, simply said service for all. Related to this is the requirement for universal design, which is a set of rules and regulations for the design of buildings and the physical environment that enable conflict-free use for all people. The paper deals with the current situation in the field of accessibility and universal design of residential buildings and living environments in the context of solving the problem of the aging population in Slovakia, but also the fulfillment of Article 9 Accessibility of the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities. It presents findings from the currently national project Support for Universal Design, which is implemented at the Faculty of Architecture and Design, STU in Bratislava.
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
Udržitelnost bydlení a bytové výstavby. Principy udržitelnosti aplikované v segmentu podporovaného bydlení v České republice
Koželouhová, Anna ; Koutný, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Oplatek, Jiří (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
Tato disertační práce se věnuje tématu sociálního bydlení a jeho udržitelnosti. Zkoumá jejich obecné principy, reaguje ale i na nejnovější vývoj v této oblasti s cílem nalézt vhodný modelový příklad pro aplikaci v prostředí České republiky, zejména v konkrétních podmínkách města Brna. Ve své první části poskytuje práce přehled o současném stavu problematiky v českém i evropském měřítku. Následuje podrobný průzkum těchto oblastí ve městech Brno a Vídeň, jehož analytické vyhodnocení potvrzuje jeho relevanci a také vhodnost volby vídeňského modelového příkladu. Předkládaný výzkum se zaměřuje v případě obou výše jmenovaných měst zejména na sektor obecního nebo městem jinak podporovaného nájemního bydlení. Prověřuje možnosti aplikace vídeňských principů ve městě Brně tak, aby alespoň část městského bytového fondu mohla být v souladu s nově připravovanou českou legislativou využita pro sociální bydlení. V závěru této práce jsou formulována doporučení pro město Brno, využitelná při přípravě jeho nově vytvářeného systému sociální bytové politiky. Tento výzkum, dotýkající se v současnosti zcela zásadních společenských témat, však může být přínosem i v jiných oblastech. V akademickém prostředí při výuce architektury, urbanismu, ekonomie či sociologie, pro odborníky těchto oborů i pro zájemce z řad laické veřejnosti, například pro usnadnění orientace na bytovém trhu.
Brněnská sídliště a jejich urbanistická struktura
Pecka, Lukáš ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Ve městě Brně se nachází v obytných souborech, postavených různou konstrukční technologií, přibližně 70 000 bytů. Urbanistická struktura sídlišť je tedy životním prostředím pro více než třetinu obyvatel města Brna. Práce nabízí ucelený, chronologický přehled realizovaných obytných souborů na území města Brna a zabývá se analýzou jejich urbanistické struktury, s přihlédnutím k okolnostem jejich vzniku.

Viz též: podobná jména autorů
5 Bačová, Alena
4 Bačová, Aneta
1 Báčová, Alexandra
1 Báčová, Alžběta
4 Báčová, Aneta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.