|
|
Film jako médium
Vodrážková, Katrin ; Bystřický, Jiří (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá problematikou filmu jako média, jež vychází v širším slova smyslu z konceptu filosofie médií, stěžejního oboru elektronické kultury, v užším slova smyslu je téma zasazeno do oblasti filosofie filmu. Poukazuji zde na význam a fungování filmu jako média, které přináší nový rozměr vidění, prostoru a času. Toto médium je myslícím a vnímajícím médiem, prostředím nastolující nové formy vidění a pojmy, toto médium potřebuje vidění, a to zase vyžaduje myšlení. Člověk se dříve snažil vysvětlit okolní svět pomocí symbolů, které sestavoval do obrazů, postupně se však pro něj staly obrazy příliš složitými. Následně se pokusil obrazy vysvětlit pomocí textů a lineární charakter písma vnesl do myšlení nový prvek - čas. Nyní se však člověk ocitá v situaci, kdy se setkává s návratem obrazů, a to z důvodů složitosti moderní doby. Vynálezem je technický obraz, který dokáže text vysvětlit a stává se skutečností. Je potřeba umět se podívat pod povrch mechanismům tohoto typu, mezi něž patří fotografie a film, a nevidět tak pouze vstupy a výstupy. S tím jsou dále spojeny nové formy sekvenčního a vizuálního zobrazení, jiná technika a způsob vidění, nebo také komparace mezi okem diváka a kamerou.
|
|
|
Historický film jako informační zdroj a jeho komparace s knižními tituly
Pospíšilová, Dita ; Vodrážková, Katrin (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Celá práce je zaměřena na pojem informace (klasické chápání informace - to, jak informaci chápe informační věda, informace z pohledu média knihy), dále se práce věnuje charakteristice historickému filmu a jeho informačnímu významu z pohledu diváka. Jako předmět zkoumání, na kterém budou teze a případné závěry demonstrovány, byl vybrán významný anglický panovník Jindřich VIII. Tento panovník byl vděčným námětem pro mnoho filmových i knižních děl. Tato práce bude zaostřena především na historickou přesnost knih a filmů, bibliografické porovnání knižní a filmové produkce literárních děl a srovnání informačního významu obou médií. Práce se také zabývá obecným pohledem na vnímání filmů a komparaci informačních hodnot filmu a knihy jakožto média. V závěru se tato práce pokusí ukázat, zda jsou zkoumaná díla kvalitním a přesným zdrojem informací.
|
|
|
Fenomén filmu - informace - společnost
Vodrážková, Katrin ; Štogrová Jedličková, Petra (vedoucí práce) ; Vilgus, Petr (oponent) ; Michalovič, Peter (oponent)
/ Abstract Disertace podává analýzu filmového a fotografického média jako dvou specifických informačních systémů. Opírá se předně o systémovou teorii Niklase Luhmanna, na jejímž základě je film chápán jako sociální systém. Fenomén filmu je rozpracován jako technika zobrazování v rámci soudobé informační společnosti a elektronické kultury. Práce se věnuje jak novým formám zobrazování ve filmu, tak i srovnání zobrazovacích technik u fotografického média. Disertace má přispět k bližšímu porozumění pohyblivých obrazů, a rozvinout tak možnosti filmu, jenž má předpoklady pro to stát se budoucím informačním systémem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam vizuálních informací a jejich interpretace pro potřeby obsahové analýzy
Augustová, Veronika ; Kovaříková, Klára (vedoucí práce) ; Vodrážková, Katrin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku vizuálních informací, jejich interpretaci a využití v obsahové analýze. Práce je strukturováná do dílčích kapitol, které na sebe tematicky navazují. První kapitola je věnována historickému vývoji vizuálních informací a vizuální kultuře. Druhá kapitola je zaměřena na oblasti interpretace, konotovaná a denotovaná sdělení a metody interpretace. Je zde také rozebrána otázka existence jediné správné interpretace vizuálních informací. Další kapitola pojednává o obsahové analýze. v rámci této kapitoly je kladen důraz na objektivní a subjektivní indexaci informací a také na tagování. v poslední kapitole jsou analyzovány vizuální informace z hlediska oborů, ve kterých jsou vizuální informace využívány a z hlediska médií, kterými jsou informace vyjádřeny. v této kapitoly je ukázáno, jak je třeba vizuální informace interpretovat a jakým způsobem tyto informace vytvářet, aby byl pochopitelné pro jejich příjemce. [Autorský abstrakt]
|
|
|
Historický film jako informační zdroj a jeho komparace s knižními tituly
Pospíšilová, Dita ; Vodrážková, Katrin (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Celá práce je zaměřena na pojem informace (klasické chápání informace - to, jak informaci chápe informační věda, informace z pohledu média knihy), dále se práce věnuje charakteristice historickému filmu a jeho informačnímu významu z pohledu diváka. Jako předmět zkoumání, na kterém budou teze a případné závěry demonstrovány, byl vybrán významný anglický panovník Jindřich VIII. Tento panovník byl vděčným námětem pro mnoho filmových i knižních děl. Tato práce bude zaostřena především na historickou přesnost knih a filmů, bibliografické porovnání knižní a filmové produkce literárních děl a srovnání informačního významu obou médií. Práce se také zabývá obecným pohledem na vnímání filmů a komparaci informačních hodnot filmu a knihy jakožto média. V závěru se tato práce pokusí ukázat, zda jsou zkoumaná díla kvalitním a přesným zdrojem informací.
|
|
|
Film jako médium
Vodrážková, Katrin ; Bystřický, Jiří (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá problematikou filmu jako média, jež vychází v širším slova smyslu z konceptu filosofie médií, stěžejního oboru elektronické kultury, v užším slova smyslu je téma zasazeno do oblasti filosofie filmu. Poukazuji zde na význam a fungování filmu jako média, které přináší nový rozměr vidění, prostoru a času. Toto médium je myslícím a vnímajícím médiem, prostředím nastolující nové formy vidění a pojmy, toto médium potřebuje vidění, a to zase vyžaduje myšlení. Člověk se dříve snažil vysvětlit okolní svět pomocí symbolů, které sestavoval do obrazů, postupně se však pro něj staly obrazy příliš složitými. Následně se pokusil obrazy vysvětlit pomocí textů a lineární charakter písma vnesl do myšlení nový prvek - čas. Nyní se však člověk ocitá v situaci, kdy se setkává s návratem obrazů, a to z důvodů složitosti moderní doby. Vynálezem je technický obraz, který dokáže text vysvětlit a stává se skutečností. Je potřeba umět se podívat pod povrch mechanismům tohoto typu, mezi něž patří fotografie a film, a nevidět tak pouze vstupy a výstupy. S tím jsou dále spojeny nové formy sekvenčního a vizuálního zobrazení, jiná technika a způsob vidění, nebo také komparace mezi okem diváka a kamerou.
|
|
| |
host ::
RSS.