|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Zaitsek von Egbell - rakouská důstojnická rodina ve dvou generacích
Krátký, Jaroslav ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Macková, Marie (oponent)
Předkládaná práce se věnuje důstojníkům a důstojnickým dynastiím rakouské a rakousko- uherské armády. Prostřednictvím případových studií se zabývám situací v důstojnickém sboru v dlouhém 19. století, s dozvuky až do závěru existence Rakousko-Uherska (až do roku 1918). V názvu práce je jméno rodiny Zaitsek von Egbell, jejíž tři generace zaznamenaly v průběhu 19. století významný společenský vzestup, zejména díky kombinací úspěšné služby císaři (v úřadě a v armádě) a sňatkové strategie orientované na šlechtické rodiny s vojenskou tradicí. Důležitým faktorem vojenské kariéry dvou generací rodiny Zaitsek byly zásluhy z let 1848 a 1866, z dob společenských zvratů a válečných událostí. K případové studii rodiny Zaitsek přikládám další dvě případové studie, ve kterých se zabývám důstojnickými rodinami s navzájem odlišným společenským zázemím. Starobylá dynastie vojenských profesionálů je reprezentována rodinou Ponz von Panz. Příkladem důstojníků z aristokratického prostředí s tradicí významných pozic v armádě jsou příslušníci rodiny Windischgraetz. Uvedené tři základní případové studie prokládám dílčími biografickými sondami osobností z důstojnického i civilního prostředí, jejichž osudy (respektive profesní nebo společenské zařazení) je přivedly do kontaktu s hlavními protagonisty. Samostatnou kapitolou...
|
|
|
Textual interpretation of the Song of Roland
Kolářová, Monika ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Píseň o Rolandovi patří k nejstarším literárním památkám francouzské literatury. Je to nejznámější hrdinská píseň z cyklu "Chanson de geste", a je datována do 11. století. Hlavními postavami tohoto hrdinského eposu jsou Karel Veliký, jeho synovec Roland, věrný přítel Olivier, zrádce Ganelon a pohanský král Marsile. Píseň o Rolandovi nám odkrývá nejen vztahy přátelské a rodinné, ale velkým tématem je také zrada, touha po bohatství a slávě. Píseň se zabývá otázkou víry a jejím prosazováním tak, jak je to pro středověk typické. Příběh, který se odehrává ve Španělsku, kde Francouzi obléhají již sedmým rokem pohanskou pevnost Zaragozu, je z historického hlediska jistě velmi zajímavý, ale nás zajímal hlavně z hlediska naratologicko - textového, kde jsme se snažili odkrýt jednotlivé vztahy mezi mluvčími. Zaměřili jsme se na jednotlivé promluvy, kdo s kým promlouvá a jakým způsobem. Položili jsme si 3 otázky, na které jsme postupně odkrývali odpovědi. Pro potřebu analýzy jednotlivých mluvních aktů a komunikačního rámce jsme si vytvořili vlastní jazykové schéma, podle kterého jsme dále Píseň o Rolandovi analyzovali. Jako první jsme si položili otázku, proč je text Písně o Rolandovi rozdělen do třech částí. Má to dějový či jazykový význam, nebo jde pouze o náhodné rozdělení? Dále nás zajímalo, jaké jsou velké opěrné...
|
|
|
Obraz ženy ve dvorském románu druhé poloviny 14. století
Hlavatý, Michal ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy ve dvorském románu druhé poloviny 14. století s důrazem na česká díla. Zmíněna jsou ale i díla zahraniční, i když spíše okrajově. Na začátku práce jsou představeny primární prameny a sekundární literatura, z kterých práce vychází. Následuje metodika práce. Jako další je vylíčena problematika dvorského románu v evropském i českém prostředí v dobových souvislostech a vylíčení reálného postavení ženy ve středověku. Dále jsou představeny postavy žen v jednotlivých pramenech s přihlédnutím k historickému kontextu. Konec práce obsahuje jednotný závěr, který se snaží objasnit jak byla žena v rámci použitých pramenů 14. století vnímána.
|
|
|
Spor o neuzavřené manželství Petra II. ze Švamberka a Elišky ze Žerotína
MUŠKOVÁ, Monika
Anotace Cílem bakalářské práce Spor o neuzavřené manželství Petra II. ze Švamberka a Elišky ze Žerotína je přiblížit události, které se staly poté, když Ludmila Žerotínská z Kolovrat provdala roku 1604 svou dceru Elišku za Ladislava Berku z Dubé. O Elišku se přitom od jejího útlého věku ucházel Petr II. ze Švamberka, jemuž ji také její matka zasnoubila. Švamberk sňatek své snoubenky vnímal jako veřejné zostuzení, které se rozhodl řešit soudním sporem. V první části se bakalářská práce zabývá obecně vývojem šlechty v Království českém a jejich manželskými strategiemi a také tomu, jak moc byl výběr partnera strategickým rozhodnutím a jaké aspekty v něm hrály důležitou roli. V druhé části práce sleduje průběh sporu před širší královskou radou, zapojení aktérů na obou jeho stranách i argumentaci jednotlivých sporných stran. Spor se pokusí interpretovat v kontextu výzkumů šlechtické cti a soudobých náboženských střetů, neboť na rozdíl od evangelíka Petr II. ze Švamberka byl Ladislav Berka přesvědčeným katolíkem.
|
|
|
Téma hrdinství a smrti ve staroanglickém eposu Béowulf
DROBIL, Jaroslav
Práce je věnována analýze a intepretaci slavného staroanglického eposu Beowulf s ohledem na dvě základní témata středověké epické poezie - téma smrti a odvahy. Teoretickým východiskem je obecná charakteristika eposu a jeho funkce. Součástí úvodu je dále charakteristika anglické středověké hrdinské epiky v základním kulturně historickém a náboženském kontextu (vnímání smrti a posmrtného života s ohledem na prolínání pohanství a křesťanství, význam hrdinství a hrdinských ctností - věrnost, hrdost, čest, vytrvalost, odhodlání, potlačení strachu, ochota pomáhat, oběť). Samostatná kapitola přiblížuje okolnosti vytvoření eposu Beowulf, i základní charakteristiku obsahu a formy. Vlastní analýza vychází z českého překladu J. Čermáka. Autor se zaměřuje zvláště na postavu hrdiny a na konkrétní příklady výše zmíněných ctností ve třech stěžejních konfliktních situacích (boj s Grendelem, jeho matkou a drakem). Další oddíl se zabývá obrazem smrti v díle (téma pohřbu, osudových pohrom spojených s obludami, i téma boje), otázkou života po smrti, a funkcí cyklické struktury eposu (koloběh života a smrti). Závěr přináší zamyšlení nad literárním vlivem zkoumaného díla a nad otázkou jeho aktuálnosti v dnešní době.
|
|
|
Železný kříž a Československo
Hervíř, Pavel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit řád Železného kříže v kontextu českých dějin poloviny dvacátého století, ve kterých zaujal své místo nikoliv jako symbol osvobozovacích válek, kterým v době svého vzniku byl, nýbrž jako nástroj totalitního režimu. Vedle popisu vývoje samotného řádu si tato práce klade za cíl, představit držitele Rytířského kříže coby nejvyššího stupně Železného kříže, udíleného vojákům německé branné moci původem z Československa během druhé světové války. Práce rovněž zahrnuje osobní krátké příběhy těchto původem "československých" veteránů, doplněné řadou osobních informací. Nedílnou součástí práce je také osvětlení významu symbolu Železného kříže a jeho postavení ve společnosti v době třetí říše. Rovněž je zde prezentován jeho ucelený příběh, na kterém je možné demonstrovat jeho vlastní proměnu v rámci dějinného vývoje. Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část zahrnuje stručnou historii řádu Železného kříže od jeho vzniku až do konce druhé světové války. Následná kapitola se zabývá vznikem a významem Rytířského kříže a jeho schvalovacím a procesem. Další kapitola si klade za cíl představit držitele Rytířských křížů původem z českých zemí a rovněž objasnit jejich angažmá v rámci německých ozbrojených sil za druhé světové války. Poslední kapitola se...
|
|
|
Téma cti u Dona Quijota
Novotná, Soňa ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Doležalová, Barbora (oponent)
Tématem bakalářské práce je čest a počestnost, "honor" a "honra" v období Zlatého věku, konkrétně v díle Život Lazarilla z Tormesu, jeho příhody a nehody anonymního autora a v románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha Miguela de Cervantese Saavedry. Cílem je popsat, jak toto společenské téma reflektují výše zmíněná díla a jak s ním autoři nakládají. V první části práce je popsán historický kontext a společenské klima, vnímání cti a počestnosti v době Zlatého věku, druhá část je zaměřena na odraz tohoto tématu v obou románech.
|
|
|
Snížení lidé v prostoru raně novověkého města (Kati a pohodní ve východočeských městech 17. století)
Pultarová, Marie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematikou sociální skupiny jedinců, dobově označovaných prameny "na cti snížení" (nebo jen krátce "snížení"), mezi něž patřili kati, rasové jinak pohodní a biřici. Ústředním cílem práce je postihnutí sociálního statusu těchto osob, jež jsou často historiografií považováni za individua stojící na nejnižší příčce společenského žebříku. Detailní analýza pramenů městské provenience má ukázat jednak interakci této skupiny a jejích jednotlivců se zbytkem městské komunity, zejména pak s jedinci považovanými za počestné, a jednak každodennost snížených lidí v rámci městského prostředí. Práce je rozdělena na tři základní části, které jsou dále tematicky členěny. První část zachycuje teoretickou a metodologickou rovinu s důrazem na dosavadní studium věnující se jak fenoménu cti, tak problematice snížených lidí a hrdelnímu soudnictví. Následující dvě části práce obsahují analýzu poměrů snížených lidí ve východočeském městě Pardubice 17. století a pro nezbytnou komparaci regionálních diferencí byl zahrnut i výzkum analogických poměrů dalšího východočeského města, a sice Náchoda. Uvnitř městské společnosti je sledována profesní funkce daného jedince, majetkové zázemí, jeho komunikace s městskou radou, rychtářem a dalšími významnými i méně významnými představiteli města a celkový...
|
|
|
Obraz ženy ve dvorském románu druhé poloviny 14. století
Hlavatý, Michal ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy ve dvorském románu druhé poloviny 14. století s důrazem na česká díla. Zmíněna jsou ale i díla zahraniční, i když spíše okrajově. Na začátku práce jsou představeny primární prameny a sekundární literatura, z kterých práce vychází. Následuje metodika práce. Jako další je vylíčena problematika dvorského románu v evropském i českém prostředí v dobových souvislostech a vylíčení reálného postavení ženy ve středověku. Dále jsou představeny postavy žen v jednotlivých pramenech s přihlédnutím k historickému kontextu. Konec práce obsahuje jednotný závěr, který se snaží objasnit jak byla žena v rámci použitých pramenů 14. století vnímána.
|
host ::
RSS.