|
|
Augustus, první císař římský. Srovnání historického filmu se skutečností a jeho didaktické využití
Semiánová, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a vládě Augusta, prvního císaře iulsko-claudijské dynastie, v komparaci s jediným hraným televizním filmem, který se této historické postavě věnuje. V úvodní části autorka analyzuje dějiny římské říše od roku 133 př. Kr. do roku 44 př. Kr., kdy byl zabit Gaius Iulius Caesar. Další část diplomové práce je věnována osobnosti Augusta, který významně ovlivnil římskou říši na několik desetiletí. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány tomu, jak byla antika zobrazena ve filmu, rozboru historického filmu Augustus, první císař římský a jeho srovnáním s tím, co o Augustovi víme z dostupných pramenů a odborné literatury. Poslední část pojednává o využití tohoto hraného historického filmu ve výuce dějepisu.
|
|
|
Reflexe historických událostí v chorvatském filmu 50. a 60. let
Janečková, Veronika ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrci chorvatského Jadran filmu převážně 60. let reflektovali události spjaté se známou dějinnou skutečností, jakým způsobem tuto skutečnost umělecky interpretovali a jaké dějinné události byly v průběhu zkoumaného období ve středu jejich zájmu. Při výběru vzorku filmů jsem se řídila převážně hlediskem produkčním, které je pro chorvatskou filmovou historiografii určujícím kritériem pro zařazení snímků do národní kinematografie. Z tematického hlediska vyniká látka z období národněosvobozeneckého boje či civilní příběhy v kulisách válečných událostí. Výjimku tvoří pouze snímek Nevesinjska puška, který reflektuje starší historické události. Produkci je možno charakterizovat taktéž dle způsobu uchopení historické, převážně válečné tematiky. Zastoupen je filmový spektákl, lyrické podobenství nebo filmové interpretace, které mohou sloužit jako materiál pro historická zkoumání, analýzy a pro studium mimetického intervalu mezi obecně přijímanou a chápanou historickou skutečností a jejím uměleckým ztvárněním. V tomto okruhu se nejčastěji objevují snímky z partyzánského mikroprostředí. Až na ojedinělé výjimky je zkoumaným snímkům reflektujícím dějinné události ohraničené koncem 2. světové války vlastní kolektivní blíže nespecifikovaný celojugoslávský kontext a vyhýbání se...
|
|
|
Nero, císař římský - Srovnání historického filmu s prameny a jeho didaktické využití
Hlaváčková, Vendula ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou Nerona, posledního římského císaře z iulsko-claudiovské dynastie, ve srovnání s tím, jak je tato historická postava vyobrazena v historickém filmu natočeném v rámci minisérie věnující se římským dějinám. V první části práce se autorka zabývá římskými dějinami od příchodu Gaia Octaviana do Říma v roce 44 př. n. l. až do roku 54 n. l., kdy umírá císař Claudius. Další kapitola diplomové práce je věnována postavě císaře Nerona, který je znám především jako muž, který pravděpodobně nechal zapálit město Řím. V dalších kapitolách se autorka věnuje antice ve filmu, dále rozboru filmu Nero, císař římský a jeho srovnání s tím, jak je císař popisován v pramenech a odborné literatuře. Poslední část práce tvoří popis návrhu didaktického využití filmu. Modelovou hodinu autorka navrhla a prakticky vyzkoušela. Klíčová slova: Agrippina Dějepis Film Historický film Film Nero, císař římský Iulsko-claudiovská dynastie Nero Principát Říše římská
|
|
|
Historický film jako informační zdroj a jeho komparace s knižními tituly
Pospíšilová, Dita ; Vodrážková, Katrin (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Celá práce je zaměřena na pojem informace (klasické chápání informace - to, jak informaci chápe informační věda, informace z pohledu média knihy), dále se práce věnuje charakteristice historickému filmu a jeho informačnímu významu z pohledu diváka. Jako předmět zkoumání, na kterém budou teze a případné závěry demonstrovány, byl vybrán významný anglický panovník Jindřich VIII. Tento panovník byl vděčným námětem pro mnoho filmových i knižních děl. Tato práce bude zaostřena především na historickou přesnost knih a filmů, bibliografické porovnání knižní a filmové produkce literárních děl a srovnání informačního významu obou médií. Práce se také zabývá obecným pohledem na vnímání filmů a komparaci informačních hodnot filmu a knihy jakožto média. V závěru se tato práce pokusí ukázat, zda jsou zkoumaná díla kvalitním a přesným zdrojem informací.
|
|
|
Stereotypy zobrazování protektorátní doby v současné filmové tvorbě
Stiburková, Anna ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Stereotypy zobrazování protektorátní doby v současné filmové tvorbě se zaměřuje na zkoumání stereotypních tendencí zobrazování fikčních světů určených historickou předlohou ve filmové tvorbě tématicky situované do období Protektorátu Čechy a Morava. Předmětem výzkumu jsou především genderové stereotypy fikčních postav a stereotypizace fikčního prostředí na příkladu kostýmů, masek, dobových rekvizit, hudebního doprovodu a dalších prvků narace. Teoretický rámec práce se opírá především o poznatky uvedené v Úvodu do sémantiky fikčních světů Bohumila Fořta a o Narativní způsoby v české literatuře Lubomíra Doležela. Poznatky o teorii stereotypizace jsou čerpány z práce Nicka Laceyho Image and Representation: Key Concepts in Media Studies a Pierra Sorlina Europian cinemas, Europian societies 1939-1990. Pro získání potřebných informací o filmové tvorbě byly využity publikace Radomíra D. Kokeše Rozbor filmu a Davida Bordwella a Kristin Thompsonové Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. Výzkumným vzorkem, na kterém je tato tendence prezentována, je české válečné drama Operace Silver A, které velmi podrobně zobrazuje každodenní realitu života v protektorátním období. Cílem práce bylo zjistit míru genderové stereotypizace fikčních postav a rozdíly mezi touto stereotypizací v porovnání se...
|
|
|
Vztah mediálního zobrazení a historické pravdy na příkladu historického filmu a seriálu
Platoš, Filip ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Vztah mediálního zobrazení a historické pravdy na příkladu historického filmu a seriálu pojednává o vztahu oficiální historiografie a současného historického filmu či minisérie. Práce vychází z teoretického rámce, který postuluje Robert A. Rosenstone v několika publikacích, zejména pak v knize History on Film/Film on History. Americký historik a filmový teoretik patří mezi nejvýznamnější stoupence názoru, že historický film je potřeba seriózně vnímat nejen jako historický artefakt, ale také jako médium zprostředkovávající zobrazení minulosti. Kvalitativní analýze byly v práci podrobeny snímky Masaryk, Lidice a televizní série Hořící keř. V první části byly komparovány s institucionálně uznanou verzí výkladu minulosti - konkrétně se středoškolskými učebnicemi se schvalovací doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V následující části došlo na rozbor filmových invencí podle teorie Rosenstonea a nakonec byla díla zkoumána optikou fikčních světů dle pohledu lingvisty Lubomíra Doležela. Práce si klade za cíl odpověď na hypotézy, které stanovují, že tuzemský historický film se v klíčových historických událostech shoduje s poznatky historické vědy a zároveň užívá fabulativní prostředky, které doplňují vědecky potvrzenou historii.
|
|
|
Filmový obraz děl Aloise Jiráska v 50. letech 20. století
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Alois Jirásek (1851 - 1930) byl významný český spisovatel a autor mnoha historických románů a her. Jiráskova díla byla vždy velmi populární. Po druhé světové válce a po nástupu komunismu v Československu byl Jirásek povýšen na hlavní autoritu interpreta českých dějin. Diplomová práce si klade za cíl zaměřit se na druhý život Aloise Jiráska v 50. letech 20. století v kontextu filmové tvorby. Diplomová práce se bude primárně věnovat filmům Temno (1950), Psohlavci (1955), Jan Hus (1954), Jan Žižka (1955), Proti všem (1956) a Ztracenci (1956).
|
|
|
Augustus, první císař římský. Srovnání historického filmu se skutečností a jeho didaktické využití
Semiánová, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a vládě Augusta, prvního císaře iulsko-claudijské dynastie, v komparaci s jediným hraným televizním filmem, který se této historické postavě věnuje. V úvodní části autorka analyzuje dějiny římské říše od roku 133 př. Kr. do roku 44 př. Kr., kdy byl zabit Gaius Iulius Caesar. Další část diplomové práce je věnována osobnosti Augusta, který významně ovlivnil římskou říši na několik desetiletí. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány tomu, jak byla antika zobrazena ve filmu, rozboru historického filmu Augustus, první císař římský a jeho srovnáním s tím, co o Augustovi víme z dostupných pramenů a odborné literatury. Poslední část pojednává o využití tohoto hraného historického filmu ve výuce dějepisu.
|
|
|
Nero, císař římský - Srovnání historického filmu s prameny a jeho didaktické využití
Hlaváčková, Vendula ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou Nerona, posledního římského císaře z iulsko-claudiovské dynastie, ve srovnání s tím, jak je tato historická postava vyobrazena v historickém filmu natočeném v rámci minisérie věnující se římským dějinám. V první části práce se autorka zabývá římskými dějinami od příchodu Gaia Octaviana do Říma v roce 44 př. n. l. až do roku 54 n. l., kdy umírá císař Claudius. Další kapitola diplomové práce je věnována postavě císaře Nerona, který je znám především jako muž, který pravděpodobně nechal zapálit město Řím. V dalších kapitolách se autorka věnuje antice ve filmu, dále rozboru filmu Nero, císař římský a jeho srovnání s tím, jak je císař popisován v pramenech a odborné literatuře. Poslední část práce tvoří popis návrhu didaktického využití filmu. Modelovou hodinu autorka navrhla a prakticky vyzkoušela. Klíčová slova: Agrippina Dějepis Film Historický film Film Nero, císař římský Iulsko-claudiovská dynastie Nero Principát Říše římská
|
|
|
Reflexe historických událostí v chorvatském filmu 50. a 60. let
Janečková, Veronika ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrci chorvatského Jadran filmu převážně 60. let reflektovali události spjaté se známou dějinnou skutečností, jakým způsobem tuto skutečnost umělecky interpretovali a jaké dějinné události byly v průběhu zkoumaného období ve středu jejich zájmu. Při výběru vzorku filmů jsem se řídila převážně hlediskem produkčním, které je pro chorvatskou filmovou historiografii určujícím kritériem pro zařazení snímků do národní kinematografie. Z tematického hlediska vyniká látka z období národněosvobozeneckého boje či civilní příběhy v kulisách válečných událostí. Výjimku tvoří pouze snímek Nevesinjska puška, který reflektuje starší historické události. Produkci je možno charakterizovat taktéž dle způsobu uchopení historické, převážně válečné tematiky. Zastoupen je filmový spektákl, lyrické podobenství nebo filmové interpretace, které mohou sloužit jako materiál pro historická zkoumání, analýzy a pro studium mimetického intervalu mezi obecně přijímanou a chápanou historickou skutečností a jejím uměleckým ztvárněním. V tomto okruhu se nejčastěji objevují snímky z partyzánského mikroprostředí. Až na ojedinělé výjimky je zkoumaným snímkům reflektujícím dějinné události ohraničené koncem 2. světové války vlastní kolektivní blíže nespecifikovaný celojugoslávský kontext a vyhýbání se...
|
host ::
RSS.