|
|
Obnova dvorce Medov Heřmanův Městec
Grünwald, Jakub ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby. Projekt vychází z architektonické studie, jež byla vypracována v letním semestru roku 2019 v rámci předmětu AG035 Ateliér architektonické tvorby V. – Obnova památek. Hlavním tématem studie je celková obnova historického dvorce a především také nalezení nového funkčního využití památkově chráněného objektu. Zadaná parcela se nachází na Masarykové náměstí v Heřmanově Městci. Stavebně-historický průzkum uvádí doklady o existenci dvora již v roce 1591. Složité stavební dějiny objektu odpovídají jeho funkci jako hospodářského, obytného a správního zázemí sousedního šlechtického sídla. Významnou klasicizující proměnou, která definuje jeho vzhled dodnes, prošel řešený objekt koncem 18. století. V dnešní době je objekt využíván převážně jako ubytování pro sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, čemuž odpovídá i jeho technicky stav, stále více ohrožující chráněné hodnoty památky. Prvotním úkolem bylo nalezení správného konceptu z hlediska funkčního využití řešeného objektu. Snahou bylo vytvořit takovou funkční náplň, která vdechne dvorci Medov nový život, otevře jeho bránu obyvatelům města a především také návštěvníkům. V objektu jsou umístěny provozy, které svoji činností nebudou přímo ohrožovat a degradovat památkově chráněnou stavbu a umožní její maximální využití v průběhu celého dne. V neposlední řadě jsem kladl důraz na ekonomickou stránku věci, a to umístěním provozů (viz. administrativní prostory, restaurace, prodejna), které budou městu generovat určitý finanční zisk.
|
|
|
Zámek Zdounky - památková obnova areálu
Franková, Tereza ; Kolouch, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je vyhotovení architektonické studie na obnovu zámeckého areálu Zdounky, který se nachází nedaleko Kroměříže v oblasti Litenčické pahorkatiny. Zámecký areál zaujímá rozlohu přibližně 9 hektarů a nachází se zde čtyřkřídlý zámek, barokní sýpka, nová hospodářská budova se starým sadem a rozsáhlý krajinářský park v anglickém stylu s řadou drobných staveb jako například skleník, ledárna a mnoha cennými přírodními zajímavosti jakou je stará lipová alej či obnovená zámecká obora. Návrh respektuje záměr současných majitelů využívat areál jako centrum environmentálního vzdělávání mládeže a zpřístupnit ho široké veřejnosti se zájmem o přírodu a ekologii. Hlavním úkolem studie bylo tedy nalézt optimální urbanisticko-architektonické řešení pro tento záměr tak aby byla zachována památková a historická hodnota objektů a zároveň aby byly schopný plnit svoji novou funkci. Koncepce obnovy vychází z návaznosti na okolí, z historie, z památkové hodnoty jednotlivých objektů a z morfologie terénu. Celý areál je uspořádán tak aby působil jako jednotný celek s na sebe logicky navazujícími funkcemi. Hlavním vodítkem bylo rozdělení prostorů a objektů na veřejné, poloveřejné a soukromé. V návrhu je obnoven zámek, který je prostorem poloveřejným a soukromím. Slouží jako vzdělávací a ubytovací centrum a zároveň je zde zachováno bydlení majitelů, na které navazuje soukromá zahrada. Barokní sýpka je zrekonstruována a využita jako muzeum, ke které je dostavěna oranžérie se zázemím v podobě moštárny (formou kavárny) a prodejny s produkty místní výroby. Barokní sýpka společně s budovou oranžérie je prostorem, který je zpřístupněn široké veřejnosti, stejně jako zámecký park, skrz který je navržena okružní trasa kolem zámku. Pro potřeby vypracování diplomové práce bylo zapotřebí dohledat a překreslit staré projekční plány zámku, ověřit a zaznamenat jejich skutečný stav a zaměřit barokní sýpku, ke které nebyla dochována vůbec žádna projektová dokumentace.
|
|
|
Péče o archeologické nemovité a movité dědictví v krajině České republiky ohrožené těžbou lesa: Památkový postup
Halamíčková, Alena ; Hlas, Jindřich ; Kováčik, Peter ; Koutecký, Tomáš ; Nitra, Tomáš ; Šlézar, Pavel ; Tomášek, Martin ; Večeřa, Josef ; Zezula, Michal
Památkový postup ve strukturované podobě eviduje výzkumem získaná data ze zájmového území projektu NAKI II „Paměť krajiny moravských a slezských Sudet v ohrožení“ (DG20P02OVV008). Památkový postup je kategorizován na základě analýzy negativních dopadů při péči o movité a nemovité archeologické dědictví v krajině České republiky, které jsou narušeny lesní těžbou.
Plný text:  PDF
|
|
|
Klášter - vize budoucnosti
Leník, Petr ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem projektu je založení místního řemeslného pivovaru v bývalém kapucínském klášteře, který přispěje dalšímu rozvoji města Fulnek. V návaznosti na provoz pivovaru je zde umístěna malá pivnice, podzemí pod severním a východním křídlem kláštera se využije jako vinné sklepy s pronajímatelnými kójemi pro uložení vlastních archívních vín a místem pro degustaci. Projekt počítá i s veřejně přístupnou prohlídkou technologií pivovaru. Součástí je i přednášková místnost s možností výuky spojené s pivovarnictvím. To vše společně s víceúčelovou síní, dotváří skutečné kulturní centrum Fulneku. Využití kláštera je koncipováno tak, aby byl soběstačným komplexem, který pomůže obnovit jméno, dnes již pozapomenutého, ale historicky významného města.
|
|
|
Müllerova vila verzus vila Tugendhatova - srovnání památkových obnov dvou modernistických objektů
Ksandr, Karel ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Český abstrakt: Müllerova vila versus vila Tugendhatova - srovnání památkových obnov dvou modernistických objektů. Práce porovnává dvě úspěšné památkové obnovy meziválečné československé architektury, které byly realizovány v období let 1995 až 2012. Nejprve porovnává historii obou objektů od jejich vzniku přes dva totalitní režimy, až po průběh památkových obnov. Jsou zde popsány i osudy stavebníků a architektů obou vil. Z hlediska památkové péče práce popisuje stav obou objektů před zahájením památkových obnov. V této části jsou také popsány konstrukční závady, kterých se původní projektanti dopustili. Je zde také podrobně popsána metoda památkových obnov vil, která vychází z odborných hledisek a zákonných předpisů státní památkové péče. Zdůrazněny jsou zde však předprojektové práce, především stavebně - historický průzkum, který byl v obou případech nadstandardní a ve svém celkovém rozsahu pro obnovu památek moderní architektury z hlediska dějin české památkové péče přelomový. Je zde také kriticky zhodnocen výsledek památkové obnovy Müllerovy vily v Praze a Tugendhatovy vily v Brně. Práce také dokládá vzorový vliv dokončených památkových obnov obou vil na obnovu obdobných objektů v České republice. V závěru práce je poukázáno na srovnání s obdobnými příklady památek moderní architektury v zahraničí....
|
|
| |
|
|
Historie a kontroverze Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze
Spálovský, Ondřej ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Historie a kontroverze mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze Anotace Na podzim roku 1648, téměř ke konci třicetileté války, okupovalo švédské vojsko pražskou Malou stranu a mířilo na Staré a Nové město. Nejslabším bodem obleženého města uzavřeného v hradbách byl Karlův most, střežený mariánskou legií - malou jednotkou obránců, složenou z nevycvičených studentů, měšťanů a kupců. Tato domobrana čelila dvojnásobné přesile profesionálních vojáků. V těchto těžkých chvílích se Pražané obraceli k vyšší moci a zejména pak k Panně Marii, které v případě pomoci zaslíbili výstavbu sloupu s její sochou na Staroměstském náměstí. Slib byl dodržen a tím vznikla jedna z prvních staveb tohoto typu v Evropě. Důvodem pozdějšího stržení sloupu byla Jiráskova interpretace této části dějin, jakožto doby temna a útlaku českého národa po Bílé hoře a vyobrazením sloupu jako oslavy této doby. Většina dnešní společnosti nemá ponětí o okolnostech vzniku či stržení sloupu, který byl jedním z nejkrásnějších barokních monumentů, který vlastní společnost zničila. Stejně jako jiné milníky českých dějin, i otázka mariánského sloupu rozdělila společnost na dva tábory, které si nekompromisně stojí za svým názorem. Cílem mojí práce je najít relevantní zdroje o tehdejší době, důvodech vztyčení i stržení sloupu a názorových...
|
|
|
Obnova dvorce Medov Heřmanův Městec
Grünwald, Jakub ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby. Projekt vychází z architektonické studie, jež byla vypracována v letním semestru roku 2019 v rámci předmětu AG035 Ateliér architektonické tvorby V. – Obnova památek. Hlavním tématem studie je celková obnova historického dvorce a především také nalezení nového funkčního využití památkově chráněného objektu. Zadaná parcela se nachází na Masarykové náměstí v Heřmanově Městci. Stavebně-historický průzkum uvádí doklady o existenci dvora již v roce 1591. Složité stavební dějiny objektu odpovídají jeho funkci jako hospodářského, obytného a správního zázemí sousedního šlechtického sídla. Významnou klasicizující proměnou, která definuje jeho vzhled dodnes, prošel řešený objekt koncem 18. století. V dnešní době je objekt využíván převážně jako ubytování pro sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, čemuž odpovídá i jeho technicky stav, stále více ohrožující chráněné hodnoty památky. Prvotním úkolem bylo nalezení správného konceptu z hlediska funkčního využití řešeného objektu. Snahou bylo vytvořit takovou funkční náplň, která vdechne dvorci Medov nový život, otevře jeho bránu obyvatelům města a především také návštěvníkům. V objektu jsou umístěny provozy, které svoji činností nebudou přímo ohrožovat a degradovat památkově chráněnou stavbu a umožní její maximální využití v průběhu celého dne. V neposlední řadě jsem kladl důraz na ekonomickou stránku věci, a to umístěním provozů (viz. administrativní prostory, restaurace, prodejna), které budou městu generovat určitý finanční zisk.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.